veřejná výzkumná instituce
Slovanský ústav AV ČR 1998–2008. Webová prezentace výstavy...
Slovanský ústav je veřejnou výzkumnou institucí, která se zabývá studiem slovanských jazyků a literatur v evropském kulturním kontextu. Vychází z tradičního komparativního pojetí, zkoumajícího slovanské jazyky a literatury mezi sebou, a obohacuje tento pohled aktuálními trendy evropské slavistiky. K nim patří i výzkum vztahů mezi slovanským a neslovanským prostředím. Slovanský ústav tak přispívá k poznání té části národní identity, která se určitým způsobem konfrontovala a konfrontuje s ostatními evropskými kulturami. Díky této šíři záběru se může výzkum ve Slovanském ústavu zaměřovat na spolupráci s výzkumnými pracovišti ve východní i západní Evropě, a být tak partnerem ruských, bulharských, chorvatských, německých, rakouských i francouzských akademických i univerzitních pracovišť. V některých případech má tato spolupráce smluvní charakter, v případě Německa a Rakouska s námi spolupracují jednotliví odborníci jako členové redakčních rad našich časopisů nebo jako účastníci v našich projektech.
V oblasti diachronní slavistiky a byzantologie je vědecký výzkum zaměřen na studium nejstarších literárních památek Slovanů a jejich vztahům k k byzantské kultuře a k latinské středověké tradici. Oblast synchronní slavistické lingvistiky a lexikografie se specializuje na zachycení změn současné slovní zásoby východních a jižních slovanských jazyků a ekvivalentů těchto změn v češtině a rovněž na záchranu cenného kulturního dědictví – autentických záznamů karpatských rusínských dialektů a jejich vědeckého zpracování. Oblast literární vědy se věnuje problematice aktuálních trendů v současných slovanských literaturách, především v konfrontaci s ostatním evropským kulturním prostředím. Pozornost je věnována také výzkumu česko-slovenských kulturních a literárních vztahů, výzkumu ruské emigrace v meziválečném Československu i dějinám literárněvědné slavistiky. Sem patří bibliografické projekty i odborné edice dosud nevydaných pramenů.
Tomuto profilu odpovídá i vydavatelská
činnost ústavu, který od r. 1998 v Nové řadě Prací Slovanského ústavu dosud publikoval přes třicet svazků. SLÚ
také vydává
tři mezinárodní recenzované vědecké časopisy: Byzantinoslavica, Germanoslavica a Slavia.
(ve formátu pdf)
Výroční zpráva SLÚ AV ČR, v. v. i., za rok 2008 (29 MB)
Výroční zpráva SLÚ AV ČR, v. v. i., za rok 2007
Výroční zpráva SLÚ AV ČR, v. v. i., za rok 2007 – podpisy
Přílohy:
Rozvaha k 31. 12. 2007
Výkaz zisků a ztrát
Příloha k účetní závěrce
Přehled činnosti vedení Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i. v roce 2007
Zpráva o činnosti rady instituce v roce 2007
Zpráva o činnosti Dozorčí rady Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., za rok 2007
Zpráva auditora: str. 1, str. 2
Výroční zpráva SLÚ AV ČR za rok 2006
Přílohy: Rozvaha Výkaz zisku a ztrát Příloha k závěrce
Výroční zpráva SLÚ AV ČR za rok 2005
Přílohy: Rozvaha Výkaz zisku a ztrát Příloha k závěrce
Slovanský ústav je jedním z nejstarších ústavů tvořících dnešní Akademii věd ČR. Byl založen 25. 1. 1922 na základě rozhodnutí Parlamentu ČSR a díky osobní iniciativě a nemalé finanční podpoře prezidenta T. G. Masaryka. Skutečně pracovat začal až v r. 1928 po mnohých administrativních průtazích. Prvním předsedou Slovanského ústavu byl jmenován prof. Lubor Niederle, světově proslulý archeolog a etnograf. V době mezi světovými válkami byl SLÚ v podstatě učenou společností, jejímž cílem bylo rozvíjení mnohostranných česko-slovanských vztahů a jejímiž členy byli kromě významných českých slavistů i přední národohospodáři. Ústav vykazoval bohatou publikační i přednáškovou činnost, pořádal konference a výstavy. Za války byla činnost ústavu prakticky zastavena, k jejímu obnovení došlo až v r. 1945. Roku 1953 byl Slovanský ústav začleněn do právě vzniklé Československé akademie věd. Výzkum tehdy zahrnoval slavistická studia v plném rozsahu: slovanské jazyky a literatury, slovanskou archeologii a etnografii, dějiny slovanských národů i byzantologii.
Rok 1963 přinesl celkovou reorganizaci, která fakticky znamenala likvidaci ústavu. Filologické a literární obory byly začleněny do nově utvořeného Ústavu jazyků a literatur, historici a byzantologové byli převedeni do Ústavu dějin evropských socialistických zemí, zatímco archeologové a etnografové přešli do příslušných akademických ústavů. V následujících letech docházelo k dalším reorganizacím, které měly za následek hluboký útlum slavistických studií.
Roku 1992 byl Slovanský ústav znovu obnoven, ovšem v silně redukované podobě a bez právní subjektivity. Nejprve experimentálně sloužil jako společné akademicko-univerzitní pracoviště, od r. 1995 byl přičleněn k Archivu AV ČR. Teprve k 1. 1. 1998 získal Slovanský ústav rozhodnutím Akademické rady AV ČR právní subjektivitu a stal se samostatným pracovištěm.
Ke Slovanskému ústavu AV ČR jsou přidruženy dva národní komitéty: Český komitét slavistů a Český národní byzantologický komitét.
K 1. 1. 2007 se stal Slovanský ústav veřejnou výzkumnou institucí ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb.
