Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

O titulu

Kontakt

Redakční rada

Texty

Prodej, distribuce, objednávka

2006:5 Mimomanželská plodnost v České republice po roce 1989: sociální a ekonomické souvislosti

Dana Hamplová (ed.), Kryštof Zeman, Blanka Řeháková, Vladimír Polášek, Eva Soukupová

Publikace se věnuje mimomanželské plodnosti v České republice v letech 1990-2005. Důraz je kladen jak na celkový vývoj fertility, tak na rozdíly mezi vzdělanostními a věkovými skupinami žen a na regionální odlišnosti. Výsledky jasně ukazují, že nejvýraznějším diferencujícím znakem mimomanželské plodnosti v České republice je nejvyšší ukončené vzdělání matek a že s každým dosaženým stupněm vzdělání prudce klesá pravděpodobnost nemanželského porodu. Víceúrovňová analýza odhaluje, že kromě individuálních charakteristik matek hraje roli i socioekonomická situace okresu. Vysoká nezaměstnanost v okrese zvyšuje i podíl mimomanželských porodů, nejvíc je přitom ovlivněno chování velmi mladých matek. Součástí publikace jsou i data z původní databáze Českého statistického úřadu, z níž lze odvodit i následné chování svobodných matek. Data ukazují dvě důležitá fakta. Zaprvé, od počátku 90. let minulého století se mění i následné chování svobodných matek, které po porodu nemanželského dítěte stále později a méně často vstupují do manželství. Zadruhé, následné chování neprovdaných matek rozdíly mezi vzdělanostními skupinami ještě dále zvyšují. V závěru práce se pozornost věnuje českému sociálnímu systému a podpoře, kterou mají neprovdané matky k dispozici.

Klíčová slova
mimomanželská plodnost, vzdělání, víceúrovňová analýza, český sociální systém

Shrnutí
Cílem předkládané publikace bylo zmapovat nemanželskou plodnost v České republice a její sociální souvislosti. Základem všech kapitol byla data z matrik, tedy informace o všech matkách, které ve sledovaném období v České republice porodily, nikoliv pouze data z výběrového šetření.

První kapitola se věnovala demografickému popisu nemanželské plodnosti a přesvědčivě ukazuje, že nejvýraznější diferencujícím znakem mimomanželské plodnosti je vzdělání a pravděpodobnost, že se žena stane neprovdanou matkou, prudce klesá s každým dalším stupněm školy. V dnešní době ženy se základním vzděláním rodí již 80 % prvních dětí mimo manželství, zatímco převážná většina vysokoškolaček přivádí své děti na svět ve stavu manželském. Rozdíly v chování různých vzdělanostních skupin jsou ve skutečnosti ještě silnější, než je na první pohled patrné z těchto standardních demografických statistik. Původní databáze Českého statistického úřadu, která umožňuje sledovat i následné chování svobodných matek, totiž odhaluje, že vysokoškolačky mají nejen nejnižší pravděpodobnost stát se svobodnými (či obecně neprovdanými) matkami, ale pokud se tak stane, mají největší šance na to, že se následně vdají.

Podstatným rysem české mimomanželské plodnosti je rovněž její kumulace v ekonomicky slabším regionech. Víceúrovňová analýza dokumentuje, že špatná socioekonomická situace mění chování především velmi mladých dívek, u kterých se šance na to, že se stanou svobodnými matkami, dramaticky zvyšují, pokud žijí v okrese s vysokou nezaměstnaností. Při úvahách o charakteru české nemanželské plodnosti nelze pominout ani skutečnost, že chování neprovdaných matek prokazuje rizikové prvky i v jiných oblastech života. Pro ženy, které porodily dítě neprovdané, je např. rovněž typická vyšší potratovost a jejich následná manželství jsou méně stabilní než manželství žen, které „nemanželské“ dítě neměly.

Publikace se rovněž věnuje českému sociálnímu systému a srovnává sociální podporu svobodných matek, nesezdaných a sezdaných dvojic. Ukazuje, že česká sociální politika nemá v tomto ohledu žádnou ucelenou koncepci, ale existuje celá řada dílčích opatření, které mají matky-samoživitelky k dispozici.