Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

O titulu

Kontakt

Redakční rada

Texty

Prodej, distribuce, objednávka

2003:11 Pohled české veřejnosti na elity působící v politice a ekonomice

Ján Mišovič a Milan Tuček

Studie mapuje názory a postoje české veřejnosti k ekonomickým a politickým elitám a proměnu těchto názorů od počátku devadesátých let po současnost. V datové argumentaci využívá jednak výsledků mnohačetných výzkumů veřejného mínění Centra pro výzkum veřejného mínění SoÚ AV ČR a jeho předchůdce IVVM, jednak výsledků z výzkumů dalších vědeckých institucí. Z části jde o sekundární analýzu, z části jde o vlastní analýzy původních datových souborů.
V úvodu studie je stručně vymezeno postavení a rol elit ve společnosti se zvláštním důrazem na jejich význam v procesu společenské transformace po roce 1989. První část je pak věnována vyhodnocení celkového postavení společenských elit z hlediska vnímání stratifikace společnosti, prestiže socioprofesních skupin, důvěry a sympatií. Následuje podrobné vyhodnocení názoru veřejnosti na politické elity. Nejprve jsou analyzovány postoje veřejnosti k fungování politického systému s důrazem na změny, ke kterým došlo po listopadu 89. Poté se rozebírají vztah veřejnosti k politice celkově a k politiků zvlášť, názory na politickou kulturu a posuzují se posuny ve veřejném mínění, ke kterým došlo v průběhu devadesátých let. Ekonomickým elitám je pak věnována druhá část studie, která je uvedena hodnocením průběhu transformace národního hospodářství, tak jak je vnímána veřejným míněním. Velký důraz je kladen na vztah veřejnosti k privatizace jako procesu, který vedl ke vzniku ekonomických elit. Následuje zhodnocení odborných i charakterových velkých podnikatelů, jejich role ve společnosti a také srovnání s středním a drobným podnikáním.
V závěrečném shrnutí je zdůrazněno, že vztah veřejnosti především k politickým ale i k ekonomickým elitám je skeptický s tím, že v posledních letech se kritický postoj veřejnost spíše prohlubuje.

Shrnutí

Studie na základě rozboru výsledků z řady výzkumů nejen veřejného mínění, které zjišťovaly postoje veřejnosti k politice, k politickým elitám, k ekonomickým elitám a obecné postoje k transformaci společnosti po roce 1989 dokládá, že naše národní elity jsou ve veřejnosti hodnoceny velice kriticky a toto kritické hodnocení se v posledních letech spíše prohlubuje.
Celkově je česká společnost vnímána jako výrazně stratifikovaná, přičemž zhruba třetina veřejnosti se kloní k polárnímu dělení na úzkou elitu a zbytek společnosti, třetina k tradiční mocenské pyramidě. V tomto ohledu byla zjištěna určitá odlišnost od západních zemí, kde převažujícím typem je rozvrstvení s výrazným zastoupením středních vrstev. Toto rozdílné vnímání uspořádání společnosti s sebou avšak nenese výrazně vyšší pocit konfliktu mezi elitou a ostatními společenskými skupinami či vrstvami.
Politika, politická kultura a politická reprezentace s výjimkou komunálních politiků je hodnocena velice negativně. V průběhu devadesátých let došlo k poklesu důvěry jak k politickým stranám a vrcholovým politikům, tak k fungovaní politiky jako celku při řešení celospolečenských problémů a prosazování oprávněných zájmů a potřeb obyčejných lidí. Většina veřejnosti značně kriticky hodnotí politickou kulturu a morálku nejvyšších politické reprezentace včetně jejich motivace. Toto negativní hodnocení politiky vůbec a politiků zvlášť se projevuje v poklesu zájmu o věci veřejné a nepochybně i v klesající účasti ve volbách.
Názory a postoje převážné časti veřejnosti k ekonomické elitě, kterou ve výzkumech představoval vrcholový management a velcí podnikatelé, jsou vesměs též hodně skeptické. Promítají se do nich jak kritická hodnocení průběhu a výsledků privatizace, tak negativní hodnocení celkového vývoje české ekonomiky v posledních letech. Původní spíše pozitivní obraz (začínajícího) podnikatele z počátku devadesátých let se výrazně proměnil. Jeho kladné stránky se uchovaly pouze v hodnocení drobného a středního podnikání, mezi velkými podnikateli převažují negativní charakteristiky. Nepochybně zde existuje souvislost s neúspěšnou privatizací řady velkých podniků českým managementem, s krachem řady bank atd.
Celkově platí, že veřejné mínění odpovídajícím způsobem reaguje na situaci, kdy jak politická, tak ekonomická elita je fragmentarizovaná, kdy spolu často nečistě soupeří různé zájmové skupiny, kdy se na veřejnost prostřednictvím médií dostává řada informací o zneužití pravomocí veřejného činitele, zneužití informací v obchodním styku, o korupčním jednání na vysokých místech státní správy apod. Ve výsledku pak dochází k celkovému zpochybnění legitimnosti postavení elitních skupin.
Názory veřejnosti na politickou a ekonomickou elitu jsou jistě důležitým prvkem při hodnocení postavení elit ve společnosti, avšak nelze klást rovnítko mezi názorem na elity a jejich skutečným postavením. O objektivní postavení a fungovaní elit v současné české společnosti včetně jejich vlastního sebehodnocení by měl přinést empiricky podloženou informaci připravovaný rozsáhlý výzkum, který je součástí daného projektu.

Klíčová slova
politická, ekonomická elita, veřejné mínění, rozvrstvení společnosti, sociální diferenciace, politická kultura