Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

O titulu

Kontakt

Redakční rada

Texty

Prodej, distribuce, objednávka

2003:9 Občanská a politická participace žen v České republice a role evropské politiky genderové rovnosti a politik vstupu ČR do EU

Hana Hašková, Alena Křížková, eds.

Tyto Sociologické texty přinášejí zprávu o politické a občanské participaci žen a reprezentaci jejich zájmů v české společnosti v rámci procesu demokratizace a vstupu do EU.
V první části publikace se autorky zabývají tím, do jaké míry jsou ženy a ženské zájmy reprezentovány v rámci politických institucí a občanských organizací i aktivit, jež se podílejí v demokratických společnostech na procesu politického rozhodování. Největší pozornost je věnována zastoupení žen a prosazování jejich zájmů v rámci celostátní politiky a v neziskovém sektoru, a to především v období po roce 1989, nicméně v tématickém kontextu období předrevolučního. Kromě toho je sledována současná míra účasti žen a praktiky, které mají posilovat reprezentaci zájmů žen v rozhodovacích procesech, také na úrovni lokální politiky, v rámci odborů a soudnictví.
V druhé části Sociologických textů je nedostatečná politická a občanská participace žen v české společnosti nahlížena optikou genderové rovnosti a rozšiřování EU jako dvou z nejvýznamnějších témat současné politiky EU. Česká republika je zde příkladem, který vstupuje do analýzy v podobě dokumentů, které vznikaly v rámci vyjednávacího procesu o vstupu ČR do EU. Diskurzivní analýza politických dokumentů postihuje na jedné straně významy, které jsou připisovány politice genderové rovnosti v politice a rámcových dokumentech Evropské unie. Na druhé straně pak, z hlediska genderových témat, přináší srovnání dokumentů, prostřednictvím nichž komunikovala Česká republika a EU s cílem sladit legislativu ČR s legislativou EU.

Shrnutí
V těchto Sociologických textech se zabýváme politickou a občanskou participací žen, a dále reprezentací jejich zájmů v české společnosti v rámci procesu demokratizace a vstupu do EU. V první části “Patterns and Strategies of Women’s Civil and Political Participation
in the Czech Republic“, se věnujeme zkoumání, do jaké míry jsou ženy a ženské zájmy reprezentovány v rámci formálních politických struktur i v rámci občanského sektoru, jež se podílejí v demokratických společnostech na procesu politického rozhodování.
Pozornost je nejprve soustředěna na zastoupení žen ve vládě, parlamentu, politických stranách a na úrovni regionální politiky. Důraz je kladen především na doložení a vysvětlení pozadí tří jevů. Jednak poklesu účasti žen v parlamentní politice po roce 1989, k němuž došlo ve všech post-komunistických zemích střední Evropy, jednak toho, že čím výše se na politické scéně pohybujeme, s tím menším podílem žen se setkáváme (jevu, který je patrný ve všech evropských zemích), a jednak té situace, že jak na úrovni regionální, tak i parlamentní politiky jsou ženy - volební kandidátky soustavně méně úspěšné než muži – volební kandidáti. Z toho důvodu je v textu diskutována také efektivnost zavádění kvót, které měly v období před rokem 1989, ale i po roce 1989 (v rámci některých politických stran) spíše symbolický charakter.
Obdobně, ačkoliv došlo pod tlakem přístupových jednání o vstupu České republiky do Evropské Unie k zavedení politiky „gender mainstreamingu“ jako hlavního nástroje k implementaci rovných příležitostí pro ženy a muže, zůstáváme svědky významných rozdílů mezi jednotlivými státními orgány, které jsou povinovány naplňováním této politiky, a to jak v oblasti jejich reálných aktivit, tak i pojetí důležitosti této politiky.
Narozdíl od relativně nízkého zastoupení žen na úrovni parlamentní politiky, ale i vedení regionálních politických institucí, existuje v ČR, obdobně jako i v jiných post-komunistických zemích střední Evropy, relativně vysoké zastoupení žen v rámci nejvyšších orgánů v oblasti soudnictví. Při detailnějším zkoumání pozice žen v soudnictví lze však zjistit, že se ženy i zde nejméně koncentrují na místech s nejvyšším platovým oceněním.
Co se týče organizace žen v rámci odborů, došlo po roce 1989 k poklesu odborové účasti a slabení zaměstnaneckých výhod především v těch odvětvích trhu práce, v nichž se koncentrují ženy. Ačkoliv lze říci, že odbory naplňují v rámci svých aktivit požadavky pracujících, témata genderové diskriminace a genderové rovnosti ve větší míře otevřely až na konci 90. let v souvislosti s harmonizací české legislativy s legislativou Evropské Unie. Samostatný orgán, který by se v odborové struktuře věnoval specificky otázkám genderové rovnosti byl založen až v roce 2002.
V posledních kapitolách první části Sociologických textů mapujeme vývoj ženské občanské participace v ČR. Současné občanské aktivity žen pokrývají široké ideologické i tématické spektrum. Aktivity, zaměřené na podporu žen, jsou navíc organizovány skupinami, které se odlišují ve vlastní definici: Tyto skupiny mohou být vlastními členy a členkami označeny za feministické, daleko častěji ale ženské nebo dokonce úplně jinak zaměřené organizace.
Kromě aktivit a problémů žen v rámci ženských neziskových organizací se v publikaci věnujeme také formaci malých skupin žen, které se z důvodu odlišných ideologických pozic staví do opozice k sektoru ženských neziskových organizací i k feministickým aktivitám v rámci akademického prostoru, jež jsou vzájemně provázané. Jedná se především o anarcho-feministické a socialisticky orientované skupiny žen, jež začaly vznikat především až v druhé polovině 90. let.
Ve druhé části této publikace “Policy Initiatives and Tools to Promote Women’s Participation and Gender Equality in the Process of the Czech Republic’s Accession to the European Union” analyzuje Dagmar Lorenz-Meyer celou škálu dokumentů o genderové rovnosti a rozšiřování EU, které vytvořila EU nebo české vládní instituce mezi lety 1998 a 2002. Zkoumá které hlavní myšlenky a koncepty jsou v těchto dokumentech obsaženy a jaké významy jsou zdůrazněny ve specifických kontextech. Její výchozí myšlenkou je, že správné pochopení popisu a aplikace konceptů a politik v těchto dvou politických oblastech (genderové rovnosti a rozšiřování EU) je nezbytné pro kritické zhodnocení stávajících a nových politických opatření na podporu rovnosti příležitostí mužů a žen. Zvláštní důraz klade na škálu a vyskytující se nekonzistence významu genderové rovnosti stejně jako snah rozškatulkovat, izolovat a obsáhnout kritické a potenciálně přetvářející elementy. A konečně, takové vědění je nezbytné pro zajištění aplikovatelnosti a účinnosti politik genderové rovnosti. Analýza dokumentů Evropské unie k genderové rovnosti a rozšiřování EU ukazuje, že politické koncepty genderové rovnosti v EU jsou běžně pod-definované a že existují významné mezery v konceptualizaci těchto pojmů v EU. Z porovnání politických dokumentů EU a ČR o genderové rovnosti a rozšiřování EU vychází závěr, že přes expertizy a finanční zdroje dostupné v rámci institucí EU, nejsou dokumenty Evropské komise nutně lepší kvality vzhledem k přetrvávající pod-definovanosti klíčových konceptů, chybějícím indikátorům změn k lepšímu, vágním směrnicím a nedostatku politické vůle. Možná rozhodujícím rozdílem je, že ty nejvýznamnější instituce jsou součástí struktury Evropské unie samotné a mohou tak svoji kritiku vyjádřit. Toto však v České republice chybí.

Klíčová slova
ženy v české společnosti; politická participace žen; občanská participace žen; ženy v systému soudnictví; ženy v odborech; ženské neziskové organizace; rovné příležitosti mužů a žen; rovné zacházení; kvóty, politiky genderové rovnosti EU, rozšíření EU a genderová témata, legislativa rovnosti a proces vstupu do EU.