|
|
2007:9 Podmínky rodičovství v podnikovém prostředí v mezinárodním srovnání |
Alena Křížková (ed.), Zdeněk Sloboda, Radka Dudová, Hana Maříková |
|
V této studii jsme se zaměřili na problematiku kombinace pracovního a rodinného života z hlediska úrovně zaměstnavatelů a do hloubky procesů, kterými vyjednávání podmínek pro zaměstnané rodiče probíhá přímo v podnicích. Výzkum byl založen na třech případových studiích strojírenských podniků a jejich poboček v České republice a jejich „mateřských“ společností v Německu, Francii a Švédsku. Naším cílem bylo porovnat podmínky pro zaměstnané rodiče v jednotlivých zemích s Českou republikou v případech, kdy jde o téhož zaměstnavatele. Zahraniční podniky zdaleka svým zaměstnancům v České republice nenabízejí podmínky přátelské rodině tak jako je to pro ně běžné v zemích původu. Významné rozdíly mezi praxí podniků v jejich zemích původu a praxí v jejich českých pobočkách jsou způsobeny několika hlavními faktory: rozdíly v nastavení rodinné politiky a politiky zaměstnanosti jednotlivých zemí, genderová struktura v souvisejících institucích na různých úrovních dané země i oboru, ve kterém podnik působí, rozdíly ve významech zaměstnanosti žen a obsazích mateřských ideologií a institucionální podmínky pro péči o děti. Jako významné se ukazuje také kolektivní vyjednávání na úrovních sektorů a podniku v zahraničí a pasivita (či neexistence) odborových organizací i zaměstnanců v českých pobočkách podniků, typická pro české podnikové prostředí jako takové.
Klíčová slova
Kombinace pracovního a rodinného života, genderová struktura organizací, mateřská/otcovská/rodičovská „dovolená“, pracovní podmínky přátelské rodině, vyjednávání pracovních podmínek na podnikové úrovni
Shrnutí
Studie Podmínky rodičovství v podnikovém prostředí v mezinárodním srovnání je výstupem projektu „Kombinace pracovního a rodinného života v perspektivě genderových vztahů, sociální a zaměstnavatelské politiky ČR“ (grant č. 403/05/2474 Grantové agentury České republiky). V této studii jsme se zaměřili na problematiku kombinace pracovního a rodinného života z hlediska úrovně zaměstnavatelů a do hloubky procesů, kterými vyjednávání podmínek pro zaměstnané rodiče probíhá přímo v podnicích. Vycházíme z evropských trendů zvyšujícího se důrazu na zaměstnanost žen a kombinaci pracovních a rodinných závazků jako aspekt, kterým se zaměstnavatelé v současné době musejí zabývat. Pro naší analýzu byla stěžejní východiska v podobě národních podmínek daných sociálním státem a ty jsme se rozhodli porovnat v evropském měřítku. Výzkum byl založen především na třech případových studiích strojírenských podniků a jejich poboček v České republice a „mateřských“ společností v Německu, Francii a Švédsku. Naším cílem bylo porovnat podmínky pro zaměstnané rodiče v jednotlivých zemích s Českou republikou v případech, kdy jde o stejné zaměstnavatele, ale liší se národní kontext zaměstnaneckých a rodinných politik i širší historicko- sociální zkušenost zemí.
V první kapitole „Teoretická východiska výzkumu podmínek rodičovství v podnikovém prostředí a podniková praxe v Čechách“ poskytuje Alena Křížková teoretický úvod do sociologie organizací z hlediska sociologie genderu a ukazuje, jak je doposud poměrně málo rozvinuté zkoumání genderových procesů na úrovni podniků spojeno se zakonzervováním struktury organizací, které vznikly spolu s procesem modernizace, na principu racionalizovaného patriarchátu. Tyto organizace fungovaly na počátku téměř výhradně za účasti mužů a s podporou ženské neplacené práce a péče v domácnostech těchto pracovníků. Současné organizace a podniky se jen velmi pomalu a neochotně obracejí tváří v tvář faktu, že zaměstnanci, kteří v nich pracují – muži i ženy - mají také soukromý život, ale pozvolna si začínají uvědomovat, že vytvořit podmínky přátelské rodině se vyplácí. Alena Křížková ukazuje na výsledcích skupinových diskusí se zástupci českých podniků a výsledků sociologického šetření rodičů, že české podniky si doposud tuto výhodu neuvědomují a fungují na principu oddělených světů práce a rodiny a na principu genderové neutrality. Námi sledované podniky, které působí ve strojírenském oboru, v sobě navíc nesou princip technické racionality, která do značné míry vylučuje ženy.
Kapitola „´To nejde, to není nikde na světě!´ aneb Srovnání podmínek rodičovství v rámci jednoho podniku v Česku a Německu.“ Zdeňka Slobody přináší výsledky případové studie strojírenského podniku v Německu a v Čechách. Výzkum ukázal, že i když je nastavení rodinné politiky v Německu a v Čechách v některých ohledech podobné a i když zkoumáme jeden podnik, v podmínky rodičů pro kombinaci pracovního a rodinného života jsou v německé a české pobočce odlišné. Jde zejména jednak o organizační kulturu německého podniku, která se hlásí k principu genderové rovnosti a k politikám přátelským rodině a jednak o ochotu personalistů a odborů se těmito otázkami zabývat a řešit je. Zavést či umožnit alternativní typy organizace práce jako je zkrácený úvazek či nepravidelné směny pro rodiče v Německu lze a funguje, zatímco v české pobočce podniku se to personalistům jeví jako teoretická možnost, ale prakticky neproveditelná. Zdeněk Sloboda také poukázal na pasivitu českých zaměstnanců, kteří nejsou zvyklí vznášet požadavky, které by jim kombinaci pracovní a rodinné zátěže umožnily. Sledovaný podnik v Německu i v Čechách v podstatě dodržuje zákonné normy spojené s výkonem rodičovských rolí zaměstnanců, i když v Čechách některé pouze teoreticky (např. ty týkající se nároku na zkrácený úvazek) a v Německu přidává velmi dobrý informační servis.
Ve Francii se potřebami zaměstnanců zabývají již tradičně velmi aktivní odbory, které jsou schopny vyjednat podmínky nad rámec zákonných úprav a to na různých úrovních kolektivního vyjednávání. Výsledkem pak je rozvinutá rodinná politika, která nabízí rodičům různé možnosti, doplněná o celou řadu výhod, které rodičům nabízejí zaměstnavatelé. Následující dvě případové studie podniků, které mají pobočky v Čechách a mateřské firmy ve Francii a ve Švédsku, se zaměřují na administrativní základny a zejména řídící úrovně v těchto podnicích.
Radka Dudová v kapitole „Vstřícnost v rámci obchodních cílů? Srovnání podmínek práce a rodičovství v české pobočce a v centrále francouzského podniku“ ukazuje na rozvinutost systému vyjednávání a nabídku možností pro rodiče ve francouzské základně podniku. V české pobočce podniku, která vznikla v minulém desetiletí se však podmínky pro rodiče teprve začínají vytvářet s tím, jak zpočátku mladí, bezdětní, kariérově orientovaní zaměstnanci začínají zakládat rodiny. K tomu přistupuje velmi důležitý poznatek o naprosté rozdílnosti mateřských ideologií v Čechách a ve Francii, které nastavují zcela odlišné standardy „správného mateřství“ ve spojitosti s kombinací péče a výdělečné aktivity matek v těchto zemích, do značné míry ovlivněné rodinnou politikou v konkrétní zemi.
V kapitole ”Není organizace jako organizace: skandinávská firma v domovské zemi a v českém prostředí” analyzuje Hana Maříková rozdíl v podmínkách zaměstnaných rodičů ve Švédské firmě a v její pobočce v Čechách, přičemž dochází k závěru, že ne vše, co je obvyklé a rozšířené ve Švédsku, je v českém prostředí realizováno. V praxi je situace velmi podobná české pobočce francouzské firmy svou velikostí, malým podílem zaměstnaných rodičů a nezájmem vedení o vytváření podmínek pro kombinaci pracovního a rodinného života zaměstnanců včetně jejich výrazné pasivity. Je překvapující, že firma, která je jednou z velmi významných Švédských strojírenských firem a je tak zasazena do prostředí, kde práva pečujících rodičů i práva dětí na veřejně dostupnou kvalitní péči jsou zakotveny legislativně a další podmínky přátelské rodině vyjednány na úrovni sektorů průmyslu či podniku, ve své české pobočce nemá dokonce ani personální odbor. Tato situace zakládá vyjednávání o konkrétních podmínkách a to i těch, které jsou zákonnými nároky, na individuální úrovni jednotlivých oddělení a zaměstnaneckých vzathů.
Alena Křížková shrnuje v kapitole ”Srovnání podmínek rodičovství ve čtyřech evropských zemích“ výsledky výzkumu a nabízí paralely mezi sledovanými zeměmi a dynamikou organizačních procesů ve sledovaných zemích. Významné rozdíly mezi praxí podniků v jejich zemích původu a praxí v jejich českých pobočkách jsou dány jednak rozdíly v nastavení rodinné a zaměstnavatelské politiky jednotlivých zemí, genderová struktura v souvisejících institucích na různých úrovních dané země i oboru, ve kterém podnik působí, rozdíly ve významech zaměstnanosti žen a mateřských ideologiích a institucionální podmínky pro péči o děti, které nabízí stát (případně další aktéři). To vše je ovlivněno historicko-sociálním vývojem země, který má vliv na současné nastavení podmínek rodičovství i na nově zaváděná opatření, protože se projevuje ve způsobu uchopení těchto podmínek a nástrojů jednotlivými aktéry – zaměstnavateli i rodiči, ženami a muži. Zahraniční firmy, zakládající své firmy v České republice tak musí počítat s nastavením rodinné politiky, která prakticky vybízí k diskriminaci žen a mohou využít pasivity jak odborů tak z hlediska případných požadavků zaměstnanců.
|
|
|
|
2009:6 Aplikace principů partnerství a participace v prostředí malých měst České republiky |
2009:5 Sociální kapitál v České republice a v mezinárodním srovnání |
2009:4 Genderová segregace českého trhu práce. Kvantitativní a kvalitativní obraz |
2009:3 Problémové čtvrti ve městě a politiky k jejich regeneraci – případová studie Prahy |
2009:2 Česká religiozita na počátku 3. tisíciletí. Výsledky Mezinárodního programu sociálního výzkumu ISSP 2008 - Náboženství |
2009:1 První volby do Senátu. Analýza voleb do Senátu Parlamentu České republiky v roce 1996 |
2008:5 Vnímání a utváření sociálních distancí a třídních nerovností v české společnosti |
2008:4 Sociální distance a stratifikace: sociální prostor v České republice |
2008:3 Vývoj a determinace vzdělanostních nerovností v České republice v letech 1955 až 2002 v evropském kontextu |
2008:2 Aktéři rozvoje regionu - Orlicko |
2008:1 Politická informovanost občanů: teorie, měření a role při zkoumání politických postojů |
2007:11 Trvalá nebo dočasná změna? Uspořádání genderových rolí v rodinách s pečujícími otci |
2007:10 Participace a partnerství v místní veřejné správě |
2007:9 Podmínky rodičovství v podnikovém prostředí v mezinárodním srovnání |
2007:8 Politické důsledky suburbanizace |
2007:7 Otcové, matky a porozvodová péče o děti |
2007:6 Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění |
2007:5 Reprezentace různých forem rodinného a pracovního života v ženských a mužských časopisech |
2007:4 Český trh práce: proměna struktur a pracovních orientací |
2007:3 Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života |
2007:2 Institucionální zázemí české sociologie před nástupem marxismu |
2007:1 Vzdělanostní aspirace ve srovnávací perspektivě. Role individuálních, kontextových a strukturních faktorů při formování vzdělanostních aspirací v zemích OECD |
2006:14 Pracovní a rodinné role a jejich kombinace v životě českých rodičů: plány versus realita |
2006:13 Rodičovství a bezdětnost ve vybraných časopisech pro ženy a pro muže |
2006:12 Soudržnost společnosti z pohledu české veřejnosti |
2006:11 Věda jako věc veřejná: vědní politiky a média |
2006:10 Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů (Slováci, Ukrajinci, Vietnamci a Romové) |
2006:9 Sociální postavení a životní styl v české společnosti |
2006:8 Obraz vědy v českém veřejném mínění |
2006:7 Sociální kapitál. Koncepty, teorie a metody měření |
2006:6 Základní charakteristiky členské základny KDU-ČSL |
2006:5 Mimomanželská plodnost v České republice po roce 1989: sociální a ekonomické souvislosti |
2006:4 Fenomén bezdětnosti v sociologické a demografické perspektivě |
2006:3 Participace, demokracie a občanství v evropském kontextu |
2006:2 Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990 |
2006:1 Socioekonomické hodnoty, politiky a instituce v období vstupu České republiky do Evropské unie |
2005:06 Občanská společnost v regionech České republiky |
2005:05 Občanská společnost a občanská participace v České republice |
2005:04 Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie |
2005:03 Regionální elity 2004 |
2005:02 Politické chování v metropolitních oblastech České republiky v letech 1990 až 2002 – vzorce, trendy a vztahy k suburbanizaci |
2005:01 Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S.H. Schwartze |
2004:11 Zdroje utváření skupinových mentalit v České republice po roce 1989 |
2004:10 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí. Dědictví komunistické vlády IV: sborník příspěvků ze semináře konaného 11. a 12. září 2003 v Praze |
2004:9 Česká národní identita po zániku Československa a před vstupem do Evropské unie |
2004:8 Životní strategie podnikatelek a podnikatelů na přelomu tisíciletí |
2004:7 Postoje k manželství, rodičovství a k rolím v rodině v České republice a v Evropě |
2004:6 Životní spokojenost: rodina, práce a další faktory |
2004:5 Jaká víra? Současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství |
2004:4 Strukturní napětí na pomezí trhu práce a sociální politiky v České republice |
2004:3 Metropolitní oblasti v České republice - definice, základní charakteristiky, suburbanizace a její vliv na politické chování |
2004:2 Mezinárodní výzkum násilí na ženách – ČR/2003: příspěvek k sociologickému zkoumání násilí v rodině |
2004:1 Volby do Evropského parlamentu 2004 – analýza volební účasti a stranické podpory v České republice |
2003:12 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí |
2003:11 Pohled české veřejnosti na elity působící v politice a ekonomice |
2003:10 Rekonstrukce komunistického vládnutí na konci osmdesátých let |
2003:9 Občanská a politická participace žen v České republice a role evropské politiky genderové rovnosti a politik vstupu ČR do EU |
2003:8 Předvolební výzkumy, volební výsledky a validita měření před parlamentními volbami v roce 2002 |
2003:7 Výzkumy stranických preferencí, jejich uplatnění ve společnosti a jejich kvalita |
2003:6 Proměny českých socioekonomických hodnot na přelomu století |
2003:5 Objektivní a subjektivní hodnocení finanční dostupnosti bydlení v ČR v průběhu 90. let |
2003:4 Vstup do manželství a nesezdaného soužití v České republice po roce 1989 v souvislosti se vzděláním |
2003:3 Hodnoty práce a zaměstnání ve středoevropských a západoevropských zemích |
2003:2 Mezigenerační biografická konfigurace obyvatel české části Euroregionu Nisa |
2003:1 Strukturální zdroje růstu nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání |
2002:13 Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace |
2002:12 Skupinové mentality |
2002:11 Svět hierarchií a reálný socialismus. Dědictví komunistické vlády II: sborník příspěvků ke zkoumání sociálních hierarchií |
2002:10 Sociální kontext života žen pracujících v řídících pozicích |
2002:09 Parties in the Parliament. Why, When and How do Parties act in Unity? |
2002:08 Životní strategie manažerek: případová studie |
2002:07 Region a politika |
2002:06 Svět hierarchií a reálný socialismus |
2002:05 Dráhy bydlení v ČR 1960-2001 |
2002:04 Reemigranti a sociálně sdílené hodnoty |
2002:03 Spokojenost českých občanů s bydlením |
2002:02 The Influence of Family Origin on the Evolution of Educational Inequalities in the Czech Republic after 1989 |
2002:01 Zrod a další vývoj nových elit v České republice (od konce osmdesátých let 20. století do jara 2002) |
2001:12 Kdo se bojí hierarchií? Dědictví komunistické vlády |
2001:11 11th September. Mezinárodní internetový komunikační výzkum |
2001:10 Diferenciace reprodukčního a rodinného chování v evropských populacích |
2001:09 Vzestup nebo pád politického regionalismu? Změny na politické mapě v letech 1992 až 1998 - srovnání České a Slovenské republiky |
2001:08 Linie štěpení v České republice. Komparace národní úrovně s příkladem konkrétní lokality |
2001:07 Romská otázka - překážka vstupu České republiky do Evropské unie? |
2001:06 ISSP - Životní prostředí |
2001:05 Mzdová a příjmová diferenciace v České republice v transformačním období |
2001:04 Nositelé vytváření přeshraničního společenství na česko-německé hranici |
2001:03 Adresný příspěvek na nájemné v prostředí České republiky: komparace vybraných modelů |
2001:02 Role politického, kulturního a sociálního kapitálu při výběru střední školy v socialistickém Československu, 1948-1989 |
2001:01 Vliv podpor v nezaměstnanosti, sociálních podpor a dávek sociální pomoci na pracovní motivaci nezaměstnaných v České republice |
2000:07 Pracovní a rodinná praxe mladých lékařek |
2000:06 Vývoj sociální struktury v české společnosti 1988-1999 |
2000:05 Stranická identifikace v České republice |
2000:04 What makes inequalities legitimate? An International Comparison |
2000:03 Náboženství a nadpřirozeno ve společnosti |
2000:02 Transformace a modernizace společnosti na příkladech vybraných institucí |
2000:01 The Housing Policy Changes and Housing Expenditures in the Czech Republic |
1999:11 Geografická analýza pohraničí České republiky |
1999:10 Rise and Decline of Right-Wing Extremism in the Czech Republic in the 1990s. |
1999:09 Vnímané a spravedlivé nerovnosti: vývoj v devadesátých letech a další souvislosti |
1999:08 Postoje československých občanů k demokracii v roce 1968 |
1999:07 Utváření postojů obyvatel českého města I. |
1999:06 Muž v rodině - demokratizace sféry soukromé |
1999:05 Vývoj politiky rovných příležitostí mužů a žen v České republice v kontextu evropské integrace |
1999:04Nositelé přeshraniční spolupráce na česko-německé hranici |
1999:03 Známosti osobností lokální politiky |
1999:02 Trh bydlení, jeho regionální diferenciace a sociální souvislosti |
1999:01 Odraz společenských změn ve veřejném mínění 1990-1998 |
1998:06 Modernizační kontext transformace, strukturní a institucionální aspekty |
1998:05 Poslanci prvního českého parlamentu (1992-1996) |
1998:04 Konzervatismus a liberalismus na pozadí percepce sociálního státu |
1998:03 Česká rodina v transformaci – Stratifikace, dělba rolí a hodnotové orientace |
1998:02 Results of a Czech-Slovak Comparison: Actors of Social Transformation and Modernisation. Attitudes of Individuals an Institutions to Social Transformation |
1998:01 Trh s bydlením a jeho sociální souvislosti - situace v Praze a Brně |
1997:08 Rodina a měnící se gender role – sociální analýza české rodiny |
1997:07 The territorial dimension of public administration reforms in East Central Europe |
1997:06 Czech Women in the Labor Market Work and Family in a Transition Economy |
1997:05 Vývoj vybraných oborů vzdělání z hlediska genderu |
1997:04 Mass Privatization, Distributive Politics, and Popular Support for Reform in the Czech Republic |
1997:03 Politická kultura lokálních politických elit: srovnání českého a východoněmeckého města |
1997:02 Průmyslové podniky se zahraničním kapitálem v česko-německém pohraničí |
1997:01 Political, Organizational and Policy Transformation at the Municipal Level: The Case of Liberec |
1996:12 Osidlování českého pohraničí od května 1945 |
1996:11 Individuální kontakty obyvatel na česko-německé hranici |
1996:10 Socio-Economic Changes in the Czech Republic with an Appendix concerning the 1996 Elections´ Results |
1996:09 Národní identita |
1996:08 Politics, Skills and Industrial Restructuring. Introductory Findings on Local Institutions of Human Resources Development in Czech Machinery Indrustry |
1996:07 Subjective Mobility and Perception of Life Chances in Eastern Europe. Empirical evidence against a Marxist view of relationships between subjective and objective mobility |
1996:06 Zpráva o vývoji sociální struktury české a slovenské společnosti 1945-1993 |
1996:05 Tripartita jako model prostředkování zájmů v politickém systému České republiky |
1996:04 Národnostní a etnické vztahy v českém pohraničí - obraz Čecha, Němce, Rakušana a Roma ve vědomí obyvatel |
1996:03 The Making of Post-Communist Elites in Eastern Europe. A comparison of political and economic elites in the Czech Republic, Hungary and Poland |
1996:02 Sudetoněmecká otázka v názorech a postojích obyvatel českého pohraničí |
1996:01 Demografické chování obyvatelstva České republiky během přeměny společnosti po roce 1989 |
1995:08 Česká republika v roce 1994. Politická ročenka |
1995:07 Problém normativity a policejní represe v předlistopadovém Československu |
1995:06 Industriální vztahy a sociálně politické orientace českých dělníků a manažerů |
1995:05 Rozdíly v chování regionálních populací a jejich příčiny |
1995:04 Women, Work and Society |
1995:03 Trh práce a jeho potenciál |
1995:02 Etnické a národnostní vztahy v pánevní oblasti severních Čech (s důrazem na romskou problematiku) |
1995:01 In Search of Explanations for Recent Left-Turns in Post-Communist Coutries |
1994:09 Česká republika v roce 1993. Politická ročenka |
1994:08 Large-Scale Privatization: Social Conflict and Consensus |
1994:07 Economic Inequalities Old and New: The Czech Case |
1994:06 Prostředky kauzálního modelování v sociologii. Shrnující pojednání o postupech a přehled základních pojmů |
1994:05 Regionální diferenciace sociálních problémů v České republice |
1994:04 A Historical Comparison of Social Structures in the Czech Republic in 1984 and 1993 |
1994:03 Přeshraniční souvislosti sociálních změn v oblasti české části euroregionu Chebsko |
1994:02 Social and Political Transformation in the Czech Republic |
1994:01 Lotus Organizátor. Uživatelská příručka |
1993:09 Sociální a mzdové problémy zaměstnanců malých a středních soukromých podniků |
1993:08 Sociální postavení rodiny jako základního činitele a adresáta sociální pomoci |
1993:07 Changing Conditions - Changing Values? Changes in the position and perception of education during the post-communist transformation: the case of the Czech Republic |
1993:06 Perceptions of Justice. Principles of Distributive Justice in Comparative Perspective |
1993:05 Determinants of Economic Success in the First Stage of the Post-Communist Transformation. The Czech Republic 1989-1992 |
1993:04 Revolution for Whom? Analysis of selected patterns of intragenerational mobility in the Czech Republic |
1993:03 RODINA ´89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi postkomunistické transformace. Česká republika 1989-1992 |
1993:02 RODINA '89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi post-komunistické transformace. Česká republika 1989-1992 |
1993:01 Microsoft Word verze 5.5. Uživatelská příručka |
1992:09 Historical Comparison of Social Stratification Types in Czechoslovakia 1967-1991 |
1992:08 Rodina '89. Úloha mentálních schopností a sociálního původu ve formování vzdělanostních aspirací |
1992:07 The Zero Generation of Small Business Owners in Czechoslovakia |
1992:06 Time Use of Small Business Owners. Results and Methodological Comments |
1992:05 Perception of Changing Inequality in Czechoslovakia |
1992:04 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0 |
1992:03 Politické strany a hnutí v Československu |
1992:02 Politische Partien und Bewegungen in der Tschechoslowakei |
1992:01 Prague in the New Central Europe. International conference 2-4 June 1990 |
1991:09 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0 |
1991:08 Nultá podnikatelská generace |
1991:07 Rodina '89. Zdroje vzdělanostních nerovností |
1991:06 Hodnotové orientace československé mužské mládeže a jejich vztah k obraně vlasti |
1991:05 Gender and the Employment of Higher Education Graduates in Czechoslovakia |
1991:04 Územní vztahy, územní a státoprávní uspořádání České republiky v názorech obyvatel |
1991:03 Social Problems of Participation in the Changing Czechoslovak Economy |
1991:02 K postavení žen v československé společnosti |
1991:01 Socialist Czechoslovakia - System Error and Premises for Change |
1990:06 Názory na rozvoj soukromého podnikání |
1990:05 Growing interest in informal work - consequences for time use research. XIIth World Congress of Sociology, Madrid 1990, Thematic Group 1, Time Use Research |
1990:04 Value-satisfaction Model and the Value of Innovation |
1990:03 Who Gains and Who Loses in a Socialist Redistribution |
1990:02 Ženy a volby '90 |
1990:01 Beyond Educational Inequality in Czechoslovakia |
1989:02 Československá varianta Mezinárodní standardní klasifikace zaměstnání (ISCO) |
1989:01 Family Effect on Educational Attainment in Czechoslovakia, Hungary and the Netherlands |
|
|