Masarykův ústav AV ČR: Archiv ÚTGM

Den otevřených dveří

(18. října 2001)

U příležitosti dne otevřených dveří připravil Masarykův ústav AV ČR asi hodinu a půl trvající exkurzně-výkladový program. V hodinovém bloku byli přítomní nejprve uvítáni ředitelkou doc. dr. E. Broklovou. Následoval její rozbor aktuálního odkazu T. G. Masaryka. Výklad o těžkých osudech pracoviště hostícího návštěvníky připravila dr. D. Hájková. O jeho současné pracovní činnosti a stěžejních aktivitách střídavě informovali dr. V. Doubek a Mgr. R. Vašek (především o spisech TGM), dále dr. M. Neudorflová a dr. S. Polák (periodický sborník ústavu, životopis TGM, sborník z konference o Charlottě G. Masarykové). Na závěr první části programu promluvila o práci na bibliografii TGM dr. J. Malínská. Následovala diskuse.

Ve druhém bloku si hosté prohlédli prostory ústavu. Shlédli výstavu archiválií a seznámili se s aktivitami archivu (Mgr. J. Bílek), dále se podívali do knihovních depozitářů a vyslechli výklad H. Pavelkové o knihovně. Na závěr byl pro návštěvníky připraven dobrovolný kvíz, sestavený dr. J. Tomešem a Mgr. R. Vaškem.

Jste-li zvědaví na zodpovězení poslední otázky: co vás při této exkurzi nejvíce zaujalo? nebo na vyhodnocení celého dotazníku, najděte si zde k problematice samostatný text T. G. Masaryk z pohledu dnešních maturantů.

Den otevřených dveří navštívily především čtyři avizované skupiny studentů humanitních seminářů gymnázií (jedna z nich byla vstřícně přijata v pátek 19. října). Dále samostatně přicházející rodiny a jednotlivci. Celkem možnosti využilo sto návštěvníků z celé republiky. Všichni byli obdarováni drobným tiskem. Hosté nahlédli do aktivit ústavu a udělali si i obecnější představu o činnosti humanitního pracoviště.

Jan Bílek

Foto:
a) K nahlédnutí byla předložena celá knižní produkce ústavu. Sborník z konference věnované Charlottě G. Masarykové představila dr. Marie Neudorflová.
b) Návštěvníci si prohlédli depozitář knihovny, seznámili se s její minulostí, tematickou skladbou a se stavem fondu. Vedoucí knihovny Hedvika Pavelková přítomné seznámila i s několika vybranými cennými jednotlivinami.
c) Dr. Dagmara Hájková informovala hosty o historii pracoviště a odpovídala na dotazy.
d) Studenti vyplnili dotazník, v němž mohli uplatnit načerpané znalosti. Jeho autory byli Mgr. Richard Vašek (vlevo) a dr. Josef Tomeš.

T. G. Masaryk z pohledu dnešních maturantů

Návštěva každé skupiny studentů v Masarykově ústavu Akademie věd trvala přibližně dvě hodiny. Účastníci tří skupin (po jedné z Prahy, Hradce Králové a Benešova) odpověděli před rozloučením anonymně na několik otázek, testujících míru jejich vědomostí o osobnosti a díle T.G. Masaryka, i na otázku po svých dojmech z návštěvy ústavu. Pracovníci Masarykova ústavu tak získali 57 vyplněných dotazníků, umožňujících si udělat určitou představu o historickém povědomí dnešních maturantů ve vztahu k T.G. Masarykovi a masarykovské tradici. Při vyhodnocování odpovědí je třeba vzít v úvahu upozornění profesorů, doprovázejících jednotlivé skupiny, studenti dosud v hodinách dějepisu “Masaryka a jeho dobu” neprobírali, ale na druhé straně i skutečnost, že studenti vyplňovali test až na závěr své návštěvy v Masarykově ústavu, během níž slyšeli mnohá fakta a seznámili se s řadou Masarykových spisů. Uvedené odpovědi tedy svědčí o soustředěnosti jednotlivých účastníků exkurze, o jejich schopnosti bezprostředně zachytit poskytované informace.

Položené otázky zněly:

• Ve kterých oborech spočívalo těžiště činnosti T.G. Masaryka?
• Můžete uvést Masarykova základní životopisná data? (Kdy a kde se narodil, na které univerzitě působil, ve kterých letech zastával úřad prezidenta republiky, kdy a kde zemřel?...)
• Znáte názvy nejvýznamnějších spisů T.G. Masaryka? Četl(a) jste některý z nich?
• Četl(a) jste Hovory s T.G. Masarykem od Karla Čapka nebo jiné dílo o T.G. Masarykovi?
• Jak se jmenovala manželka T.G. Masaryka a jaké byla národnosti?
• Kolik dětí měli manželé Masarykovi
?
• Znáte jméno alespoň jednoho z nich?
Čím byl a je Masaryk významný a stále aktuální?
• Domníváte se, že návštěva Masarykova ústavu AV ČR byla pro Vás přínosem?
• Co Vás zde nejvíce zaujalo?

Odpovědi na první otázku byly vesměs správné. Jako hlavní obory Masarykovy činnosti uváděli studenti politiku, sociologii, filozofii, a politologii, v řadě případů též žurnalistiku a historii, v jednom případě (vedle dalších oborů) literární kritiku...

Druhá otázka umožňovala užší a širší odpověď. Prakticky všichni dotázaní zvolili odpověď užší, vztahující se ke specifikujícím podotázkám v závorce. Ani jedna z těchto odpovědí však nebyla zcela přesná, téměř přesně odpovědělo pět respondentů, jeden z nich dokonce s uvedením dne, měsíce a roku Masarykova narození a úmrtí (v dalších odpovědích se jednou objevilo celé datum Masarykova úmrtí – v obou případech správná). Zhruba polovina dotázaných se správné odpovědi blížila, vymezujíc přibližně Masarykův život i působení v prezidentské funkci. Zbývající část odpověděla (obvykle nepřesně) pouze na některé podotázky.

Odpovědi na první část třetí otázky, týkající se znalosti Masarykových děl, obsahovaly v průměru tři názvy spisů, z toho (průměrné) jeden nesprávný nebo zkomolený (Evropa a Rusko místo Rusko a Evropa apod.) Alespoň dva správné tituly uvedlo 38 respondentů, čtyři dotázaní uvedli čtyři správné názvy děl. Zdá se, že odpovědi studentů zde ovlivnila úvodní část exkurze v Masarykově ústavu, kdy jim byla prezentována některá Masarykova díla, vydaná v posledních letech v kritické edici Spisů T.G. Masaryka. Jejich názvy se totiž nejčastěji objevují v odpovědích (Sebevražda, Rusko a Evropa, Otázka sociální, Česká otázka), a to včetně Juvenilií, uváděných zde coby titul jednoho z Masarykových spisů. Pouze jeden z dotázaných zaznamenal Světovou revoluci, ani jeden Ideály humanitní (dva ovšem uvedli neexistující spis Otázka humanitní). Nikdo z respondentů nepřečetl vcelku žádné z Masarykových děl, pouze jeden přečetl část Sebevraždy.

Hovory s T.G. Masarykem četlo nebo zčásti četlo 17 dotázaných, tři se je chystají čísti. Z další literatury uvedl jeden student “knihu plnou fotografií o TGM”, jiný výbor z pamětí Antonína Schenka, upravený Jindřiškou Smetanovou TGM: Proč se neřekne pravda?, další (pravděpodobně) monografii Lubomíra Nového, Filosof T.G. Masaryk, jeden “pročítal” monografii Stanislava Poláka, T.G. Masaryk. Za ideálem a pravdou.

Největší procento správných odpovědí připadlo na první část páté otázky, snad i proto, že se o Masarykově manželce ve svém úvodním slovu explicitně zmínila dr. Neudorflová. Odpověď zůstali dlužni čtyři respondenti, další čtyři neuvedli křestní jméno paní Masarykové, označili však její národnost. Ostatní odpověděli, že se Masarykova choť jmenovala Charlotta (samotné jméno přitom transkribovali dosti pestře: Charlotte, Charlota, Šarlota, Sharlotta, Scharlota...). Podle 44 z nich byla Američanka, čtyři ji označili za Francouzku, dva za Angličanku a jeden za Němku.

Druhou část páté otázky zodpovědělo správně osm dotázaných, ale pouze jeden z nich uvedl jména všech čtyř Masarykových dětí, které vstoupily do historie. Dalších 26 respondentů se domnívalo, že Masarykovi měli tři děti, 11 dotázaných pak uvedlo správně jména tří Masarykových dětí, nejčastěji Alice, Herberta a Jana, méně často Alice, Jana a Olgy. Poněkud udivilo, že se v řadě případů v odpovědích neobjevilo jméno Jana Masaryka, které zadavatelé testu považovali za nejznámější.

Mezi odpověďmi na šestou otázku nacházíme jak všeobecné “učebnicové” konstatace (často jen heslovitě formulované) Masarykova významu jako zakladatele Československé republiky a stálé platnosti jeho idejí a postojů (“Byla to jedna z nejvýznamnějších osob už tím, že to byl první český prezident; jeho literární práce je velmi duchaplná a stále aktuální.”), tak upřímná ocenění Masarykova mravního mravního odkazu, s nímž se respondenti spontánně ztotožňují.

Pro ilustraci uveďme některé odpovědi:

“On se nezaprodal! Dokázal bojovat za pravdu proti všem, ale nikdy nešel přes mrtvoly! ... Já uznávám jeho obrovský kus práce o vznik republiky.” “Nebyl tolik nacionálně zaslepen, měl proto racionálnější uvažování. Nebral stát jako ´národní´, ale jako ´občanský.´” “Masaryk je aktuální svými názory na demokracii, svobodu a vlastenectví. Největší význam spatřuji v jeho zásluze o vznik republiky a v tom, že se nebál vyjádřit své názory (Rukopisy, hilsneriáda).” “Je to symbol české svobody...” “Dokázal stát za svým názorem, i když ostatní říkali opak. To je velmi důležité hlavně dnes.” “Masaryk je jednou z osobností, které stály u zrodu Československa. Je jakýmsi ztělesněním zásad, kterými by se měli řídit dnešní politici – a nejen oni!” “Masaryk své myšlenky podkládal činy... V dnešním světě mi chybí člověk jeho rozhledu a vzdělanosti. Má schopnost lidi i po tolika letech oslovit a motivovat.”

Na poslední dotaz reagovali studenti vesměs kladně. Největší dojem na ně udělaly vystavené archivní dokumenty a prohlídka Masarykovy knihovny (“Zaujal mě archiv a knihovna. Netušila jsem, jak je bohatá.” – “Líbilo se mi všechno, ale protože mám ráda knížky, nejvíce mě zaujalo povídání o nich a Masarykova knihovna.”) V jedné ze skupin však zhruba polovina účastníků oceňovala stručné úvodní přednášky ředitelky a pracovníků ústavu, patrně i proto, že v tomto případě bylo na ně více času, než u ostatních skupin, a následovala po nich živá diskuse.

V jednotlivých odpovědích nechybělo ani bezprostřední ocenění práce Masarykova ústavu:

“Zaujala mě ochota a nadšení lidí pro uchovávání a neustálé studium Masarykových děl...” “Obdivuji zapálenost pracovníků!” “Nejvíce oceňuji chování zaměstnanců a jejich společnou práci.” Jiné odpovědi zase signalizovaly potěšitelné zjištění, že dvouhodinová návštěva Masarykova ústavu nebyla pro studenty pouhou formalitou. “Zaujaly mě informace o vydávaných knihách, o rozsahu Masarykova díla. Nevěděl jsem o něm takřka nic.” “Návštěva byla pro mě samozřejmě přínosem, možná impulsem ke studiu Masaryka.” “Tato exkurze určitě přínosná byla. Informací bylo mnoho, takže si určitě všechny nezapamatuji, ale některé z nich mi v hlavě zůstanou.”

Josef Tomeš