Nejsledovanější scientometrické ukazatele:

• citační index
• impact factor
• Hirschův index
• další ukazatele (měřítka hodnocení časopisů)

1. Citační index (citační ohlas) určitého odborného článku:

• jedno z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce, slouží pak jako primární zdroj informací ke stanovení impakt faktoru vědeckých časopisů
• citační index je seznamem prací v odborných vědeckých časopisech, které se na tento článek odkázaly - čím častěji je publikace citována jinými autory, tím vyšší má autor publikace citační index. Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní články).
• toto hodnocení může být ale velmi zavádějící při posuzování většího počtu článků s nerovnoměrnými citačními indexy; pro tento účel existují jiné způsoby hodnocení, např. Hirschův index.

• Web of Science nejkomplexnější citační index pod správou amerického Institutu pro vědecké informace (ISI) - placený zdroj - popis
• Scopus - produkt společnosti Elsevier - placený zdroj - popis
• Google Scholar - volně dostupný
• existuje také celá řada dílčích databází (oborových), které bývají volně přístupné

2. Impact factor (impakt faktor)- „činitel dopadu, vlivu“ časopisu

• obsažen v databázi Journal Citation Reports (JCR), která je součástí WoK - placený zdroj - popis (JCR je také zdrojem dalších měřítek hodnocení časopisů)
• IF je svou jednoduchostí a dostupností jedním z kritérií pro hodnocení publikační činnosti jednotlivců i institucí
• JCR je provázán s databází UlrichsWeb - placený zdroj - popis, IF je také uváděn na web stránkách (některých) titulů
  
• IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou pravděpodobnost citovanosti
• nenahrazuje tedy citovanost článku - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy.
• pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe bodována v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti
• publikační zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně oborově odlišné je i citační chování autorů - v jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF  jejich časopisů - problematické mezioborové porovnání publikační výkonnosti podle IF
• více o impact factoru

3. Hirschův index

• Kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem.
• Měl by umožnit odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho „průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.
• Hirschův index jednotlivce lze velmi jednoduše zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.
• jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.
• hodnotu h-indexu určitého autora lze jednoduše získat v:
• databázi WoS  - uveden v Citation Report (též označen zelenou čarou v seznamu publikací určitého autora)
  
• databázi Scopus - u nalezených publikací určitého autora  zaškrtněte "Select - all" a pak klikněte na  "Citation tracker"
• pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996
  
• Možnosti chybných závěrů:
• pozor na shody jmen
• srovnání výkonosti vědců v různých oborech
• více či méně charakteristický počet spoluautorů článků
• h-index se mění v čase - v souvislosti se změnami četnosti citací u jednotlivých článků (tedy je platný k datu zjištění)
• u vědce působícího v oboru déle než mladší kolega lze předpokládat vyšší h-index
• WoS a Scopus mají různou hloubku citačních rejstříků
  
• Jednou z možností, jak umožnit srovnání indexu h pro různé obory, je použít hodnotu Hirschova indexu dělenou střední hodnotou počtu spoluautorů článku.
• odkazy:
• http://en.wikipedia.org/wiki/Hirsch_number
• J. E. Hirsch: An index to quantify an individual's scientific research output . PNAS 2005 102: 16569-16572

4. další ukazatele

• další měřítka hodnocení časopisů naleznete na stránce hodnocení časopisů, informace o časopisech

Hodnocení vědy a výzkumu:

• Na jednotlivých institucích probíhá každoročně sběr publikací pracovníků, kteří mají na dané instituci úvazek (i částečný).
• v první fázi se jedná o evidenci publikací na úrovni např. ústavu AV ČR nebo fakulty VŠ (případně jiné samostatné vav instituce)
• každá instituce eviduje publikace v takovém rozsahu, který si sama stanoví, obecně jsou metodiky či používaný program různé, na základě těchto "dílčích" databází je zpravidla prováděno vnitřní hodnocení např. oddělení (např. interní databáze FgÚ) nebo kateder či fakult.
  
• v druhé fázi jsou data shromážděna v centrálních databázích publikační činnosti větších institucí - např. ASEP AV ČR- info nebo UK v Praze - vstup, což jsou "katalogy" VŠECH PRACÍ, nahlášených vědeckými pracovníky AV ČR nebo UK.
• v případě institucí, které nejsou součástí větších institucí, jsou data posílána dále (do RIV) bez tohoto mezistupně.
• z těchto centálních databází (nebo přímo) jsou následně exportována VYBRANÁ data do databázích na úrovni národní - nejvýznamnější je databáze RIV, ale data jsou sledována i grantovými agenturami, statistickým úřadem a dalšími institucemi.
  

• podklady (požadavky na data) jsou každý rok určovány Radou vlády a v každém roce jsou inovovány
• obsažené výsledky nejsou chápány jako běžná evidence publikační činnosti, ale dokumentují účelnost využití finančních prostředků a identifikují řešitele grantu (např. nutná forma plného rodného čísla autora)

Data z RIV  jsou navázana na ostatní databáze Informačního systému VaV:

• Centrální evidenci projektů výzkumu a vývoje financovaných ze státního rozpočtu – zkráceně CEP - granty
• Centrální evidence výzkumných záměrů institucí financovaných ze státního rozpočtu – zkráceně CEZ - výzkumné záměry
• a další databáze:
• VES = Evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji
• PGM = programy ve výzkumu a vývoji
• ORG = subjekty ve VaV
• POS = poskytovatelé ve VaV

• Důležité informace k problematice hodnocení vědy v České republice jsou zveřejňovány Radou pro výzkum a vývoj prostřednictvím webu Výzkum a vývoj v České republice
• Další informace týkající se VaV (vč. srovnání se zahraničím) např.:
• Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2008 - pdf soubor na tomto odkazu
• na str.69 např. hodnocení ústavů AV ČR dle struktury druhu výsledků, na str.70 dtto VŠ
• zdroj dat pro srovnání ČR se zahraničím  National Science Indicators  - producent Thomson Reuters
• Český statistický úřad - věda a výzkum (statistická data VaV v ČR)
  
• Veda.cz - hodnocení (články, komentáře, srovnávací tabulky apod.)
• informace na stránkách Technologického centra AV ČR
  

• informace k výzkumu a vývoji na evropské úrovni jsou publikovány prostřednictvím webového sídla CORDIS (Community Research & Development Information Service) http://www.cordis.lu/en/home.html

• pro celosvětové srovnání se používají data získaná z National Science Indicators (Thomson Reuters)
• relativní citační index (RCI) = podíl citačního impaktu dané země a citačního impaktu světové databáze (citační rejstříky Thomson Reuters). Citační impakt země vyjadřuje průměrný počet citací připadajících na jednu publikaci vyprodukovanou výzkumem dané země. RCI=1 znamená, že daná země má stejnou úroveň bibliometrické kvality publikací jako je úroveň bibliometrické kvality publikací databáze Thomson Reuters.
• Vybrané hodnoty RCI (zdroj dat: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2008 - pdf soubor na tomto odkazu):
  
• ČR 2005- RCI=0,87, 2006 -  RCI=0,92  ,  2007- RCI =0,92
• průměr 2003-2007 je 0,79
• z EU max. Dánsko RCI = 1,48 průměr 2003-2007
• EU  RCI= 1,07 průměr 2003-2007
• USA  RCI=1,41 průměr 2003-2007
• pro oborové srovnání se používá relativní citační index vědních oborů
• dále používané ukazatele: relativní produkce publikací, relativní produkce citací
• vybraná data lze najít v  Analýze stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2008 - pdf soubor na tomto odkazu
• nebo na stránkách ČSÚ - věda a výzkum - bibliometrie
• mezinárodním srovnáním vědy se zabývá také např. SCImago Journal & Country Rank

Publikace

• Publikace slouží k zveřejnění výsledků vědecké práce. Mezi vědecké publikace patří např. monografie, kapitoly ve sbornících, články v odborných časopisech, popularizační díla atd. 
• Čím častěji je publikace citována jinými autory, tím vyšší má autor publikace citační index. Výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek) a případně autocitace (autor cituje své vlastní články), ale stále je lepší mít nějaké měřítko vědecké práce než žádné.
• Jedním z přístupů k hodnocení vědecké práce jsou scientometrické ukazatele, které jsou obsahem databází např. WoK, Scopus.
• Protože každý článek tvoří v takovéto databázi samostatnou položku, jsou o něm většinou dostupná všechna zásadní data, především abstrakt, ale také autoři a zařazení ve vědeckém časopisu, což je nezbytné pro správné citování. Práce s citačními databázemi tedy patří k nezbytným součástem vědecké práce, zejména pak publikování výsledků výzkumu.

• Akademická příručka / Dušan Meško, Dušan Katuščák, Ján Findra a kol. - české, uprav. vyd. - Martin : Osveta, 2006. - 481 s.
• Zdravotnická informatika / Miroslav Špunda, Jaroslav Dušek a kolektiv. -- 1. vyd.. --    Praha : Karolinum, 2007. -- 194 s.
• Jak připravit úspěšnou přednášku / George M. Hall, pořadatel ; [přeložil a upravil Jaroslav Hořejší]. --    Praha : Galén, c2006. -- 112 s. : il.
• Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením/Kateřina Ivanová, Lubica Juríčková. - 2. vyd. (přeprac.), Univerzita Palackého
   2007, 99 s.
  
• Jak psát a přednášet o vědě / Zdeněk Šesták. - Praha : Academia (Praha), 2000.
• Jak napsat odborný text / Světla Čmejrková, František Daneš, Jindra Světlá. - dotisk 1. vyd. - Praha : Leda, 1999.
• Jak pracovat s vědeckou publikací: základy medicíny založné na důkazu / Trisha Greenhalgh. - 1. vyd. - Praha : Grada Publishing, 2003.
• Základy vědecké práce ve farmacii a v medicíně / Peter Višňovský a kolektiv. - Vyd. 1. - Praha : Karolinum, 2001.
• Technical editing : the practical guide for editors and writers / Judith A. Tarutz. - Cambridge, Mass. : Perseus Books, c1992.

Citace

• Projekt Bibliografické citace  -dle českých norem, nástroj na generování citací
• Bibliografické odkazy pro seznamy a citace   - včetně příkladů
• publikování v časopisech - instrukce pro autory - rozcestník časopisů s přímými odkazy na stránky s pokyny pro autory
• Citing Medicine  - správné citování dle NLM
• Instructions to Authors in the Health Sciences  - portál s přímými odkazy na publikační pokyny pro autory v jednotlivých časopisech