Soudobé dějiny / CJCH - Nejnovější články

Zobrazit: Řazení: Stránka:

Výsledky 1 až 30 z 153:

AnotaceAnotace

Jiří Křesťan; Martin Dolejský; Pavel Kreisinger

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):635-641  

Před více než rokem zemřel historik Karel DurmanKronika

Historian Karel Durman Passed Away More Than a Year Ago / (13 June 1932, Bystřice pod Hostýnem – 14 April 2023, Uppsala)

Matěj Bílý – Marek Jakoubek

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):628-632 | DOI: 10.51134/sod.2024.047  

Nekrolog připomíná českého historika a význačného odborníka především na dějiny studené války Karla Durmana (1932–2023). Svou vědeckou dráhu započal v Československu v šedesátých letech minulého století, avšak po porážce pražského jara byl jako reformní komunista zbaven možnosti vykonávat svou profesi a v roce emigroval do Švédska. Zakotvil v Ústavu pro východoevropská studia na Uppsalské univerzitě (Institute for East European Studies, University of Uppsala), kde se postupně etabloval jako mezinárodně uznávaný historik evropských dějin od sedmdesátých let devatenáctého století do devadesátých let dvacátého století, a zvláště vztahů mezi...

Odešel velký historik a učitel prof. PhDr. Robert Kvaček, CSc.Kronika

Professor Robert Kvaček, Great Historian and Teacher / (5 July 1932, Dvorce u Jičína – 27 April 2024, Lomnice nad Popelkou)

Jana Čechurová

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):623-627 | DOI: 10.51134/sod.2024.040  

Nekrolog připomíná nestora a „guru“ historiografie moderních českých dějin profesora Roberta Kvačka, jehož život započal 5. července 1932 ve Dvorcích u Jičína a uzavřel se 27. dubna 2024 v Lomnici nad Popelkou. V padesátých letech vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde pak v roce 1956 nastoupil na katedře československých dějin a archivního studia jako asistent a vyučoval až do svého pozdního věku; od roku 1968 jako docent, od roku 1990 jako profesor a poté emeritní profesor. Získal si pověst charismatického a neobyčejně oblíbeného přednášejícího, který přitahoval tisíce posluchačů z různých oborů. Odborně...

Pandemie, krize a infodemie na distanc / Protohistorická pojednání o epoše covidu-19Recenze

Pandemics, Crises and Infodemics at a Distance / Protohistorical Treatises on the COVID-19 Era

Pavel Mücke

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):609-619 | DOI: 10.51134/sod.2024.033  

Recenzent referuje o třech publikacích věnovaných pandemii covidu-19 v České republice. První kniha s prostým názvem Pandemie (Praha, Kniha Zlín 2020) a její volné pokračování Pandemie: Anatomie krize (Praha, Kniha Zlín 2021) jsou dílem novináře a nedávného zahraničního zpravodaje České televize Michala Kubala a mediálního analytika Vojtěcha Gibiše. Třetí publikace Covid-19 infodemie (Praha, Academia 2022) vzešla z autorské spolupráce novináře a známého moderátora České televize Václava Moravce a kolektivu odborníků pod vedením „guru“ české mediální statistiky, ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR...

Ukrajinské dvacáté století jako jedna strana minceRecenze

The Ukrainian Twentieth Century as One Side of a Coin

Stanislav Tumis

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):597-608 | DOI: 10.51134/sod.2024.035  

Recenzent komentuje knihu ukrajinského historika, občanského aktivisty, politika a v posledních měsících též vojáka Volodymyra Mychalovyče Vjatrovyče Ukrajinské 20. století: Utajované dějiny, která je českým překladem původního vydání Ukrajina: Istorija s hryfom «Sekretno» (Kyjiv, Klub simejnoho dozvillja 2011). Pokládá ji za cenný, avšak značně neortodoxní příspěvek k moderním ukrajinským dějinám. Má v podstatě popularizační ráz, autor ji sestavil na základě desítek svých publicistických sloupků a představuje v ní subjektivní výběr historických příběhů převyprávěných podle zdrojů Archivu Ukrajinské bezpečnostní...

Rozporuplný Gorbačov / Taubmanova biografie spojuje perfektní erudici s empatiíRecenze

The Contradictory Gorbachev / Taubman’s Biography Combines Consummate Erudition with Empathy

Karel Svoboda

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):588-596 | DOI: 10.51134/sod.2024.026  

Recenzovaná práce Gorbačov: Život a doba (Praha, Academia 2022) z pera Williama Taubmana je překladem původního vydání Gorbachev: His Life and Times (New York, W. W. Norton & Co. 2017).  Renomovaný americký politolog a historik v ní podle recenzenta zužitkoval téměř všechny opravdu důležité prameny včetně rozhovorů, které vedl se samotným Gorbačovem a jeho spolupracovníky, a zúročil své bohaté autorské zkušenosti. Výsledkem je rozsáhlá, poctivá, komplexní, podrobná a čtenářsky přístupná biografie. Michail Sergejevič Gorbačov (1931–2022), generální tajemník sovětských komunistů a také první a poslední prezident, který stál v čele...

Exilová nakladatelství mezi spoluprací a konkurencíRecenze

Czechoslovak Publishing Houses in Exile between Cooperation and Competition

Marta Edith Holečková

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):583-587 | DOI: 10.51134/sod.2024.025  

Literární historik Michal Přibáň v knize nazvané V různosti je síla: Exilová nakladatelství Sixty-Eight Publishers a Index nejen ve vzájemné korespondenci (Praha, Academia 2023) zaměřil pozornost na dvě nejdůležitější československá exilová nakladatelství v době studené války. Obě vznikla v důsledku okupace Československa v srpnu 1968 a nové vlny uprchlíků přicházejících na Západ. Nakladatelství Sixty-Eight Publishers založili v roce 1971 v Torontu a po celou dobu vedli spisovatel Josef Škvorecký (1924–2012) a jeho manželka, spisovatelka Zdena Salivarová (narozena 1933). Ve stejném roce vzniklo v Kolíně nad Rýnem nakladatelství Index,...

Bony a klid pozdního socialismuRecenze

The Roots, Roles and Ambivalences of Czechoslovak Black Marketeering in Late Socialism

Ondřej Holub

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):578-582 | DOI: 10.51134/sod.2024.023  

Kniha Marky, bony, digitálky: Veksláci a fenomén veksláctví v socialistickém Československu (Praha, Vyšehrad – Ústav pro studium totalitních režimů) je první historickou monografií věnovanou tomuto specifickému tématu, neodmyslitelně spjatému s fungováním šedé ekonomiky a velkoměstským životem v socialistickém Československu sedmdesátých, a především osmdesátých let minulého století. Autor Adam Havlík je podle recenzenta zkoumá v neobvyklé šíři, s využitím různých přístupů sociálních věd a s oporou v bohatém pramenném materiálu. Analyzuje jeho kořeny v sociálně-ekonomických podmínkách pozdní fáze státněsocialistické diktatury, vystihuje...

Příběh Karla Gotta jako československá moralitaRecenze

The Story of Karel Gott as a Czechoslovak Morality

Přemysl Houda

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):573-577 | DOI: 10.51134/sod.2024.022  

Karel Gott (1939–2019) byl nejpopulárnější československý zpěvák v žánru pop music od šedesátých do konce osmdesátých let a pro část českého publika s konzervativnějším vkusem jím zůstal prakticky až do konce života. Zakotvil v takzvaném středním proudu a jako interpret šlágrů s mimořádným hlasem a suverénním pěveckým projevem měl mnoho příznivců i v dalších socialistických zemích, a zvláště v západním Německu. Mnozí jej ale vnímali také jako určitý symbol konformity s komunistickým režimem v období československé normalizace. Životopisnou knihu Gott: Československý příběh (Brno, Host 2021) z pera známého hudebního publicisty Pavla Klusáka...

Černobílý svět "marxistického Šaldy" / Ladislav Štoll v kulturněpolitických diskurzech československé leviceRecenze

The Black and White World of the “Marxist Šalda” / Ladislav Štoll in the Cultural and Political Discourses of the Czechoslovak Left

Jana Tůma Königsmarková

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):562-572 | DOI: 10.51134/sod.2024.032  

Kniha historika Vojtěcha Čurdy Ladislav Štoll: Příběh komunistického ideologa a formování československé kultury ve 20. století (Praha, Academia 2022) je první kritickou biografií marxisticko-leninského literárního kritika, kulturního ideologa a politika Ladislava Štolla (1902–1981). Do veřejného života vstoupil publicisticky ve třicátých letech jako obhájce socialistického realismu a ideologického pojetí literatury ve sporech československé levicové kultury a svých tehdejších stanovisek se podle autora neústupně držel po celý život. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se až do konce padesátých let stal jedním z nejmocnějších činitelů...

Od dvojdomků pro Romy k romskému panelovému ghettuRecenze

From Semi-Detached Houses for Roma to a Romani Panel Ghetto

Marie Černá

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):554-561 | DOI: 10.51134/sod.2024.036  

Slovenský historik Ondrej Ficeri v případové studii Luník IX: Zrod rómskeho geta (Bratislava, Spoločenskovedný ústav Centra spoločenských a psychologických vied SAV, v. v. i., 2022) rekonstruuje historii panelového sídliště Luník IX ve východoslovenské metropoli Košice od původního záměru z počátku sedmdesátých let postavit zde pro Romy novou čtvrť rodinných dvojdomků přes výstavbu a fungování smíšeného panelového sídliště po jeho degradaci do podoby romského ghetta na konci devadesátých let. Recenzentka nastiňuje kontext vývoje státní politiky vůči Romům v socialistickém Československu, která usilovala o jejich integraci ve většinové společnosti...

Romové jako "holé životy" / Precizní analýza hranic občanství v meziválečném ČeskoslovenskuRecenze

The Roma as “Bare Lives” / A Precise Analysis of the Borders of Citizenship in Interwar Czechoslovakia

Jiří Smlsal

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):547-553 | DOI: 10.51134/sod.2024.034  

Výraz „metla venkova“ představoval typickou frázi používanou při diskusích o takzvané cikánské otázce. Evokoval obraz Romů coby zlověstné skupiny na okraji společnosti, která údajně měla převrácený hodnotový systém, živila se zločinností a na způsob přírodní pohromy pustošila pokojný český venkov. Pavel Baloun v monografii „Metla českého venkova!“ Kriminalizace Romů od první republiky až po prvotní fázi protektorátu (1918–1941) (Dolní Břežany, Scriptorium 2022) bere tuto metaforu jako počáteční bod svého tázání po historii disciplinace a perzekuce Romů v Československu v období první i druhé republiky a v českých...

Otevřený dopis redakčním orgánům časopisu "Soudobé dějiny / CJCH"Diskuse

Open Letter to “Soudobé dějiny / Czech Journal of Contemporary History”

Petr Zídek; Milan Drápala; Hana Bortlová-Vondráková; Vítězslav Sommer; Rosamund Johnston; Mikuláš Pešta

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):527-544  

Český historik Petr Zídek v otevřeném dopise adresovaném redakčním orgánům časopisu Soudobé dějiny / CJCH polemizuje proti zveřejnění článku skotské historičky Rosamund Johnston „Věra Štovíčková před mikrofonem: Rozhlas, politika a československo-africké vztahy v letech 1958–1968“ v posledním čísle časopisu (č. 1/2024, s. 138–165). Poukazuje na to, že autorka se ve svém textu opakovaně odvolává jako na autoritu na knihu amerického historika Philipa Muehlenbecka Czechoslovakia in Africa, 1945–1968 (New York – London, Palgrave Macmillan 2016), který v této své práci v široké míře, doslovně a nepřiznaně...

Chápavý soudce, jenž nevynáší rozsudekDiskuse

An Understanding Judge Who Doesn't Pass Judgment

Milena Bartlová

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):522-526 | DOI: 10.51134/sod.2024.021  

Československý komunistický politik a lékař František Kriegel (1908–1979), jemuž Martin Groman věnoval objemnou biografii Kriegel: Voják a lékař komunismu (Praha, Paseka – Ústav pro studium totalitních režimů 2023), prožil nevšední kariéru. Narodil se do židovské rodiny ve městě Stanislavov v rakouské části Haliče (dnešním Ivano-Frankivsku na Ukrajině). V Praze vystudoval medicínu a vstoupil do komunistické strany. Ve španělské občanské válce vedl mezinárodní lékařský tým a v podobné pozici působil za druhé světové války v Číně a Barmě. Po návratu do vlasti se ve stranickém aparátu zapojil do komunistického převratu a poté se stal...

Čtrnáct životů Františka KrieglaDiskuse

The Fourteen Lives of František Kriegel

Jiří Hoppe

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):514-521 | DOI: 10.51134/sod.2024.024  

Československý komunistický politik a lékař František Kriegel (1908–1979), jemuž Martin Groman věnoval objemnou biografii Kriegel: Voják a lékař komunismu (Praha, Paseka – Ústav pro studium totalitních režimů 2023), prožil nevšední kariéru. Narodil se do židovské rodiny ve městě Stanislavov v rakouské části Haliče (dnešním Ivano-Frankivsku na Ukrajině). V Praze vystudoval medicínu a vstoupil do komunistické strany. Ve španělské občanské válce vedl mezinárodní lékařský tým a v podobné pozici působil za druhé světové války v Číně a Barmě. Po návratu do vlasti se ve stranickém aparátu zapojil do komunistického převratu a poté se stal...

Komunista s vlastním rozumemDiskuse

A Communist with a Mind of His Own

Petr Zídek

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):507-513 | DOI: 10.51134/sod.2024.020  

Československý komunistický politik a lékař František Kriegel (1908–1979), jemuž Martin Groman věnoval objemnou biografii Kriegel: Voják a lékař komunismu (Praha, Paseka – Ústav pro studium totalitních režimů 2023), prožil nevšední kariéru. Narodil se do židovské rodiny ve městě Stanislavov v rakouské části Haliče (dnešním Ivano-Frankivsku na Ukrajině). V Praze vystudoval medicínu a vstoupil do komunistické strany. Ve španělské občanské válce vedl mezinárodní lékařský tým a v podobné pozici působil za druhé světové války v Číně a Barmě. Po návratu do vlasti se ve stranickém aparátu zapojil do komunistického převratu a poté se stal...

Spadne Olomouc? Městská památková rezervace ve spleti lokální politiky pozdního socialismuStudie a eseje

Will Olomouc Fall Down? / The City Conservation Area in the Tangle of Local Politics of Late Socialism

Adéla Rádková

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):468-502 | DOI: 10.51134/sod.2024.039  

Tato studie propojuje historii památkové péče a urbanismu s regionálními politickými dějinami. Autorka se zaměřuje na správu Městské památkové rezervace Olomouc v období pozdního socialismu, s důrazem na osmdesátá léta minulého století. Rekapituluje vývoj památkové rezervace v metropoli střední Moravy od začátku padesátých let, postupující chátrání tamní zástavby a narůstající problémy jejích obyvatel s bydlením, jakož i regulovanou kritiku této situace v regionálním tisku od konce šedesátých let. Jako klíčový moment je exponováno zřícení části činžovního domu v historickém jádru Olomouce v roce 1987, které symbolizovalo jeho zanedbaný stav. Událost...

Digitální studovna Ministerstva obrany ČR / Využití technologií na pokročilou indexaci historických dokumentůStudie a eseje

The Digital Reading Room of the Ministry of Defence of the Czech Republic / Using Technology for Advanced Indexing of Historical Documents

Marek Fišer – Tomáš Kykal

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):447-467 | DOI: 10.51134/sod.2024.027  

Vývoj v oblasti informačních technologií a umělé inteligence přináší nástroje, které mají značný potenciál usnadnit a obohatit výzkum v oborech historických a jim příbuzných věd. Předpokladem pro jejich efektivní uplatnění je však co nejdokonalejší převod analogových historických pramenů do strojově čitelné podoby, aby vyhledávání, třídění a vytěžování informací v nich obsažených bylo stejně účinné jako v digitálně „zrozených“ (born digital) zdrojích. Autoři v této studii nejprve rekapitulují vývoj digitálních knihoven a zpřístupňování výsledků digitalizace v České republice, přičemž si všímají rozdílných strategií a technologických...

Soudobé historické prameny / Minimalizace (osobních) údajů, omezení jejich uložení a (de)anonymizace v oblasti archivaceStudie a eseje

Contemporary Historical Sources / (Personal) Data Minimization, Storage Restrictions and (de)Anonymization in Archiving

Mikuláš Čtvrtník

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):421-446 | DOI: 10.51134/sod.2024.045  

Jedním z klíčových úkolů archivů a archivace ve veřejném zájmu je nejen trvalé uchování archiválií a jejich zpřístupňování, nýbrž rovněž ochrana údajů, které archiválie nesou, a spolu s tím ochrana soukromí a osobnostních práv lidí, o nichž archiválie vypovídají. Archivní věda i archivní praxe dosud spíše opomíjely potenciální rizika zneužití osobních, a zejména citlivých osobních údajů obsažených v archiváliích. Jedním z nejefektivnějších nástrojů ochrany dat je jejich zničení. Autor vstupuje na toto pole a zaměřuje svou pozornost na redukci a minimalizaci dat. Tyto postupy klade do souvislosti s obecným právem být zapomenut, jak mu rozumí nejen evropská...

Disent mezi politikou paměti a digitální historií / Ke vzniku online databáze „Bibliografie ekologické a environmentální problematiky v československém samizdatu“Studie a eseje

Dissent between the Politics of Memory and Digital History / On the Creation of the Online Database “Bibliography of Ecological and Environmental Issues in Czechoslovak Samizdat”

Petra Loučová – Doubravka Olšáková

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):391-420 | DOI: 10.51134/sod.2024.044  

Tato studie se zaměřuje na možnosti a meze výzkumu soudobých dějin v rámci transformace humanitních a sociálních věd pod vlivem nových informačních technologií a takzvaného digitálního obratu (digital turn). Autorky přibližují hlavní trendy digitalizační politiky v České republice jak v kontextu celospolečenské diskuse o vyrovnávání s komunistickou minulostí, tak v souvislosti s odbornými diskusemi o možnostech využití bibliografických datasetů v rámci digital humanities. Soustředí se nejprve na kontrast mezi digitalizací „zdola“, jak ji představuje sociálně aktivistická digitalizace samizdatových textů z iniciativy jednotlivců...

Digitální historie / Teoretická a metodologická východiska pro výzkum soudobých dějin 2.0Studie a eseje

Digital History / Theoretical and Methodological Foundations for Contemporary History 2.0 Research

Jiří Hlaváček

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(2):355-390 | DOI: 10.51134/sod.2024.043  

Výzkum soudobých dějin v digitálním věku se vyznačuje stále větší převahou pramenů digitální povahy. Studium těchto dat předpokládá nejen odlišné kritické přístupy k jejich zkoumání, ale také nové kompetence na straně historiků a historiček soudobých dějin, a to zejména v rovině pokročilých uživatelských dovedností v oblasti informačních technologií. Této problematice se od konce minulého století intenzivně věnuje takzvaná digitální historie, která se zaměřuje namísto klasických pramenů na práci s prameny digitalizovanými (digitalizáty) či výlučně digitálními (digitalia) při hybridním výzkumu (nejen nedávné) minulosti. Autor v přehledové studii představuje...

AnotaceAnotace

Jiří Křesťan, Martin Dolejský, Václav Chalupný, Hana Bortlová-Vondráková

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):315-324  

Sovětští muži mimo záběrRecenze

Soviet Men out of Focus

Vjačeslav Glazov

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):307-311 | DOI: 10.51134/sod.2024.011  

Americký historik Marko Dumančić v monografii Men Out of Focus: Soviet Masculinity Crisis in the Long Sixties (Toronto, University of Toronto Press 2021) vstupuje na široké pole debat o období poststalinismu s řadou nových podnětů, když na ně nahlíží skrze kategorii maskulinit. Předmětem jeho zájmu jsou podoby a reflexe maskulinity v sovětské společnosti v čase mezi dvacátým sjezdem sovětských komunistů v roce 1956 a nástupem Leonida Iljiče Brežněva do vrcholné stranické funkce v roce 1964. Na rozmanitém pramenném materiálu, mezi nímž převažují dobové sovětské filmy v mezinárodním srovnání, ale nechybějí také tehdejší sovětské anekdoty nebo...

Kompendium míst paměti na komunistický režim v dnešním ČeskuRecenze

A Compendium of Places of Memory of the Communist Regime in the Czech Republic Today

Niklas Zimmermann

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):302-306 | DOI: 10.51134/sod.2024.016  

Pětice badatelek a badatelů z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR (Markéta Devátá, Oldřich Tůma, Barbora Čermáková, Michaela Tučková a David Weber) sestavila neobyčejně obsáhlou encyklopedii Pamětní místa na komunismus v České republice (Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.), jež formou jednotlivých hesel s informativními texty a fotografiemi  zaznamenává 807 různých památníků na území České republiky věnovaných osobám a událostem spjatým s  obdobím komunistické vlády v Československu (1948–1989), které vznikly během následujících třiceti let v demokratických poměrech (1989–2019). Recenzent přibližuje strukturu publikace a...

Karnevalové předehry sametové revoluceRecenze

Carnival Overtures of the Velvet Revolution

Filip Jiroušek

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):298-301 | DOI: 10.51134/sod.2024.014  

Společnost pro veselejší současnost byla nezávislá občanská iniciativa, která vznikla v Československu v květnu 1989 a z prostředí disentu vybočovala svým recesistickým charakterem. Nekladla si nějaké závažné cíle; chtěla hlavně bavit, parodovat absurdity upadajícího komunistického režimu a někdy také odlehčit tenze propukající v opozici. S tímto záměrem pořádala v Praze na veřejných místech happeningy s politickými konotacemi. Známý český historik Petr Blažek v publikaci Happeningem proti totalitě: Společnost za veselejší současnost v roce 1989 (Praha, Argo – Ústav pro studium totalitních režimů 2022) souhrnně zpracoval historii tohoto...

Srbsko mezi Titem a MiloševičemRecenze

Serbia between Tito and Milošević

Jan Pelikán

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):291-297 | DOI: 10.51134/sod.2023.052  

Monografie výrazného srbského historika střední generace Slobodana Seliniče Srbija 1980–1986: Politička istorija od Tita do Miloševića (Beograd, Institut za noviju istoriju Srbije 2021) má podle recenzenta průkopnický charakter a zabývá se mnoha problémy, kterých se historiografie ještě nestačila dotknout.  Daní za tuto přednost je kolísavá kvalita výkladu a leckde ztížená srozumitelnost textu. K nejlepším částem knihy patří popis mocenského vzestupu Slobodana Miloševiče (1941–2006) a vylíčení poměrně tolerantního vztahu srbského politického vedení k domácímu disentu a nezávislé kritice ve sledovaném období. Naopak jednostranně až...

Přes nedůvěru k pragmatické spolupráci / Komplexní obraz československo-jugoslávských vztahů v době normalizaceRecenze

From Distrust to Pragmatic Cooperation / A Comprehensive Picture of Czechoslovak-Yugoslav Relations during the Normalization Era

Tomáš Chrobák

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):284-290 | DOI: 10.51134/sod.2024.013  

Společná monografie Ondřeje Vojtěchovského a Jana Pelikána příznačně nazvaná V čase odkvétání: Československo a Jugoslávie v období pozdního socialismu, 1969–1989 (Praha, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta 2021) komplexně zachycuje vztahy obou zemí ve dvacetiletí mezi potlačením pražského jara a pádem komunistického režimu v Československu. Podle recenzenta má průkopnický charakter, protože se tématem dosud nikdo podrobněji nezabýval. Vedle vývoje politických relací a hospodářské spolupráce autoři sledují i kulturní interakce a společenské kontakty, zvláště v souvislosti s československou turistikou na Jadranu a zapojením jugoslávských...

Pražské jaro jako impulz a inspiraceRecenze

The Prague Spring as an Impulse and Inspiration

Vlastimil Hála

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):272-283 | DOI: 10.51134/sod.2024.012  

Filozofickým východiskem kolektivní publikace Pražské jaro: Logika nového světa. Od reforem k revoluci (Praha, Filosofia 2022), jejíž edice se ujal filozof Michael Hauser, je podle recenzenta přesvědčení o reálném vývojovém potenciálu historických alternativ, které se neuskutečnily. Touto optikou pětice autorů (tři filozofové, sociolog a právní historik) nahlíží na fenomén pražského jara 1968 a prozkoumává některé jeho aspekty. Svým způsobem přitom navazuje na půdorys debaty mezi spisovateli Václavem Havlem a Milanem Kunderou z konce šedesátých let, jejímž jádrem byla otázka po svébytných možnostech socialismu ve vztahu k tradičnímu modelu liberální...

Neobyčejný kronikář obyčejného života v době kolektivizaceRecenze

An Extraordinary Chronicler of Ordinary Life in the Era of Collectivization

Martin Tichý

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):266-271 | DOI: 10.51134/sod.2024.010  

Autor hlavního textu zveřejněného v publikaci Mladočovské Jericho: Kolektivizace jedné vesnice Jan Boštík (1901–1983) (Praha – Litomyšl, Kodudek – Regionální muzeum v Litomyšli 2021) byl drobný rolník usedlý ve vsi Mladočov poblíž východočeské Litomyšle, a také amatérský regionální historik, archeolog a „lidový“ spisovatel. Po celá padesátá léta minulého století zachycoval v deníkových záznamech proces střetu tradiční vesnické komunity s komunistickým režimem, násilně prosazujícím kolektivizaci. V sedmdesátých letech pak přetvořil své zápisky na obsáhlou a souvislou regionální kroniku převratné doby, osobitě stylizovanou...

České dějiny poúnorového období bez slovenského kontextu? / Nad Pernesovým svazkem „Velkých dějin zemí Koruny české“Recenze

Czech post-1948 History without a Slovak Context? / On the New Volume of the Great History of the Czech Crown Lands by Jiří Pernes

Jan Rychlík

Soudobé dějiny / CJCH 2024, 31(1):259-265 | DOI: 10.51134/sod.2024.009  

V sedmnáctém svazku ediční řady „Velké dějiny zemí Koruny české“ nakladatelství Paseka (Praha 2022) renomovaný historik Jiří Pernes zpracoval období let 1948 až 1956, ohraničené komunistickým převratem v Československu a Chruščovovým tajným projevem o „kultu osobnosti“ na dvacátém sjezdu sovětských komunistů. Na práci je podle recenzenta patrný důkladný výzkum v českých i zahraničních archivech, znalost odborné literatury i velká autorská zkušenost. Recenzent respektuje autorovu periodizaci daného období, která se odlišuje od zavedené periodizace Karla Kaplana, i když nesouhlasí s Pernesovou interpretací, že krize československého...