Fyzikální ústav dlouhodobě patří mezi nejaktivnější ústavy AV ČR nejen co do vědeckých výstupů, ale i popularizace vědy. V pátek 24. ledna, na Mezinárodní den vzdělávání, se proto na půdě FZU uskutečnilo setkání pro zdejší (nejenom) vědce a vědkyně aktivní v přibližování vědy veřejnosti.
V ortopedii je někdy třeba kost zafixovat kovovými šrouby, destičkami či dráty a po čase je zase operativně odebrat. Co kdyby se místo toho v těle prostě rozpustily? Biodegradabilní kovy zkoumá Jan Pinc z Fyzikálního ústavu AV ČR. O tématu se rozhovořil pro čtvrtletník Akademie věd ČR A / Magazín.
Evropská komise rozhodla v úterý 7. ledna 2025 o přeměně observatoře Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO) na konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) a umožnila tak okamžité zahájení výstavby soustavy více než 60 dalekohledů ve Španělsku a Chile. Na realizaci projektu se podílí i čtyři české instituce: Fyzikální ústav AV ČR, Astronomický ústav AV ČR, Univerzita Palackého v Olomouci a Univerzita Karlova.
Aktualizace 1. 1. 2025 Novou kometu zpozoroval v noci ze 24. na 25. prosince 2024 vědec Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR nad západním obzorem v Argentině. Dalekohled přitom ovládal online z Liberce. Jde tak o první český objev komety, při kterém pozorovatel nebyl v observatoři fyzicky přítomen, a zároveň je prvním českým objevem z jižní polokoule. Nad naším obzorem se kometa objeví až na přelomu února a března.
Český fyzik Tomáš Jungwirth patří mezi významné osobnosti současné světové vědy zejména díky svým průlomovým výzkumům v oblasti spintroniky. V roce 2024 byl oceněn na několika prestižních platformách, což potvrzuje jeho klíčový přínos k vědeckému poznání.
V předvánočním období jsme již podruhé uspořádali sbírku na podporu Klokánku v Praze 8, který poskytuje zázemí dětem v těžkých životních situacích.
Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zveřejnili v časopise Nature první přímé mikroskopické snímky magnetického uspořádání v altermagnetu. Navazují tak na publikaci z počátku roku, kdy v časopise Nature oznámili objev nové větve magnetické rodiny, označované jako altermagnetická. Mikroskopické snímky představují milník, na nějž naváže další experimentální výzkum.
V prosinci byl na Ládví slavnostně odhalen nový murál, věnovaný jedinému českému nositeli Nobelovy ceny v oblasti přírodních věd Jaroslavu Heyrovskému. Autory díla jsou Josefína Jonášová a Štěpán Jílek, kteří ve své práci propojují vědu, historii a místní komunitu.
V pondělí 2. prosince 2024 tomu bylo přesně 50 let ode dne, kdy se v jednom čísle časopisu Physical Review Letters hned za sebou objevily tři články, které oznamovaly objev, jenž zásadním způsobem ovlivnil další vývoj našeho chápání zákonů mikrosvěta. První došel do redakce 12. listopadu 1974, druhý den nato a třetí 18. listopadu. K této časové posloupnosti se ještě vrátím.
