Webová prezentace výstavy
28. říjen: proměny jednoho výročí – 6
Vznik republiky i znárodnění
„Letošní 28. říjen jest svátečném dnem, kdy my, hospodáři na svobodné líše, přehlížíme, co jsme ve svobodě znovunabyté vykonali. Dali jsme lidu půdu, vzatou Němcům a zrádcům … postavili jsme správu státu na demokratický základ národních výborů, ve kterých má rozhodovati jedině zájem lidu … znárodnili jsme klíčový průmysl, zajistili jsme výživu obyvatelstva, znovuvybudovali nacismem zničené školství a svou kulturu postavili na slovanský základ.“
Vincent Sameš: Jak k nám dnes mluví 28. říjen, 1946
Po válce se jediným státním svátkem opětovně stal 28. říjen, i když se objevily hlasy, že by se státním svátkem měl stát také 9. květen. V tento den roku 1945 zahájilo činnost Prozatímní národní shromáždění, které potvrdilo prezidentem Edvarda Beneše. Avšak původní význam svátku se postupně rozmělňoval. Začal se vykládat jako den znárodnění, i když dekrety č. 100–104 o znárodnění dolů, bank, pojišťoven, hutí a závodů nad 500 zaměstnanců byly prezidentem Benešem podepsány již 24. října. Také byl zmiňován v souvislosti se schválením dvouletého plánu 25. října 1946 či první pětiletky, která byla vyhlášena v předvečer 30. výročí 27. října 1948. Takto jej vykládali především komunisté, společně se sociálními demokraty; národní socialisté se v jeho výkladu vraceli k první republice; lidovci zdůrazňovali především ústavní pořádek.