Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

O titulu

Kontakt

Redakční rada

Texty

Prodej, distribuce, objednávka

2002:08 Životní strategie manažerek: případová studie

Alena Křížková

Předkládaná sociologická studie je kvalitativní analýzou životních podmínek a strategií žen v řídících pozicích na základě případové studie skupiny manažerek na jednom pracovišti. Zkoumány jsou zejména strategie sladění práce s rodinou a postoje a hodnoty, spojené s těmito životními sférami, vysoce pracovně angažovaných žen. Ženské kariérní a rodinné strategie analyzuji na základě subjektivně vnímaných společenských i profesních podmínek sladit náročnou kariéru a rodinu. Životní strategie představují v ženských vyprávěních způsob vyrovnávání se s konfliktem pracovních a rodinných rolí. Na základě analýzy hloubkových rozhovorů, která odhalila dvě základní proměnné, určující typ životních strategií - věk a mateřství, byly definovány tři skupiny strategií, které manažerky využívají, aby uspěly v kariéře. Mladé, bezdětné manažerky vytvářejí své strategie na základě svých kariérních ambicí a reflexe strategií manažerek s dětmi. Strategie úspěšných manažerek, které mají rodinu, představují typ "receptu" na uspořádání kariéry a rodiny v životě žen. Strategie bezdětnosti se u manažerek ukazuje jako výzva k rozvoji kariéry. Konstrukce bezdětnosti je významně závislá na generaci bezdětných žen. Do strategií, životních plánů a zejména jejich konstrukce v biografických vyprávěních manažerek se významně promítají postoje a názory rodiny a okolí - pracovního i mimopracovního a genderová struktura institucí, jichž jsou tyto ženy součástí. Rozmanitost strategií manažerek je na druhou stranu důkazem heterogenity ženské populace, která by měla být brána v úvahu při tvorbě jakékoli politiky a opatření pro sladění práce a rodiny.

Shrnutí

Práce Životní strategie manažerek: Případová studie je první fází řešení projektu Životní strategie v české podnikatelské sféře 90. let. (podpořen grenatem AV ČR reg.č. B7028201.) V této fázi šlo o to zmapovat z genderového hlediska prostředí řízení. Práce je kvalitativní analýzou genderových vztahů a strategií na řídících pozicích.
Studie je kvalitativním výzkumem života žen na řídících pozicích. Nejde zde o srovnání ženské a mužské populace, ale o postižení charakteristik žen a způsobů jejich vyrovnávání s genderovým konfliktem. Výzkum je případovou studií životních strategií žen na jednom pracovišti. Hloubkové rozhovory a jejich kvalitativní analýza ukázaly, že rozhodující při tvorbě životní strategie je kategorie mateřství a věk. Výsledná analýza je proto rozdělena na tři části. V první části analyzuji biografická vyprávění mladých bezdětných manažerek, které plánují založení rodiny. Jejich životní strategie jsou naplněny pracovní realitou, která je ještě málo dotčena horšími pracovními podmínkami žen s dětmi a rodinnými plány. Jejich plány jak skloubit kariéru s rodinou jsou do značné míry reflexí strategií žen, které rodinu již mají. Pro tuto skupinu žen je charakteristická nestálost jejich plánů a představ, do značné míry způsobená profesními podmínkami, které založení rodiny nepřejí. Tyto ženy odkládají rozhodnutí mít dítě a zvažují své životní preference. Častým problémem je také partnerský vztah a to jak otázka jeho vzniku a udržení při náročném zaměstnání, ale i otázka vzájemného sladění představ partnerů o rozdělení mužských a ženských rolí.
Druhá část je věnována ženám, kterým se více či méně úspěšně podařilo skloubit rodinu s náročnou profesí v konkurenčním prostředí managementu. Jejich strategie tak představují možné cesty k úspěchu. Analýza ukázala některé strategie, které tyto ženy shodně využívají a zároveň fakt, že nejde jen o promyšlené tahy v rámci kariérních drah těchto žen. Pro dosažení úspěchu v kariéře musí žena s dětmi racionálně využít daných pravidel a podmínek pracovního prostředí. Zásadní podmínkou a předpokladem pro úspěch jsou tzv. hodnotové strategie, které spočívají zejména v odmítnutí genderových stereotypů a uvědomění si vlastní potřeby realizace v práci.
Třetí část případové studie tvoří strategie bezdětných starších žen, pro které byla absence mateřství příležitostí plně se realizovat při rozvoji své kariéry. Tyto ženy ještě nepatří ke generaci "programově" bezdětných žen, protože svou bezdětnost vysvětlují dalšími okolnostmi. Pro tuto skupinu žen je typické odmítání nazývat genderové nerovnosti diskriminací. Znevýhodnění, které samy tyto ženy často zažily na vlastní kůži, považují za neměnný fakt. Tyto ženy se s horšími podmínkami, které se nevztahují pouze na ženy s dětmi, čehož jsou samy důkazem, vyrovnaly tvrdou prací a samy tvrdí, že často musely být výrazně lepší než jejich mužští kolegové.
Genderové nastavení společnosti výrazně ovlivňuje postoje, strategie a postavení žen v řídících pozicích. Tento fakt si ženy uvědomují i když často odmítají otevřeně přiznat a podle toho vytvářejí strategie, které tomuto nastavení odpovídají a se svou pozicí se více či méně smiřují. Pro ženy, které chtějí být úspěšné v prostředí řízení, to často znamená podat vyšší výkon než muži. Reflexe podmínek však ženy často vede i ke strategiím, využívajícím genderovou definici ženských a mužských pozic ve vlastní prospěch. Výsledky této ojedinělé studie životních strategií žen v prostředí řízení představují důležité východisko pro zkoumání strategií žen podnikatelek a mužů podnikatelů

Klíčová slova

sladění práce a rodiny, genderový konflikt, genderové role, životní strategie, gender v managementu, postavení žen v řídících pozicích