Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

O titulu

Kontakt

Redakční rada

Texty

Prodej, distribuce, objednávka

2003:2 Mezigenerační biografická konfigurace obyvatel české části Euroregionu Nisa

František Zich, Ondřej Roubal, Barbora Spalová

Studie shrnuje poznatky z biografického výzkumu identity a mentality obyvatel české části euroregionu Nisa. Navazuje na výsledky mezinárodního projektu „Biografická identita v pohraničí“, který realizoval „tým pohraničí“ Sociologického ústavu AV ČR v letech 1999 až 2002 ve spolupráci Universitou Göttingen a Universitou Wroclaw. Zahrnuje rovněž poznatky z řešení projektu Regionální identita obyvatel euroregionu Nisa. (Projekt GA ČR 403/02/1332) Metoda výzkumu je založena na biografických rozhovorech s příslušníky generace „dědů“ a generace „vnuků“. Analýza biografií umožnila vyvodit typy mezigenerační konstelace. Persistentní typ mezigenerační konfigurace se vyznačuje relativně nejsilnější vazbou mezi generacemi (tradice, hodnoty, sociální vazba). Mladší generace překračuje rodinné tradice jen v souladu s tím, co přináší vnější změny společenského systému. Imanentně modernizační typ se vyznačuje generačně osvojenými a předávanými obecně civilizačními hodnotami a trendy. Afirmativně modernizační typ mezigeneračního chování se vyznačuje moderností mladší generace, která však není v souladu s prostředím starší generace. Zlomový typ je ten kde se představitel mladé generace orientuje zcela jinak a jinam než jeho rodiče a prarodiče. Uvedené typy jsou v práci charakterizovány prostřednictvím kategorií, které byly vyvozeny z biografického materiálu a jsou ilustrovány vybranými výroky respondentů.

Shrnutí
Studie obsahuje poznatky z biografického výzkumu identity a mentality obyvatel české části euroregionu Nisa. Navazuje na výsledky mezinárodního projektu „Biografická identita v pohraničí“, který realizoval „tým pohraničí“ Sociologického ústavu AV ČR v letech 1999 až 2002 ve spolupráci Universitou Göttingen a Universitou Wroclaw. Zahrnuje rovněž poznatky ze zkoumání regionální dimense biografické identity obyvatel.
Česká část euroregionu Nisa je většinou tvořena územím, odkud byli po 2. světové válce odsunuti Němci. Studie zaznamenává procesy formování sociálního a kulturního prostředí těchto nově vznikajících místních společenství, všímá si sociální struktury obyvatelstva, a jeho regionální identity. Těmto otázkám jsou věnovány první dvě kapitoly.
Metoda výzkumu je založena na biografických rozhovorech s příslušníky generace „dědů“ a generace „vnuků“. To umožňuje jejich komparativní analýzu a vyvozování poznatků vztahujících se k otázkám biografické identity a národní mentality v generačním pohledu. Bylo provedeno 60 dvojic biografických rozhovorů s respondenty z různých sociálních prostředí a z různých územních částí regionu. Cílem bylo dosažení potřebné representativnosti získaných poznatků.
Na základě postupné srovnávací analýzy biografií byly vyvozeny dimense charakterizující podstatné obsahy identity zkoumaných obyvatel a následně byly vyvozeny základní typy mezigeneračních biografických konstelací. Nejvlivnější dimensí mezigenerační konfigurace se jeví „modernizace“, (jako trvalý civilizační trend) respektive její reflexe, chápání, postoje k ní a především pak účast zkoumaných osob v dobových modernizačních procesech. Z analýz biografických rozhovorů generačních dvojic plyne, že intensita, či míra modernity v chování mladší generace ve srovnání s generací dědů je různá. Sledování modernizační osy při analýze biografií obou generací umožnilo koncipovat tři základní typy mezigenerační biografické konstelace: a) persistentí vyznačující se silnou mezigenerační shodou ; b) modernizační typ, pro který je příznačná návaznost „vnuků“, na reflektované zkušenosti a pozice „dědů“ a důrazná snaha „vnuků“ po samostatnosti; c) zlomový (break) typ, kde jde především o diskontinuitu stylu života starší a mladší generace. V komparaci s podobnými postupy německého a polského výzkumného týmu bylo možno specifikovat tyto typy i v nadnárodním pohledu. Pro českou část byl ještě modernizační typ rozlišen na imanentně modernizační a afirmativně modernizační subtyp. Liší se od sebe úrovní „připravenosti“ rodiny k modernizaci. Imanentně modernizační prostředí rodiny programově počítá s modernizací celé společnosti, je schopno anticipovat situace a příslušné procesy a vhodným způsobem na nich participovat a profitovat. Vyskytuje se nejčastěji v rodinách s vysokým sociálním a kulturním kapitálem, zpravidla v prostředí středních vrstev. Naproti tomu afirmativně modernizační typ se vyznačuje výrazným aktivním chováním, snahou a přesvědčením mladé generace o nezbytnosti využít šance, které nabízí současná (transformujicí) se společnost. Toto úsilí o modernizaci, (samostatnost, vyvázání se z rodinných tradic), je však většinou nedostatečně připraveno, uskutečňuje se bez dostatečného potenciálu potřebného kulturního a sociálního kapitálu a většinou i bez ekonomického zázemí.

Podle analýzy biografií převažuje v české části obecně kontinuální mezigenerační vztah. To znamená, že mladší generace si ve změněných společenských podmínkách zachovávají přibližně stejný habitus chování a směr životní orientace formovaný a prožitý generacemi staršími. Jen málo se setkáváme s případy zásadního mezigeneračního zlomu v pojetí života jako celku a změny životního stylu ať ve smyslu radikálního sociálního vzestupu, či sestupu. Tato návaznost je však výrazně reflektována a modernizována. Modernizační typy tak v našem výzkumu převažují. To svědčí o tom, že v českém prostředí patří modernizační jednání (obou typů) k obsahu mentality lidí a je víceméně samozřejmou reakcí na měnící se společenskou situaci. Tato modernizační orientace koresponduje i s jistou schopností včasné anticipace a přizpůsobování se jako metody umožňující přežití. To vytváří celkem příznivé podmínky pro otevřenou společnost i pro integraci s širším mezinárodním prostředím.
Jednotlivé typy jsou v práci charakterizovány prostřednictvím kategorií, které byly vyvozeny ze srovnávací analýzy biografií. Kategorie charakterizují generační návaznost a změny některých rysů mentality a identity mladší generace obyvatel ve zkoumaném regionu.
Kategorie: „otevřené rodinné vazby“ ukazuje, že rodinné vazby hrají v našich poměrech stále významnou roli, ale jsou dosti volné. Vazba na rodinu nemá, zejména u mladé generace, povahu fatálního závazku, ale spíše citlivého a respektovaného sociálního vztahu.
Kategorie označená jako potřeba sdružování (korporativismus) je většinou záležitostí vazby na lokální společenství, různá místní sdružení, spolky a organizace. Korporativismus je i specifickou formou regionální identity lidí. Je nejsilnější u persistentního mezigeneračního typu. Reflexivní přístup k tradicím spočívá na racionálním posouzení hodnot, norem, zvyků, postojů a vzorců chování starší generace a výběru toho, co je nutné a co lze přijmout a v nových podmínkách, dále rozvinout ( modernizovat – přehodnotit v duchu vývoje společnosti), nebo v čem je lepší nepokračovat. Anticipace jako schopnost předjímat vývoj věcí a koncipovat prostředky dosažení určitého výsledku je spolu s flexibilitou a schopností improvizovat zřetelným rysem české povahy. Individualizace a samostatnost je základní projev současné modernizace (postmodernizace) společenských procesů. Je řešením rozporu a napětí, které existuje mezi formální (organizovanou) a neformální (neorganizovanou) stránkou života společnosti. Je typický pro oba modernizační subtypy mezigenerační konstelace.
Z výsledků vyplývá, že česká společnost se s převahou vyznačuje modernizačním mezigeneračním chováním, (početně převažují mezigenerační relace modernizačního typu). Tato otevřenost není však bezbřehá, není ani naivní, ani všeobecná. Modernizační procesy ve společnosti i u jednoltivců probíhají různě a měříme-li je na základě růstu neformálnosti a samostatnosti individuí na organizacích a nezávislosti na tradicích, pak právě mezi mladými lidmi mají pochopitelně většinu zastánců a nositelů. Poměrně vysoká úroveň moderního myšlení a chování je produktem společenského vývoje a zřejmě i historických zkušeností a událostí, jimiž česká společnost prošla. Je to součást české mentality a schopnosti anticipovat. Moderní chování lidí, jehož jádrem je právě individualizace, tedy samostatnost a zodpovědnost za vlastní život, záleží jak na vnějších podmínkách, (globalizace, postmodernita, integrace, politický systém státu), tak na užším sociálním okolí a individuálních dispozicích.

Klíčová slova:
Biografická identita, mentalita, sociokulturní prostor, mezigenerační biografická konstelace, typy mezigenerační biografické konstelace: persistentní, imanentní, afirmativní, zlomový.
Reflexivní přístup k tradicím, korporativismus, rodinné vazby, anticipace, individualismus