Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

O titulu

Kontakt

Redakční rada

Texty

Prodej, distribuce, objednávka

2008:3 Vývoj a determinace vzdělanostních nerovností v České republice v letech 1955 až 2002 v evropském kontextu

Natalie Simonová, Petr Soukup

TEXT JE NAPSÁN V ANGLICKÉM JAZYCE.

Tento text identifikuje vývoj vlivu socio-ekonomických, kulturních a genderových faktorů na reprodukci vzdělanostních nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání v České republice, Švýcarsku, Německu, Polsku a Švédsku. Dosavadní analýzy provedené pouze pro ČR došly k rozporuplným výsledkům jak o samotném vývoji nerovností po pádu socialismu, tak o váze faktorů, které je způsobují, a dosud rovněž nebyla provedena žádná mezinárodní komparace, s jejíž pomocí by bylo možné výsledky získané pro ČR porovnat s jinými státy. Tímto textem tak sice navazujeme na předchozí analýzy, nově je však rozvíjíme ve dvou ohledech: 1) mezinárodním srovnáním a 2) aktualizací vývoje nerovností ve všech zmíněných zemích (České republice, Švýcarsku, Švédsku, Německu a Polsku) až do roku 2002. Jádrem našeho zkoumání je vývoj nerovností v ČR, která stojí v centru našeho zájmu. Porovnání s ostatními státy nám slouží jako zpětná vazba pro adekvátní posouzení hladiny i vývoje nerovností. K analýze jsme použili multi-dimenzionální statistické metody (logitové modelování a log-lineární analýzu), které jsme aplikovali na poslední dostupná mezinárodní data šetření ESS. Model, který jsme vybudovali tak, aby co nejlépe vystihoval české podmínky, jsme poté aplikovali na ostatní zkoumané země, u nichž jsme sledovali odlišnost od české situace. Výsledky nám ukázaly, že současný přístup k terciárnímu vzdělání v ČR je v rámci všech analyzovaných zemí nejvíce determinován kulturní složkou sociálního původu (vzděláním otce). Zemí, která je ČR v tomto ohledu nejvíce podobná, je Švýcarsko. V obou zemích se šance na úspěch v tranzici na vysokou školu v čase zvyšují, přičemž muži mají tyto šance větší než ženy. Vzdělanostní status rodiny je zásadním faktorem vzdělanostní reprodukce také ve Švédsku. Paradoxně pak v zemích, které mají k ČR historicky i geograficky blíže, Polsku a Německu, je naopak zásadní determinantou přenosu vzdělanostního statusu EGP otce.

Klíčová slova

reprodukce vzdělání, vzdělanostní nerovnosti, terciární vzdělání

Shrnutí

Cílem této práce bylo identifikovat vývoj vlivu socio-ekonomických, kulturních a genderových faktorů na reprodukci vzdělanostních nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání v pěti vybraných zemích: České republice, Švýcarsku, Švédsku, Německu a Polsku. Sledovali jsme aktuální trendy v přenosu vzdělanostního statusu rodiny v těchto zemích mezi lety 1955 až 2002. Výsledný model jsme vybudovali tak, aby co nejlépe vystihoval české podmínky, a poté jsme ho aplikovali na ostatní zkoumané země, u nichž jsme sledovali odlišnost od české situace. Dosavadní analýzy provedené pouze pro ČR totiž došly nejen k rozporuplným výsledkům jak o samotném vývoji nerovností po pádu socialismu, tak o váze faktorů, které je způsobují, ale dosud rovněž nebyla provedena žádná mezinárodní komparace, s jejíž pomocí by bylo možné výsledky získané pro ČR porovnat s jinými státy. Nejvíce nás tedy zajímalo, zda se po roce 1989 vzdělanostní nerovnosti snižují či zvyšují, a jakým faktorem je daný trend způsoben, a rovněž to, která z komparovaných zemí je ČR nejvíce podobná.
Protože první selekce, která následně „ředí“ vliv sociálního původu na vyšších tranzicích, se odehrává v 15 letech, nejdříve jsme zkoumali mechanismy působící na prvním vzdělanostním přechodu (tj. mezi základní a střední školou s maturitou). Zjistili jsme, že postupem času se zde šance na úspěšný přechod zvyšují, vyšší šance mají ženy a osoby, které mají vzdělanější otce. Nejlepším modelem zachycujícím vývoj nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání v České republice i dalších komparovaných zemích byl ten, který předpokládal, že šance na přechod mezi střední a vysokou školou se mezikohortně proměňovala, vliv vzdělání otce však byl mezikohortně stabilní a taktéž rozdíly mezi muži a ženami zůstávaly zhruba konstantní. Modelování ukázalo, že proměnná „vzdělání otce“ měla na úspěch respondenta v tranzici pozitivní vliv, že muži mají šanci na přechod na vysokou školu vyšší než ženy a že šance na vstup na vysokou školu se v České republice mezikohortně zvyšovala. Tento model rovněž implikoval, že vliv třídního postavení otce (jeho EGP) na úspěch dítěte v druhé tranzici je nižší než vliv jeho vzdělání.
Modelování reprodukce terciárního vzdělání v jednotlivých zemích odhalilo, že zemí, která je ČR ve způsobu reprodukce vzdělanostního statusu nejvíce podobná, je Švýcarsko. I zde šance na úspěch v tranzici na vysokou školu mezikohortně roste, vliv vzdělání otce je rovněž vysoký a muži mají šance na překonání tranzice vyšší než ženy, a to v podobném poměru, jako v ČR. Jak bylo zmíněno výše, stejně jako v ČR i ve Švýcarsku je vysokoškolské vzdělání tradičně chápáno jako elitní vzdělání, což determinuje vzdělanostní nerovnosti na této úrovni. Nejmenší nerovnosti se nám podle očekávání potvrdily ve Švédsku, kde je poměr šancí mezi potomky obou zmíněných vzdělanostních skupin nejmenší. Švédsko je rovněž zemí odlišnou od ČR, Švýcarska a Německa: na rozdíl od nich zde došlo k poklesu šancí mezi první a druhou kohortou (od druhé kohorty se šance různých vzdělanostních skupin nemění). Švédsko společně s Polskem jsou rovněž jedinými zeměmi, kde mají muži vyšší šance na druhou tranzici než ženy, ve všech ostatních státech je tomu naopak.
V Německu a Polsku je pak působení EGP otce důležitější než jeho vzdělání. Vypadá to tedy, že zatímco v České republice, Švýcarsku a Švédsku dochází k přenosu kulturního kapitálu skrze vzdělání (tj. funguje zde tradiční kanál vzdělání otce – vzdělání dítěte), v Polsku a Německu se tak děje nikoliv skrze vzdělání, ale skrze vazbu profese – vzdělání. Každopádně naše zjištění ukázala, že přístup k vysokoškolskému vzdělání je v ČR v současné době ze všech analyzovaných zemí nejvíce determinován kulturní složkou sociálního původu (vzděláním otce). Dalo by se říci, že česká tradice, tedy zásadní vliv vzdělanostního klimatu rodiny na vzdělání potomků, nebyla stále ještě zvrácena, také díky tomu, že terciární vzdělávání je chápáno stále jako elitní.