Novinky
Paleontologická konference a ocenění nejlepší studentské prezentace
V rámci 23. česko-slovensko-polské paleontologické konference se 15. – 17. října uskutečnilo tradiční každoroční setkání příznivců paleontologie, letos pořádané v Banské Bystrici pracovníky Ústavu vied o Zemi Slovenskej akadémie vied. Své studie zde představilo také deset zaměstnanců Geologického ústavu AV ČR (sborník abstraktů ke stažení zde). Předáno bylo rovněž ocenění za nejlepší studentskou prezentaci – získala ho Monika Uhlířová z Oddělení paleobiologie a paleoekologie.
Nově zvoleným předsedou Mezinárodní subkomise pro stratigrafii devonu je Ladislav Slavík
Ladislav Slavík byl znovu zvolen předsedou Mezinárodní devonské subkomise (SDS/Mezinárodní stratigrafické komise při Mezinárodní unii geologických věd IUGS) https://devonian.stratigraphy.org/ a jeho nové funkční období začalo na 37. Mezinárodním geologickém kongresu v jihokorejském Busanu v srpnu 2024. Devonská subkomise zahrnuje přes 150 členů z pěti kontinentů, kteří přispívají biostratigrafickými, sedimentologickými a chemofyzikálními proxy studiemi ke zpřesnění devonské stratigrafie a definici nových mezinárodních chronostratigrafických standardů – stratotypů (GSSP).
Nový pohled na vývoj hornin středních a západních Čech v neoproterozoiku
Díky několika navazujícím vědeckým projektům rozklíčovali naši výzkumníci z oddělení geologických procesů ve spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy formování hornin středních a západních Čech během starohor (neoproterozoika). Podařilo se charakterizovat sedimentární, vulkanické a deformační procesy v této oblasti a výsledky publikovat v prestižních vědeckých časopisech (např. zde a zde). Dále měl tento výzkum také popularizační přesah formou článku v časopisu Vesmír a naučné cedule pod skalním profilem u Štěchovické přehrady.
Výběrové řízení
Ředitel Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. vyhlašuje výběrové řízení na obsazení míst vysokoškolsky vzdělaných pracovníků výzkumných útvarů v oborech:
• Geologie, strukturní geologie
• Petrologie, geochemie
• Geologie a geochemie životního prostředí
• Paleontologie
• Geofyzika
Více informací naleznete zde. Formulář pro výkaz činnosti (tzv. Tabulku_2024) zde.
Rozhovor o účincích blesku
Pracovníci z Oddělení paleomagnetismu poskytli krátký rozhovor o výzkumu vzorků půd odebraných z bezprostřední blízkosti stromu zasaženého bleskem ve Vratislavicích, kde bylo v červnu letošního roku zraněno osmnáct lidí. Reportáž, které obsahuje tento rozhovor (začíná zhruba v čase 17:58), odvysílal Český rozhlas v úterý 10. 9. 2024. Výzkum probíhá v rámci dílčího projektu Strategie AV21, jehož všeobecným cílem je zkoumání změn magnetických vlastností vyvřelých hornin, sedimentů, půd, případně dřeva, po zásahu bleskem.
Dlouhodobá spolupráce na jedné z jeskyní ve Slovinsku byla završena
37. Mezinárodní geologický kongres v Busanu (Korejská republika) vyhlásil rozhodnutí Výkonného výboru Mezinárodní unie geologických věd (při UNESCO; IUGS) ze dne 21. února 2024. Jím byla jeskyně Račiška pečina (Matarsko podolje, JZ Slovinsko) zapsána do seznamu Lokalit geologického dědictví IUGS. Ve zdůvodnění je uvedeno: víceoborový záznam krajiny a paleoenvironmentálních změn v průběhu posledních 3,4 milionů let, včetně změn geomagnetického pole v pliocénu a pleistocénu i přechodu Matuyama/Brunhes. Jeskyně obsahuje unikátní profil podlahových sintrů s jíly, které obsahují četnou faunu drobných i velkých obratlovců a gastropodů. Při dlouhodobém výzkumu trvajícím od roku 2004 byla použita kombinace geomorfologických metod s numerickým radiometrickým datováním (U-Th, U-Pb, 14C), korelativní stratigrafií založenou na fosilních zbytcích a studiem stabilních izotopů (O, C), jež přispělo k paleoenvironmentálním interpretacím. Jde o výsledek mezinárodního týmu pracovníků ze Slovinska (Ústav pro výzkum krasu ZRC SAZU, Postojna), Česka (Geologický ústav AV ČR, v. v. i., Katedra zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Praha, Národní muzeum v Praze) a Polska (Ústav geologických věd PAN, Varšava, Univerzita Adama Mickiewicza, Poznań). Odkazy na některé články z tohoto výzkumu najdete zde a zde.
15. Světový palynologický kongres/11. Mezinárodní paleobotanická konference, Praha, 27.–31. května 2024
Špičky světové palynologie a paleobotaniky se po osmi letech sešly na světovém kongresu, tentokrát v Praze v kongresovém hotelu Clarion. Zúčastnilo se 521 palynologů a paleobotaniků, bylo předneseno více jak 400 přednášek, proběhly tři workshopy, jedna umělecká sekce a bylo připraveno šest exkurzí. Hlavním mottem konference bylo 200 let paleobotaniky na počest hraběte Kašpara Šternberka, který je známý též jako otec paleobotaniky. Geologický ústav byl významně zastoupen, Jiří Bek byl prezidentem celého kongresu a Jana Votočková Frojdová generálním sekretářem.
Optimalizace broušení a leštění horninových výbrusů a nábrusů
Geologický ústav AV ČR se nedávno stal testovacím centrem pro vývoj pokročilých senzorů určených k přesnému broušení a leštění preparátů pro následnou mikroskopickou analýzu. Vybraní pracovníci GLU byli proškoleni finskými specialisty pro práci na zařízení Polishing Wizard, jež bylo vyvinuto Univerzitou v Turku. Zařízení umožňuje i potencionální automatizaci těchto procesů, jak pro potřeby výzkumu, tak pro potřeby průmyslu. Testování proběhne v rámci programu strategie AV21 Dynamická planeta Země, resp. projektu „Inovativní metody pro studium geologických procesů a environmentální monitoring“ vedeného Tomášem Hrstkou.
Islandský vulkanismus na Podcastu Akademie věd
Ve středu 29. 5. 2024 vyšel na Podcastu AV ČR rozhovor s vulkanologem z Geologického ústavu Lukášem Krmíčkem. Týkal se především sopek na Islandu, ale i v Česku. Zvláštní shodou okolností započala ve stejný den ve 14:46 SELČ na islandském poloostrově Reykjanes v severovýchodním okolí Grindavíku již pátá puklinová erupce v řadě. Erupci dopoledne předcházel seismický roj, který zachytily také stanice české sítě Reykjanet. Rozhovor si můžete poslechnout na následujícím odkazu
Změna klimatu a znečištění rtutí působí stres rostlinám po miliony let
Na konci geologického období triasu (před 201 miliony let) došlo k dramatické změně klimatu Země a masivním sopečným erupcím. V tomto období nastala výrazná změna v druhové skladbě rostlinstva. Nová studie, zveřejněná v prestižním časopise Nature Communications, na které se podíleli pracovníci T. Navrátil a J. Rohovec z oddělení environmentální geochemie, vysvětluje geologické důvody, které vedly ke změnám bioty. Kombinací paleopalynologického a geochemického přístupu jsme získali náhled na složitý a dlouhodobý sled událostí, kdy globální oteplení paleoklimatu a nárůst koncentrace toxického kovu – rtuti, která byla uvolněna do atmosféry při vulkanických erupcích, společně zapůsobily jako stresující faktory. V jejich důsledku byly během vymírání trvajícího nejméně 1,3 milionu let stromy nahrazeny kapradinami.
Archiv novinek
Hledáte starší novinky? Navštivte archiv novinek starších než 1 rok.
2009–2021 © Geologický ústav AV ČR, v. v. i.
Webmaster: Jaroslav Zajíc