Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

O titulu

Kontakt

Redakční rada

Texty

Prodej, distribuce, objednávka

2001:10 Diferenciace reprodukčního a rodinného chování v evropských populacích

Jitka Rychtaříková, Simona Pikálková, Dana Hamplová

Text se věnuje diferenciaci reprodukčního a rodinného chování v evropských populacích a poukazuje na skutečnost, že přes mnohé shody a podobnosti se jednotlivé evropské země liší. Evropa není jednotným kulturním prostorem a jednotlivé společnosti se liší nejen v postojích, ale i reálném chování, zvláště v otázkách přijatelnosti různých druhů soužití. Studie se skládá ze tří částí. První část nabízí stručný přehled demografického vývoje v posledních letech, druhá a třetí část se věnuje jednomu z největších mezinárodních srov-návacích šetření Family and Fertility Study (FFS). Druhá část přináší přehled dosavadních studií, třetí přináší stručné výsledky FFS, a to z v oblastech partnerského a reprodukčního chování.

Shrnutí

Text přináší stručnou informaci o Šetření rodiny a reprodukce (Family and Fertility Sur-veys - FFS) a jeho základní výsledky. Šetření FFS probíhala pod záštitou Populační komi-se OSN a jejich hlavním cílem bylo přispět k objasnění demografických změn v sou-vis-losti se sociálním a ekonomickým vývojem.
Evropské populace zakusily zásadní demografickou změnu, jíž se v odborné literatu-ře někdy říká "druhý demografický přechod". Od 60. let klesala plodnost až na úroveň, která nezajišťuje ani prostou reprodukci obyvatelstva. Pokles plodnosti byl provázený i kva-litativní změnou partnerského a rodinného chování. Formy rodinného života se rozrůz-nily a rozšířilo se nesezdané soužití. Manželství jsou méně stabilní a roste podíl neúplných rodin. Přestože tento vývoj postihl téměř všechny evropské populace, existují stále výrazné rozdíly mezi zeměmi, neboť Evropa není jednotným homogenním kulturním prostorem. Rozdíly mezi zeměmi se přitom netýkají jen postojů, ale i reálného chování.
Předkládaný text je rozčleněn do tří částí. První oddíl podává přehled demografické-ho vývoje evropských populací v souvislosti se sociálním a ekonomickým vývojem. Další dvě části přinášejí informace o Šetření rodiny a reprodukce (FFS). Část dvě stručně re-feruje o dosud publikovaných studiích a otázkách, kterými se zabývaly. Poslední, třetí část se věnuje základním výsledkům FFS a pokouší se tyto datové soubory přiblížit českému čtenáři. Data se podávají v mezinárodním srovnání a pozornost se věnuje věku, v němž lidé opouštějí domov rodičů, věku, v němž zahajují partnerský život, ale i typu prvního partner-ského soužití. Z výsledků jasně vyplývá, že se země liší nejen v počtu nesezdaných soužití a v tom, nakolik je tato forma soužití přijatelná, ale i v samotném pojetí nesezdaných sou-žití. Zatímco v případě severní Evropy lze nesezdaná soužití chápat jako dlouhodobější svazek, který představuje alternativu legálnímu manželství, v ostatních částech Evropy jednoznačně převažují předmanželská nesezdaná soužití, která jsou spíše zkouškou před vstupem do legálního svazku. Studie rovněž přináší informaci o vývoji nesezdaných soužití a tomu, jaký podíl se promění na legální manželství a kolik dvojic se rozejde. Pozornost se věnuje i tomu, jak se jednotlivý typ svazků liší v riziku rozpadu. Data FFS v této otázce potvrzují výsledky starších studií, které upozorňují na skutečnost, že nejstabilnější formou svazku jsou tzv. přímá manželství, tzn. manželství uzavřená bez předchozího života na zkoušku. Nejméně stabilní jsou naopak nesezdaná soužití. Manželství uzavřená po před-manželském nesezdaném soužití jsou sice stabilnější než nesezdaná soužití, rozvádějí se však častěji než přímá manželství. V poslední části se země srovnávají podle struktury ro-diny, velikosti rodin, úhrnné plodnosti, ale i podílu zaměstnaných žen.

Klíčová slova

rodinné chování - partnerství - manželství - nesezdané soužití - plodnost - rozvodovost - rozpad svazků