Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

O titulu

Kontakt

Redakční rada

Texty

Prodej, distribuce, objednávka

2004:7 Postoje k manželství, rodičovství a k rolím v rodině v České republice a v Evropě

Jana Chaloupková, Petra Šalamounová

Tento text se věnuje problematice postojů k manželství, nesezdanému soužití, rodičovství a k rolím mužů a žen v rodině v české společnosti v posledním desetiletí. Na základě dat z výzkumného šetření ISSP Rodina a gender role z roku 1994 a 2002 analyzuje vývoj postojů k této problematice v posledním desetiletí a diferenciaci postojů v různých sociálních skupinách, především podle věku, vzdělání, pohlaví a rodinného stavu. Výsledky sociologických šetření zaměřených na postoje jsou doplněny analýzou změn demografického chování v České republice 90. let. Pozornost je věnována i tomu, jak se situuje česká společnost v evropském kontextu. Práce se proto soustředí i na srovnání postojů české populace s postoji, které k těmto otázkám zaujímají jak obyvatelé ostatních postsocialistických zemí, tak obyvatelé dalších evropských zemí.

Klíčová slova
Manželství, nesezdané soužití, gender role v rodině, sociální změna, rodina

Shrnutí
V 90. letech 20. století došlo v české společnosti k výrazným změnám rodinného chování. Patří mezi ně především pokles sňatečnosti a plodnosti. Jedním z faktorů, kterými jsou tyto změny vysvětlovány, jsou změny hodnotových orientací. Jejich těžištěm je růst individualismu, důrazu na autonomii a odklon od tradičních forem partnerského chování. Tento text se proto na základě dat z mezinárodního výzkumného šetření ISSP Rodina a gender role z roku 1994 a 2002 blíže věnoval problematice postojů k manželství, nesezdanému soužití, rodičovství a k rolím mužů a žen v rodině. Zaměřoval se nejen na vývoj postojů k této problematice v české společnosti v poslední dekádě, ale i na to, zda se postoje k rodinnému chování v České republice a dalších postsocialistických zemích přibližují postojům, které převládají ve vyspělých demokratických zemích, kde obdobné změny rodinného chování začaly probíhat už před několika desítkami let.
Zjištění ukazují, že postoje k manželství, nesedanému soužití a rodičovství v české společnosti v průběhu devadesátých let 20. století se měnily jen pozvolna. Mezi nejvýraznější změny patří růst tolerance k narození dítěte mimo manželství. Obecně ale platí, že Česká republika spolu s dalšími postsocialistickými státy patří ve srovnání s ostatními evropskými státy k těm konzervativnějším. V postsocialistických zemích je přikládána vyšší hodnota manželství a rodičovství (hodnotě dítěte) ve srovnání s ostatními sledovanými evropskými státy a manželství je zde více spojováno s životní spokojeností. Ve srovnání se Západem se rovněž obyvatelé zemí bývalého východního bloku více přiklánějí k tradičnímu rozdělení rolí v rodině přisuzujícímu muži roli (hlavního) živitele rodiny a ženě hlavní odpovědnost za výchovu dětí a péči a citlivěji vnímají obtížnosti skloubení péče o děti se zaměstnáním ženy. I přesto, že je v postkomunistických zemích ve srovnání s západní Evropou role žen silněji ztotožňována se sférou rodiny, je zde přikládán vysoký význam ekonomické aktivitě žen.
Analýza potvrdila, že nejméně tradiční postoje zastávají mladí lidé a lidé s vyšším vzděláním. Přestože největší toleranci vůči netradičním formám rodinného chování projevují lidé s vyšším vzděláním, analýza demografických statistik ukazuje, že ve vlastním svém životě volí lidé s vyšším vzděláním v České republice spíše konvenční formy rodinného uspořádání.