Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

O titulu

Kontakt

Redakční rada

Texty

Prodej, distribuce, objednávka

2009:4 Genderová segregace českého trhu práce. Kvantitativní a kvalitativní obraz

Alena Křížková (ed.)

Předložená publikace prezentuje jednak kvantitativní pohled na problematiku genderové segregace – obraz statistiky a jednak kvalitativní obraz sociální reality práce žen, jak ji zobrazují současné české seriály. Poukazujeme na rozsah tohoto problému, jeho souvislosti a jeho zobrazování v médiích. Ke zkoumání genderové segregace na českém trhu práce byla využita analýza statistických dat o trhu práce pomocí indexů segregace, které se běžně využívají v zahraničí. Tato analýza prokázala dlouhodobě přetrvávající stav silně segregovaného českého trhu práce a jen velmi pozvolné snižování míry segregace. Téměř polovina zaměstnaných žen je koncentrována pouze do deseti kategorií zaměstnání (z celkového počtu 107), u mužů je tato koncentrace o něco málo nižší. Na fakt, že problém segregace tkví velmi silně v genderových stereotypech, které v naší společnosti stále významně fungují, jasně ukazují nejčastější zaměstnání českých žen: administrativní pracovnice, zdravotní sestry, učitelky základních škol, uklízečky a prodavačky a nejčastější zaměstnání českých mužů: technici, manuální pracovníci jako zámečníci a nástrojáři, opraváři, řidiči a policisté. Ženy jsou stále považovány především za matky, pečovatelky a bytosti schopné udržovat pořádek, muži jsou zase viděni jako technicky a manuálně zdatní a přirození ochránci. Propojený genderový systém prestiže, segregace, mzdových rozdílů mezi muži a ženami a kvality a podmínek zaměstnání, který funguje v jednotlivých zaměstnáních, stojí v základu genderových nerovností. Tvůrci současných českých seriálů zobrazují sociální realitu jako silně patriarchální, pracovní role žen spíše okrajově, jako něco samozřejmého, co však zároveň ženy příliš nezajímá, a úspěšnost žen v práci je zobrazována spíše jako negativní hodnota.

Klíčová slova

genderová segregace trhu práce, index segregace, genderové stereotypy, analýza mediálních obsahů

Shrnutí

Publikace „Genderová segregace českého trhu práce. Kvantitativní a kvalitativní obraz“ je výstupem projektu Procesy a zdroje genderových nerovností v pracovních drahách žen v souvislosti s proměnou české společnosti po roce 1989 a členstvím ČR v EU, podpořeného Grantovou agenturou Akademie věd ČR na období 2008–2010. Cílem studie bylo představit problematiku genderové segregace trhu práce jednak z hlediska rozsahu tohoto negativního faktoru na českém trhu práce a v evropském kontextu, jednak z hlediska šíře témat, se kterými segregace souvisí, ale i nabídnout nové metodologické postupy, kterými je možné ji zkoumat. Publikace v sobě spojuje „tradiční“ kvantitativní přístup ke studiu segregace a poměrně neobvyklý přístup kvalitativní metodou mediálních obsahů. Domníváme se, že toto spojení podává celistvější přehled o rozsahu problému genderové segregace, než by to bylo možné s využitím pouze jednoho z přístupů.
V úvodní kapitole upozorňuje Alena Křížková na cíle této publikace a na její inovativní přístup při spojení kvantitativní a kvalitativní analýzy. Zároveň vysvětluje použití pojmu genderová segregace v souvislosti s pozicí autorů této publikace v oblasti genderových a feministických studií.
Ve druhé kapitole „Genderová segregace trhu práce – obraz statistiky“ uvádí Alena Křížková definice tohoto jevu a na základě zahraničních studií odpovídá na otázku, jak je segregace v sociologii obvykle měřena. Ve třetí části své kapitoly pak čtenáře seznamuje se situací v České republice prostřednictvím výsledků analýzy statistických dat. Využívá k tomu standardně používané matematické výpočty indikátorů segregace i deskriptivní indikátory segregace a integrace zaměstnání. Tento přístup umožnil zasadit český trh práce z hlediska segregace do evropského kontextu, ukázat trend vývoje genderové segregace v posledních několika letech a popsat konkrétní typy integrovaných a segregovaných zaměstnání i míru koncentrace zaměstnaných žen a mužů do určitých typů zaměstnání.
Český trh práce se vyznačuje poměrně silnou genderovou segregací a k desegregaci dochází jen velmi pomalu. V evropském srovnání se Česká republika nachází mezi zeměmi se silně segregovanými trhy práce. Poměrně vysoká segregace českého trhu práce podle pohlaví může mít určité historické kořeny v dlouhodobé tradici vysoké zaměstnanosti mužů i žen (a to na plný úvazek) a rovněž v dlouhodobě přetrvávajícím rozdělení mužské a ženské práce nejen v domácnostech a soukromé sféře, ale i ve veřejné sféře, v pracovní oblasti i přes existující ideologii emancipace a rovnosti v období státního socialismu. Ukázalo se, že 45,7 % zaměstnaných žen je koncentrováno v 10 typech zaměstnání z celkového počtu 107 kategorií. Každá šestá česká žena je zaměstnána jako administrativní pracovnice, každá jedenáctá je ošetřovatelkou nebo zdravotní sestrou, každá třináctá je „ženou za pultem“ jako prodavačka nebo pokladní. Zatímco v posledních několika letech došlo ještě k navýšení koncentrace žen do několika kategorií zaměstnání, u mužů došlo ke snížení koncentrace a do prvních, nejvíce obsazených kategorií zaměstnání je soustředěno 40,8 % zaměstnaných mužů. Každý sedmý český muž pracuje v manuálním zaměstnání typu kovář, zámečník, mechanik, seřizovač nebo opravář strojů. Každý dvanáctý muž pak je technikem a každý dvacátý řidičem.
Ve třetí kapitole se Alena Křížková zaměřuje na „Příčiny a důsledky segregace“ tak, že v první části uvádí základní teorie genderové segregace trhu práce a ve druhé části čtenáře seznamuje se širokou škálou důsledků segregace v podobě genderových nerovností. Prostřednictvím analýzy statistických dat a dat šetření prestiže zaměstnání ukazuje, jak v prostředí českého trhu práce funguje genderový systém propojení míry segregace zaměstnání, hladiny mzdového ohodnocení, míry prestiže a kvality práce. Ve třetí části této kapitoly pak navrhuje jednak další směry sociologického zkoumání genderové segregace a jednak možné směry politického působení na snižování segregace.
Teorie segregace trhu práce se v zásadě shodují na tom, že za hlavní podíl pozorované segregace je zodpovědná alokace (umisťování) žen a mužů do odlišných zaměstnaneckých rolí, ať už jako výsledek vlastní volby, nebo nátlaku. Ekonomické a sociologické teorie segregace – teorie lidského kapitálu, neoliberální a institucionální teorie – nemohou plně vysvětlit příčiny přetrvávající výrazné segregace zaměstnání. Genderové teorie segregace trhu práce na rozdíl od ostatních teoretických proudů berou v úvahu fakt, že trh práce není izolovaným systémem, a poukazují na významné propojení genderové segregace placené práce na pracovních trzích s genderovou dělbou neplacené práce a péče v domácnostech.
Segregace je jednou z přímých příčin genderových nerovností, z nichž nejviditelnější jsou nerovnosti mzdové. Na českém trhu práce funguje genderový systém propojení míry segregace zaměstnání, hladiny mzdového ohodnocení, míry prestiže a kvality práce, který vytváří typy zaměstnání, které jsou genderované. Tento systém funguje nejen na trhu práce jako celku, ale především v jednotlivých oborech a zaměstnáních. Prozkoumání mechanismů a vztahů fungování tohoto provázaného systému segregace, mezd, prestiže a kvality práce v rámci jednotlivých zaměstnání bude úkolem pro další výzkum.
Čtvrtá kapitola Zdeňka Slobody prezentuje „Obrazy zaměstnaných žen v současných českých televizních seriálech“. Média na jedné straně zobrazují a na straně druhé spolukonstruují žitou realitu, proto i analýza obsahů médií je významným nástrojem zkoumání této reality. Zdeněk Sloboda přináší obsahovou analýzu vybraných současných českých seriálů z hlediska zaměstnání žen. Vzhledem k tomu, že jde o netradiční úhel pohledu na segregovaný trh práce v České republice, je jeho analýza zarámována do teorie mediálních obsahů a teorie jejich genderovanosti. Média pracují s reálnými prvky, žitou realitou lidí a konvenují především se symbolickou strukturou společnosti. Média jsou všudypřítomná, strukturují náš čas a prostor, informují nás; jsou významným nástrojem socializace přinášejícím vzory a normy chování a hodnoty, které jsou převážně genderované. I vzhledem k tomu, že se české televizní seriály odehrávají většinou na pracovišti, a ne v domácnosti, je jejich obsahová analýza jedním z vhodných nástrojů zkoumání reality genderové segregace českého trhu práce. Zdeněk Sloboda díky kvalitativnímu výzkumnému přístupu může předkládat odpovědi na otázku: Jaké jsou (jak jsou zobrazovány) pracující ženy v současných českých seriálech? Současná česká seriálová televizní tvorba symbolicky kopíruje genderovou segregaci pracovního trhu a sociální realitu práce prezentuje jako patriarchální. I když se seriály převážně odehrávají na pracovišti, pracovní role žen jsou zobrazovány spíše jako druhotné a pracovní úspěch žen jako negativní hodnota.