Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

O titulu

Kontakt

Redakční rada

Texty

Prodej, distribuce, objednávka

2006:6 Základní charakteristiky členské základny KDU-ČSL

Lukáš Linek, Štěpán Pecháček

Tato studie se zaměřuje na popis sociodemografické struktury členské základny Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové (KDU-ČSL) a voličů této strany. Studie členské základny KDU-ČSL vychází z dotazníkového šetření členské základny, které se realizovalo v polovině roku 2005. Předkládaná studie zpracovává pouze část jeho výsledků. Členská základna je přitom zkoumána v závislosti na době vstupu do strany a v závislosti na místě bydliště – Čechy vs. Morava. Zkoumány jsou především základní charakteristiky: věk, vzdělání, povolání, místo bydliště, dále rok vstupu do strany. Pozornost jsme věnovali také míře religiozity, konfesi, subjektivní blízkosti ke straně a vlivu rodiny na členství ve straně. Členská základna KDU-ČSL vykazuje silnou míru religiozity a konfesní homogenity. Silná je také subjektivní blízkost ke straně. Podstatným zjištěním je, že v KDU-ČSL stále neprobíhá kontinuální obměna členské základny. Příloha popisuje cíle, zvolenou metodologii výzkumu a reprezentativitu datového souboru.

Klíčová slova
politická strana, členové politických stran, charakteristiky členů strany

Shrnutí
Studie se zaměřuje na popis sociodemografické struktury členské základny Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové (KDU-ČSL) a voličů této strany. Studie členské základny KDU-ČSL vychází z dotazníkového šetření členské základny, které se realizovalo v polovině roku 2005. Předkládaná studie zpracovává pouze část jeho výsledků. Členská základna je zkoumána v závislosti na době vstupu do strany a v závislosti na místě bydliště – Čechy vs. Morava. Zkoumány jsou především základní charakteristiky: věk, vzdělání, povolání, místo bydliště a dále rok vstupu do strany. Hlavní pozornost jsme věnovali míře religiozity, konfesi, subjektivní blízkosti ke straně a vlivu rodiny na členství ve straně.

KDU-ČSL je jediná parlamentní strana, která vznikla již v období první republiky a vyjma období protektorátu existuje kontinuálně dodnes. Tato skutečnost vytváří jedinečnou možnost sledovat proměny členské základny strany po roce 1989. Formální pravidla pro členství ve straně se od roku 1989 zjednodušují, na členy strany je kladeno stále méně formálních povinností, přesto došlo od roku 1989 do roku 2005 k poklesu členské základny o více jak padesát tisíc členů.

Pro potřeby zkoumání základních sociodemografických charakteristik jsme rozdělili členy na staré a nové. Časovou hranicí pro rozdělení členů na nové a staré jsme zvolili listopad 1989. Staří členové jsou ti, kteří vstoupili do strany před tímto datem, noví členové jsou ti, kteří vstoupili po tomto datu. Pro potřeby výzkumu nám toto datum reprezentuje rok 1990.

Noví členové představují většinu členské základny, více jak 57 % současných členů vstoupilo do KDU-ČSL po roce 1989. Průměrný věk respondentů je 63 let, podle oficiálních stranických údajů je to 62 let. I noví členové vykazují vyšší procento členů ve vyšších věkových kategoriích. Většina členů strany má nízké formální vzdělání. U nových členů se úroveň formálního vzdělání zvyšuje.
U 77 % členů strany nepřesahuje měsíční příjem dvacet tisíc korun, přesto se subjektivně většina členů řadí ke střední třídě. Pro vysvětlení je třeba vzít v úvahu věkovou strukturu členské základny KDU-ČSL a velké procento členů v důchodovém věku. U těch přetrvává subjektivní zařazení ke střední třídě na základě povolání, které vykonávali před vstupem do důchodu. U nových členů je příjem domácnosti vyšší než u členů starých.

Členové KDU-ČSL mají vysokou míru religiozity. Strana je velice homogenní, pokud jde o vyznávanou konfesi, více jak 95 % členů se hlásí k římskokatolické církvi. Více než 85 % členů navštěvuje bohoslužby jednou nebo vícekrát za týden, pouze jedno procento nenavštěvuje bohoslužby vůbec.

Zaměřili jsme se také na odlišnosti mezi Čechami a Moravou. Čechy a Moravu jsme vymezili současnými kraji, přičemž Moravu pro náš výzkum tvoří kraj Vysočina, Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský. Zbylé kraje tvoří území Čech. V průměru je na Moravě zastoupeno v členské základně více žen, zatímco v české části členské základny je podíl vyrovnaný. Z hlediska věku jsou obě území velmi podobná, nicméně česká část je v průměru starší, a to o necelý jeden rok.V Čechách je více vysokoškolsky vzdělaných členů a členové v Čechách častěji vykonávají odborné zaměstnání. Mezi členy v Čechách a na Moravě existují minimální rozdíly z hlediska příjmů a subjektivní příslušnosti ke společenským třídám. Nejvyšší odlišnost mezi členy KDU-ČSL v Čechách a na Moravě je v míře religiozity. Pouze 76 % členů v Čechách navštěvuje bohoslužby jednou nebo vícekrát za týden, zatímco na Moravě je to více jak 90 %. U moravských členů také nebyl ve vzorku respondentů nikdo, kdo by nenavštěvoval bohoslužby vůbec nikdy, zatímco mezi českými členy jsou to 2 %.

Kontinuální existence KDU-ČSL umožňuje také sledovat vliv rodinných vazeb na členství ve straně. Na základě získaných údajů lze konstatovat, že existuje rozdíl mezi starými a novými členy, pokud jde o vliv rodinných příslušníků na vstup do strany. Předchozí členství rodičů ve straně ovlivnilo 58 % starých členů oproti 38 % nových členů. Minimální rozdíly lze zaznamenat ve vlivu předchozího členství rodičů ve straně v případě porovnání Čech a Moravy. Analýzou členů strany podle věku, ve kterém vstoupili do strany, dojdeme k závěru, že u starých členů KDU-ČSL měly rodinné vazby největší vliv na skupiny členů, kteří vstupovali do strany jako nejmladší. Ti byli ovlivněni rodinnými vazbami zhruba ve třech čtvrtinách případů. Nutné je poukázat především na velký nárůst vlivu členství rodičů u skupin nad padesát let, a to zejména u starých členů.