Webová prezentace výstavy
Od řas k jádru. Vědy o živé a neživé přírodě na půdě Akademie věd – 11
Jaderný výzkum – Jaderná elektrárna A-1 Jaslovské Bohunice, Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně u Moskvy
Jaderná elektrárna A-1 Jaslovské Bohunice
Výstavba první čs. jaderné elektrárny byla zahájena v srpnu 1958 v Jaslovských Bohunicích v okrese Trnava na Slovensku. Do komerčního provozu byla elektrárna uvedena v prosinci 1972. Jaderný reaktor elektrárny nesoucí označení KS 150 byl vyprojektován v SSSR a Československu. Nádobu reaktoru a vnitřní komponenty aktivní zóny, kromě palivových elementů, vyrobil podnik Škoda v Plzni. Koncepce reaktoru měla ověřit možnost používat jako palivo neobohacený (přírodní) uran.
S ohledem na skutečnost, že se jednalo o první jadernou elektrárnu v Československu, docházelo v průběhu jejího spuštění a dalšího provozu k četným poruchám. K nejzávažnější havárii došlo 22. února 1977. V jejím důsledku bylo rozhodnuto odstavit elektrárnu A-1 z provozu. Postupná likvidace byla zahájena v roce 1979.
Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně u Moskvy
Jedním ze států stojících u vzniku SÚJV v Dubně byla rovněž tehdejší ČSSR. Do SÚJV byla v průběhu následujících desetiletí vyslána dlouhá řada odborníků působících v ústavech ČSAV.
SÚJV leží na břehu řeky Volhy asi 120 km severně od Moskvy ve městě Dubna. Před šedesáti lety byla na místě dnešního města větší vesnice u Ivaňkovské přehrady známá jako rekreační místo moskevské honorace. Po druhé světové válce zde pod vedením akademika Kurčatova, otce ruské jaderné bomby, byla zahájena výstavba největšího urychlovače své doby – fázotronu. Jeho provoz byl zahájen v roce 1949 a od té doby se také datuje začátek rozrůstání vlastního města Dubny. V polovině padesátých let se Dubna jako jeden z mála ruských ústavů (po vzoru CERN – European Organization for Nuclear Research v Ženevě – založen 1954) začala otevírat světu a 26. března 1956 byla podepsána smlouva, která ústav definovala jako mezinárodní instituci s několika členskými zeměmi. V Dubně se rovněž konala první mezinárodní konference o urychlovačích v Rusku s účastí N. Bohra a F. Joliota. Během šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let se Dubna stále rozvíjela a dala světu řadu objevů, experimentů. Zde pracující vědci získali rovněž řadu cen a ocenění (I. M. Frank – Nobelova cena za fyziku). Velké množství vědeckých kapacit ze zemí východního bloku v tomto ústavu strávilo alespoň několik měsíců na stáži.
Členskými státy SÚJV jsou země bývalého Sovětského svazu (Arménie, Ázerbajdžán, Bělorusko, Gruzie, Kazachstán, Moldávie, Rusko, Ukrajina, Uzbekistán), země východní a střední Evropy (Bulharsko, Česká republika, Polsko, Rumunsko, Slovensko) a další země bývalého „východního bloku“ (Kuba, KLDR, Mongolsko, Vietnam). Přidruženými členy jsou Německo, Maďarsko, Itálie a Jihoafrická republika. Na experimentech v Dubně se však účastní i řada dalších odborníků.