Správná výživa zdravých i nemocných

Bernard Dolák

[Posudky a zprávy]

Příručka praktické dietetiky pro lékaře i laiky. Napsal primář MUDr. Karel Klein, odborný lékař nemocí vnitřních. 1934. Nakladatelství »Orbis«, Praha XII., Fochova 62. — Perspektivy, knihy živé vědy, svazek V, stran 443, za 60.— Kč. Řídí Josef Fischer. Vydává »Orbis«, tiskařská, nakladatelská a novinářská společnost akciová.

V posledních letech se na knižním trhu v cizině i u nás vyrojilo hojně spisů a spisků o správné výživě, spisů odborných i neodborných. Horlivě se kupují i čtou.

Kniha dra Karla Kleina vyniká nad ně. Je naše původní, česká, nikoli přeložená nebo složená, kompilovaná z několika spisů, a je výsledkem mnohaleté svědomité zkušenosti našeho vynikajícího odborníka. Přihlíží nejen ke všem dosavadním výzkumům lékařské a lečitelské činnosti, nýbrž i, a to třeba zejména uvésti, k domácímu umění kuchařskému, víc a více upadajícímu a ustupujícímu továrenským výrobkům potravinářským, rozličným konservám, náhražkám.

Správně praví autor v předmluvě, že »lékař, který předpisuje svému nemocnému dietu a nedovede vyložit kuchařský rozdíl různých jídel, není lékařem dokonale vzdělaným, stejně jako neimponuje hospodyně, jež sice zná rozdíl mezi vitaminem B a vitaminem D, ale neumí upéci buchty«.

Dru Kleinovi jde nikoli o spis populární, lidový v obvyklém smyslu, o spis, který by chtěl vyložit laikům rozličné otázky odborné, nýbrž spíše o poučení, »jak se dívat na různé otázky z výživy člověka a jak tuto výživu zařídit.« »Dietetické vzdělání laiků zajisté usnadní lékaři práci lečitelskou, laikům pak pomůže vyvarovat se omylů ve výživě, které samy o sobě mohou zavinit onemocnění.«

Sloh a mluvnická správnost v příručkách o výživě bývají skoro vesměs věc vedlejší, a přece nelze dosti zdůraznit, že právě kniha lidová, hojně vyhledávaná a čtená, má býti nejen po stránce odborných výkladů, nýbrž i po stránce jazykové správná, svědomitá, opravdu česká. Lze říci, že i v té věci je spis dra Karla Kleina pečlivý. Věty jsou většinou prosté, nehromadí se zbytečně v souvětí příliš složitá a jsou správně spojovány. Cizí slova, jichž se užívá ve vědě lékařské, i jiné odborné cizí výrazy jsou skoro vždy hned vysvětlovány příslušnými slovy českými. Autor se vystříhá i germanismů, kterými se často právě takovéto příručky jen hemží; správně užívá prostého slovesa, kde by se leckterý jiný odborný spisovatel dal svésti vlivem německého slohu a bez vnitřní příčiny užil opisu s podst. jménem slovesným, atd. Dbá i správného dělení slov v slabiky i správných tvarů mluvnických. Může tedy kniha dra Karla Kleina prospěti mnohým pozorným čtenářům i po stránce správné češtiny.

Avšak přes to se i v knize Kleinově objevily některé poklesky jazykové, které se v tištěné i mluvené češtině zahnízdily vlivem tisku ne vždy pečlivého a vlivem veřejných přednášek i rozhlasu. Není správné: »s výjimkou špenátu« místo »kromě špenátu«, »mimo, vyjma špenát« (správná je vazba: Není pravidla bez výjimky. Pravidlo je správné jen s jednou jedinou výjimkou), »porovnáme-li oba případy« m. srovnáme-li, přirovnáme-li (porovnati = smířiti), »dívky přibývají« m. »tloustnou«, »přibývá jim váhy«, »organismus ubývá na váze« m. »organismu ubývá váhy«, »objem stravy hraje důležitou úlohu« m. »má« (ovšem: »herec dobře hraje svou úlohu«), »cestou zažívacího ústrojí« m. »zažívacím ústrojím«, »sýry kladou na zažívací ústrojí značné nároky« m. »požadavky« (nárok = spravedlivé požadování práva k něčemu), »odjedovatění organismu« m. »zbaviti organismus jedu«, »látky dráždivé nejsou lhostejné pro nemocný organismus« m. »nezávadné, neškodné« (lhostejný = netečný, nedbalý, nevšímavý), »jsou lidé, kteří snášejí« m. »někteří lidé snášejí«, »a jsou jiní, kteří… « m. »jiní zase, jiní však, naopak… «. Je třeba dbáti i rozdílu mezi »trávicí« (k trávení) a »trávící« (on tráví), mezi »který« (druh) a »jaký« (na př. Lze tak stanoviti, o kterou chorobu běží, o katar, vředovitost a p., ale: Nevíme, jaký výsledek bude).

Také v pravopise (v tvarosloví a v tvoření slov shledávám některé vady, na př. béřou místo berou, »snáší« místo »snášejí«, přimísen m. přimíšen, podle popele m. podle popela, pro účele m. pro účely a p. j.

Před »než« a »jako« píšeme čárku, jen následuje-li po nich sloveso; správné je tedy: »Objeví se potíže větší, než myslíme« a »Potíže jsou větší než při náležitém trávení«. —

Na konec třeba ještě poznamenati, že je připojen zajímavý přehled složení nejdůležitějších potravin a podrobný rejstřík jednotlivých slov a hesel.

Knihu dra Karla Kleina lze tedy dobře doporučit.

Naše řeč 6, ročník 20/1936

Předchozí Aug. Jar. Doležal: U nás doma

Následující Z našich časopisů