Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

O titulu

Kontakt

Redakční rada

Texty

Prodej, distribuce, objednávka

2004:2 Mezinárodní výzkum násilí na ženách – ČR/2003: příspěvek k sociologickému zkoumání násilí v rodině

Simona Pikálková (ed.)

Práce se v hlavní části zabývá výsledky rozsáhlého Mezinárodního výzkumu násilí na ženách (International Violence Against Women Survey, IVAWS) v České republice, dotýká se však i širších souvislostí problematiky násilí v rodině a násilí v partnerských vztazích. První část se věnuje některým obecným sociologickým aspektům násilí v rodině: definicím, metodologickým přístupům a zdrojům dat, dosavadním zkušenostem ze zahraničních výzkumů, především však přináší přehled sociologických teorií, které se pokoušejí o vysvětlení vzniku a rozvoje násilí v rodině, a to s věnováním prostoru zejména feministickým teoriím a genderové perspektivě tvořící širší kontext k dané problematice. Do první části se řadí i kapitola zabývající se historií výzkumů násilí v rodině v České republice. Druhá část publikace je věnována výsledkům Mezinárodního výzkumu násilí na ženách, jehož se Česká republika zúčastnila jako jedna z cca 20 zemí světa, a který u nás proběhl v květnu až červnu 2003. Jednotlivé kapitoly se týkají incidence a frekvence aktů fyzického a sexuálního násilí na ženách v partnerských vztazích a mimo ně, typického profilu násilného incidentu v podobě „partnerské“ a „ne-partnerské“, subjektivního vnímání a hodnocení násilných útoků očima obětí. Poměrně rozsáhlá část je věnována spolupráci s policií a spokojenosti s její prací. Samostatnou kapitolu pak tvoří psychické násilí ze strany partnerů a související aspekty. V závěrečné části jsou analyzovány faktory zvyšující, resp. snižující riziko viktimizace žen, a to jak charakteristiky samotných žen, tak jejich partnerů. Součástí zhodnocení výsledků výzkumu je i kvalitativní rozbor několika volných otázek pro oběti násilí zařazených na závěr dotazníku.

Klíčová slova

násilí, rodina, násilí v rodině, násilí na ženách, násilí v partnerských vztazích, domácí násilí

Shrnutí

Výsledky reprezentativního Mezinárodního výzkumu násilí na ženách („International Violence Against Women Survey“, IVAWS) tvoří významný příspěvek k sociologické debatě o násilí v rodině, a to jak v měřítku mezinárodním, tak zejména v českém prostředí, kde byla tato oblast dlouho na pokraji zájmu sociologů. Šetření, dosud nejrozsáhlejší v našich zemích, poskytlo důležité a nezbytné východisko při zkoumání sociologických aspektů násilí v rodině a hodnocení trendů v této oblasti - a to jak aspektů kvantitativních, tak kvalitativních.
Práce je strukturována do dvou, resp. tří hlavních částí včetně příloh. První tvoří teoretická východiska zkoumání násilí v rodině jako sociologického problému, s důrazem na hlavní teoretické přístupy pokoušející se o jeho uchopení. Hlavní část je věnována samotnému mezinárodnímu výzkumu – jeho cílům, metodologii a zejména výsledkům. K této části se řadí i kvalitativní doplňující sonda, která byla realizována s cílem rozkrýt specifické aspekty zkušenosti domácího násilí, které nebylo možné odhalit v čistě kvantitativním výzkumu. Sonda vychází z rozboru odpovědí na několik volných otázek pro oběti domácího násilí v závěru dotazníku. Do příloh pak byla zařazena, jako významné doplnění a zarámování studované oblasti, expertní právní studie týkající se legislativních aspektů problematiky domácího násilí v ČR (Příloha 1) a nejvýznamnější postřehy ze specificky designovaného školení tazatelek, které předcházelo našemu výzkumu (Příloha 2).
Cílem výzkumu bylo v prvé řadě stanovení incidence různých forem fyzických a sexuálních násilných útoků na ženách ze strany mužů. Výsledky analýz v České republice poukázaly na obecně vysoké míry viktimizace žen, a to jak v rámci intimního partnerského vztahu, tak mimo něj. Celkově zažilo alespoň jednu z forem agrese (v rámci předem definovaných typů násilných útoků) během svého života 59 % respondentek, což představuje většinu zkoumané populace žen. Zhruba 38 % žen přitom zažilo fyzické či sexuální násilí ze strany svého partnera (současného nebo bývalého manžela/přítele) a téměř shodný podíl (37 %) od jiného muže než partnera.
Výzkum poukázal na často opomíjenou skutečnost, totiž že násilí na ženách je celkově výrazně více koncentrováno do intimního partnerského vztahu než do situací v rámci vztahů s jinými muži. Zjistili jsme, že s výjimkou sexuálního násilí byly lehčí i těžší fyzické útoky častější uvnitř partnerského vztahu než tehdy, byl-li útočníkem někdo cizí. Hlavní podíl násilí ze strany jiných mužů než partnerů pocházel od cizích mužů, kamarádů a známých, a v rozhodující míře se jednalo o sexuální násilí.
Výsledky naznačují, že právě násilí páchané v partnerském vztahu je četnější, charakteristické těžšími formami a vede k závažnějším důsledkům v podobě fyzických zranění i psychických následků, než agrese „zvenčí“. Ukázalo se, že násilí v intimních partnerských vztazích má svůj specifický charakter, který se do značné míry odvíjí od genderově podmíněné mocenské hierarchie v páru.
V otázce možností využívání intervence zvenčí (práce policie, neziskových organizací) při řešení případů domácího násilí data naznačují, že tato oblast plní svou roli (dosud?) nedostatečně. Mezi oběťmi napadení převládá nedůvěra v práci policie, charakteristická především nízkým podílem žen, které vůbec násilný čin ohlásí. Hlavní důvody neohlášení na policii se v prvé řadě pojí s rizikem sekundární viktimizace žen v průběhu vyšetřování, zejména odehraje-li násilí uvnitř rodiny. Mezi často uváděné důvody však patří i nedůvěra v ochotu policie takové případy řešit. Ukázalo se dále, že zkušenost s násilím je pro ženy takovým druhem zážitku, se kterým se podstatně častěji než profesionálům (nejen policii, ale i manželské poradně, psychologovi, lékaři atd.) svěří někomu z blízkého okruhu přátel či rodiny. Varující je, že okolo čtvrtiny žen nehovořilo o násilné zkušenosti či zkušenostech vůbec s nikým.
Výzkum přinesl velmi cenné poznatky v oblasti sociálních determinant viktimizace (zatím se jedná pouze jednodušší deskriptivní analýzu, k dosažení přesnějších výsledků plánujeme v dalším zpracování využití některé z metod vícerozměrné analýzy). I když se násilí obecně vyskytuje ve všech sociálních vrstvách, ukázalo se, že v rámci partnerského vztahu jsou ohrožené zejména ženy z horšího sociálního prostředí, zasahované nezaměstnaností, roli může hrát i etnická odlišnost. Obdobné skutečnosti vyšly najevo i při sledování sociálního prostředí partnerů nejvíce ohrožených žen: jako faktory významně zvyšující riziko násilné zkušenosti se ukázaly být partnerovo nižší vzdělání, odlišná národnostní příslušnost či nezaměstnanost. V případě agrese „zvenčí“ hraje nejvýznamnější roli věk: nejvíce rizikovou skupinou byly v tomto případě mladší ženy. Společným faktorem zesilujícím riziko násilí v partnerském vztahu i mimo něj jsou pak násilné zkušenosti z dětství v rámci výchozí rodiny. Negativní rodinná zátěž se přitom ukázala jako vysoce signifikantní faktor zejména u partnerů respondentek. Jak potvrzují i mnohé zahraniční studie, fyzické násilí v partnerských vztazích se často pojí s násilím psychickým. Výsledky analýz prokázaly, že přímé násilné útoky jsou spojovány s častějším verbálním napadáním či ponižováním oběti; jde přitom o celý komplex forem psychického násilí, které souvisí zejména s podezíráním z nevěry a žárlivostí obecně, ale které má i další vazbu např. na ničení společného majetku.
Mezinárodní výzkum násilí na ženách podstatným způsobem přispěl k identifikaci důležitých souvislostí v problematice násilí na ženách a představuje komplexní nástroj k řešení mnoha otázek a nejasností, které v souvislosti s touto oblastí stále vyvstávají. Ještě přesnější podklady pro hodnocení trendů očekáváme na základě budoucího porovnání s výsledky ostatních zúčastněných zemí.