Oddělení teorie
Oddělení teorie vzniklo k 1. 1. 2009 sloučením dvou, do té doby samostatných, pracovních týmů: oddělení poetiky textu a oddělení teorie prózy. Zatímco kolektiv badatelů soustředěných v oddělení poetiky textu se v posledních letech věnoval především rozsáhlému výzkumnému projektu Poetiky literárního díla 20. století, pracovníci z oddělení teorie prózy se zabývali naratologií a interpretačním využitím jejího aparátu. Vznik jednotného oddělení teorie je jednak výsledkem diskuse o dlouhodobé koncepci výzkumné činnosti ÚČL AV ČR, v.v.i, jednak završením určitých tendencí ke vzájemné spolupráci. Těžiště vědeckého výzkumu oddělení teorie se do značné míry opírá o dosavadní zaměření obou pracovišť, postupně by se však mělo rozšířit o další oblasti, které spadají do rámce myšlení o literatuře a kultuře obecně. Jedním z hlavních úkolů oddělení teorie by pro příští roky být mělo vytvoření rozsáhlé několikasvazkové encyklopedie - Kompendia termínů literární teorie a kultury a série monografií věnovaných klíčovým literárněteoretickým pojmům.
Badatelská činnost oddělení se realizuje jednak v podobě individuálních vědeckých projektů jednotlivých členů oddělení, jednak v rámci kolektivních úkolů, které rozšiřují a doplňují celoústavní výzkumné projekty. V tomto ohledu je významná i účast oddělení na některých mezinárodních projektech a spolupráce s několika zahraničími institucemi, jako jsou například: Interdisciplinary Center for Narratology (ICN), European Narratology Network (ENN) - při univerzitě v Hamburku; Le Centre de recherches sur les arts et le langage (CRAL-EHESS-CNRS, Paris); Stockholms universitet; The School of Slavonic and East European Studies, University College London; Institut Slovjanovedenija Rossijskoj akademii nauk (Moskva); Slavic Department, University of Pennsylvania (Philadelphia).
Mezi významné publikační výstupy pracovníků oddělení patří: monografie J. Vojvodíka: Povrch, skrytost, ambivalence. Manýrismus, baroko a (česká) avantgarda (2008), B. Fořta: Teorie vyprávění v kontextu Pražské školy (2008), týž: Literární postava. Vývoj a aspekty naratologických zkoumání (2008), D. Hodrové: Citlivé město. Eseje z mytopoetiky (2006); kolektivní práce: ... na okraji chaosu ... (2001), Pohledy zblízka: zvuk, význam, obraz (2002) a Na cestě ke smyslu (2005) - jedná se o výsledky z projektu mapujícího poetiku literárního díla 20. století; publikování tematického českého čísla časopisu Style 3/2006; sborníky: Felix Vodička 2004 (2004), Literatura jako text mezi texty, Český strukturalismus po poststrukturalismu (2006), Vyprávění v kontextu (2008) atd.
Podstatnou součástí aktivit oddělení teorie je pořádání odborných přednášek, mezioborových kolokvií a konferencí. Mimo to se někteří pracovníci podílejí na vysokoškolské výuce na Filozofické fakultě UK v Praze a na Filozofické a Pedagogické fakultě MU v Brně.
Členové oddělení
Mgr. Stanislava Fedrová - doktorandka
PhDr. Bohumil Fořt, Ph.D.
PhDr. Daniela Hodrová, DrSc.
doc. PhDr. Zdeněk Hrbata, CSc.
PhDr. Robert Ibrahim
PhDr. Alice Jedličková, CSc.
PhDr. Lenka Jungmannová, Ph.D.
PhDr. Marie Kubínová, DrSc.
Mgr. Jiří Koten
PhDr. Marie Langerová, CSc.
Mgr. Jan Matonoha, Ph.D.
Mgr. Ondřej Sládek, Ph.D. - vedoucí oddělení
doc. Dr. Phil. Josef Vojvodík, M.A.
Projekty řešené
Individuální
-
Obraz, gesto, paměť: "formule patosu" v českém výtvarném umění, literatuře a umělecko-estetickém myšlení 20. století (GAČR; 2009-2011; Hl. řešitelé: Marie Langerová, Josef Vojvodík). Projekt sleduje zkoumání a rekonstrukci v českém kulturním prostředí téměř neznámého teoretického modelu "formulí patosu" (Pathosformeln) Abyho Warburga. Tento model dějin kultury jako dějin lidských afektů a emocí se bude vztahovat k českému výtvarnému umění, literatuře a esteticko-uměleckého myšlení složité doby přibližně od konce 30. let do konce 60. let 20. století. Půjde o mezioborově koncipovanou rekonstrukci tohoto období nikoliv z diachronně historické perspektivy, nýbrž jako "dynamogramů" psychických sil, projevů afektů a "gest", vytěsněných i manifestních traumat a figurativních "symptomů" a otisků extrémní doby. V popředí stojí tedy otázka, co umožňuje energetický transfer "formulí patosu" (v umění a umělecko-estetickém myšlení sledovaného období) jako nejvlastnější tvůrčí potence uměleckého díla a jeho "rozluštění" vnímatelem. Tato otázka bude zkoumána nejen jako komplementární vztah umění obrazu a slova, ale mezioborově jako propojení několika postupů teoretických a metodologických.
-
Kritické koncepty současné literární teorie (GA AV ČR; 2009-2011; Řešitel: Jan Matonoha). Grantovým úkolem je zpracování rukopisu publikace středního rozsahu, která by přehledným způsobem prostřednictvím souboru 12 koncízních heslových statí představila klíčové termíny současného literárně teoretického myšlení, jak se ustavilo v paradigmatu poststrukturalismu, dekonstrukce, (lacanovské) psychoanalýzy, kritické teorie, kulturálních a genderových studií. Návrh grantového projektu počítá s tím, že vzniklý rukopis publikace by se měl od stávajících dostupných slovníků odlišovat rozsahem a záběrem hesláře: jednalo by se o střední (cca 250 tiskových stran), z hlediska záběru hesláře výběrově koncipovanou příručku, která by ovšem zároveň poskytla prohloubenější seznámení s klíčovými pojmy současné literární teorie a poučenější orientaci v tomto stále poněkud nepřehledném poli. Návrh grantu koncipuje jednotlivé heslové statě tak, že v rámci hlavního, klíčového hesla bude subsumován volnější soubor termínů tvořících osnovu, stěžejní a "povinné" body výkladu nadřazeného hesla.
-
Podoby nové české divadelní hry po roce 1989 (GA AV ČR, 2009-2011)
Projekt zpracuje monografii české dramatiky po roce 1989. V sérii individuálně zaměřených teoretických statí pojedná významné představitele jednotlivých žánrů této dramatiky, včetně úvodní kapitoly o fenoménu "dramatiky nové vlny". Protože české divadelní hry korespondují s evropskými trendy, nahlédne každá stať autorovo dílo nejprve prizmatem nových, převážně zahraničních teatrologických metodologií a poté nastoupí interpretační analýza zaměřená na klíčové rysy autorova rukopisu. Studie budou věnovány Lence Lagronové, Davidu Drábkovi, Romanu Sikorovi, Ivě Volánkové-Klestilové, Jiřímu Pokornému, Petru Zelenkovi a Luboši Balákovi. Práce soustředí pozornost výhradně na divadelní hry, avšak vzhledem k tomu, že v současné teatrologii přestává drama vymezovat jen jeho zveřejnění tiskem či jeho inscenace, bude reflektovat všechny dostupné divadelní hry včetně rukopisů. Monografii doplní soupis sekundární literatury a soupis českých inscenací daných dramat.
-
Dva žánry a jejich světy v kontextu české literatury (GA ČR; 2008-2010; Řešitel: Bohumil Fořt). Projekt si klade za cíl dva úkoly: prvním je zmapovat, analyzovat a porovnat ty strategie a termíny teorie fikčních světů, které jsou použitelné pro potřeby podrobných analýz a komparací fikčních děl, případně je k tomuto účelu detailněji propracovat; druhým je aplikovat nástroje a typologie získané při řešení prvního úkolu na konkrétní díla české literatury, a to tím způsobem, aby byla dostatečně prověřena platnost této teorie při řešení problémů a úkolů literární vědy jak na obecné bázi, tak na rovině konkrétních (lokálních) specifik. Tato aplikace se týká vybraných románů socialistického realismu a science fiction v české literatuře.
Kolektivní:
-
Kompendium termínů literární teorie a kultury (úkol oddělení teorie; 2009. ; Kol. autorů). Jedná se o jeden z nejvýznamnějších úkolů oddělení teorie pro nejbližší léta; jeho spoluautory budou pravděpodobně i badatelé z řady dalších bohemistických pracovišť, ale i jiných vědních oborů. Cílem je vytvořit ucelenou "hnízdově" koncipovanou encyklopedii základních termínů literární teorie - s přesahem do oblasti kulturních studií, intermediality a dalších směrů v širokém kontextu s literární vědou spojených oborů.
-
Úvod do teorie vyprávění (úkol ÚČL AV ČR; 2008-2010; Kol. autorů). Cílem projektu je vytvořit ucelený knižní úvod do teorie vyprávění, který by měl poskytnout nejen systematický popis podstaty, funkce, základních struktur a vlastností vyprávění, ale také nastínit hlavní tendence výzkumu vyprávění. Projekt se opírá o nejvlivnější teoretické koncepce, které se v oblasti teorie vyprávění rozvinuly od šedesátých let 20. století, plánovaná publikace by však měla zohledňovat především domácí prostředí a navazovat na strukturalistickou tradici české literární vědy. Projekt byl v roce 2008 stěžejním úkolem oddělení teorie prózy; od 2009 na úkolu pracuje samostatný tým v rámci oddělení teorie. Na konci roku 2010 bude kniha připravena k vydání.
-
Český strukturalismus a ruský formalismus (úkol ÚČL AV ČR - mezinárodní projekt; 2007-2009; Hl. řešitel: Ondřej Sládek). Cílem projektu je analyzovat vztahy českého strukturalismu a ruského formalismu, jejich vzájemné inspirace a proměny, ke kterým došlo v průběhu 20. století, zejména pak v souvislosti s nástupem moderny a postmoderny. Oba směry prošly v minulém století řadou změn, které do jisté míry vypovídají o tendencích a směřování světové literární vědy a teorie. Výstupem z tohoto projektu bude soubor teoretických a literárněhistorických studií, které si budou všímat: (1) podob a formování českého strukturalismu a ruského formalismu, (2) hlavních tendencí a výzkumů nejvýznačnějších představitelů v obou teoretických proudech a (3) jejich vzájemných vztahů a ovlivnění. Projekt je s mezinárodní účastní, mezi přispěvatele patří badatelé z Ruské akademie věd, University of Pennsylvania, Arizona State University aj.
-
Průvodce po světové literární teorii. Adaptace a aktualizace (úkol ÚČL AV ČR; Hl. řešitelé: Alice Jedličková, Jiří Trávníček)
Záměr projektu vychází z potřeby poskytovat rozhled po dynamicky se rozvíjející teorii literatury a široké oblasti kulturních studií; předpokladem jejich pochopení je přitom poznání klíčových teoretických konceptů vzniklých v průběhu 20. století. Projekt je aktualizací a rozšířením stejnojmenného unikátního celku sestaveného v 80. letech Vladimírem Macurou pod titulem a spolupracuje na něm řada někdejších i nových přispěvatelů z různých univerzitních pracovišť.
Projekty ukončené
Individuální:
-
Mýty, jazyk a tabu české postavantgardy (40.- 60.let 20. století); (GA ČR; 2006-2008; Hl. řešitelé: Marie Langerová, Josef Vojvodík)
-
Mezi Východem a Západem: K vývojovým aspektům a tradici českého strukturalismu ve Spojených státech (GA ČR; 2006-2008; Řešitel: Ondřej Sládek)
-
Česká povídka: vyprávění a časoprostor. Studie k narativní výstavbě žánru (GA ČR; 2005-2007; Řešitel: Alice Jedličková)
- Vězeňská korespondence Jana Zahradníčka (GA ČR; 2005-2007; Řešitel: Martina Sendlerová)
- Přínos českého strukturalismu k teorii vyprávění (GA AV ČR; 2004-2006; Řešitel: Bohumil Fořt)
- Kritická edice korespondence Arne Novák a Josef Pekař (MK ČR; 2004-2005; vyjde 2007; Řešitel: Martina Sendlerová)
- Tři podoby české literární vědy v exilu: L. Doležel, K. Chvatík, M. Grygar (GA AV ČR; 2003-2005; Řešitel: Ondřej Sládek)
-
Neoficiální české drama v letech 1948-1989 (MK ČR; 2000-2004; Řešitel: Lenka Jungmannová)
Kolektivní:
- Problémy teorie vyprávění (GA ČR; 2004-2006; Hl. řešitel: Tomáš Kubíček)
- Text v pohybu (2003-2005, GA ČR; Hl. řešitel: Marie Kubínová) - viz Literatura jako text mezi texty
- Metzler Lexikon Literatur - und Kulturtheorie. Překlad a aktualizace do českého prostředí (GA ČR; 2004-2005; Hl. řešitel: Jiří Trávníček)
- Poetika literárního díla 20. století - 2.část (GA ČR; 2001-2002; Hl. řešitel: Daniela Hodrová)
- Poetika literárního díla 20. století (GA ČR; 1997-1999; Hl. řešitel: Daniela Hodrová)
|