|
|
2006:14 Pracovní a rodinné role a jejich kombinace v životě českých rodičů: plány versus realita |
Alena Křížková (ed.), Hana Maříková, Hana Hašková, Jana Bierzová |
|
Sociologický výzkumu rodičovských strategií kombinace práce a rodiny v životě byl proveden v roce 2005 v rámci projektu „Kombinace pracovního a rodinného života v perspektivě genderových vztahů, sociální a zaměstnavatelské politiky ČR“ (podpořen grantem č. 403/05/2474 Grantové agentury ČR na období 2005-2007). Předložená studie je výsledkem analýzy dotazníkového šetření, které se zaměřilo na úroveň vytváření individuálních a rodinných strategií kombinace pracovního a rodinného života českých rodičů a jehož cílem bylo zmapovat situaci a strategie rodičů v současnosti žijících s nezaopatřenými dětmi. Vycházíme z předpokladu, že každý typ rodinné domácnosti a každý věk dítěte představuje pro rodiče (matky i otce) různě vysoké náklady (časové, finanční, emoční, společenské), přičemž tlak těchto nákladů na kombinaci práce a rodiny se s věkem dítěte (rodinným cyklem) i rodinnou situací mění a zároveň, že tento problém kombinace práce a rodiny je jako problém řešen nejčastěji v rodinách s dětmi do 18 let, kdy děti ještě nejsou (většinou) soběstačné zejména ekonomicky. Představy, plány a strategie se s podmínkami pracovního trhu a stereotypními představami o rodinných a pracovních rolích žen a mužů vzájemně ovlivňují a cílem této publikace je toto střetávání popsat a upozornit na určité dimenze této dynamiky v souvislosti s rodičovstvím. První dvě kapitoly Hany Maříkové a Aleny Křížkové mapují střetávání pracovních a rodinných plánů a představ s realitou genderových rolí a podmínek i bariér realizace těchto plánů pro ženy a muže v naší společnosti a výsledné strategie kombinace pracovního a rodinného života současných rodičů. Další dvě kapitoly jsou zaměřeny na vybraná aktuální témata formování rodičovských rolí a strategií v současné české společnosti. Hana Hašková zkoumá reprodukční plány a rannou péči o děti v souvislosti se socio-demografickými změnami v naší společnosti po roce 1989. Jana Bierzová porovnává časové investice matek a otců do péče o děti, práce v domácnosti a placené práce.
Klíčová slova
Kombinace pracovního a rodinného života, rodinné strategie, pracovní strategie, reprodukční strategie a plány, genderové nerovnosti, dělba práce a péče v rodině.
Shrnutí
Předložená studie Pracovní a rodinné role a jejich kombinace v životě českých rodičů: plány versus realita představuje výsledky kvantitativního sociologického výzkumu rodičovských strategií kombinace práce a rodiny v životě, který byl proveden v roce 2005 v rámci výzkumného projektu „Kombinace pracovního a rodinného života v perspektivě genderových vztahů, sociální a zaměstnavatelské politiky ČR“ (podpořen grantem č. 403/05/2474 Grantové agentury ČR na období 2005-2007). Cílovou skupinou kvantitativního výzkumu, jehož výsledky přinášíme v této studii, jsou muži a ženy - rodiče, žijící v rodinách s dětmi do 18 let (včetně). Kvantitativní výzkum podmínek a faktorů, dynamicky působících na kombinaci práce a rodiny, postihl rostoucí variabilitu typů domácností a soužití s dětmi, rodinný cyklus a částečně i měnící se podmínky trhu práce a jejich vliv na rodinu. Dotazníkové šetření provedlo v roce 2005 Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR na reprezentativním vzorku 1998 rodičů (mužů a žen), kteří žijí s dětmi do 18 let ve společné domácnosti. Hlavními znaky, podle kterých byli rodiče vybíráni jsou: pohlaví, věk, vzdělání, region, typ rodiny (úplná, neúplná, pohlaví rodiče v čele). Vycházíme z předpokladu, že každý typ rodinné domácnosti a každý věk dítěte představuje pro rodiče (matky i otce) různě vysoké náklady (časové, finanční, emoční, společenské), přičemž tlak těchto nákladů na kombinaci práce a rodiny se s věkem dítěte (rodinným cyklem) i rodinnou situací mění a zároveň, že tento problém kombinace práce a rodiny je jako problém řešen nejčastěji v rodinách s dětmi do 18 let, kdy děti ještě nejsou (většinou) soběstačné zejména ekonomicky. U části rodin s dětmi do 18 let se dala předpokládat jak zátěž z důvodu péče o děti, tak současně z důvodu péče o staré lidi (sendwich generation). Cílem výzkumu bylo identifikovat strategie a způsoby realizace kombinace práce a rodiny v různých typech rodin, podle socio-ekonomického postavení rodičů a podle fází rodinného cyklu.
Předložené výsledky výzkumu ukazují, že ne vždy se dá hovořit o ženách a mužích jako o homogenní, monolitické skupině. Uvnitř těchto kategorií existují mnohé diference; ty se v případě rodičovství projevily zejména v populaci žen. Můžeme dokonce obecně konstatovat, že možná právě v důsledku překážek a vysokých nároků na kombinaci pracovní a rodinné zátěže zejména u žen, jsou ženy oproti mužům mnohem více vnitřně diferencovanou kategorií ať již jde o životní podmínky, plány, volby či strategie. Diferenciace žen se projevuje nejen na základě věku a významně na základě vzdělání (tak tomu často bylo i v případě mužů), ale také podle počtu dětí a socioekonomického zařazení.
Publikace je rozdělena do pěti tématických kapitol, které analyzují vybrané aspekty současného českého rodičovství z hlediska pracovních a rodinných nároků, podmínek a strategií.
Hana Maříková se ve své kapitole Rodiče na trhu práce – reálné možnosti i hypotetické volby zaměřuje na pracovní strategie a význam pracovních rolí v životě současných rodičů. Z genderového hlediska zkoumá na jedné straně podmínky a bariéry realizace pracovních plánů a aspirací a na straně druhé pak hodnocení významu jednotlivých aspektů práce a spokojenosti s nimi v životě rodičů v závislosti na jejich socioekonomickém statusu, rodinném cyklu a typu rodiny. Cílem kapitoly je odpovědět na otázky po povaze bariér pracovního uplatnění současných rodičů, jak vnímají podmínky a překážky v realizaci jejich pracovních aspirací a jakým způsobem intervenuje pracovní život do jejich možnosti věnovat se rodině a dětem? Reálné volby a preference žen a mužů probíhají celkově odlišně a to v mezích genderových stereotypů. Existence vlastní rodiny se stále významnou měrou promítá rozdílně do uspořádání, organizace života žen a mužů. Muži kladou větší důraz na pracovní výkon a výsledky, ženy – matky – berou vždy v úvahu i rodinnou situaci a možnosti.
Výpovědi rodičů s vyšším vzděláním vyvracejí obecný stereotyp a dokládají, že seberealizace prostřednictvím práce a uspokojení z jejího výkonu, nemusí být automaticky realizována na vrub rodiny. Uvádějí totiž dokonce často pozitivní vliv práce na možnost věnovat se dětem. Zároveň se za určitých okolností uplatňuje „obecné“ (genderové) schéma či předpis v tom smyslu, že existuje „typ pečující osoby“ a „typ osoby materiálně zabezpečující rodinu“, které sice v naprosté většině případů odpovídají „jednoduchému“ dělení podle osy „pohlaví“, ale v případě neúplných rodin, zde dochází k posunu – muži začínají klást větší důraz na ty podmínky práce, které odpovídají pečovatelskému typu (kratší úvazky apod.) a ženy naopak na materiální zajištění rodiny (tj. delší pracovní úvazky apod.), neboli „jednoduché“ (genderové) schéma se narušuje.
Alena Křížková se v kapitole Organizace a zvládání pracovního a rodinného života současných rodičů věnuje tématu kombinace práce a rodiny v životě rodičů a klade si otázku, jak vypadají rodičovské ideologie v podobě představ o rozdělení péče a placené práce v životě partnerů? Tyto představy porovnává s realizovanou péčí a pracovním nasazením a obě dimenze, které se vzájemně ovlivňují, zasazuje do rámce rodinného cyklu. Základní otázkou této kapitoly je, jak současní rodiče vnímají své možnosti kombinovat práci a rodinu ve svém životě, jaké strategie využívají ti, jimž se to daří, co jsou hlavní příčiny problémů s integrací pracovní a rodinné zátěže a jaké strategie považují ti, jimž se to nedaří, za efektivní? Neúčast mužů na práci v domácnosti, odpovědnosti za domácnost, výchově a péči o děti a to vše vloženo pouze na bedra žen při časté nedostupnosti služeb, pomoci dalších osob a především peněz, je hlavní příčinou problémů zvládat kombinaci práce a rodiny v životě současných rodičů. Hodnocení zvládání kombinace práce a rodiny v životě je silně ekonomicky podmíněno a to jednak přímo, protože nižší životní úroveň snižuje míru pocitu zvládání tohoto úkolu zejména u žen a nedostatek peněz je nejvýznamnějším faktorem, který způsobuje s kombinací práce a rodiny problémy a jednak nepřímo, protože velká pracovní zátěž (motivovaná z velké části potřebou druhého příjmu nebo ekonomické nezávislosti) spolu s péčí o děti u žen častěji vede k pocitu, že práci a rodinu zvládají jen napůl. Nejdůležitější strategií, jak zvládat kombinaci pracovní a rodinné zátěže, je pro současné rodiče partnerská dělba práce a odpovědnosti. Přitom muži spoléhají více na partnerskou dělbu práce a péče, ženy na vstřícnost zaměstnavatele, využití služeb a dalších osob. Využití flexibilních forem zaměstnání je strategií, kterou za řešení problémů s kombinací práce a rodiny považují zejména ti, kdo jsou v této snaze neúspěšní tedy buď se jim nepodařilo této možnosti využít nebo jim to významně nepomohlo. Zároveň to ukazuje na velmi nízkou dostupnost alternativních forem zaměstnání, které by vyhovovaly rodičům v jejich potřebě sladit pracovní a rodinné povinnosti.
Hana Hašková se ve své kapitole Reprodukční plány a realita ranné péče o děti zaměřuje na úvodní fáze rodinného cyklu v souvislosti se socio-demografickými změnami v naší společnosti po roce 1989. Ve své kapitole na jedné straně analyzuje jednotlivé dimenze plánování rodičovství a zejména dopady dvou základních aktuálních změn v reprodukčním chování české populace na rodiny: nárůst mimomanželské plodnosti a odkládání rodičovství do pozdějšího věku. Na straně druhé analyzuje rozdělení rodičovských rolí v rodinách s nejmenšími dětmi, realitu mateřské a rodičovské „dovolené“, využívání veřejných služeb péče o děti, a důsledky jejich vzájemné interakce na mateřství a otcovství. Reprodukční chování dříve v daném ohledu spíše homogenní české populace se značně diverzifikuje. Na straně jedné se vyděluje skupina žen (zejména žen s nižším vzděláním), jež zakládá své rodiny stále ještě v relativně nízkém věku, a na straně druhé stále více roste skupina žen (zejména žen s vyšším vzděláním), která odkládá porod svého prvního dítěte až do doby po dosažení 30. roku svého života. Zároveň platí, že ačkoliv narůstá podíl svobodných matek (samoživitelek i kohabitujících v nesezdaném soužití) ve všech vzdělanostních kategoriích, jsou to častěji ženy s nižším vzděláním, které stojí v čele neúplných rodin. Nárůst nevdaných matek, a především nejsilnější nárůst svobodných matek v nižších věkových skupinách, tak nelze interpretovat pouze jako jeden z projevů orientace české populace na „západoevropský styl rodiny“, jehož součástí je i větší obliba faktických manželství. Data z našeho výzkumu také ukázala, že návrat matek z rodičovské „dovolené“ na trh práce se stává stále více komplikovaným. Méně než polovina těch, které čerpaly rodičovskou „dovolenou“ se vrací po skončení rodičovské „dovolené“ ke svému původnímu zaměstnavateli a stále více narůstá mezi navracejícími se na trh práce po rodičovské „dovolené“ podíl nezaměstnaných. Zároveň se ukázalo, že téměř 70% pečujících, kteří se stali buď nezaměstnanými nebo nastoupili po rodičovské „dovolené“ k jinému zaměstnavateli, ukončilo rodičovskou „dovolenou“ do tří let věku dítěte, a část z nich měla tedy pravděpodobně zákonný nárok na návrat k původnímu zaměstnavateli a zařazení na práci odpovídající jejich pracovní smlouvě.
Jana Bierzová ve své kapitole Rozdělení domácích prací a péče o děti v rodině porovnává časové investice matek a otců do péče o děti, práce v domácnosti a placené práce. Analyzuje rozdělení jednotlivých domácích prací a činností spojených s péčí a výchovou dětí a ukazuje míru využití veřejných služeb péče o děti, ale i zapojení dalších osob zejména širší rodiny. Zřetelně se ukazuje, že v české společnosti stále fungují zažitá schémata a tradiční vzorce rozdělení rolí. Muži v rodinách s dětmi nechávají starost o domácnost velmi často zcela na bedrech žen a jejich péče o děti se soustřeďuje na volný čas dětí, na důležitá rozhodnutí v jejich životě a to vše zejména u starších dětí. Rodičovství se jeví převážně jako záležitost matek, otcové jsou od dětí stále do jisté míry odděleni. Naše společnost se tudíž v otázkách práce a péče v rodině jeví jako poměrně konzervativní. To se týká jak rozdělení rolí v rodině, tak svěřování dětí do veřejných zařízení nebo do soukromé placené péče. Jen minimum rodin využívá soukromé služby péče o děti, naopak svěřit dítě alespoň na několik hodin babičce je pro mnohé rodiny každodenní zkušeností. Rády bychom touto publikací ukázaly nejen na stále silnou zakonzervovanost genderových rolí v rodině i na pracovním trhu, ale i na další problém, který se kombinace pracovního a rodinného života bezprostředně týká. Jde o koncept mateřské/rodičovské dovolené. Domníváme se, že jakkoli ustavené užívání pojmu „dovolená“, který má v českém jazyce zcela jednoznačný význam (užívání si volna od práce, nicnedělání, odpočinek apod.) devalvuje a zcela opomíjí péči a práci, kterou toto období (stále ještě zejména pro ženy) představuje. Užívání pojmu „dovolená“ vyjadřuje lhostejný až opovržlivý přístup společnosti, ale i státu, protože jde o oficiální uzákoněné označení, k úkolu výchovy a péče o děti. Souvisí to s jednoznačně vyšší hodnotou, kterou naše společnost přikládá placené práci a pracovnímu výkonu a s podceněním převážně ženské (neplacené) práce a péče v rodinách. Proto v této publikaci označujeme pojem „dovolená“ v uvozovkách, abychom poukázaly na naše stanovisko nesouhlasu s jeho významem a užíváním a upozornily na potřebu redefinice tohoto konceptu. |
|
|
|
2008:5 Vnímání a utváření sociálních distancí a třídních nerovností v české společnosti |
2008:4 Sociální distance a stratifikace: sociální prostor v České republice |
2008:3 Vývoj a determinace vzdělanostních nerovností v České republice v letech 1955 až 2002 v evropském kontextu |
2008:2 Aktéři rozvoje regionu - Orlicko |
2008:1 Politická informovanost občanů: teorie, měření a role při zkoumání politických postojů |
2007:11 Trvalá nebo dočasná změna? Uspořádání genderových rolí v rodinách s pečujícími otci |
2007:10 Participace a partnerství v místní veřejné správě |
2007:9 Podmínky rodičovství v podnikovém prostředí v mezinárodním srovnání |
2007:8 Politické důsledky suburbanizace |
2007:7 Otcové, matky a porozvodová péče o děti |
2007:6 Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění |
2007:5 Reprezentace různých forem rodinného a pracovního života v ženských a mužských časopisech |
2007:4 Český trh práce: proměna struktur a pracovních orientací |
2007:3 Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života |
2007:2 Institucionální zázemí české sociologie před nástupem marxismu |
2007:1 Vzdělanostní aspirace ve srovnávací perspektivě. Role individuálních, kontextových a strukturních faktorů při formování vzdělanostních aspirací v zemích OECD |
2006:14 Pracovní a rodinné role a jejich kombinace v životě českých rodičů: plány versus realita |
2006:13 Rodičovství a bezdětnost ve vybraných časopisech pro ženy a pro muže |
2006:12 Soudržnost společnosti z pohledu české veřejnosti |
2006:11 Věda jako věc veřejná: vědní politiky a média |
2006:10 Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů (Slováci, Ukrajinci, Vietnamci a Romové) |
2006:9 Sociální postavení a životní styl v české společnosti |
2006:8 Obraz vědy v českém veřejném mínění |
2006:7 Sociální kapitál. Koncepty, teorie a metody měření |
2006:6 Základní charakteristiky členské základny KDU-ČSL |
2006:5 Mimomanželská plodnost v České republice po roce 1989: sociální a ekonomické souvislosti |
2006:4 Fenomén bezdětnosti v sociologické a demografické perspektivě |
2006:3 Participace, demokracie a občanství v evropském kontextu |
2006:2 Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990 |
2006:1 Socioekonomické hodnoty, politiky a instituce v období vstupu České republiky do Evropské unie |
2005:06 Občanská společnost v regionech České republiky |
2005:05 Občanská společnost a občanská participace v České republice |
2005:04 Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie |
2005:03 Regionální elity 2004 |
2005:02 Politické chování v metropolitních oblastech České republiky v letech 1990 až 2002 – vzorce, trendy a vztahy k suburbanizaci |
2005:01 Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S.H. Schwartze |
2004:11 Zdroje utváření skupinových mentalit v České republice po roce 1989 |
2004:10 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí. Dědictví komunistické vlády IV: sborník příspěvků ze semináře konaného 11. a 12. září 2003 v Praze |
2004:9 Česká národní identita po zániku Československa a před vstupem do Evropské unie |
2004:8 Životní strategie podnikatelek a podnikatelů na přelomu tisíciletí |
2004:7 Postoje k manželství, rodičovství a k rolím v rodině v České republice a v Evropě |
2004:6 Životní spokojenost: rodina, práce a další faktory |
2004:5 Jaká víra? Současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství |
2004:4 Strukturní napětí na pomezí trhu práce a sociální politiky v České republice |
2004:3 Metropolitní oblasti v České republice - definice, základní charakteristiky, suburbanizace a její vliv na politické chování |
2004:2 Mezinárodní výzkum násilí na ženách – ČR/2003: příspěvek k sociologickému zkoumání násilí v rodině |
2004:1 Volby do Evropského parlamentu 2004 – analýza volební účasti a stranické podpory v České republice |
2003:12 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí |
2003:11 Pohled české veřejnosti na elity působící v politice a ekonomice |
2003:10 Rekonstrukce komunistického vládnutí na konci osmdesátých let |
2003:9 Občanská a politická participace žen v České republice a role evropské politiky genderové rovnosti a politik vstupu ČR do EU |
2003:8 Předvolební výzkumy, volební výsledky a validita měření před parlamentními volbami v roce 2002 |
2003:7 Výzkumy stranických preferencí, jejich uplatnění ve společnosti a jejich kvalita |
2003:6 Proměny českých socioekonomických hodnot na přelomu století |
2003:5 Objektivní a subjektivní hodnocení finanční dostupnosti bydlení v ČR v průběhu 90. let |
2003:4 Vstup do manželství a nesezdaného soužití v České republice po roce 1989 v souvislosti se vzděláním |
2003:3 Hodnoty práce a zaměstnání ve středoevropských a západoevropských zemích |
2003:2 Mezigenerační biografická konfigurace obyvatel české části Euroregionu Nisa |
2003:1 Strukturální zdroje růstu nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání |
2002:13 Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace |
2002:12 Skupinové mentality |
2002:11 Svět hierarchií a reálný socialismus. Dědictví komunistické vlády II: sborník příspěvků ke zkoumání sociálních hierarchií |
2002:10 Sociální kontext života žen pracujících v řídících pozicích |
2002:09 Parties in the Parliament. Why, When and How do Parties act in Unity? |
2002:08 Životní strategie manažerek: případová studie |
2002:07 Region a politika |
2002:06 Svět hierarchií a reálný socialismus |
2002:05 Dráhy bydlení v ČR 1960-2001 |
2002:04 Reemigranti a sociálně sdílené hodnoty |
2002:03 Spokojenost českých občanů s bydlením |
2002:02 The Influence of Family Origin on the Evolution of Educational Inequalities in the Czech Republic after 1989 |
2002:01 Zrod a další vývoj nových elit v České republice (od konce osmdesátých let 20. století do jara 2002) |
2001:12 Kdo se bojí hierarchií? Dědictví komunistické vlády |
2001:11 11th September. Mezinárodní internetový komunikační výzkum |
2001:10 Diferenciace reprodukčního a rodinného chování v evropských populacích |
2001:09 Vzestup nebo pád politického regionalismu? Změny na politické mapě v letech 1992 až 1998 - srovnání České a Slovenské republiky |
2001:08 Linie štěpení v České republice. Komparace národní úrovně s příkladem konkrétní lokality |
2001:07 Romská otázka - překážka vstupu České republiky do Evropské unie? |
2001:06 ISSP - Životní prostředí |
2001:05 Mzdová a příjmová diferenciace v České republice v transformačním období |
2001:04 Nositelé vytváření přeshraničního společenství na česko-německé hranici |
2001:03 Adresný příspěvek na nájemné v prostředí České republiky: komparace vybraných modelů |
2001:02 Role politického, kulturního a sociálního kapitálu při výběru střední školy v socialistickém Československu, 1948-1989 |
2001:01 Vliv podpor v nezaměstnanosti, sociálních podpor a dávek sociální pomoci na pracovní motivaci nezaměstnaných v České republice |
2000:07 Pracovní a rodinná praxe mladých lékařek |
2000:06 Vývoj sociální struktury v české společnosti 1988-1999 |
2000:05 Stranická identifikace v České republice |
2000:04 What makes inequalities legitimate? An International Comparison |
2000:03 Náboženství a nadpřirozeno ve společnosti |
2000:02 Transformace a modernizace společnosti na příkladech vybraných institucí |
2000:01 The Housing Policy Changes and Housing Expenditures in the Czech Republic |
1999:11 Geografická analýza pohraničí České republiky |
1999:10 Rise and Decline of Right-Wing Extremism in the Czech Republic in the 1990s. |
1999:09 Vnímané a spravedlivé nerovnosti: vývoj v devadesátých letech a další souvislosti |
1999:08 Postoje československých občanů k demokracii v roce 1968 |
1999:07 Utváření postojů obyvatel českého města I. |
1999:06 Muž v rodině - demokratizace sféry soukromé |
1999:05 Vývoj politiky rovných příležitostí mužů a žen v České republice v kontextu evropské integrace |
1999:04Nositelé přeshraniční spolupráce na česko-německé hranici |
1999:03 Známosti osobností lokální politiky |
1999:02 Trh bydlení, jeho regionální diferenciace a sociální souvislosti |
1999:01 Odraz společenských změn ve veřejném mínění 1990-1998 |
1998:06 Modernizační kontext transformace, strukturní a institucionální aspekty |
1998:05 Poslanci prvního českého parlamentu (1992-1996) |
1998:04 Konzervatismus a liberalismus na pozadí percepce sociálního státu |
1998:03 Česká rodina v transformaci – Stratifikace, dělba rolí a hodnotové orientace |
1998:02 Results of a Czech-Slovak Comparison: Actors of Social Transformation and Modernisation. Attitudes of Individuals an Institutions to Social Transformation |
1998:01 Trh s bydlením a jeho sociální souvislosti - situace v Praze a Brně |
1997:08 Rodina a měnící se gender role – sociální analýza české rodiny |
1997:07 The territorial dimension of public administration reforms in East Central Europe |
1997:06 Czech Women in the Labor Market Work and Family in a Transition Economy |
1997:05 Vývoj vybraných oborů vzdělání z hlediska genderu |
1997:04 Mass Privatization, Distributive Politics, and Popular Support for Reform in the Czech Republic |
1997:03 Politická kultura lokálních politických elit: srovnání českého a východoněmeckého města |
1997:02 Průmyslové podniky se zahraničním kapitálem v česko-německém pohraničí |
1997:01 Political, Organizational and Policy Transformation at the Municipal Level: The Case of Liberec |
1996:12 Osidlování českého pohraničí od května 1945 |
1996:11 Individuální kontakty obyvatel na česko-německé hranici |
1996:10 Socio-Economic Changes in the Czech Republic with an Appendix concerning the 1996 Elections´ Results |
1996:09 Národní identita |
1996:08 Politics, Skills and Industrial Restructuring. Introductory Findings on Local Institutions of Human Resources Development in Czech Machinery Indrustry |
1996:07 Subjective Mobility and Perception of Life Chances in Eastern Europe. Empirical evidence against a Marxist view of relationships between subjective and objective mobility |
1996:06 Zpráva o vývoji sociální struktury české a slovenské společnosti 1945-1993 |
1996:05 Tripartita jako model prostředkování zájmů v politickém systému České republiky |
1996:04 Národnostní a etnické vztahy v českém pohraničí - obraz Čecha, Němce, Rakušana a Roma ve vědomí obyvatel |
1996:03 The Making of Post-Communist Elites in Eastern Europe. A comparison of political and economic elites in the Czech Republic, Hungary and Poland |
1996:02 Sudetoněmecká otázka v názorech a postojích obyvatel českého pohraničí |
1996:01 Demografické chování obyvatelstva České republiky během přeměny společnosti po roce 1989 |
1995:08 Česká republika v roce 1994. Politická ročenka |
1995:07 Problém normativity a policejní represe v předlistopadovém Československu |
1995:06 Industriální vztahy a sociálně politické orientace českých dělníků a manažerů |
1995:05 Rozdíly v chování regionálních populací a jejich příčiny |
1995:04 Women, Work and Society |
1995:03 Trh práce a jeho potenciál |
1995:02 Etnické a národnostní vztahy v pánevní oblasti severních Čech (s důrazem na romskou problematiku) |
1995:01 In Search of Explanations for Recent Left-Turns in Post-Communist Coutries |
1994:09 Česká republika v roce 1993. Politická ročenka |
1994:08 Large-Scale Privatization: Social Conflict and Consensus |
1994:07 Economic Inequalities Old and New: The Czech Case |
1994:06 Prostředky kauzálního modelování v sociologii. Shrnující pojednání o postupech a přehled základních pojmů |
1994:05 Regionální diferenciace sociálních problémů v České republice |
1994:04 A Historical Comparison of Social Structures in the Czech Republic in 1984 and 1993 |
1994:03 Přeshraniční souvislosti sociálních změn v oblasti české části euroregionu Chebsko |
1994:02 Social and Political Transformation in the Czech Republic |
1994:01 Lotus Organizátor. Uživatelská příručka |
1993:09 Sociální a mzdové problémy zaměstnanců malých a středních soukromých podniků |
1993:08 Sociální postavení rodiny jako základního činitele a adresáta sociální pomoci |
1993:07 Changing Conditions - Changing Values? Changes in the position and perception of education during the post-communist transformation: the case of the Czech Republic |
1993:06 Perceptions of Justice. Principles of Distributive Justice in Comparative Perspective |
1993:05 Determinants of Economic Success in the First Stage of the Post-Communist Transformation. The Czech Republic 1989-1992 |
1993:04 Revolution for Whom? Analysis of selected patterns of intragenerational mobility in the Czech Republic |
1993:03 RODINA ´89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi postkomunistické transformace. Česká republika 1989-1992 |
1993:02 RODINA '89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi post-komunistické transformace. Česká republika 1989-1992 |
1993:01 Microsoft Word verze 5.5. Uživatelská příručka |
1992:09 Historical Comparison of Social Stratification Types in Czechoslovakia 1967-1991 |
1992:08 Rodina '89. Úloha mentálních schopností a sociálního původu ve formování vzdělanostních aspirací |
1992:07 The Zero Generation of Small Business Owners in Czechoslovakia |
1992:06 Time Use of Small Business Owners. Results and Methodological Comments |
1992:05 Perception of Changing Inequality in Czechoslovakia |
1992:04 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0 |
1992:03 Politické strany a hnutí v Československu |
1992:02 Politische Partien und Bewegungen in der Tschechoslowakei |
1992:01 Prague in the New Central Europe. International conference 2-4 June 1990 |
1991:09 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0 |
1991:08 Nultá podnikatelská generace |
1991:07 Rodina '89. Zdroje vzdělanostních nerovností |
1991:06 Hodnotové orientace československé mužské mládeže a jejich vztah k obraně vlasti |
1991:05 Gender and the Employment of Higher Education Graduates in Czechoslovakia |
1991:04 Územní vztahy, územní a státoprávní uspořádání České republiky v názorech obyvatel |
1991:03 Social Problems of Participation in the Changing Czechoslovak Economy |
1991:02 K postavení žen v československé společnosti |
1991:01 Socialist Czechoslovakia - System Error and Premises for Change |
1990:06 Názory na rozvoj soukromého podnikání |
1990:05 Growing interest in informal work - consequences for time use research. XIIth World Congress of Sociology, Madrid 1990, Thematic Group 1, Time Use Research |
1990:04 Value-satisfaction Model and the Value of Innovation |
1990:03 Who Gains and Who Loses in a Socialist Redistribution |
1990:02 Ženy a volby '90 |
1990:01 Beyond Educational Inequality in Czechoslovakia |
1989:02 Československá varianta Mezinárodní standardní klasifikace zaměstnání (ISCO) |
1989:01 Family Effect on Educational Attainment in Czechoslovakia, Hungary and the Netherlands |
|
|