O vyučování mateřskému jazyku

[Posudky a zprávy]

Na celostátní konferenci vysokých a vyšších škol pedagogických, konané ve dnech 19.—21. října 1954 ve Smolenicích na Slovensku, jednalo se v sekci českého a slovenského jazyka o vyučování mateřskému jazyku na našich školách. Jednání, jehož se zúčastnili vedle bohemistů a slovenistů z vysokých a vyšších škol pedagogických jako hosté akad. B. Havránek a zástupci Výzkumného ústavu pedagogického v Praze a v Brně i Státního ústavu pedagogického v Bratislavě, bylo zahájeno referátem dr J. Jahna z VŠP v Olomouci o metodice vyučování českému jazyku na našich školách. Živá diskuse se po referátě soustředila především na naléhavou a závažnou otázku, jak zlepšit současný neuspokojivý stav vyučování mateřskému jazyku. Akad. B. Havránek se dotkl dvou činitelů, učitele a učebnic. Máme podle jeho slov ještě mnoho učitelů, kteří — ne ovšem svou vinou — nepřekonali dosud starý poměr k jazykovému vyučování, záležející v podceňování soustavné mluvnice se sklonem k prakticismu a k formalismu. Není divu, že tito učitelé jsou často bezradní, mají-li pracovat s novými učebnicemi. Nechceme tvrdit, že jsou nové učebnice dokonalé, že jsou bez chyb. Ale vcelku se mohou stát dobrým východiskem při vyučování, dovedou-li učitelé využívat všeho toho, co jim nové učebnice poskytují, budou-li se na ně dívat s hlediska nového pojetí vyučování mateřskému jazyku. (Toto pojetí připravovalo se u nás ovšem už dříve v bojích za mluvnické vyučování na národní škole, vedených akad. Trávníčkem.) Je třeba učitelům pomoci, zvláště v odborných a metodických časopisech. Je třeba také probojovat mateřskému jazyku ústřední postavení ve vyučování, místo, které mu právem náleží.

Diskutovalo se dále o otázkách vyučování mateřskému jazyku na Slovensku, o průzkumu vyučování a jeho metodě, o pomoci učitelům při práci podle nových učebnic v krajských a okresních pedagogických sborech, o vypracování metodik a pod.

Zvláštní pozornost věnovala sekce mateřského jazyka otázce slohového vyučování. Bylo konstatováno, že dnešní stav je v mnoha otázkách neujasněný a zcela neuspokojivý. Osnovy jedenáctileté střední školy i škol odborných přičleňují v podstatě slohový výcvik k hodinám literárního čtení a dějin literatury, ale současný stav na školách je takový, že se slohu vyučuje buď v míře velmi omezené, nebo někde prakticky vůbec ne.

V závěrečném shrnutí prof. Al. Jedlička připomněl, že naše metodika vyučování mateřskému jazyku nepřihlédla dosud náležitě k té skutečnosti, že se u nás od r. 1945 vyučuje ve značné míře příbuznému jazyku slovanskému, jazyku ruskému: je třeba metodicky využít shod mezi oběma jazyky, je však rovněž vhodné pro prohloubené a uvědomělé poznání mateřského jazyka uvědomit si rozdíly mezi nimi. Dále se dotkl důležité otázky správného poměru theorie a praxe ve vyučování mateřskému jazyku. Theorií je třeba rozumět poznatky o prostředcích národního spisovného jazyka, o jeho mluvnické soustavě, praxí pak vlastní vyjadřovací praxi žáků. Budeme-li takto rozumět theorii a praxi, pak je zcela jasné, že není možno dnes vylučovat theorii z jazykového vyučování, je ovšem nutno uplatňovat náležitě zřetel k vyjadřovací praxi zvláště ve cvičeních, a to se v našich učebnicích děje.

Zásadní stanovisko k vyučování mateřskému jazyku na našich školách bylo vyjádřeno v usnesení, které uveřejňujeme v čele tohoto čísla Naší řeči. Na základě celého jednání navrhla pak sekce:

1. Aby byla svolána porada zástupců těch institucí, které musí především přispět k odstranění dosavadních nedostatků ve vyučování mateřskému jazyku (vysoké a vyšší školy pedagogické, Výzkumný ústav pedagogický, poradny při krajských pedagogických sborech, bohemistické katedry universitní a příslušné vědecké ústavy ČSAV a SAV). Tato pracovní porada by měla stanovit konkretní úkoly a koordinovat práci všech pracovišť. Dále doporučuje sekce ministerstvu, aby svolalo užší poradu příslušných zástupců, na níž by se vyřešily všechny nevyjasněné otázky v pojetí, zařazení a metodice slohu.

2. Aby závěry z jednání sekce byly uveřejněny v odborných a metodických časopisech.

Naše řeč 1-2, ročník 38/1954

Předchozí Jan Chloupek: Pracovní konference československých dialektologů

Následující Miroslav Roudný: Sovětská příručka o technickém názvosloví