Poskytujeme přístup k rozsáhlé nabídce databází, elektronických knih, časopisů a dalších zdrojů, které pokrývají rozmanité vědní obory.
Nahlédněte do klidného prostředí naší studovny prostřednictvím virtuální prohlídky.
Koordinujeme sběr dat, zajišťujeme úpravy, vývoj a podporu systému ASEP. Základem systému ASEP je databáze obsahující bibliografické záznamy o vědeckých výstupech, plné texty publikačních výstupů a datové záznamy.
Poskytujeme podporu v oblasti Open Science, přičemž se zaměřujeme na oblasti otevřeného přístupu k výsledkům (Open Access) a otevřeného přístupu k výzkumným datům (Open/FAIR data).
Sestavujeme Bibliografii cizojazyčných bohemikálních tisků do roku 1800 (BCBT), spravujeme historický fond, vydáváme časopis Knihy a dějiny a odborně se věnujeme různým tématům z dějin knižní kultury.
Zaměřujeme se zejména na zpracování časopisů a monografií vydávaných v působnosti Akademie věd ČR. Naskenované dokumenty jsou následně přístupné v Digitální knihovně AV ČR.
Digitální knihovna AV ČR obsahuje digitalizovaná periodika a monografie z produkce ústavů Akademie věd ČR a jejich předchůdců. Tyto dokumenty jsou převážně výsledkem digitalizace v našem Digitalizačním centru.
Cestu dějinami hudby začíná autorka v 18. století, posledním období, kdy byla hudba i její tvůrci pod patronátem šlechty. Zrod tzv. národních škol v hudbě se kryje s národní emancipací následujícího století, s érou měšťanských salonů, ale také nových nacionálně definovaných kulturních institucí. Dodnes slavíme skvělé české úspěchy, vznik konzervatoře, Národního divadla nebo České filharmonie, a přece stále nedoceňujeme vliv národnostního kotle a soupeření etnik v hranicích České koruny na ohromující vývoj české hudby. Z této úrodné půdy čerpalo v 19. i 20. století několik skvělých hudebních generací.
…
Předpovědi brzkého kolapsu neodmyslitelně patří k životu každé civilizace, možnost pracovat s velkými daty dodala těmto předpovědím vědečtější základ. Peter Turchin se s pomocí ohromného souboru dat o prosperitě a zániku společností v časovém rozpětí 10 000 let („od Horního Egypta po Dolní Manhattan“) pokouší objevit statistické vzorce, které ukazují, kde mají lidské civilizace v éře měst a států zabudovány mechanismy vlastní destrukce.
…
Kosmolog Andrew Pontzen vysvětluje, jak nekonečný vesmír dostat do skladné a přenosné krabice – do počítače. Záhadné dění ve vesmíru, které přesahuje lidské chápání i lidská měřítka času a prostoru, je možné uchopit pomocí počítačových simulací; s pomocí simulací lze popsat vývoj galaxií, splývání černých děr či úlohu temné hmoty. Tato metoda byla vyvinuta pro modelování pochodů v zemské atmosféře a předpovídání počasí, od té doby se neustále zpřesňuje, zdokonaluje a nalézají se nové způsoby jejího využití. Autor, sám tvůrce simulací kosmu, vypráví příběh této metody, lidí, kteří ji rozvíjeli, i objevů, ke kterým přispěla.
…
Publikace mapuje takřka staletý vývoj polského etnika v regionu Těšínského Slezska, a to v širším kontextu vzájemných vztahů s ostatními národnostními skupinami, v období od „jara národů“ po druhou světovou válku. V rámci vymezeného časového úseku se autor snaží přibližovat zejména fenomény, které jsou v celostátním kontextu méně známé, v rámci české historiografie nepříliš zpracované a pro Těšínsko specifické.
…
Předkládaná monografie Filosofie autenticity. Být sám sebou je rozdělena do dvou částí. Část první je zaměřena na ontickou stránku lidské bytosti. Předmětem je tudíž zdraví coby východisko dalšího bádání. Druhý díl se pak soustředí na štěstí – místo štěstí je ale daleko vhodnější uvažovat o smyslu; smysl má ovšem již ontologickou povahu, přičemž pochopení člověka nemůže tento přístup obejít. Nástrojem zkoumání je přitom výhradně reflexe, která je povýtce nepředmětná: předmět zkoumání při ní musí být totiž vždycky provázen též ponětím o sobě samém. Cestu k tomu dláždí zvláštní a ryze lidská schopnost myslet a myšlení spočívá ve schopnosti tázat se. Jen díky důslednému tázání lze totiž dospět k nalezení vlastního já a zcela originálního smyslu života.
…
Americký historik Chris Miller nám ve knize Čipové války připomíná, že lidstvo v posledních sedmdesáti letech zažilo nejbouřlivější technologickou revoluci ve své historii – rozvoj čipů po desetiletí stoupá závratným tempem, které nemá u žádné jiné technologie obdoby. Miller tvrdí, že právě využití exponenciálně rostoucího výpočetního výkonu stálo za vítězstvím Spojených států ve studené válce a zajistilo jim současnou vojenskou a ekonomickou dominanci. Mikročipy jsou zásadním prostředkem k dosažení geopolitických ambicí, a proto jejich vývoji a výrobě věnuje stále větší pozornost i Čína.
…
Neurovědkyně Susan Magsamen a designérka Ivy Ross vás vezmou na čtivou a fascinující exkurzi zkoumající spojení mezi uměním a naším neurologickým a fyzickým zdravím. Propojují vědecké poznatky s příběhy lidí, kteří zažili pozitivní transformaci díky provádění různých uměleckých aktivit, od malování po hudbu. Vedou rozhovory s umělci a vědci. Mozek pod vlivem umění je plný inspirací, jak umění a estetika mohou pozitivně ovlivnit vývoj lékařské vědy a přispět k celkovému blahu jednotlivců i společnosti.
…
Po strašlivém útoku ze 7. října 2023, při kterém bylo šokujícím způsobem zmasakrováno, znásilněno a zmrzačeno na 1 140 lidí, spustil Izrael odvetný útok na Gazu. Ten si doposud podle odhadů vyžádal desítky tisíc mrtvých. Oba tyto holokausty – v původním náboženském smyslu masové oběti – ztělesňují dlouholeté prokletí Svaté země. Jsou obrazem spirály násilí a zaslepenosti, jejichž kořeny sahají hluboko do historie obou znesvářených národů. Francouzský akademik Gilles Kepel ukazuje, jak protagonisté této tragédie ve svém vystupování i konkrétních činech proplétají mystiku a politiku.
…
Příchod sociálních sítí s sebou přinášel optimistickou vidinu možné občanské participace na politickém procesu prostřednictvím virtuálních občanských fór. Iluze informované a argumentačně vyspělé politické diskuse však vzala v průběhu let za své. Informační smog, anonymizace, ztráta odpovědnosti, nesmiřitelné požadavky a jitření emocí se nakonec staly pro sociální sítě mnohem charakterističtějšími, a to vše na úkor tradičních demokratických hodnot, jako jsou dialog, diskuse či kompromis.
…
