Namítati

[Drobnosti]

(V. W.) »Při pojmech bránění, obavy atp. bývá negace na pohled nelogická« (Gebauer, Hist. ml. 4, 670). Na př. varujte se, abyste nevstupovati na horu, ani nedotýkati se krajů jejích Ex. 19, 12; Pán Ježíš zbraňuje, aby ti, kteří sú pozváni, prvních míst nezvolovali Chelč. Post. 239a; strachujme se, aby nás smrt nepochvatla Rkp. Ol. Jsou i doklady, kde u podobných sloves i neurč. zp. má podobnou negaci; na př. když kto… bojí sě poctivosti (pocty) dlužné svému milému neukázati Štít. Gebauer také vykládá správně tuto negaci jako stopu bývalé nezávislosti vedlejší věty nebo neurč. způsobu; »varujte se, abyste nevstupovali na horu«, je tolik, jako »varujte se, nevstupujte na horu«. Namítati mezi slovesa takového významu nepatří, teprv záporný tvar nabývá významu jakéhosi bránění, souvětí jako na př. »nenamítám (nemám) nic proti tomu, abys ke mně chodil« přidáním negace do věty vedlejší by nabylo významu opačného, než jaký míti má (nenamítám nic proti tomu, nechoď ke mně), proto snad ještě nikdo ji do takové věty nepřidal.

Naše řeč 5, ročník 13/1929

Předchozí Móda

Následující Poskonný