|
Elektronické
informační
zdroje
Tištěné
časopisy
Knihy
Nabídka
informací v jiných
knihovnách
Publikační
činnost
Užitečné odkazy
Ústavy areálu Krč, AV ČR
|
|
- Na
této stránce naleznete alespoň krátký přehled pojmů
z
oblasti
hodnocení vědecké práce a odkazy na zdroje související s touto
problematikou.
- Přehled
zdrojů přímo souvisejících s publikováním, citováním a
hodnocením vědecké práce - abecední
seznam
|
Nejsledovanější
scientometrické ukazatele:
|
Scientometrické ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení
vědecké práce.
1.
Citační index (citační
ohlas) určitého odborného článku: |
- jedno
z kritérií hodnocení vědecké kvality jednotlivce, slouží pak jako primární
zdroj informací ke
stanovení impakt faktoru
vědeckých časopisů
- citační
index je seznamem prací v odborných
vědeckých
časopisech, které se na tento článek odkázaly - čím častěji je
publikace citována
jinými autory, tím vyšší má autor publikace citační index. Výsledky
nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace
(zpochybňující daný článek) a autocitace (autor cituje své vlastní
články).
- toto
hodnocení může být ale velmi
zavádějící při posuzování většího počtu článků s nerovnoměrnými
citačními indexy; pro tento účel existují jiné způsoby
hodnocení, např. Hirschův index.
Zdroje:
- Web of Science nejkomplexnější
citační index pod správou amerického Institutu pro vědecké informace
(ISI) - placený zdroj - popis
- Scopus - produkt
společnosti Elsevier - placený zdroj - popis
- Google
Scholar - volně
dostupný
- existuje
také celá řada dílčích databází
(oborových),
které bývají volně
přístupné
2.
Impact factor (impakt faktor)- „činitel
dopadu, vlivu“ časopisu |
- obsažen
v databázi Journal
Citation Reports (JCR), která je součástí WoK - placený zdroj - popis
(JCR je také zdrojem dalších měřítek hodnocení časopisů)
- IF
je svou
jednoduchostí a
dostupností jedním z kritérií pro hodnocení publikační
činnosti jednotlivců i institucí
- JCR
je provázán s databází UlrichsWeb
- placený zdroj -
popis,
IF je také uváděn na web stránkách
(některých) titulů
- IF
je platný jen pro daný časopis
jako celek („journal impact
factor“) a pro daný rok a umožňuje
vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro
jednotlivé články, z nichž
byl vypočten, ani pro jejich autory, odhaduje průměrnou
pravděpodobnost citovanosti
- nenahrazuje
tedy citovanost článku - jeho
jednotlivé konkrétní citační
ohlasy.
- pokud
však autor
publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe
bodována v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti
- publikační
zvyklosti co do počtu článků se v jednotlivých
vědních oborech, ale i jejich podoborech, podstatně liší a stejně
oborově odlišné je i citační chování autorů - v
jednotlivých vědních disciplinách je velmi odlišný IF jejich
časopisů - problematické mezioborové porovnání publikační
výkonnosti podle IF
- více o impact factoru
3. Hirschův index |
- Kvantitativní
ohodnocení kvality vědeckých
článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem.
- Má umožnit
odstranit problémy spojené s možnou nevyváženou účasti autora na
různých článcích (hlavní autor méně citovaných prací či drobný
přispěvatel na jednom velmi citovaném článku) a ohodnotit tak jeho
„průměrný“ podíl na citačním indexu svých článků.
- Hirschův
index jednotlivce lze velmi
jednoduše zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.
- jde
o číslo h,
označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li
např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý
článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.
- hodnotu
h-indexu určitého autora lze jednoduše získat v:
- databázi WoS - uveden v Citation Report (též označen zelenou čarou v seznamu publikací určitého autora)
- databázi Scopus - u nalezených publikací určitého autora zaškrtněte "Select - all" a pak klikněte na "Citation tracker"
- pozor - ve Scopusu citace až od r. 1996
- Možnosti chybných závěrů:
- pozor
na shody jmen
- srovnání výkonosti vědců v různých
oborech
- více či méně charakteristický počet
spoluautorů článků
- h-index se mění
v čase - v souvislosti se změnami četnosti citací u jednotlivých článků
(tedy je platný k datu zjištění)
- u vědce působícího v oboru déle než mladší kolega lze předpokládat vyšší h-index
- WoS a Scopus mají různou hloubku citačních rejstříků
- Jednou
z možností, jak umožnit srovnání
indexu h
pro různé obory, je použít hodnotu Hirschova indexu dělenou střední
hodnotou počtu spoluautorů článku.
- odkazy:
4. další
ukazatele |
Řadu informací o hodnocení VaV najdete na stránkách VaV v ČR a dále např. na Veda.cz - hodnocení (články, komentáře, srovnávací tabulky apod.).
1. Hodnocení vědy a
výzkumu na institucionální
úrovni: |
- Na
jednotlivých institucích probíhá
každoročně sběr publikací pracovníků, kteří mají na dané instituci
úvazek (i částečný).
- v první
fázi se jedná o
evidenci publikací na úrovni např. ústavu AV ČR nebo fakulty
VŠ (případně jiné samostatné VaV instituce)
- každá
instituce
eviduje publikace v takovém rozsahu, který si sama stanoví,
obecně
jsou metodiky
či používaný program na evidenci různé, na základě těchto
"dílčích"
databází je zpravidla prováděno vnitřní hodnocení např. oddělení (např.
interní
databáze FgÚ) nebo
kateder či fakult.
- v
druhé fázi
jsou data shromážděna v centrálních databázích
publikační činnosti větších institucí - např. ASEP
AV ČR- info nebo Publikační činnost MU v Brně, což jsou "katalogy" VŠECH PRACÍ,
nahlášených vědeckými pracovníky AV ČR nebo MU.
- v třetí fázi jsou tato "centrální" data opět rozdělena a to dle jednotlivých poskytovatelů financí a vybraná data jsou odeslána jednotlivým poskytovatelům, kteří pak teprve odesílají data do do databáze na úrovni
národní - databáze RIV .
- Pozn.: v případě institucí, které nejsou součástí větších institucí, jsou data zadávána přímo do RIV bez tohoto mezistupně.
2. Hodnocení vědy a
výzkumu na národní úrovni - ČR
|
- hodnocení je prováděno na základě výsledků VaV odevzdaných institucemi do Registru
informací o výsledcích státem
podporovaného výzkumu a vývoje (RIV):
- podklady
(požadavky na data) jsou každý rok
určovány Radou vlády a v každém roce jsou inovovány, stejně tak se mění metodiky hodnocení
- v RIVu obsažené výsledky nejsou
chápány
jako běžná evidence publikační činnosti, ale dokumentují
účelnost využití finančních prostředků a identifikují řešitele
grantu (např. nutná forma plného rodného čísla autora) a jsou základem pro přidělení institucionálních financí.
Data v RIV jsou navázana na ostatní databáze Informačního systému VaV:
- Důležité informace
k problematice hodnocení vědy v České republice jsou
zveřejňovány Radou
pro výzkum a vývoj prostřednictvím webu Výzkum a vývoj v České republice
- Další informace týkající se VaV (vč. srovnání se zahraničím) např.:
3. Hodnocení vědy a
výzkumu na mezinárodní úrovni |
- informace k
výzkumu a vývoji na evropské úrovni jsou
publikovány prostřednictvím webového sídla CORDIS http://www.cordis.lu/en/home.html
(Community Research
& Development Information Service)
- pro
celosvětové srovnání se zpravidla používají data získaná z National Science Indicators (Thomson Reuters), případně z databáze Scopus
- např. relativní
citační index (RCI) = podíl citačního impaktu dané země a
citačního impaktu světové databáze (citační rejstříky Thomson Reuters).
Citační impakt země vyjadřuje průměrný počet citací připadajících na
jednu publikaci vyprodukovanou výzkumem dané země. RCI=1 znamená, že
daná země má stejnou úroveň bibliometrické kvality publikací jako je
úroveň bibliometrické kvality publikací databáze Thomson Reuters.
- pro oborové
srovnání se používá relativní citační index vědních oborů
- dále používané ukazatele: relativní produkce publikací, relativní produkce citací
- tyto (a další) údaje za ČR a ostatní státy v
jednotlivých letech lze dohledat v "Analýzách stavu výzkumu, vývoje a
inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2009 (2008, 2007 atd.) " na webu RVVI
- mezinárodním srovnáním vědy (a hodnocením časopisů) se zabývá také např. SCImago Journal & Country Rank
Publikace |
- Publikace
slouží k
zveřejnění výsledků vědecké práce. Mezi vědecké publikace patří např.
monografie, kapitoly ve sbornících, články v odborných časopisech,
popularizační díla atd.
- Čím
častěji je publikace citována jinými
autory, tím vyšší
má autor publikace citační index. Výsledky nejsou zcela přesné, protože
se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující daný článek)
a případně autocitace (autor cituje své vlastní články), ale stále je lepší mít
nějaké měřítko vědecké práce než žádné.
- Jedním
z přístupů k
hodnocení vědecké práce jsou scientometrické
ukazatele, které jsou obsahem databází např. WoK, Scopus.
- Protože
každý článek
tvoří v takovéto databázi samostatnou položku, jsou o něm většinou
dostupná všechna zásadní data, především abstrakt, ale také autoři a
zařazení ve vědeckém časopisu, což je nezbytné pro správné
citování.
Práce s citačními databázemi tedy patří k nezbytným součástem vědecké
práce, zejména pak publikování výsledků výzkumu.
- Instructions
to Authors in the Health Sciences - portál s přímými odkazy na publikační pokyny pro autory v
jednotlivých časopisech
- SHERPA -
britský projekt, který se zabývá možnostmi otevřeného přístupu k
vědeckým informacím, obsahuje několik dílčích databází např.:
- SHERPA/RoMeo- Publisher copyright policies & self-archiving - evidence vydavatelů a jejich přístupu ke copyrightu a možnostem autoarchivace eprintů článků
vybraná
literatura týkající se publikování vědecké práce, přednášení
apod. - uvedené knihy
je možné si vypůjčit ve SVI FgÚ:
- Akademická
příručka / Dušan Meško, Dušan Katuščák, Ján Findra a
kol. - české, uprav. vyd. - Martin : Osveta, 2006. - 481 s.
- Zdravotnická
informatika / Miroslav Špunda, Jaroslav Dušek a kolektiv. --
1. vyd.. -- Praha : Karolinum, 2007. --
194 s.
- Jak
připravit úspěšnou přednášku / George M. Hall, pořadatel ;
[přeložil a upravil Jaroslav Hořejší]. --
Praha : Galén, c2006. -- 112 s. : il.
- Písemné
práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením/Kateřina
Ivanová, Lubica Juríčková. - 2. vyd. (přeprac.), Univerzita Palackého
2007, 99 s.
- Jak
psát a přednášet o vědě / Zdeněk Šesták. - Praha : Academia
(Praha), 2000.
- Jak
napsat odborný text / Světla Čmejrková, František Daneš,
Jindra Světlá. - dotisk 1. vyd. - Praha : Leda, 1999.
- Jak
pracovat s vědeckou publikací: základy medicíny založné na
důkazu /
Trisha Greenhalgh. - 1. vyd. - Praha : Grada Publishing, 2003.
- Základy
vědecké práce ve farmacii a v medicíně / Peter Višňovský a
kolektiv. - Vyd. 1. - Praha : Karolinum, 2001.
- Technical
editing : the practical guide for editors and writers /
Judith A. Tarutz. - Cambridge, Mass. : Perseus Books, c1992.
Jak správně citovat |
- Bibliografické
citace jsou součástí odborné literatury a mají informovat o literatuře
(již publikovaných informacích), z nichž autor práce
čerpal. Bibliografické citace rovněž slouží k získání souhrnných
informací o určité problematice.
- V České republice se citování řídí normou Bibliografické citace dokumentů podle ISO 690 a ISO 690-2.
- Všeobecně si ale
vydavatelé literatury určují vlastní pravidla, které jsou uvedena v
pokynech pro autory. U zahraničních časopisů se uplatňují
anglo-americká pravidla pro citace.
- Infogram: portál pro informační gramotnost
- podpora rozvoje informačního vzdělávání na českých vysokých školách,
k dispozici řada užitečných odkazů jak z oblasti psaní VŠ prací,
citování, ale i např. plagiátorství
nahoru
|