BUDOVA USTAVU

Budova Ustavu makromolekularni chemie, realizovana v letech 1960 - 1964 podle projektu architekta Karla Pragera, patri k nejvyznamnejsim ceskym architektonickym dilum povalecneho obdobi. Vynika ve skupine staveb (Bruselsky pavilon, Bruselska restaurace, pavilon Z v Brne, plavecky stadion v Podoli), v nichz se ceska architektura rozesla se stylovymi prostredky socialistickeho realismu a navazala opet kontakty s moderni svetovou architektonickou tvorbou. Jsou zde vyuzity mnohe vyznamne technologicke inovace, jako napr. bezpruvlakove betonove stropy nebo prvni ceska zavesova stena odpovidajici zapadnim technickym a estetickym parametrum. Pri stavbe s architektem Pragerem spolupracoval tehdejsi reditel ustavu prof. Otto Wichterle, jehoz pamatku tak budova ustavu pripomina. Architektonicke hodnoty ustavu ocenila rada vyznamnych umeleckohistorickych publikaci. Budova ustavu makromolekularni chemie patri k nekolika poslednim dilum povalecne etapy, ktera si zachovala puvodni vytvarny charakter.

(z rozhodnuti Ministerstva kultury Ceske republiky ze dne 24.5.2000, jimz se prohlasuje budova Ustavu makromolekularni chemie AV CR cp. 1888, Heyrovskeho nam. 2, Praha 6 - Brevnov za kulturni pamatku)

Vice informaci o budove UMCH prinesly clanky publikovane na zacatku vystavby budovy v roce 1960 a po jejim otevreni v roce 1965:

• PROJEKT USTAVU MAKROMOLEKULARNI CHEMIE CSAV V PRAZE [ Architektura CSR XIX (8), 528-536 (1960) ]
• USTAV MAKROMOLEKULARNI CHEMIE CSAV V PRAZE Clanek k otevreni budovy [ Architektura CSSR XXIV (10), 653-658 (1965) ]

V letech 2000-2002 byly rekonstruovany obvodovy a stresni plast budovy podle projektu doc. Ing. Miloslava Pavlika, CSc. Autor projektu uverejnil v casopise Stavba 10(1), 52-56 (2003) [ISSN 1210-9568] o cele akci clanek, ktery nam bylo umozneno vystavit i na tomto webu (spolu s clankem na stejne tema ve stejnem casopise od doc. PhDr. Rostislava Svachy, CSc.), a dale autorskou zpravu o rekonstrukci v casopise Architekt L(1), 14-15 (2004).