 |
 
|
 2006:7 Sociální kapitál. Koncepty, teorie a metody měření |
| Jiří Šafr, Markéta Sedláčková |
 |
Studie představuje koncept sociálního kapitálu, který se explicitně v sociálních vědách objevuje až od konce osmdesátých let, přestože implicitně byl zkoumán v sociologii již od počátku sedmdesátých let jako zdroje zakotvené v sociálních sítích.V důsledku enormního rozmachu empirického studia sociálního kapitálu se tento pojem v současnosti vyznačuje existencí mnoha různorodých pojetí. Přinášíme podrobný přehled pojmů, teoretických konceptů a typologií. Zevrubně a kriticky se věnujeme přístupům P. Bourdieu, J. Colemana, N. Lina, R. Putnama a G. Beckera. Rozlišujeme dva základní typy sociálního kapitálu - individuální a kolektivní, přičemž u individuálního typu dále odlišujeme mobilizační a interakční sociální kapitál, a ukazujeme, že s nimi spojené větve studia se postupně konstituovaly jako dvě rozdílná paradigmata. Dále představujeme jako reprezentanty těchto paradigmat dvě teorie: teorii instrumentálního jednání za pomoci sociálních zdrojů (Lin 2001) a makrospolečenský model „Putnam-plus“ (Halpern 2005). Pozornost je věnována také specifikům sociálního kapitálu v postkomunistických zemích a zejména vývoji jeho studia v české sociologii. Druhá část studie se věnuje různým přístupům k měření rozdílných forem sociálního kapitálu. Zvláštní pozornost přitom věnujeme sociální důvěře jako konstitutivní páteři kolektivního sociálního kapitálu, jakož i zdrojům v sociálních sítích tvořícím jádro individuálního mobilizačního sociálního kapitálu. Představeny jsou dále oblasti a témata výzkumu včetně některých projektů zkoumající tuto problematiku. Vedle mezinárodně standardizovaných nástrojů měření iniciovaných nadnárodními organizacemi (World Bank) se jedná o vybrané přístupy používající při studiu sociálního kapitálu kvalitativní metody sběru a analýzy dat. Závěrem uvádíme poznámky, jak přistupovat k výzkumu sociálního kapitálu a etapizaci jeho studia.V příloze přinášíme operacionalizaci (znění otázek z dotazníku) sloužící k měření sociálního kapitálu (individuální mobilizační/interakční, kolektivní) uplatněnou ve výzkumu Sociální a kulturní soudržnost 2006.
Klíčová slova
sociální kapitál, koncepty sociálního kapitálu, teorie sociálního kapitálu, typologie a měření sociálního kapitálu, kolektivní/komunitní sociální kapitál, individuální sociální kapitál: mobilizační a interakční
Shrnutí
První část přehledové studie přináší detailní přehled teoretických konceptualizací, typologií a teorií sociálního kapitálu, druhá se věnuje metodám jeho měření a ukázkám výzkumných nástrojů a projektů. Problematika sociálního kapitálu, ač sám pojem je poměrně mladý, byla zkoumána v sociologii od jejího počátku, zejména pak od sedmdesátých let v ekonomické sociologii při analýze sociálních sítí. Blíže představujeme koncepce čtyř autorů sociálního kapitálu: Bourdieu (nástroj třídní reprodukce), Coleman (normy spolupráce při výchově a v komunitě), Putnam (pozitivní externality sdružování lidí pro celou společnost), Lin (mobilizovatelné zdroje zakořeněné v sociální struktuře). Věnujeme se také pojetí v ekonomii, kdy podrobněji vykládáme koncept G. Beckera (preference okolí jako normy spotřeby). Kriticky konfrontujeme přístup Bourdieu s Colemannovým a Putnamovým. Ukazujeme některé doposud opomíjené skutečnosti, např. že Bourdieuho teorie je teorií třídní reprodukce a nikoliv teorií racionální volby, jak se často uvádí. Dále zdůrazňujeme, že pokud se hovoří o sociálním kapitálu jako o soukromém statku, je adekvátnější odkazovat na sociologickou tradici studia zdrojů v kontextu sociálních sítí (Granovetter, Lin, Burt, Flap, de Graaf a dal.), kterou dnes reprezentuje zejména Nan Lin. Debatujeme také otázky, zda je možno hovořit o sociálním kapitálu jako o kapitálu, i zda se jedná o kolektivní či soukromý statek.
Doporučujeme rozlišovat dvě paradigmata sociálního kapitálu, jedno jako individuální zdroj (především ekonomická sociologie a sociologie vzdělávání) a kolektivní potenciál (politologie a ekonomie).Tato paradigmata reprezentujeme dvěma teoriemi. První je teorie instrumentálního jednání za pomoci sociálních zdrojů (Lin 2001), druhou pak model utváření sociálního kapitálu „Putnam-plus“ (Halpern 2005), zmíněný v kontextu Putnamovy teorie demokracie.
Navrhujeme vlastní konceptuální schéma, odvozené pro účely měření, které zohledňuje úrovně efektů působení sociálního kapitálu. Rozlišujeme sociální kapitál individuální mobilizační (jako zdroje přinášející prospěch jedinci), kolektivní (pozitivní externality sdružování jako kolektivní statek) a individuální interakční (míra sociability jedince přispívající k oběma předchozím typům). Tato perspektiva tak nesleduje jen pouhou logiku veřejný - soukromý statek, ale odráží dvě roviny významu sociálních sítí pro jedince (sociabilita důležitá pro internalizaci norem vs. potenciál mobilizovatelných kontaktů pro vlastní užitek).
Podrobně pak rozebíráme různé typologie sociálního kapitálu objasňující teoretické implikace jeho efektů i přístupy ke zkoumání, zejména přemosťující (spojuje různé skupiny), svazující (vytváří kohezi skupin, přispívá však k exkluzi jiných) a propojující (vertikální vztahy mezi formální autoritou a lidmi potřebujícími nějakou pomoc). Poslední zmíněný typ má pozitivní vliv na ekonomický rozvoj především v transformujících se zemích. Zmiňujeme i další typy jako strukturální/kognitivní, soukromý-personalizovaný/ kolektivní-veřejný a dal.
Dále ukazujeme, že fungování sociálního kapitálu v transformujících se postkomunistických zemích má svá specifika, která je třeba zohlednit v teoretických i empirických přístupech. Jde zejména o zesílený význam sociálních sítí a roli neformálních sdružení oproti v konvečním modelu demokracie zdůrazňované formální participaci. Samotnou kapitolu věnujeme studiu sociálního kapitálu v české sociologii, která tento koncept aplikovala před nástupem kolektivního typu (spojeného s Colemanem a Putnamem), především při analýze vnitrogenerační mobility po roce 1989, zejména jako faktoru hrajícím roli při vstupu do elit (Možný, Matějů). V důsledku toho je v rámci diskursu sociálního kapitálu v českém prostředí studiu kolektivního typu (sociální důvěra, občanská participace) věnována pozornost až v posledních letech.
Druhá část studie se zabývá přístupy a nástroji měření sociálního kapitálu. Po vstupní konceptuální debatě přinášíme ukázky nástrojů měření individuálního sociálního kapitálu, detailně představujeme u nás dosud opomíjené tři druhy generátorů: jmen, pozic a zdrojů měřící zdroje v sociální síti respondenta. Pokud jde o kolektivní typ, podrobně se věnujeme způsobům měření sociální důvěry (tzv. Rozenbergova škála, Yamagishi index). Dále informujeme o metodách měření u R. Putnama (Social Capital Index, Social Capital Community Benchmark Survey), o přístupech na něj navazujících jako nástroje Světové banky (SC-IQ a SOCAT) i o alternativních cestách uplatňujících kvalitativní metodologii. Poté se krátce věnujeme některým projektům zkoumajícím tvorbu a účinky sociálního kapitálu a vybraným oblastem jeho studia (vliv na zdraví a lokální ekonomický rozvoj), doplněné o zdroje dat a informací dostupných na internetu (podrobně v příloze). V rámci souhrnného zhodnocení vývoje výzkumu sociálního kapitálu rozlišujeme čtyři etapy v posledních dvou dekádách - pre-empirické období; nástup kolektivního pojetí v sekundární analýze; pokus o konceptualizaci a rozvoj primárních výzkumů, standardizace konceptu pro mezinárodní srovnání a obnova zájmu o individuální perspektivu - a naznačujeme další perspektivy jeho studia do budoucna.
V závěru zdůrazňujeme potřebu rozvahy rozdílných efektů sociálního kapitálu a toho, jak funguje
v odlišném prostředí a na různých úrovních společnosti. V případě sociálního kapitálu totiž „context matters“ platí více než u jakékoliv jiné formy kapitálu. Příloha obsahuje námi uplatněnou operacionalizaci (znění otázek) zmíněných tří rovin sociálního kapitálu v reprezentativním výzkumu české populace Sociální a kulturní soudržnost 2006.
I přes značný chaos vzniklý v uplynulém desetiletí, který provází tematiku sociálního kapitálu, lze nalézt alespoň jeden společný průnik v podstatě mezi všemi badateli.Vždy jde v nějaké podobě o lidskou vzájemnost, tedy o sociální sítě a v ní zakořeněné normy reciprocity (ale i sociální kontrolu), které dohromady představují zdroje. Nicméně v českém prostředí je stále ještě třeba připomínat, že zcela rozličné jsou případ od případu implikace a kontext, ve kterém se sociální kapitál teoretizuje či empiricky studuje. Zda jde tedy o zdroje uplatnitelné v individuálním jednání (např. podpora ekonomické směny, hledání práce, hlídání dětí), anebo se jedná o efekty těchto zdrojů, tedy pozitivní externality lidských interakcí, pro širší komunitu (důvěra na trhu, prevence kriminality a mnoho dalšího). Neopominutelné je pak to, zda kolektivní jednání síťových struktur produkuje pro ostatní skupiny či celou společnost pozitivní nebo negativní externality.
|
| |
 |
|
| 2008:5 Vnímání a utváření sociálních distancí a třídních nerovností v české společnosti |
| 2008:4 Sociální distance a stratifikace: sociální prostor v České republice |
| 2008:3 Vývoj a determinace vzdělanostních nerovností v České republice v letech 1955 až 2002 v evropském kontextu |
| 2008:2 Aktéři rozvoje regionu - Orlicko |
| 2008:1 Politická informovanost občanů: teorie, měření a role při zkoumání politických postojů |
| 2007:11 Trvalá nebo dočasná změna? Uspořádání genderových rolí v rodinách s pečujícími otci |
| 2007:10 Participace a partnerství v místní veřejné správě |
| 2007:9 Podmínky rodičovství v podnikovém prostředí v mezinárodním srovnání |
| 2007:8 Politické důsledky suburbanizace |
| 2007:7 Otcové, matky a porozvodová péče o děti |
| 2007:6 Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění |
| 2007:5 Reprezentace různých forem rodinného a pracovního života v ženských a mužských časopisech |
| 2007:4 Český trh práce: proměna struktur a pracovních orientací |
| 2007:3 Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života |
| 2007:2 Institucionální zázemí české sociologie před nástupem marxismu |
| 2007:1 Vzdělanostní aspirace ve srovnávací perspektivě. Role individuálních, kontextových a strukturních faktorů při formování vzdělanostních aspirací v zemích OECD |
| 2006:14 Pracovní a rodinné role a jejich kombinace v životě českých rodičů: plány versus realita |
| 2006:13 Rodičovství a bezdětnost ve vybraných časopisech pro ženy a pro muže |
| 2006:12 Soudržnost společnosti z pohledu české veřejnosti |
| 2006:11 Věda jako věc veřejná: vědní politiky a média |
| 2006:10 Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů (Slováci, Ukrajinci, Vietnamci a Romové) |
| 2006:9 Sociální postavení a životní styl v české společnosti |
| 2006:8 Obraz vědy v českém veřejném mínění |
| 2006:7 Sociální kapitál. Koncepty, teorie a metody měření |
| 2006:6 Základní charakteristiky členské základny KDU-ČSL |
| 2006:5 Mimomanželská plodnost v České republice po roce 1989: sociální a ekonomické souvislosti |
| 2006:4 Fenomén bezdětnosti v sociologické a demografické perspektivě |
| 2006:3 Participace, demokracie a občanství v evropském kontextu |
| 2006:2 Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990 |
| 2006:1 Socioekonomické hodnoty, politiky a instituce v období vstupu České republiky do Evropské unie |
| 2005:06 Občanská společnost v regionech České republiky |
| 2005:05 Občanská společnost a občanská participace v České republice |
| 2005:04 Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie |
| 2005:03 Regionální elity 2004 |
| 2005:02 Politické chování v metropolitních oblastech České republiky v letech 1990 až 2002 – vzorce, trendy a vztahy k suburbanizaci |
| 2005:01 Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S.H. Schwartze |
| 2004:11 Zdroje utváření skupinových mentalit v České republice po roce 1989 |
| 2004:10 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí. Dědictví komunistické vlády IV: sborník příspěvků ze semináře konaného 11. a 12. září 2003 v Praze |
| 2004:9 Česká národní identita po zániku Československa a před vstupem do Evropské unie |
| 2004:8 Životní strategie podnikatelek a podnikatelů na přelomu tisíciletí |
| 2004:7 Postoje k manželství, rodičovství a k rolím v rodině v České republice a v Evropě |
| 2004:6 Životní spokojenost: rodina, práce a další faktory |
| 2004:5 Jaká víra? Současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství |
| 2004:4 Strukturní napětí na pomezí trhu práce a sociální politiky v České republice |
| 2004:3 Metropolitní oblasti v České republice - definice, základní charakteristiky, suburbanizace a její vliv na politické chování |
| 2004:2 Mezinárodní výzkum násilí na ženách – ČR/2003: příspěvek k sociologickému zkoumání násilí v rodině |
| 2004:1 Volby do Evropského parlamentu 2004 – analýza volební účasti a stranické podpory v České republice |
| 2003:12 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí |
| 2003:11 Pohled české veřejnosti na elity působící v politice a ekonomice |
| 2003:10 Rekonstrukce komunistického vládnutí na konci osmdesátých let |
| 2003:9 Občanská a politická participace žen v České republice a role evropské politiky genderové rovnosti a politik vstupu ČR do EU |
| 2003:8 Předvolební výzkumy, volební výsledky a validita měření před parlamentními volbami v roce 2002 |
| 2003:7 Výzkumy stranických preferencí, jejich uplatnění ve společnosti a jejich kvalita |
| 2003:6 Proměny českých socioekonomických hodnot na přelomu století |
| 2003:5 Objektivní a subjektivní hodnocení finanční dostupnosti bydlení v ČR v průběhu 90. let |
| 2003:4 Vstup do manželství a nesezdaného soužití v České republice po roce 1989 v souvislosti se vzděláním |
| 2003:3 Hodnoty práce a zaměstnání ve středoevropských a západoevropských zemích |
| 2003:2 Mezigenerační biografická konfigurace obyvatel české části Euroregionu Nisa |
| 2003:1 Strukturální zdroje růstu nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání |
| 2002:13 Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace |
| 2002:12 Skupinové mentality |
| 2002:11 Svět hierarchií a reálný socialismus. Dědictví komunistické vlády II: sborník příspěvků ke zkoumání sociálních hierarchií |
| 2002:10 Sociální kontext života žen pracujících v řídících pozicích |
| 2002:09 Parties in the Parliament. Why, When and How do Parties act in Unity? |
| 2002:08 Životní strategie manažerek: případová studie |
| 2002:07 Region a politika |
| 2002:06 Svět hierarchií a reálný socialismus |
| 2002:05 Dráhy bydlení v ČR 1960-2001 |
| 2002:04 Reemigranti a sociálně sdílené hodnoty |
| 2002:03 Spokojenost českých občanů s bydlením |
| 2002:02 The Influence of Family Origin on the Evolution of Educational Inequalities in the Czech Republic after 1989 |
| 2002:01 Zrod a další vývoj nových elit v České republice (od konce osmdesátých let 20. století do jara 2002) |
| 2001:12 Kdo se bojí hierarchií? Dědictví komunistické vlády |
| 2001:11 11th September. Mezinárodní internetový komunikační výzkum |
| 2001:10 Diferenciace reprodukčního a rodinného chování v evropských populacích |
| 2001:09 Vzestup nebo pád politického regionalismu? Změny na politické mapě v letech 1992 až 1998 - srovnání České a Slovenské republiky |
| 2001:08 Linie štěpení v České republice. Komparace národní úrovně s příkladem konkrétní lokality |
| 2001:07 Romská otázka - překážka vstupu České republiky do Evropské unie? |
| 2001:06 ISSP - Životní prostředí |
| 2001:05 Mzdová a příjmová diferenciace v České republice v transformačním období |
| 2001:04 Nositelé vytváření přeshraničního společenství na česko-německé hranici |
| 2001:03 Adresný příspěvek na nájemné v prostředí České republiky: komparace vybraných modelů |
| 2001:02 Role politického, kulturního a sociálního kapitálu při výběru střední školy v socialistickém Československu, 1948-1989 |
| 2001:01 Vliv podpor v nezaměstnanosti, sociálních podpor a dávek sociální pomoci na pracovní motivaci nezaměstnaných v České republice |
| 2000:07 Pracovní a rodinná praxe mladých lékařek |
| 2000:06 Vývoj sociální struktury v české společnosti 1988-1999 |
| 2000:05 Stranická identifikace v České republice |
| 2000:04 What makes inequalities legitimate? An International Comparison |
| 2000:03 Náboženství a nadpřirozeno ve společnosti |
| 2000:02 Transformace a modernizace společnosti na příkladech vybraných institucí |
| 2000:01 The Housing Policy Changes and Housing Expenditures in the Czech Republic |
| 1999:11 Geografická analýza pohraničí České republiky |
| 1999:10 Rise and Decline of Right-Wing Extremism in the Czech Republic in the 1990s. |
| 1999:09 Vnímané a spravedlivé nerovnosti: vývoj v devadesátých letech a další souvislosti |
| 1999:08 Postoje československých občanů k demokracii v roce 1968 |
| 1999:07 Utváření postojů obyvatel českého města I. |
| 1999:06 Muž v rodině - demokratizace sféry soukromé |
| 1999:05 Vývoj politiky rovných příležitostí mužů a žen v České republice v kontextu evropské integrace |
| 1999:04Nositelé přeshraniční spolupráce na česko-německé hranici |
| 1999:03 Známosti osobností lokální politiky |
| 1999:02 Trh bydlení, jeho regionální diferenciace a sociální souvislosti |
| 1999:01 Odraz společenských změn ve veřejném mínění 1990-1998 |
| 1998:06 Modernizační kontext transformace, strukturní a institucionální aspekty |
| 1998:05 Poslanci prvního českého parlamentu (1992-1996) |
| 1998:04 Konzervatismus a liberalismus na pozadí percepce sociálního státu |
| 1998:03 Česká rodina v transformaci – Stratifikace, dělba rolí a hodnotové orientace |
| 1998:02 Results of a Czech-Slovak Comparison: Actors of Social Transformation and Modernisation. Attitudes of Individuals an Institutions to Social Transformation |
| 1998:01 Trh s bydlením a jeho sociální souvislosti - situace v Praze a Brně |
| 1997:08 Rodina a měnící se gender role – sociální analýza české rodiny |
| 1997:07 The territorial dimension of public administration reforms in East Central Europe |
| 1997:06 Czech Women in the Labor Market Work and Family in a Transition Economy |
| 1997:05 Vývoj vybraných oborů vzdělání z hlediska genderu |
| 1997:04 Mass Privatization, Distributive Politics, and Popular Support for Reform in the Czech Republic |
| 1997:03 Politická kultura lokálních politických elit: srovnání českého a východoněmeckého města |
| 1997:02 Průmyslové podniky se zahraničním kapitálem v česko-německém pohraničí |
| 1997:01 Political, Organizational and Policy Transformation at the Municipal Level: The Case of Liberec |
| 1996:12 Osidlování českého pohraničí od května 1945 |
| 1996:11 Individuální kontakty obyvatel na česko-německé hranici |
| 1996:10 Socio-Economic Changes in the Czech Republic with an Appendix concerning the 1996 Elections´ Results |
| 1996:09 Národní identita |
| 1996:08 Politics, Skills and Industrial Restructuring. Introductory Findings on Local Institutions of Human Resources Development in Czech Machinery Indrustry |
| 1996:07 Subjective Mobility and Perception of Life Chances in Eastern Europe. Empirical evidence against a Marxist view of relationships between subjective and objective mobility |
| 1996:06 Zpráva o vývoji sociální struktury české a slovenské společnosti 1945-1993 |
| 1996:05 Tripartita jako model prostředkování zájmů v politickém systému České republiky |
| 1996:04 Národnostní a etnické vztahy v českém pohraničí - obraz Čecha, Němce, Rakušana a Roma ve vědomí obyvatel |
| 1996:03 The Making of Post-Communist Elites in Eastern Europe. A comparison of political and economic elites in the Czech Republic, Hungary and Poland |
| 1996:02 Sudetoněmecká otázka v názorech a postojích obyvatel českého pohraničí |
| 1996:01 Demografické chování obyvatelstva České republiky během přeměny společnosti po roce 1989 |
| 1995:08 Česká republika v roce 1994. Politická ročenka |
| 1995:07 Problém normativity a policejní represe v předlistopadovém Československu |
| 1995:06 Industriální vztahy a sociálně politické orientace českých dělníků a manažerů |
| 1995:05 Rozdíly v chování regionálních populací a jejich příčiny |
| 1995:04 Women, Work and Society |
| 1995:03 Trh práce a jeho potenciál |
| 1995:02 Etnické a národnostní vztahy v pánevní oblasti severních Čech (s důrazem na romskou problematiku) |
| 1995:01 In Search of Explanations for Recent Left-Turns in Post-Communist Coutries |
| 1994:09 Česká republika v roce 1993. Politická ročenka |
| 1994:08 Large-Scale Privatization: Social Conflict and Consensus |
| 1994:07 Economic Inequalities Old and New: The Czech Case |
| 1994:06 Prostředky kauzálního modelování v sociologii. Shrnující pojednání o postupech a přehled základních pojmů |
| 1994:05 Regionální diferenciace sociálních problémů v České republice |
| 1994:04 A Historical Comparison of Social Structures in the Czech Republic in 1984 and 1993 |
| 1994:03 Přeshraniční souvislosti sociálních změn v oblasti české části euroregionu Chebsko |
| 1994:02 Social and Political Transformation in the Czech Republic |
| 1994:01 Lotus Organizátor. Uživatelská příručka |
| 1993:09 Sociální a mzdové problémy zaměstnanců malých a středních soukromých podniků |
| 1993:08 Sociální postavení rodiny jako základního činitele a adresáta sociální pomoci |
| 1993:07 Changing Conditions - Changing Values? Changes in the position and perception of education during the post-communist transformation: the case of the Czech Republic |
| 1993:06 Perceptions of Justice. Principles of Distributive Justice in Comparative Perspective |
| 1993:05 Determinants of Economic Success in the First Stage of the Post-Communist Transformation. The Czech Republic 1989-1992 |
| 1993:04 Revolution for Whom? Analysis of selected patterns of intragenerational mobility in the Czech Republic |
| 1993:03 RODINA ´89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi postkomunistické transformace. Česká republika 1989-1992 |
| 1993:02 RODINA '89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi post-komunistické transformace. Česká republika 1989-1992 |
| 1993:01 Microsoft Word verze 5.5. Uživatelská příručka |
| 1992:09 Historical Comparison of Social Stratification Types in Czechoslovakia 1967-1991 |
| 1992:08 Rodina '89. Úloha mentálních schopností a sociálního původu ve formování vzdělanostních aspirací |
| 1992:07 The Zero Generation of Small Business Owners in Czechoslovakia |
| 1992:06 Time Use of Small Business Owners. Results and Methodological Comments |
| 1992:05 Perception of Changing Inequality in Czechoslovakia |
| 1992:04 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0 |
| 1992:03 Politické strany a hnutí v Československu |
| 1992:02 Politische Partien und Bewegungen in der Tschechoslowakei |
| 1992:01 Prague in the New Central Europe. International conference 2-4 June 1990 |
| 1991:09 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0 |
| 1991:08 Nultá podnikatelská generace |
| 1991:07 Rodina '89. Zdroje vzdělanostních nerovností |
| 1991:06 Hodnotové orientace československé mužské mládeže a jejich vztah k obraně vlasti |
| 1991:05 Gender and the Employment of Higher Education Graduates in Czechoslovakia |
| 1991:04 Územní vztahy, územní a státoprávní uspořádání České republiky v názorech obyvatel |
| 1991:03 Social Problems of Participation in the Changing Czechoslovak Economy |
| 1991:02 K postavení žen v československé společnosti |
| 1991:01 Socialist Czechoslovakia - System Error and Premises for Change |
| 1990:06 Názory na rozvoj soukromého podnikání |
| 1990:05 Growing interest in informal work - consequences for time use research. XIIth World Congress of Sociology, Madrid 1990, Thematic Group 1, Time Use Research |
| 1990:04 Value-satisfaction Model and the Value of Innovation |
| 1990:03 Who Gains and Who Loses in a Socialist Redistribution |
| 1990:02 Ženy a volby '90 |
| 1990:01 Beyond Educational Inequality in Czechoslovakia |
| 1989:02 Československá varianta Mezinárodní standardní klasifikace zaměstnání (ISCO) |
| 1989:01 Family Effect on Educational Attainment in Czechoslovakia, Hungary and the Netherlands |
| |
| |
Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
