Hlavička MÚA

Obsah webové prezentace

Od řas k jádru. Vědy o živé a neživé přírodě na půdě Akademie věd

  1. Úvod, plakát
  2. Vědecké expedice – výzkum Antarktidy
  3. Expedice – Zikmund a Hanzelka
  4. Jaroslav Heyrovský
  5. František Burian
  6. Alois Zátopek
  7. Meteorologie
  8. Algologie – problematika krmných řas
  9. Radim Kettner, Geografie, geologie a průzkum slovenské krasové jeskyně Domica
  10. Jaromír Klika, Ochrana krajiny
  11. Jaderný výzkum – Jaderná elektrárna A-1 Jaslovské Bohunice, Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně u Moskvy
  12. Čs. komise pro výzkum a využití kosmického prostoru – Interkosmos

Zoomovací technologie v albech

Obsah alba můžete prohlížet buď přímo v náhledovém rámečku na výchozí stránce nebo v celoobrazovkovém režimu na samostatné stránce (volba fullscreen v rámečku vpravo nahoře). Podrobnosti si přiblížíte pomocí lupy (+-), zobrazující se po umístění kurzoru nad vybrané místo v albu.

Nezobrazuje se vám obsah rámečku? Zkontrolujte, zda máte v prohlížeči webu nastaveno otvírání flashových animací (povolte), případně zda máte nainstalovánu novější verzi Adobe Flash plug-inu (stáhněte si volný Flash Player).

Webová prezentace výstavy

Od řas k jádru. Vědy o živé a neživé přírodě na půdě Akademie věd – 9

Radim Kettner; Geografie, geologie a průzkum slovenské krasové jeskyně Domica


Radim Kettner

Český geolog a zakladatel vlastní moderní geologické školy. Svůj badatelský zájem soustřeďoval především k Barrandienu, moravskému devonu a kulmu a Nízkým Tatrám. Byl autorem více než šesti set prací ze všech geologických oborů, včetně jejich dějin. V roce 1920 byl jmenován mimořádným profesorem Českého vysokého učení technického a ředitelem Geologického ústavu Vysoké školy inženýrského stavitelství v Praze. V roce 1921 se habilitoval pro nauku o užitkových nerostech a horninách a jejich ložiskách na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a v roce 1926, po smrti profesora Filipa Počty, byl jmenován řádným profesorem geologie a ředitelem Geologicko-paleontologického ústavu tamtéž. Jeho jménem byla pojmenována vyhynulá rostlina Kettneria a vzácný nerost kettnerit. Ve 30. letech 20. století se účastnil průzkumu slovenské krasové jeskyně Domica.

Geografie, geologie a průzkum slovenské krasové jeskyně Domica

Geografický ústav ČSAV vznikl v roce 1963 sloučením Kabinetu pro geomorfologii ČSAV a Kabinetu pro kartografii ČSAV. Ústav byl střediskem vědeckovýzkumné činnosti v oboru geografie, životního prostředí a dálkového průzkumu Země, sledoval vztahy mezi přírodou a lidskou činností – prováděl základní a aplikovaný výzkum, zabýval se terminologickými otázkami svého oboru. Nejvýznamnějším úkolem, na němž se Geografický ústav ČSAV svého času podílel, byla koordinace prací na vydání Atlasu Československé socialistické republiky v roce 1966. Část z více než 400 map byla přímo dílem pracovníků Geografického ústavu ČSAV.

< K předchozímu panelu | K dalšímu panelu >

Aktualizováno: 2009-01-21       © Obsah: MÚA AV ČR, web: webmaster, 2008.