Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

O titulu

Kontakt

Redakční rada

Texty

Prodej, distribuce, objednávka

2006:9 Sociální postavení a životní styl v české společnosti

Jiří Šafr

Studie se zabývá dvěma tématy týkajícími se diferenciace životních stylů, kulturní spotřeby a sociální stratifikace. První představuje hypotézu, podle které se v České republice sociální třídy vyznačují rozdílnými životními způsoby, druhým je sociální zakotvenost kulturního všežroutství. Úvodní část shrnuje teoretické koncepty a výzkumnou agendu kulturní diferenciace a stratifikace. Představeny jsou tři teoretické modely vztahu třídy a kultury, homologický, postmoderně individualistický a kulturně omnivorní (kulturní všežravosti). Druhá část přináší analýzu dat z výzkumu Market & Media & Lifestyle TGI 2004 (MEDIAN s.r.o.). Nejprve ověřujeme hypotézu o homologii tříd a životních stylů ve třech dimenzích: vkus a aktivity svázané s vysokou kulturou, luxusní spotřeba a zdravý způsob života. Až na zdravý způsob života strukturovaný především vzděláním a příjmem jsou zbylé dvě oblasti životního stylu ve sféře vkusu/aktivit vysoké kultury a luxusní spotřeby hierarchicky vázány také na sociální třídu (Socioekonomická klasifikace ABCDE dle postavení domácnosti). Silný vliv mají i jiné faktory, zejména pohlaví, věk a velkoměsto. Hranice kulturní diference prochází mezi třídami A, B, C a nižšími třídami D, E. Dále zkoumáme sociální strukturaci kulturní všežravosti v obecném zájmu o mediální témata. Všežrouti témat pocházejí častěji z vyšších statusových skupin indikovaných vzděláním a příjmem domácnosti, vliv sociální třídy je ale při kontrole ostatních znaků slabý. Vazby kulturní spotřeby a životního stylu na vertikální sociální postavení jsou v ČR přítomny, proto postmoderní teorii stratifikace nelze považovat za model schopný věrohodně vysvětlit českou sociální strukturu.

Klíčová slova

životní styl, sociální třídy, kulturní spotřeba, kulturní všežravost, vysoká kultura, luxusní spotřeba, zdravý způsob života

Shrnutí

Tato studie zkoumá vztah životního stylu, kulturní spotřeby a stratifikace v současné české společnosti. Hledáme odpověď na otázku, do jaké míry je objem vtěleného kulturního kapitálu hierarchicky uspořádán mezi sociálními třídami a v obecné úrovni se zajímáme o to, jak kulturní praktiky a vkus vymezují symbolické mezitřídní hranice.

První část diskutuje teoretický rámec studia vztahů životního stylu, kulturní spotřeby a stratifikace, spolu s otázkami konceptualizace a měření životního způsobu a kulturního vkusu. Představuje tři teoretické modely vztahu třídy a kultury, homologický, postmoderně individualistický a kulturně omnivorní. Podle homologické argumentace jsou sociálním třídám vlastní specifické životní styly, protože mají k dispozici odlišnou úroveň a kompozici specifických forem kapitálu. Distinktivní vzorce kulturní spotřeby napomáhají rozvíjet a uchovávat identitu tříd či jejich frakcí. Model postmoderní individualizace naopak tvrdí, že životní styly a spotřeba se postupně diverzifikovaly a roztříštily, vzniklou inflaci vkusů spotřebitelů tak nelze vysvětlit pouze společenským postavením. Lidé již nerozeznávají, ani nesdílejí pevnou kulturní hierarchii, rozdíly v kulturní spotřebě mezi sociálními třídami se staly okrajovými.

Středovou perspektivu mezi uvedenými teoriemi představuje nejnovější teoretický model „kulturní všežravosti“. Podle hypotézy nazvané „všežrouti vs. vyhranění“ (omnivore-univore thesis) byla vyhraněná vysoká kultura jako známka statusu postupně nahrazena kosmopolitní všežravostí. Skupiny s vysokým statusem dokáží spotřebovávat stále širší žánrové spektrum (všežrouti) než ostatní. Znalosti a participace na všech kulturních formách se současně stávají zdrojem statusu. Privilegované třídy si nejen zachovávají svou exkluzivní vysokokulturní preferenci, ale za svou přijaly taktéž spotřebu populární kultury a masový vkus, zatímco nižší třídy si uchovaly pouze pro ně typický vkus spojený s nízkou kulturou (vyhranění).

Druhá část studie představuje výsledky analýzy strukturace životního stylu a kulturní spotřeby na datech z výzkumu Market & Media & Lifestyle TGI 2004 (MEDIAN s.r.o.). Nejprve ověřujeme hypotézu, že sociální třídy (Social Grades ABCDE podle statusu hlavy domácnosti) jsou i v České republice hierarchicky asociovány s odlišným životním stylem ve třech oblastech: vkus a aktivity spojené s vysokou kulturou (návštěva kulturních událostí, umělecké pořady v televizi, zájem o vážnou hudbu, obliba poezie, a dal.), luxusní spotřeba (exkluzivní oblékání, preference nákupu drahého oblečení, luxusního a značkového zboží, a dal.) a zdravý způsob života (péče o zdraví, správná životospráva, upřednostňování bio výrobků, a dal.). Poté zkoumáme sociální strukturaci kulturní všežravosti v případě obecného zájmu o mediální témata informační a zábavné povahy, spojené jak s vysokou (historie, vzdělání, umění, apod.), tak nízkou (černá kronika, celebrity, sex, apod.) kulturou.

Obecná hypotéza proponuje hierarchickou asociaci mezi třídou na jedné straně a odlišným životním stylem na straně druhé. Analýza ukazuje na její platnost, spolu se silným vlivem vzdělání jako formou institucionalizovaného kulturního kapitálu a příjmem domácnosti, platí ve dvou oblastech, vkusu či aktivit spojených s vysokou kulturou a luxusní spotřebou, nikoliv však v případě zdravého způsobu života. Ten není strukturován třídou, ale pouze vzděláním a příjmem spolu s významným vlivem genderu a věku. Výsledky analýzy tak potvrzují předchozí zjištění z konce 90. let o významné asociaci vysoké kultury s třídní pozicí. Silný vliv na zkoumané sféry životního stylu nicméně mají i jiné faktory, zejména pohlaví a věk i centrálnost hlavního města Prahy a dalších velkých měst. Hranice kulturní diference prochází mezi třídami A, B, C s afinitou k vysoké kultuře a luxusní spotřebě a nižšími třídami D, E. V důsledku toho se zdá předčasné přijmout postmoderní teorii stratifikace, která klade důraz na oslabené kulturní hierarchie a jejich rozmělněné vazby na sociální třídu, jako model schopný věrohodně vysvětlit českou sociální strukturu. Celkově jsou tak výsledky analýz českého sociálního prostoru v souladu s empirickými zjištěními převažujícími v ostatních vyspělých zemích.

Kulturní všežravost v oblasti zájmu o mediální témata je pravděpodobnější u vyšších statusových skupin indikovaných vzděláním a příjmem domácnosti, přímý vliv sociální třídy je však mlhavý.To může být způsobeno tím, že distinktivní třídní kultura, která by byla zakotvena v této nové podobě kulturního kapitálu, se v české společnosti dosud nerozvinula. Nicméně fakt, že skupina těch, kdo vyhledávají nejširší varietu mediálních témat (všežrouti), se do značné míry překrývá s těmi, kdo mají vysoký kulturní kapitál (vkus a aktivity vysoké kultury), naznačuje, že kulturní všežravost nejspíše bude v budoucnu sloužit jako základ vytyčující hranici elitního statusu. Do jaké míry se stane kulturou dominantní statusové skupiny, je otázkou. Na druhé straně se totiž distinktivní vzorce vysoké kultury nejvyšších statusových skupin mohou paralelně rozvíjet, v homologickém smyslu, ve spojitosti s utvářením sociálních tříd na základě ekonomického kapitálu nabytého v průběhu postkomunistické transformace. Výsledky analýzy týkající se zejména luxusní spotřeby naznačují, že stejně tak, ne-li mnohem více, snobská exkluze funguje jako známka statusu.

Při studiu současné podoby stratifikačního systému české společnosti v perspektivě vytyčování symbolických hranic pomocí kulturních praktik bychom měli vzít v úvahu dva paralelně působící, avšak navzájem teoreticky protichůdně založené procesy, jednak proces individualizace spojený s modernizací a globalizací, kde právě kulturní všežravost zasahuje hlavně skupiny mladých s vysokým statusem a značným edukačním kapitálem, a na druhé straně proces postupné třídní strukturace, ke kterému došlo v průběhu postkomunistické transformace mimo jiné i v souvislosti s krystalizací rozdílných statusových komponent.