USTAV MAKROMOLEKULARNI CHEMIE CSAV V PRAZE

Clanek k otevreni budovy [ Architektura CSSR XXIV (10), 653-658 (1965) ]

Autor projektu: KAREL PRAGER

Realizace Ustavu makromolekularni chemie CSAV v Praze na Petrinach je dokladem vsech slozitosti architektonicke tvorby sve doby. Projekt z roku 1958 (uverejneny s celym popisem stavby v Architekture CSSR 1960 c. 8 str. 528) je realizovan v letech 1960-1965. Tedy 7 let od prvnich koncepcnich myslenek po jejich realizaci. Prosadit koncepci v realizaci za situace nezajmu a mnohdy primo odporu dodavatelu, vyrobcu a uradu, byla nekolikaleta svizelna prace. V mnohem vyznela naprazdno. Ucast a zivy zajem investora o vysledek realizace vytvoril ovzdusi prikladne aktivni spoluprace. Bohuzel byl nakonec narusen odmitnutim realizace vytvarneho reseni stitu budovy. Akademie ved skrta 150 tis. Kcs z rozpoctu 20 mil. na vytvarna dila, jako �usporu� v zaveru stavby!

Pri volbe konstrukci i materialu bylo nutno vychazet z nejuspornejsiho reseni s ohledem na nizky limit stavby. Pritom vsechna navrzena reseni byla atypicka, individualne kalkulovana, tedy znacne nadsazene ceny. Napr. kovani jednoho okna bylo braneckymi zelezarnami kalkulovano ve vysi 250 Kcs! Pri tom neprestoupily naklady 495 Kcs/m' obestaveneho prostoru vcetne technologickeho vybaveni ustavu. Mnohe konstrukce a materialy byly dodany ve spatne kvalite jako napr. transparentni zelene sklo do fasadnich panelu, ktere misto stanoveneho vnitrniho pnuti 90 milimikronu dosahovalo hodnoty az 450 milimikronu.

Autor chtel prokazat na teto realizaci, ze funkce budovy - splneni vsech ucelovych podminek provozu, technika stavby a vytvarna koncepce jsou v nedilne kompozicni vazbe. Dale, ze je treba hledat vzdy nova reseni vsech techto tri slozek ve vzajemnych proporcich tak, aby mohlo vzniknout dilo soucasne. A v neposledni rade ze cesta k architekture budoucich let musi byt probojovana vybudovanim moderniho prumyslu stavebnich dilcu, zarizeni a vybaveni staveb. Jen architekt muze urcit perspektivu tohoto noveho prumysloveho odvetvi, nebot to bude perspektiva budouci architektonicke tvorby.

POZNAMKY K REALIZACI USTAVU MAKROMOLEKULARNI CHEMIE

Ustav makromolekularni chemie tvori vyznamnou soudobou dominantu petrinskeho sidliste. Kontrastne - ve vztahu k okolni zastavbe - pusobi budova i na chodce, ktery predtim prosel schematickymi prostory obytne zastavby. Budova ustavu je zakoncenim ulice na Petrinach v souladu s podrobnym uzemnim planem i predchozimi variantnimi studiemi. Zda je to nejvhodnejsi situovani ustavu, to je otazka, ktera souvisi s celou urbanistickou koncepci Petrin, jejiz znaky odpovidaji tehdejsi urovni urbanisticke teorie a praxe.

Ustav makromolekularni chemie je resen jako soliter, ktery se svym osobitym pojetim lisi od architektury a prostredi sveho okoli. Proste, ale pusobive seskupeni hmot, vyhovujici svou orientaci provoznim podminkam ustavu i urbanistickym podminkam daneho staveniste, vymezuje prostor, ktery je umerny svym celkovym pojetim i meritkem vyznamu ustavu, avsak prilis spjaty s objektem, nez aby byl odpovidajicim zakoncenim mestske tridy. Skupiny stromu v tomto prostoru nevytvari vsak ani dojem, ze zde jiz zacina �vstupni zeleny areal Hvezdy� jak bylo zamerem autora.

Architektonicky vyraz tezi z technickych moznosti doby. Zustane zasluhou autora, ze dokazal poprve v nasich podminkach prosadit pouziti materialu, umoznujicich prumyslove vyrobni zpusoby a otevirajicich i u nas nove cesty pro umelecke zvladnuti stavebniho dila.

Dokonaly vyraz hlavniho pruceli, na kterem je lesk a rastr zavesnych panelu v kontrastu s mozaikovym obkladem celni plochy laboratorni budovy, je u zapadniho pruceli narusen architekturou provoznich prostoru a skladu. O co vice pozadavky bezpecnostnich predpisu a provozni naroky svazuji architektovy moznosti, o to vice pozornosti je treba venovat koncepci techto prostoru, zvlaste u soliterni budovy, vystavene pohledum ze vsech stran.

Podstatou sve koncepce je ustav makromolekularni chemie nesporne progresivnim cinem, ktery bude vzorem pro obdobna pracoviste, jak v dispozici, tak i komfortnosti technickeho vybaveni, jeho promyslenem usporadani ve vztahu ke konstrukci a v celkovem estetickem zvladnuti celeho dila.

Ve vsech castech se setkavame s harmonii mezi vytvarnymi zamery a konstruktivni a ucelovou logikou stavby.

Laboratorni objekt, ktery svou variabilitou umoznuje vsechny promeny a zvlastnosti laboratorniho provozu se urovni kvality architektonickeho reseni interieru nelisi od objektu vstupniho, kde jsou soustredeny prostory spolecneho vybaveni a vedeni ustavu, a kterym je tradicne venovana pri reseni interieru nejvetsi pece. Dostatecna kapacita vestavenych skrini, volne boxy pro prilezitostne umisteni pristroju a instalacni jadra vytvareji v chodbovem interieru laboratorniho objektu casti steny, jednotne zakryte, ktere se rytmicky stridaji s plochou zdenych pruceli. Systematicke barevne oznaceni skrini, vymenitelne vystrazne tabulky na dverich laboratori ukazuji, do jake hloubky se architekt zabyval detailem.

Dusledne rozdeleni laboratorniho provozu na praci v laboratori a prostory pro studium a vypocty, umoznilo zlepseni pracovniho prostredi. Vedle technicistniho konceptu laboratorni budovy pusobi mirna krivka pudorysu vstupniho objektu a vysunuti zasedaci sine urcitou i kdyz ukaznenou volnosti. I zde byly elegance a prijemny vzhled vnitrnich prostoru dosazeny jednoduchymi prostredky. Diferencovanost prostoru je docilena primerenou volbou materialu, barvy a osvetleni.

Zajimave a dumyslne, pritom vsak proste a ucelne je resena poslucharna. Otocne zaluziove steny umoznuji stisknutim knofliku v nekolika vterinach promenit prostor s dennim osvetlenim v promitaci sin.

Ponekud odlisny vyraz - oproti nadzemnim podlazim - ma interier suterenu. Interier tohoto podlazi se specifickou naplni (sklady, dilny, rozvody energii, doprava nakladu) bylo mozne i zde �dotahnout� tak, jak to vidime na zahranicnich realizacich.

Barevne reseni interieru je strizlive, prevladaji barvy neutralni, chodbove trakty jednotlivych podlazi jsou ruzne tonovany.

Nabytkove zarizeni vynika ucelnosti, hlavne v laboratorich a pracovnach. V individualne resenych mistnostech nekdy vyzniva ponekud formalne.

Realizace Ustavu makromolekularni chemie je vysledkem uvedomeleho usili autora i stavebnika v boji proti dosavadni konvenci. Je dukazem, jak velky vliv ma pouziti novych materialu a stavebni techniky na architektonicke dilo a potvrzenim spravnosti autorovych snah o dosazeni co nejvetsiho zprumyslneni stavebnich praci.

Cesta k vysledku byla plna prekazek, ktere byly prekonany houzevnatou a cilevedomou praci architekta, bojujiciho za uskutecneni sve myslenky. Skoda, ze se nedarilo realizovat vytvarna dila, ktere autor komponoval jako soucast architektury.

Obrazky

• 1419 Celkovy pohled. Foto F. Illek
• 1420 Situace
• 1421 Pohled na hlavni vstup. Foto O. Becvar
• 1422 Detail pudorysneho reseni laboratorniho traktu
• 1423 Pudorys 1. patra
• 1424 Fotograficke zabery laboratorniho objektu. Foto O. Becvar
• 1425 Fotograficke zabery laboratorniho objektu. Foto V. Hostova
• 1426 Pudorys prizemi
• 1427 Bocni pohled. Foto V.Hostova
• 1428 Pohled do vstupni haly. Foto V.Hostova
• 1429 Pracovna reditele ustavu. Foto O. Becvar
• 1430 Pohled z haly. Foto V.Hostova
• 1431 Interier knihovny. Foto O. Becvar
• 1432 Prednaskovy sal. Foto V.Hostova
• 1433 Interier chodby laboratorniho traktu. Foto V.Hostova
• 1434 Prednaskovy sal. Foto V.Hostova
• 1435 Laborator. Foto O. Becvar
• 1436 Jidelna. Foto O. Becvar
• 1437 Detail zavesoveho panelu.
• 1438 Bocni pohled. Foto F. Illek.