|
|
2007:11 Trvalá nebo dočasná změna? Uspořádání genderových rolí v rodinách s pečujícími otci |
Hana Maříková (ed.), Marta Vohlídalová |
|
Participace otců na péči a výchově dítěte je považována za jeden ze způsobů narušení genderových nerovností. Studie si proto klade za cíl zodpovědět na otázku, zda v rodinách, kde se otcové zapojují do péče o děti v rané fázi jejich života, dochází k narušení genderových nerovností v rodině nebo zda se spíše jedná jen o modifikaci daného statu quo. Klade si také otázku, kdy k nastolení genderové rovnosti v rodinách dochází či může dojít a jaký je vztah mezi genderovou rovností v rodině a genderovou nerovností v širší společnosti. Studie je uvozena analýzou některých nedávno provedených, k tématu se vážících kvantitativních výzkumů, kdy tato analýza vytváří rámec pro zasazení analýzy kvalitativních dat do širšího společenského kontextu. Těžiště studie vychází ze speciálně realizovaného kvalitativního výzkumu uskutečněného v roce 2006 prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, jehož cílem bylo postižení konstrukce rodičovských i nerodičovských rolí u participantů a participantek výzkumu, stejně jako utváření a reflexe jejich rodičovských a genderových identit. Při analýze problému se však text neomezuje jen na doposud zmíněné zdroje, ale vychází i ze zjištění a poznatků z jiných relevantních domácích a zahraničních výzkumů a studií vážících se k dané problematice.
Klíčová slova
mateřství, otcovství, sdílené rodičovství, pečovatelské otcovství, genderová ne/rovnost, hegemonická maskulinita, pečující otec, pracující matka, rodičovská práce, práce pro rodinu, domácí práce
Shrnutí
Participace otců na péči a výchově dítěte je považována za jeden ze způsobů, jak narušit kulturní a sociální nerovnost mezi gendery. Studie si proto kladla za cíl odpovědět na otázku, zda v rodinách, kde se otcové zapojují do péče o děti v rané fázi jejich života, dochází k narušení genderových nerovností v rodině, nebo zda se spíše jedná jen o modifikaci daného statu quo.
Muži-pečující otcové se se situací péče o dítě, případně domácnost vyrovnávají různě: používají různé strategie, jsou schopni různým způsobem redefinovat a restrukturalizovat své role, případně re-konstruovat svou identitu, různě tuto situaci prožívají a interpretují. Totéž platí o situaci jejich návratu zpět do placené práce. Obě tyto situace ovšem reprezentují situace, které jsou relativně „nové“, pro něž neexistuje předem daný scénář, schéma řešení, a to ani pro jednoho z rodičů, matky nevyjímaje.
První kapitola představuje teoreticko-metodologický vstup do problematiky genderové organizace společnosti, zejména pak do problematiky genderových ne/rovností v rodině, které nacházejí své reprezentace nejen v pojetí mateřství, otcovství, případně rodičovství, ale i v tom, jak je konstruována péče o dítě, jak jsou chápány domácí práce, s jakými významy a hodnocením jsou tyto aktivity sociálními aktéry samými spojovány. V této souvislosti upozorňuje její autorka Hana Maříková na problematiku degenderizace aktivit chápaných a označovaných jako genderovaných, na význam jejich „neutrálního“ označování. První kapitola obsahuje rovněž metodologický oddíl vztahující se k realizovanému kvalitativnímu výzkumu, data, z něhož se stala výchozím materiálem pro kvalitativní analýzu obsaženou ve třetí a čtvrté kapitole této publikace.
Kvalitativní analýze předchází analýza kvantitativních dat. Ve druhé kapitole byla sledována problematika péče a výchovy dítěte, stejně tak jako problematika dělby domácích prací na reprezentativních vzorcích populace v rámci sociologických výzkumů „Proměny 2005“ a „Rodiče 2005“ realizovaných oddělením Gender a sociologie ve spolupráci s oddělením CVVM Sociologického ústavu, v.v.i. v Praze. Tato analýza vytváří rámec, do něhož je pak kvalitativní analýza zasazena. Analýza kvantitativních dat odhaluje převládající modus uspořádání činností v rámci rodiny a domácnosti mezi manželskou či partnerskou dvojicí v rámci doposud převládajícího typu rodinného uspořádání, kterým je heterosexuální rodina, a to během rodinného cyklu. Autorka této kapitoly Marta Vohlídalová dospívá k závěru, že rozdělení domácích prací a pečovatelské práce je v rodinách v České republice stále velice tradiční. Ženy i nadále vykonávají většinu domácích prací a starají se o děti, přestože většina z nich pracuje. Muži, kteří se zpravidla silně identifikují s rolí hlavního živitele, se ve sféře „reprodukce“ života příliš neangažují. Většina rodin žije v „tradičním partnerství“, kde žena tráví více času domácími pracemi i péčí o děti než muž. Modely rovného rozdělení nebo reverzního uspořádání pak jsou modely výrazně menšinovými. Více zastoupený je pak model „smíšeného rozdělení“, kde žena tráví více času domácími pracemi v porovnání s mužem, kde se však oba rodiče rovnoměrně podílejí na péči o děti.
I když analýza tohoto typu reprezentuje spíše odosobněný pohled na sociální realitu, poznatky z něj vzešlé jsou zasazeny do genderového výkladového rámce. Tento „genderově objektivistický“ pohled na sociální realitu tvoří doplněk pohledu, který vychází z premisy utváření lidského světa jejími aktéry, neboli klade důraz na konstrukci sociální reality jednotlivci či kolektivitami.
Těžiště celé studie tvoří analýza kvalitativního výzkumu zachycující situace, kdy muž byl (také) na rodičovské „dovolené“ (viz kapitolu tři) a poté, co začal (opět nebo naplno) pracovat (viz kapitolu čtyři). I když cílem této analýzy bylo rozkrýt to, jak participanté a participantky výzkumu konstruují svou každodenní realitu v daných, resp. předdefinovaných životních situacích, jak je interpretují, jaký smysl a význam přikládají svému chování a jednání v těchto životních situacích, neboli cílem bylo zachycení „té jejich definice“ (konstrukce) sociální reality, tato analýza není pouhou reprodukcí jejich vidění světa, ale obsahuje rovněž zhodnocení a interpretaci badatelky mající hlavní teoreticko-metodologickou oporu v genderové analýze a v ní obsažené kritické perspektivě.
Analýza dat z rozhovorů prokázala, že proces pronikání mužů-pečujících otců do sféry soukromé je procesem ambivalentním z hlediska dopadů na genderovou rovnost. Model, v němž po určité období dochází k reverzi genderových rolí, je modelem, který sice jak nabourává představu vzdáleného otce živitel, tak narušuje představu matky jako jediné vhodné pečovatelky, což zeslabuje představu nutnosti tohoto genderově nerovného uspořádání v rámci rodin, ale zároveň může reprezentovat model, kde je genderová nerovnost nově produkována anebo opakovně reprodukována. K tomu dochází na základě uplatňování mechanismu hodnocení aktivit vykonávaných muži jako „hodnotnějších“, na základě jednostranně orientovaného pozitivního hodnocení a ocenění muže, nikoli však zpravidla ženy, za výkon aktivit spojených se záměnou rolí: konkrétně pak pečovatelství u muže, ale nikoli už živitelství u ženy. Ukazuje se tak, že při dosahování genderové rovnosti v páru není určující pouze to, zda výkon nutných činností k zabezpečení chodu rodiny a domácnosti, neboli práce pro rodinu je v rodičovské dvojici rovnoměrně rozdělen, ale také na jaké bázi, podle jakého principu se odehrává sociální hodnocení vykonávaných činností v rámci páru rodičovským párem samým. K reprodukci genderové nerovnosti na úrovni páru pak dochází i na základě udělování výhod, určitých privilegií muži, které žena v analogické situaci nemá. Genderová nerovnost při dělbě zejména domácích prací je reprodukována na základě uplatňování principu svobodné volby u muže a nutnosti, nezbytnosti výkonu aktivity v případě ženy. K reprodukci gendrové nerovnosti v mikrorovině tak dochází různými způsoby, resp. mechanismy. A tak situace, kdy muž se podílí anebo spolupodílí rovnoměrně(ji) na péči o dítě a domácnost v období, kdy dítě nenavštěvuje pravidelně zařízení péče o předškolní děti (tj. v období „rodičovské“), nenastoluje nutně genderovou rovnost v rodině.
Z hlediska dalšího uspořádání práce v rodině (viz kapitola čtyři) se ukázalo jako důležité nejen to, zda muži byli schopni se „redefinovat“ na „rodinný typ muže“, ale také to, zda v rodině došlo k narození dalšího dítěte a jak byla tato situace dále v rodině vyhodnocena z hlediska výhodnosti či nevýhodnosti předchozího uspořádání. Vyrovnanější dělby v participativním modelu pak bylo často dosaženo na základě vnějších zdrojů „pomoci“, díky zajištění výkonu nutných aktivit jinou osobou – zpravidla ženou, ať v rámci širší rodiny (babičkou) anebo i mimo rodinu najímáním (ne příliš drahé) ženské pracovní síly. K dosažení genderové rovnosti na úrovni rodičovského páru tak paradoxně může dojít právě díky využití přetrvávajících genderových nerovností v širší společnosti (bezplatné či relativně levné –v porovnání s jiným typem pracovní síly – ženské pracovní síly zajišťující péči o dítě či domácnost).
Závěrečná pátá kapitola shrnuje nejdůležitější zjištění a poznatky z obou analýz. Autorka této kapitoly, stejně tak jako kapitol předcházejících, Hana Maříková v ní poukazuje na to, že v souvislosti s dosahováním genderové rovnosti v rámci rodičovského páru se během analýzy kvalitativních dat opakovaně vynořovala zásadní otázka, a sice: „Nakolik je možné dosáhnout individuálně rovnosti v rámci páru v jinak genderově nerovně fungujícím společenském systému, jehož je dvojice součástí?“, jejíž řešení si podle ní zasluhuje další hlubší badatelskou pozornost.
|
publikace SOU k prodeji celkovy seznam 6-08.pdf |
|
|
|
2008:5 Vnímání a utváření sociálních distancí a třídních nerovností v české společnosti |
2008:4 Sociální distance a stratifikace: sociální prostor v České republice |
2008:3 Vývoj a determinace vzdělanostních nerovností v České republice v letech 1955 až 2002 v evropském kontextu |
2008:2 Aktéři rozvoje regionu - Orlicko |
2008:1 Politická informovanost občanů: teorie, měření a role při zkoumání politických postojů |
2007:11 Trvalá nebo dočasná změna? Uspořádání genderových rolí v rodinách s pečujícími otci |
2007:10 Participace a partnerství v místní veřejné správě |
2007:9 Podmínky rodičovství v podnikovém prostředí v mezinárodním srovnání |
2007:8 Politické důsledky suburbanizace |
2007:7 Otcové, matky a porozvodová péče o děti |
2007:6 Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění |
2007:5 Reprezentace různých forem rodinného a pracovního života v ženských a mužských časopisech |
2007:4 Český trh práce: proměna struktur a pracovních orientací |
2007:3 Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života |
2007:2 Institucionální zázemí české sociologie před nástupem marxismu |
2007:1 Vzdělanostní aspirace ve srovnávací perspektivě. Role individuálních, kontextových a strukturních faktorů při formování vzdělanostních aspirací v zemích OECD |
2006:14 Pracovní a rodinné role a jejich kombinace v životě českých rodičů: plány versus realita |
2006:13 Rodičovství a bezdětnost ve vybraných časopisech pro ženy a pro muže |
2006:12 Soudržnost společnosti z pohledu české veřejnosti |
2006:11 Věda jako věc veřejná: vědní politiky a média |
2006:10 Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů (Slováci, Ukrajinci, Vietnamci a Romové) |
2006:9 Sociální postavení a životní styl v české společnosti |
2006:8 Obraz vědy v českém veřejném mínění |
2006:7 Sociální kapitál. Koncepty, teorie a metody měření |
2006:6 Základní charakteristiky členské základny KDU-ČSL |
2006:5 Mimomanželská plodnost v České republice po roce 1989: sociální a ekonomické souvislosti |
2006:4 Fenomén bezdětnosti v sociologické a demografické perspektivě |
2006:3 Participace, demokracie a občanství v evropském kontextu |
2006:2 Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990 |
2006:1 Socioekonomické hodnoty, politiky a instituce v období vstupu České republiky do Evropské unie |
2005:06 Občanská společnost v regionech České republiky |
2005:05 Občanská společnost a občanská participace v České republice |
2005:04 Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie |
2005:03 Regionální elity 2004 |
2005:02 Politické chování v metropolitních oblastech České republiky v letech 1990 až 2002 – vzorce, trendy a vztahy k suburbanizaci |
2005:01 Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S.H. Schwartze |
2004:11 Zdroje utváření skupinových mentalit v České republice po roce 1989 |
2004:10 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí. Dědictví komunistické vlády IV: sborník příspěvků ze semináře konaného 11. a 12. září 2003 v Praze |
2004:9 Česká národní identita po zániku Československa a před vstupem do Evropské unie |
2004:8 Životní strategie podnikatelek a podnikatelů na přelomu tisíciletí |
2004:7 Postoje k manželství, rodičovství a k rolím v rodině v České republice a v Evropě |
2004:6 Životní spokojenost: rodina, práce a další faktory |
2004:5 Jaká víra? Současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství |
2004:4 Strukturní napětí na pomezí trhu práce a sociální politiky v České republice |
2004:3 Metropolitní oblasti v České republice - definice, základní charakteristiky, suburbanizace a její vliv na politické chování |
2004:2 Mezinárodní výzkum násilí na ženách – ČR/2003: příspěvek k sociologickému zkoumání násilí v rodině |
2004:1 Volby do Evropského parlamentu 2004 – analýza volební účasti a stranické podpory v České republice |
2003:12 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí |
2003:11 Pohled české veřejnosti na elity působící v politice a ekonomice |
2003:10 Rekonstrukce komunistického vládnutí na konci osmdesátých let |
2003:9 Občanská a politická participace žen v České republice a role evropské politiky genderové rovnosti a politik vstupu ČR do EU |
2003:8 Předvolební výzkumy, volební výsledky a validita měření před parlamentními volbami v roce 2002 |
2003:7 Výzkumy stranických preferencí, jejich uplatnění ve společnosti a jejich kvalita |
2003:6 Proměny českých socioekonomických hodnot na přelomu století |
2003:5 Objektivní a subjektivní hodnocení finanční dostupnosti bydlení v ČR v průběhu 90. let |
2003:4 Vstup do manželství a nesezdaného soužití v České republice po roce 1989 v souvislosti se vzděláním |
2003:3 Hodnoty práce a zaměstnání ve středoevropských a západoevropských zemích |
2003:2 Mezigenerační biografická konfigurace obyvatel české části Euroregionu Nisa |
2003:1 Strukturální zdroje růstu nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání |
2002:13 Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace |
2002:12 Skupinové mentality |
2002:11 Svět hierarchií a reálný socialismus. Dědictví komunistické vlády II: sborník příspěvků ke zkoumání sociálních hierarchií |
2002:10 Sociální kontext života žen pracujících v řídících pozicích |
2002:09 Parties in the Parliament. Why, When and How do Parties act in Unity? |
2002:08 Životní strategie manažerek: případová studie |
2002:07 Region a politika |
2002:06 Svět hierarchií a reálný socialismus |
2002:05 Dráhy bydlení v ČR 1960-2001 |
2002:04 Reemigranti a sociálně sdílené hodnoty |
2002:03 Spokojenost českých občanů s bydlením |
2002:02 The Influence of Family Origin on the Evolution of Educational Inequalities in the Czech Republic after 1989 |
2002:01 Zrod a další vývoj nových elit v České republice (od konce osmdesátých let 20. století do jara 2002) |
2001:12 Kdo se bojí hierarchií? Dědictví komunistické vlády |
2001:11 11th September. Mezinárodní internetový komunikační výzkum |
2001:10 Diferenciace reprodukčního a rodinného chování v evropských populacích |
2001:09 Vzestup nebo pád politického regionalismu? Změny na politické mapě v letech 1992 až 1998 - srovnání České a Slovenské republiky |
2001:08 Linie štěpení v České republice. Komparace národní úrovně s příkladem konkrétní lokality |
2001:07 Romská otázka - překážka vstupu České republiky do Evropské unie? |
2001:06 ISSP - Životní prostředí |
2001:05 Mzdová a příjmová diferenciace v České republice v transformačním období |
2001:04 Nositelé vytváření přeshraničního společenství na česko-německé hranici |
2001:03 Adresný příspěvek na nájemné v prostředí České republiky: komparace vybraných modelů |
2001:02 Role politického, kulturního a sociálního kapitálu při výběru střední školy v socialistickém Československu, 1948-1989 |
2001:01 Vliv podpor v nezaměstnanosti, sociálních podpor a dávek sociální pomoci na pracovní motivaci nezaměstnaných v České republice |
2000:07 Pracovní a rodinná praxe mladých lékařek |
2000:06 Vývoj sociální struktury v české společnosti 1988-1999 |
2000:05 Stranická identifikace v České republice |
2000:04 What makes inequalities legitimate? An International Comparison |
2000:03 Náboženství a nadpřirozeno ve společnosti |
2000:02 Transformace a modernizace společnosti na příkladech vybraných institucí |
2000:01 The Housing Policy Changes and Housing Expenditures in the Czech Republic |
1999:11 Geografická analýza pohraničí České republiky |
1999:10 Rise and Decline of Right-Wing Extremism in the Czech Republic in the 1990s. |
1999:09 Vnímané a spravedlivé nerovnosti: vývoj v devadesátých letech a další souvislosti |
1999:08 Postoje československých občanů k demokracii v roce 1968 |
1999:07 Utváření postojů obyvatel českého města I. |
1999:06 Muž v rodině - demokratizace sféry soukromé |
1999:05 Vývoj politiky rovných příležitostí mužů a žen v České republice v kontextu evropské integrace |
1999:04Nositelé přeshraniční spolupráce na česko-německé hranici |
1999:03 Známosti osobností lokální politiky |
1999:02 Trh bydlení, jeho regionální diferenciace a sociální souvislosti |
1999:01 Odraz společenských změn ve veřejném mínění 1990-1998 |
1998:06 Modernizační kontext transformace, strukturní a institucionální aspekty |
1998:05 Poslanci prvního českého parlamentu (1992-1996) |
1998:04 Konzervatismus a liberalismus na pozadí percepce sociálního státu |
1998:03 Česká rodina v transformaci – Stratifikace, dělba rolí a hodnotové orientace |
1998:02 Results of a Czech-Slovak Comparison: Actors of Social Transformation and Modernisation. Attitudes of Individuals an Institutions to Social Transformation |
1998:01 Trh s bydlením a jeho sociální souvislosti - situace v Praze a Brně |
1997:08 Rodina a měnící se gender role – sociální analýza české rodiny |
1997:07 The territorial dimension of public administration reforms in East Central Europe |
1997:06 Czech Women in the Labor Market Work and Family in a Transition Economy |
1997:05 Vývoj vybraných oborů vzdělání z hlediska genderu |
1997:04 Mass Privatization, Distributive Politics, and Popular Support for Reform in the Czech Republic |
1997:03 Politická kultura lokálních politických elit: srovnání českého a východoněmeckého města |
1997:02 Průmyslové podniky se zahraničním kapitálem v česko-německém pohraničí |
1997:01 Political, Organizational and Policy Transformation at the Municipal Level: The Case of Liberec |
1996:12 Osidlování českého pohraničí od května 1945 |
1996:11 Individuální kontakty obyvatel na česko-německé hranici |
1996:10 Socio-Economic Changes in the Czech Republic with an Appendix concerning the 1996 Elections´ Results |
1996:09 Národní identita |
1996:08 Politics, Skills and Industrial Restructuring. Introductory Findings on Local Institutions of Human Resources Development in Czech Machinery Indrustry |
1996:07 Subjective Mobility and Perception of Life Chances in Eastern Europe. Empirical evidence against a Marxist view of relationships between subjective and objective mobility |
1996:06 Zpráva o vývoji sociální struktury české a slovenské společnosti 1945-1993 |
1996:05 Tripartita jako model prostředkování zájmů v politickém systému České republiky |
1996:04 Národnostní a etnické vztahy v českém pohraničí - obraz Čecha, Němce, Rakušana a Roma ve vědomí obyvatel |
1996:03 The Making of Post-Communist Elites in Eastern Europe. A comparison of political and economic elites in the Czech Republic, Hungary and Poland |
1996:02 Sudetoněmecká otázka v názorech a postojích obyvatel českého pohraničí |
1996:01 Demografické chování obyvatelstva České republiky během přeměny společnosti po roce 1989 |
1995:08 Česká republika v roce 1994. Politická ročenka |
1995:07 Problém normativity a policejní represe v předlistopadovém Československu |
1995:06 Industriální vztahy a sociálně politické orientace českých dělníků a manažerů |
1995:05 Rozdíly v chování regionálních populací a jejich příčiny |
1995:04 Women, Work and Society |
1995:03 Trh práce a jeho potenciál |
1995:02 Etnické a národnostní vztahy v pánevní oblasti severních Čech (s důrazem na romskou problematiku) |
1995:01 In Search of Explanations for Recent Left-Turns in Post-Communist Coutries |
1994:09 Česká republika v roce 1993. Politická ročenka |
1994:08 Large-Scale Privatization: Social Conflict and Consensus |
1994:07 Economic Inequalities Old and New: The Czech Case |
1994:06 Prostředky kauzálního modelování v sociologii. Shrnující pojednání o postupech a přehled základních pojmů |
1994:05 Regionální diferenciace sociálních problémů v České republice |
1994:04 A Historical Comparison of Social Structures in the Czech Republic in 1984 and 1993 |
1994:03 Přeshraniční souvislosti sociálních změn v oblasti české části euroregionu Chebsko |
1994:02 Social and Political Transformation in the Czech Republic |
1994:01 Lotus Organizátor. Uživatelská příručka |
1993:09 Sociální a mzdové problémy zaměstnanců malých a středních soukromých podniků |
1993:08 Sociální postavení rodiny jako základního činitele a adresáta sociální pomoci |
1993:07 Changing Conditions - Changing Values? Changes in the position and perception of education during the post-communist transformation: the case of the Czech Republic |
1993:06 Perceptions of Justice. Principles of Distributive Justice in Comparative Perspective |
1993:05 Determinants of Economic Success in the First Stage of the Post-Communist Transformation. The Czech Republic 1989-1992 |
1993:04 Revolution for Whom? Analysis of selected patterns of intragenerational mobility in the Czech Republic |
1993:03 RODINA ´89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi postkomunistické transformace. Česká republika 1989-1992 |
1993:02 RODINA '89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi post-komunistické transformace. Česká republika 1989-1992 |
1993:01 Microsoft Word verze 5.5. Uživatelská příručka |
1992:09 Historical Comparison of Social Stratification Types in Czechoslovakia 1967-1991 |
1992:08 Rodina '89. Úloha mentálních schopností a sociálního původu ve formování vzdělanostních aspirací |
1992:07 The Zero Generation of Small Business Owners in Czechoslovakia |
1992:06 Time Use of Small Business Owners. Results and Methodological Comments |
1992:05 Perception of Changing Inequality in Czechoslovakia |
1992:04 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0 |
1992:03 Politické strany a hnutí v Československu |
1992:02 Politische Partien und Bewegungen in der Tschechoslowakei |
1992:01 Prague in the New Central Europe. International conference 2-4 June 1990 |
1991:09 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0 |
1991:08 Nultá podnikatelská generace |
1991:07 Rodina '89. Zdroje vzdělanostních nerovností |
1991:06 Hodnotové orientace československé mužské mládeže a jejich vztah k obraně vlasti |
1991:05 Gender and the Employment of Higher Education Graduates in Czechoslovakia |
1991:04 Územní vztahy, územní a státoprávní uspořádání České republiky v názorech obyvatel |
1991:03 Social Problems of Participation in the Changing Czechoslovak Economy |
1991:02 K postavení žen v československé společnosti |
1991:01 Socialist Czechoslovakia - System Error and Premises for Change |
1990:06 Názory na rozvoj soukromého podnikání |
1990:05 Growing interest in informal work - consequences for time use research. XIIth World Congress of Sociology, Madrid 1990, Thematic Group 1, Time Use Research |
1990:04 Value-satisfaction Model and the Value of Innovation |
1990:03 Who Gains and Who Loses in a Socialist Redistribution |
1990:02 Ženy a volby '90 |
1990:01 Beyond Educational Inequality in Czechoslovakia |
1989:02 Československá varianta Mezinárodní standardní klasifikace zaměstnání (ISCO) |
1989:01 Family Effect on Educational Attainment in Czechoslovakia, Hungary and the Netherlands |
|
|