Objev skupiny vědců může zachránit ohrožená zvířata
Čeští a italští vědci přišli s převratným objevem - umějí zakonzervovat buňky a pak je kdykoli oživit. „Přinášíme tím naději pro záchranu ohrožených živočichů,“ vysvětlil možné využití objevu člen vědeckého týmu Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby Akademie věd.
Objev spočívá v tom, že vědci jako první na světě dokázali vysušit buňky mrazem a zase je podle libosti oživit. Pak je použili při naklonování ovčích embryí.
Z vysušených buněk ohrožených zvířat by se teď dala vytvořit databanka, která by v budoucnosti mohla sloužit k jejich naklonování.
„Objev by také mohl pomoci při obnově rakovinou zasaženého orgánu,“ říká o úspěchu kolegů vědkyně Eva Syková.
Objev vědců může pomoci při záchraně ohrožených, a dokonce i vyhynulých druhů. „Zatím byla jedinou buňkou obsahující jádro, kterou se podařilo uchovat v dehydrovaném stavu, spermie,“ vysvětluje Fulka.
Vědci z Prahy a Sardinie jsou první na světě, kterým se to podařilo s tělními buňkami ovcí.
Zachovat genetický materiál zvířat na pokraji vyhynutí lze i zmrazením buněk v tekutém dusíku. Tento postup je však drahý a technicky náročný. „V terénu či při nečekaném úhynu vzácného zvířete je i obtížně proveditelný,“ dodává Fulka.
Nová metoda umožní uchovat buňky neomezeně dlouho. A podle Fulky se teď od sci-fik realitě posunulo i případné naklonování vyhynulého mamuta.
Pomoc při léčbě rakoviny
„Jde o mimořádné zjištění,“ reagovala na Fulkův výzkum ředitelka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková. Vědce považuje v jeho oboru za jednoho z nejlepších.
Fulkova objevu si cení zejména proto, že klasické zmrazování buněk a jejich uchovávání v extrémně nízkých teplotách není pro tkáň vždy bez rizika. Podle Sykové nemusí být daleko doba, kdy budou tyto výsledky využitelné i v medicíně. Například při léčbě poruch ledvin, jater, kostí.
„Rehydrované buňky by mohly rovněž pomoci při obnově rakovinou zasaženého orgánu,“ domnívá se Syková.
Lékaři třeba mohou člověku s genetickými předpoklady k rakovině v mládí odebrat zdravé buňky. Ty mu - propukne-li u něj později smrtelná choroba - zachrání život tím, že nahradí nemocnou tkáň.
Předseda Akademie věd Václav Pačes upozorňuje, že nejde o první unikátní objev Fulkova týmu. „Význam této práce vidím zejména v tom, že uchovává po dlouhá léta starou tkáň, kterou můžeme podle úrovně vědeckého poznání vždy vrátit do života,“ oceňuje Pačes.
19.9.2008, Mladá fronta DNES, str. 1 Titulní strana, (ebo)
