Hlavička MÚA

Aktivity Archivu ÚTGM


Organizační struktura MSÚ

Masarykův ústav AV ČR: Archiv ÚTGM

Archiv ÚTGM – aktivity v roce 2000

Charlotta Garrigue Masaryková

(20.11. 1850–13.5.1923)

Masarykův ústav AV ČR
Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Národní muzeum - Lobkovický palác

Archiv připravil výstavu ke 150. výročí narození Charlotty Garrigue Masarykové. Záštitu nad výstavou převzal Jan Kavan, místopředseda vlády ČR a ministr zahraničních věcí ČR.

Výstava je otevřena od 9. října do 26. listopadu v Lobkovickém paláci (Jiřská 3) na Pražském hradě. Otevřeno denně kromě pondělí (9. 00–17. 00).

Cyklus přednášek Charlotta G. Masaryková a její rodina

přednášky se konají v přednáškovém sále Lobkovického paláce na Pražském hradě, Jiřská ulice 3, vždy od 17. 00 hodin:

  • 18. 10. 2000 - Ch. G. Masaryková - PhDr. S. Polák
  • 8. 11. 2000 - Dcery T. G. Masaryka - PhDr. D. Hájková
  • 6. 12. 2000 - H. Masaryk - PhDr. E. Kosáková
  • 10. 1. 2001 - T. G. Masaryk a ženy - M. Neudorflová, Ph.D.
  • 7. 2. 2001 - J. Masaryk - PhDr. P. Kosatík
  • 7. 3. 2001 - beseda s pamětníky - PhDr. D. Hájková

Srdečně zveme!


Výstava Paní Masaryková byla o týden prodloužena !

Výstava o Charlottě Garrigue Masarykové byla otevřena 9. října 2000 v komorním prostředí kaple Lobkovického paláce na Pražském hradě při příležitosti 150. výročí narození manželky prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a potrvá do 26. listopadu.

charlota (86K)Výstava představuje především materiály, které jsou uloženy v osobních pozůstalostech členů Masarykovy rodiny v Archívu Ústavu T. G. Masaryka. Je pozoruhodné, jak bohatým zdrojem informací o životě Masarykovy rodiny tyto fondy jsou. Díky tomu, že Masarykovi důsledně uchovávali písemnosti, mohou návštěvníci shlédnout takové rarity, jako například diář T. G. Masaryka, do kterého si zaznamenal první setkání s Charlottou - tehdy ještě její jméno zapsal nesprávně Garrick.

Název výstavy - Paní Masaryková - je odvozen z přání Ch. G. Masarykové být takto oslovována. Neměla ráda tehdy běžné - milostpaní - a ráda slyšela jméno svého muže. Výstava připomíná ženu, jež nebyla pouhou manželkou a hospodyní, ale vzdělanou spolupracovnicí svého muže. Ch. G. Masaryková měla bezesporu důležitý podíl na tom, že - doslovně i obrazně - se z Tomáše Masaryka stal T. G. M.

Již od prvního okamžiku byl Masaryk Charlottou okouzlen; byla jiná než ženy, s kterými se setkal. Nebyla pouze vzdělaná a chytrá, ale byla i hluboce a upřímně věřící unitářka - její víra byla praktická, cílem bylo především pomoci bližním. Charlotta byla zároveň velmi nadaná hudebně, dále milovala literaturu a matematiku. Kladla důraz na morálku a rozum. To, že její přesvědčení a skutky byly v jednotě, bylo pro ni samozřejmé a přirozené. České poměry její osobnost přesahovala. Odlišovala se i oděvem - ve svých jednoduchých, šedých šatech vypadala poněkud přísně. Tuto zdánlivou chladnost jí v roce 1905 vytkla spisovatelka Viková-Kunětická, když ji nařkla, že české společnosti nerozumí a že se do ní nehodí: „Paní Masaryková, do duše české a slovanské ženy nevniknete nikdy!“ Přesto se pro Charlottu staly Čechy domovem, naučila se téměř dokonale jazyk a říkala: „Já jsem Češka.“ Kdo ji blíže poznal, byl okouzlen. Josef Jaroslav Filipi ve vzpomínkách na návštěvy u Masaryků píše, že se dokázala výborně bavit, měla smysl pro humor a ráda se smála.

Výstava Paní Masaryková popisuje víceméně chronologicky životní pouť Ch. G. Masarykové, přičemž důraz klade na vztahy v rodině, její zájmy a veřejnou činnost.

vitrina01 (130K)Charlotta Masaryková měla výborný přehled o krásné i odborné literatuře, mezi její nejoblíbenější autory patřily Goethe, Shakespeare a anglické ženské autorky jako např. sestry Brontëovy. Sama publikovala - do newyorského deníku The Sun napsala v roce 1882 články o Čechách. V mládí toužila po dráze koncertní umělkyně. Studovala dokonce na lipské konzervatoři, ale nadměrným cvičením si poničila ruku tak, že se svého snu musela vzdát. Její zájem o hudbu zůstal trvalý. Nejoblíbenějším českým autorem byl Bedřich Smetana, o kterém napsala sérii článků do Naší doby. Stala se první zastánkyní Čertovy stěny, stejně tak jako Druhého smyčcového kvartetu dmoll, o jehož pozdní provedení (v roce 1904) se zasadila. Návštěvník výstavy může shlédnout rukopisy článků a přednášek Ch. G. Masarykové a noty s jejími vlastními vpisky.

navstev (148K)V roce 1905 vstoupila Ch. G. Masaryková do sociální demokracie. Nestala se členkou strany, kterou založil její muž. Byť nesouhlasila s marxistickou ideologií, byla přesvědčena, že právě sociální demokracie může pomoci těm, kteří to nejvíce potřebují. Sama nechtěla stát v popředí, ale chtěla konkrétně pomáhat. Prosazovala rovnoprávnosti mužů a žen a dbala o vzdělávací programy různých ženských spolků a organizací. Vystavené legitimace, dopis Bohumíru Šmeralovi a poznámky k ženské otázce jsou dokladem její veřejné činnosti.

V Masarykově rodině se pečlivě uchovávala korespondence. Unikátní jsou dopisy, které Tomáš Masaryk posílal Charlottě do Ameriky v roce 1877. Ta si je číslovala a jejich obsahy zapisovala do zápisníku, který je, společně s ostatními zachovanými diáři, vystaven.vitrina02 (136K) Dopisy dcer a synů si třídila do samostatných obalů a nezahodila ani dětské dopisy. Po více než sto letech je tak možné shlédnout doklady vypovídající o blízkých rodinných vztazích. Jsou vystaveny rodinné fotografie a sešit se záznamy příjmů a výdajů. Pozoruhodné jsou zápisky o narození Alice Masarykové a jejím růstu, jež začal psát nejprve otec, později v psaní pokračovala matka. I v nejhorších časech, které nastaly za první světové války, si Charlotta dokázala podržet svou integritu. Např. odmítala zprávy o manželovi, který byl v exilu, aby při policejních výsleších nemusela lhát. V době největší osamocenosti, především v letech 1915 a1916, kdy syn Jan byl na frontě, dcera Alice ve vězení a milovaný syn Herbert zemřel, jí pomohla právě rodinná sounáležitost - časté dopisy od Jana a Alice. Tyto listy, společně s dopisy od Olgy, T. G. Masaryka a písemnostmi o smrti Herberta, jsou také na výstavě představeny.

vitrina03 (159K)Po roce 1918 Ch. G. Masaryková neztrácela, přes zhoršující se zdravotní stav, zájem o rodinu a politické dění. Psala dopisy sestře Esperanze Garrigue, byla pyšná na postavení syna Jana v Americe a měla radost, že se Olga provdala. Žila tiše, především v sanatoriu ve Veleslavíně a v Lánech, kde také v roce 1923 zemřela. Po smrti jí sochař Jan Štursa sňal posmrtnou masku, která tvoří dominantu výstavy.

Výstava, která byla instalována díky pochopení ředitelky historické expozice Národního muzea v Lobkovickém paláci dr. Magdalény Rychlíkové, je první výstavou o Charlottě Masarykové, která v takovémto rozsahu představuje písemnosti z jejího fondu. Její autorkou je dr. Dagmara Hájková z MSÚ AV ČR. Expozici doprovází přednáškový cyklus o členech Masarykovy rodiny, který se koná v místě výstavy. Tamtéž lze získat malotirážní katalog.


Aktualizováno: 2008-11-28       © Obsah: MÚA AV ČR, web: webmaster, 2008.