Problémy se softwarem PC
ZAMYŠLENÍ NAD PRAKTIKAMI MICROSOFTU
Rady pro všechny, kteří nechtějí podlehnout nehezkým obchodním praktikám softwarové firmy Microsoft.
|
Všichni asi známe soudní procesy, které jsou vedeny proti softwarové firmě Microsoft. Microsoft je zejména v USA žalován za nekalé praktiky v konkurenčním boji, při "vnucování" svých SW produktů. Díky posílení své pozice v oblasti operačních systémů a kancelářských aplikací, se Microsoft dokonce v poslední době pokouší zavádět nové metody své licenční politiky (Software Assurance), které jsou, podle mého názoru, pro akademickou obec zcela nepřijatelné.
Nezavinili jsme si to sami?
Ono to vlastně na celém světě začalo docela nevinně. Microsoft je, a vždycky byl, nejlepší společností v oblasti marketingu. Uměl a stále umí to co většina počítačníků dodnes nezvládá. Je to vyjímečná schopnost komunikovat s "obyčejným" uživatelem. Ze začátku to softwarovému průmyslu ani tak moc nevadilo, protože počítače byly spíše doménou odborníků a specialistů. Jenže jak se postupně osobní počítače (PC) dostávali na stoly sekretářek a do domácností, a hlavně jak začaly být nepostradatelným pomocníkem i nástrojem úředníků, uživatelé pocíťovali nepřekonatelnou bariéru mezi nimi a počítačovými odborníky, bez kterých se zpočátku nemohli obejít. A tak udělali to, co je nadmíru přirozené. Při výběru toho svého programu šli cestou nejmenšího odporu. Tedy ne cestou výběru produktu s nejlepším poměrem výkon/cena, ale cestou jednoduchosti a pochopení. A právě tuto cestu nabízel při výrobě a prodeji svých produktů Microsoft. Rozhodně má Microsoft rozhodující zásluhu v přizpůsobení softwaru "obyčejným" uživatelům a v nasazení počítačů do běžné praxe, tak jak to dneska známe.
Až potud by bylo vše v pořádku. Katastrofický zvrat to vše nabralo až v okamžiku, kdy Microsoft této situace zneužil. Přestal ctít dávno zavedené standardy a začal zavádět své vlastní formáty, které se však nepokusil (nebo nechtěl?) dostatečně propracovat a zdokumentovat tak, aby je mohla používat konkurence. To znamená, že uživatelé, kteří časem zjistili, že produkty Microsoftu nejsou až tak dokonalé a že už ani zdaleka nejsou tak levné jak se zpočátku zdálo, nemohli (a doposud stále nemohou) snadno přejít na konkurenční produkty. Přitom mnohé z těchto špičkových konkurenčních produktů jsou dokonce zadarmo. Korunu tomu všemu nasadili právě už zmiňovaní úředníci, kteří většinou z neznalosti věci žádají "střílet vrabce kulometem". Oni totiž často požadují z hlediska formátování docela jednoduché dokumenty, ale trvaji na tom, že musejí být dodány většinou v poslední verzi kancelářského programu firmy Microsoft. Přitom by někdy postačil i základní textový formát (ASCII), který je znám od samého vzniku počítačů.
Jak z toho ven?
Na první pohled to tak nevypadá, ale já věřím, že je z této situace cesta ven. Jen stěží něco vyřeší, ať vyhrané nebo prohrané, soudní spory. V prvé řadě tomu asi paradoxně napomůže sám Microsoft. Dnes už totiž není doba PC, ale doba mobilních telefonů, inteligentních tiskáren, inteligentních faxů a dalších podobných zařízení pro komunikaci. A v této oblasti existuje velký potenciál pro podnikání. I Microsoft chce z tohoto krajíce pro sebe dost ukrojit. Jenže bez uznávání standardů to tady nejde. Není možné, aby třeba mobil Nokia nekomunikoval bezproblémově s konkurenčním přístrojem. Takže i Microsoft se konečně ve své vizi .NET (čti "dot net") přihlásil ke standardu XML, což je hodně radostná zpráva. Pokud budou dokumenty šířeny ve standardu XML, je naprosto lhostejné, jakým textovým procesorem budou editovány. Tady bude už jenom rozhodovat, zda to bude editor dobrý nebo špatný a ne zda je to Word nebo WordPerfect či PageMaker.
Uníku z tohoto nedobrého stavu však může pomoci i každý uživatel, tedy vlastně každý z nás. Stačí, abychom (pokud to je vůbec možné) odmítali zadání typu "dodej mi to ve Wordu", ale žádali zadání typu dodej mi to ve formátu RTF, PDF, HTML, XML, .. Že vám tyto zkratky nic neříkají? Zatím nevadí, ale časem budou některé z nich nejspíše stejně běžné jako třeba MODEM nebo LASER. Ano i tato slova jsou zkratky, i když to mnozí ani nevnímáme.
Z pro nás neradostné situace se můžeme dostat i tím, že budeme zkoušet alternativní řešení práce na PC s využitím operačního systému LINUX a kancelářských aplikací StarOffice. Oba produkty jsou zadarmo a věřte nebo nevěřte, svou kvalitou předčí zaběhlé řešení na bázi operačních systémů MS Windows a kancelářských balíků MS Office. Proč utrácet zbytečně peníze za nové licenční nabídky Microsoftu, kdy po skončení čtyřletého licenčního hýčkání (za statisíce až miliony Kč pro středně velkou organizaci) už nesmíte software, na který jste si za ta léta zvykli, dále používat, pokud neuzavřete novou smlouvu. Zkusme přesvědčit své nadřízené alespoň k odzkoušení LINUXové alternativy. Pudete překvapeni, jak silné softwarové vybavení to je a jak je tento systém výkonný i na zastaralých PC. LINUX je od samého začátků známý tím, že má v sobě zabudované silné prostředí pro práci mnoha uživatelů současně, umožňuje perfektní sdílení procesoru, paměti, disků, periferií, ... A to už se vůbec nezmiňuji o mnohem silnějších nástrojích pro práci v počítačových sítích. Každé LINUXové PC může být bez problémů vynikajícím serverem v místní síti i v internetu.
Prostor pro další názory
Ponechávám prozatím toto své vyjádření otevřené pro další pokračování. Umožňuje to samotný princip WWW prezentace, kdy mohou být uvedené myšlenky časem podpořeny (nebo zpochybněny) novými argumenty. Rád si s vámi vyměním názory, ať už se mnou souhlasíte či nikoliv. Však mi napište! Nakonec, není v mých silách sepsat vyčerpávající rozbor tak ožehavého problému hned při prvním kroku.
Užiteční pomocníci
Abychom se ve věci mohli lépe orientovat, na internetu existují užitečné servery, které nám při naší obraně proti obchodním praktikám Microsoftu mohou pomoci. Tady jsou některé z nich:
-
PORTÁLY PŘÍMÉ PODPORY
Aktivity občanských a zájmových sdružení především v ČR. Servery, které vám mohou posloužit nejen jako právní či softwarová poradna, ale i jako východisko k obecné podpoře.
-
ZASTUDENA.CZ
Server, který si vzal za úkol diskutovat především o nepřiměřených aktivitách při hájení autorských práv.
-
CZLUG.CZ
Zájmové sdružení uživatelů Linuxu zejména z České republiky.
-
Petice sdružení CZLUG
za otevřené elektronické formáty a programy. Petice byla adresována Prezidentu České republiky, Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky a Vládě České republiky.
-
Komentář na serveru Živě
k petici CZLUGu.
-
KONKURENČNÍ SOFTWAROVÉ ŘEŠENÍ
Především servery projektu Open Source.
-
OpenSource.Org
Server zastřešující hlavní myšlenku projektů "Open Source". Najdete zde definici této aktivity a hlavně linky na prakticky všechny úspěšné softwarové produkty v rámci této aktivity. Nejznámnější jsou LINUX, Apache, Perl, PHP, BIND, Sendmail a další.
-
LINUX
Oficiální stránka volně šířitelného operačního systému.
-
LINUX.COM
Server podpory OS LINUX.
-
LINUX.CZ
Český sever podpory LINUXu, včetně diskuzních skupin.
-
LinuxWorld.Cz
Jeden z dalších serverů podpory uživatelů LINUXu.
-
StarOffice v. 5.2
souprava obsahuje textový a tabulkový procesor a prezentační aplikaci. Má rovněž podporu návrhu webovských stránek (AutoPilot), 3D grafiku, diagramy, HTML editaci a kalendář, newsgroup, WWW prohlížeč, e-mail a plánovač, editaci fotografií a další aplikace.
-
Apache
Nejpoužívanější WWW server v internetu.
-
PHP
České zrcadlo meziplatformního skriptovacího jazyka vyvinutého pro vložení do HTML kódu na straně WWW serveru.
-
XML
(Extensible Markup Language) je jazyk zajímavý pro každého z nás, kdo se chceme dozvědět něco o strukturovaných dokumentech snadno přenositelných mezi různými periferiemi.
-
PRÁVNÍ PODPORA
Morální stránka problému je jedna věc, ale jak je to viděno v právní rovině?
-
ITprávo
Server o internetovém a počítačovém právu.
-
USA vs. Microsoft, aneb je spor opravdu u konce?
Kolem mimosoudního urovnání (dohody) přetrvává řada otazníků. Samotná dohoda je formulována navíc velmi vágně a obsahuje řadu kontraverzních ustanovení. Těmito otázkámi se zabývá autor tohoto článku.
Stránka aktualizována: 16. 01. 2002, 12:12 Tuto stránku zpracoval: Petr Schauer,
Petr@ISIBrno.Cz
|