Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Zobrazovací atmosférický Čerenkovův dalekohled SST-1M pro astrofyziku gama záření
Detaily technického uspořádání dalekohledů SST na ondřejovské observatoři byly publikovány v práci mnoha autorů "The SST-1M imaging atmospheric Cherenkov telescope for gamma-ray astrophysics". V publikaci jsou uvedeny podrobnosti a nákresy, takže poskytuje kompletní informaci o konstrukci teleskopů a jejich funkci. Je to čtení pro vážné zájemce, ale stojí to za to a rádi jej zpřístupňujeme.
Vážené učitelky, vážení učitelé, zveme vás k účasti na programu „Chat s astronomkou pro školy“, který pořádá Astronomický ústav Akademie věd ČR. Tato aktivita propojuje třídy s profesionálními astronomkami, podporuje zvídavost a ukazuje, že astronomie je obor pro každého.
Zánik rakety Falcon 9 R/B 19. února 2025 nad Evropou pozorovaný přístroji Evropské bolidové sítě
Ráno 19. 2. 2025 spoustu lidí vyplnilo náš formulář pro hlášení bolidů s tím, že před pátou hodinou ranní viděli na severní obloze přelet jasného tělesa a jeho rozpad na velké množství kusů. Vše trvalo několik minut. Touto cestou bychom všem pozorovatelům za jejich hlášení rádi poděkovali, i když v tomto případě šlo o těleso vytvořené člověkem.
Na čem pracujeme: κ Cygnidy a srpnové Drakonidy jsou výzvou pro identifikaci meteorických rojů
Meteorické roje jsou fascinujícím astronomickým jevem, který lidstvo sleduje po staletí. V odborníky používaném katalogu je rojů zaneseno více než sto, ale u mnohých z nich jsou údaje značně nepřesné. V některých případech lze i spekulovat, zda uvedený roj s jednoznačnou identifikací vůbec existuje. V představované práci se pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty ASU pustili do reklasifikace prázdninových rojů, jejichž radianty se nacházejí v souhvězdích Labutě a Draka.
18. února 2025 proletí evropská sonda Solar Orbiter počtvrté kolem Venuše. Tento manévr zvýší sklon její dráhy vůči ekliptice na přibližně 17 stupňů a umožní dosažení jednoho z hlavních vědeckých cílů – pozorování slunečních pólů. Od startu evropské mise s významnou českou účastí, která přináší zásadní poznatky o naší hvězdě, uplynulo 10. února 2025 přesně pět let.
Na čem pracujeme: Proudění v atmosférách chemicky pekuliárních hvězd
Klasické chemicky pekuliární hvězdy mají v atmosférách skvrny s odlišným chemickým složením. Tyto skvrny ovlivňují povrchové rozložení teploty a v principu se také mohou stát důvodem pro výskyt systematických toků plazmatu. Brankica Kubátová ze Stelárního oddělení ASU byla součástí týmu, který se věnoval modelování takové situace.
Studium černých děr může přispět k technologickému pokroku - říká Jakub Podgorný z Oddělení galaxií
Černé díry jsou pro vědce jako vesmírné laboratoře pro zkoumání fyzikálních podmínek, kterých na Zemi nelze dosáhnout. Jedná se o velmi hmotné objekty, které se staly zásadním tématem moderní astronomie a fyziky.
Představujeme vám nové webové stránky Skupiny fyziky meteorů na adrese
meteor.asu.cas.cz. Naleznete na nich novinky o velmi jasných bolidech pozorovaných nad střední Evropou pomocí Evropské bolidové sítě a také informace o tomto jedinečném experimentu.
Prémie Jana Friče za rok 2024 udělena Václavu Pavlíkovi
V úterý 21. ledna 2025 od 13 hodin proběhne na observatoři Astronomického ústavu AV ČR slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2024. Laureátem je RNDr. Václav Pavlík, Ph.D. z Oddělení galaxií, který získává toto ocenění za soubor prací „Podrobná studie hvězdné dynamiky a vývoje hvězdokup“. V něm se mimo jiné dotýká otázky stability hvězdokup v extrémním gravitačním poli - např. u kupy IRS13 v Galaktickém centru poukázal na možnou neexistenci černé díry střední hmotnosti a nutnost aktualizovat naše teoretické odhady při hledání těchto objektů, které jsou dosud nevyřešenou otázkou současné astrofyziky.
Na čem pracujeme: Pozitivně driftující rádiové záblesky ve sluneční erupci
Sluneční erupce jsou známy jako zdroje elektromagnetického záření, nejčastěji je v jejich kontextu zmiňováno záření v chromosférických čarách nebo v rentgenové oblasti spektra. Důležité informace ale přenáší i záření v rádiové oblasti. Rádiová pozorování byla cílem výzkumu odborníků ze Slunečního oddělení ASU pod vedením Aleny Zemanové.
Dopplerův ústav Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze každoročně uděluje cenu Václava Votruby za nejlepší disertační práci v oboru teoretické fyziky. Za rok 2024 byla udělena Viktorovi Skoupému z Astronomického ústavu AV ČR, jehož práci vedl Georgios Loukes-Gerakopoulos z Oddělení galaxií.
V rámci Edice Strategie vychází publikace "Evropské kosmické mise s českou účastí". Tato kniha pojednává o nejvýznamnějších projektech Evropské kosmické agentury (ESA) s českou účastí.
Nové poznatky výzkumu černých děr získaly zvláštní pozornost americké kosmické agentury NASA při pravidelné výroční konferenci Americké astronomické společnosti, probíhající tento týden v National Harbor v Marylandu poblíž hlavního města USA, Washingtonu. Hned první den tohoto nejvýznamnějšího setkání amerických astronomů proběhla tisková konference NASA s názvem A Feast of Feasting Black Holes (hostina hodujících černých děr), v rámci které byly prezentovány nové výsledky hledání odpovědi na otázku, kolik superhmotných černých děr v centrech galaxií nevidíme, protože je zakrývá okolní plyn a prach, a pak také pozorování neobvyklého chování jedné superhmotné černé díry v centru galaxie 1ES 1927+654. Oba tyto oceněné výsledky mají i českou stopu.
Astronomové objevili planetární systém, který vykazuje dosud nejsilnější pozorovanou gravitační interakci mezi dvěma obřími planetami. Tento gravitační tanec je tak silný, že způsobuje zdánlivé změny periody oběhu planet v řádu dní! Planetární systém TOI-4504, který navíc také hostí malou planetu o velikosti mezi Zemí a Neptunem, představuje velmi důležitý objev, který astronomům umožní lépe porozumět formování a vývoji planetárních soustav.
Na čem pracujeme: Voda na Měsíci v místech přistání misí Artemis
Voda je nezbytná pro život člověka a kosmické mise, ty dlouhodobé včetně, nejsou žádnou výjimkou. Stavba základen na cizích tělesech by určitě těžila z místních zdrojů vody, které by mohly sloužit nejen jako pitná voda pro astronauty, ale také jako surovina pro výrobu kyslíku a vodíku – klíčových složek raketového paliva. Jaroslav Klokočník z ASU vedl práci, která s pomocí gravitačních aspektů odhalovala místa s větší pravděpodobností výskytu podpovrchové vody na Měsíci.
V noci z 24. na 25. prosince 2024 zpozoroval Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR nad západním obzorem v Argentině novou kometu. Dalekohled přitom ovládal online z Liberce. Jde tak o první český objev komety, při kterém pozorovatel nebyl v observatoři fyzicky přítomen, a zároveň je prvním českým objevem z jižní polokoule.
Na čem pracujeme: Sluneční erupce vícebarevným pohledem
Že jsou sluneční erupce tím nejdynamičtějším projevem sluneční aktivity je všeobecně známo. Jejich vznik a vývoj však stále nejsou uspokojivě vysvětleny. Marta García-Rivas byla v čele rozsáhlého týmu pracovníků a studentů Slunečního oddělení ASU, který velmi detailně analyzoval netradičně bohatý materiál pořízený během jedné silnější erupce. V této studii si odborníci vystačili dokonce s analýzou jednoho jediného obrazového bodu.
Borůvkové galaxie jsou relativně blízké galaxie, ale protože jsou drobné, jejich světlo dokáží pořádně zachytit až nejmodernější astronomické přístroje. Celkově v sobě tyto galaxie ukrývají desítky až stovky milionů hvězd, což je ale pořád tisíckrát méně, než má naše Mléčná dráha. Řadí se tak mezi takzvané trpasličí galaxie.
Astronomie v rentgenovém oboru je hlavní specializací RNDr. Jiřího Svobody, Ph.D. z oddělení galaxií, který byl hostem hned dvou dílů pořadu Hlubinami vesmíru TV Noe. Čemu se tato disciplína věnuje? A kdy se začalo s pozorováním? Blíže se podíváte k neutronovým hvězdám a černým dírám.
5.12. 2024 se nad tropickou džungli raketové základny Satish Dhawan Space Centre vznesla indická raketa PSLV‑XL, nesoucí na oběžnou dráhu misi Proba-3 Evropské vesmírné agentury. Díky tomuto úspěšnému startu se na její palubě do vesmíru vydal i obrovský koronograf ASPIICS, na jehož realizaci se významnou měrou podílela i Česká republika.
Nový spektrograf s vysokým rozlišením PLATOSpec se 26. listopadu 2024 úspěšně dočkal „prvního světla“. Po téměř dvouletém období konstrukce je přístroj připraven k astronomickým pozorováním. Bude prověřovat hvězdy, které potenciálně hostí extrasolární planety podobné Zemi a poskytovat pozemní podporu připravované vesmírné misi ESA PLATO. Spektrograf s vysokým rozlišením bude použit ke studiu aktivity hvězd a k potvrzení extrasolárních planet velikosti Jupitera. Přístroj byl zkonstruován konsorciem PLATOSpec s výraznou českou účastí a je umístěn na 1,52 metrovém dalekohledu ESO na chilské observatoři La Silla.
Gravitační vlny - připravujeme se na misi Evropské kosmické agentury LISA
Od 9. do 11. 12. 2024 proběhla v Praze konference vedená Evropskou fyzikální společností (EPS). V jejím rámci prezentovali vědci svou práci jak přednáškami, tak pomocí plakátů obsahujících jejich nejvýznamnější výsledky. V soutěži o nejlepší studentský plakát zvítězil Michal Stratený.
Zobrazovací atmosférický Čerenkovův dalekohled SST-1M pro astrofyziku gama záření
Detaily technického uspořádání dalekohledů SST na ondřejovské observatoři byly publikovány v práci mnoha autorů "The SST-1M imaging atmospheric Cherenkov telescope for gamma-ray astrophysics". V publikaci jsou uvedeny podrobnosti a nákresy, takže poskytuje kompletní informaci o konstrukci teleskopů a jejich funkci. Je to čtení pro vážné zájemce, ale stojí to za to a rádi jej zpřístupňujeme.
Vážené učitelky, vážení učitelé, zveme vás k účasti na programu „Chat s astronomkou pro školy“, který pořádá Astronomický ústav Akademie věd ČR. Tato aktivita propojuje třídy s profesionálními astronomkami, podporuje zvídavost a ukazuje, že astronomie je obor pro každého.
Zánik rakety Falcon 9 R/B 19. února 2025 nad Evropou pozorovaný přístroji Evropské bolidové sítě
Ráno 19. 2. 2025 spoustu lidí vyplnilo náš formulář pro hlášení bolidů s tím, že před pátou hodinou ranní viděli na severní obloze přelet jasného tělesa a jeho rozpad na velké množství kusů. Vše trvalo několik minut. Touto cestou bychom všem pozorovatelům za jejich hlášení rádi poděkovali, i když v tomto případě šlo o těleso vytvořené člověkem.
Na čem pracujeme: κ Cygnidy a srpnové Drakonidy jsou výzvou pro identifikaci meteorických rojů
Meteorické roje jsou fascinujícím astronomickým jevem, který lidstvo sleduje po staletí. V odborníky používaném katalogu je rojů zaneseno více než sto, ale u mnohých z nich jsou údaje značně nepřesné. V některých případech lze i spekulovat, zda uvedený roj s jednoznačnou identifikací vůbec existuje. V představované práci se pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty ASU pustili do reklasifikace prázdninových rojů, jejichž radianty se nacházejí v souhvězdích Labutě a Draka.
18. února 2025 proletí evropská sonda Solar Orbiter počtvrté kolem Venuše. Tento manévr zvýší sklon její dráhy vůči ekliptice na přibližně 17 stupňů a umožní dosažení jednoho z hlavních vědeckých cílů – pozorování slunečních pólů. Od startu evropské mise s významnou českou účastí, která přináší zásadní poznatky o naší hvězdě, uplynulo 10. února 2025 přesně pět let.
