Publikace AAV – Práce z Archivu AV
Práce z Archivu Akademie věd, řada B
navazují na Práce z dějin Československé akademie věd, České akademie věd ). Vydává Archiv AV ČR (resp. dříve Ústřední archiv ČSAV ) v Praze. ISSN 1213-7928.
Většina zásoby starších svazků byla zatopena při povodni.
Řada B
obsahuje monografické práce, soupisy, edice dokumentů, inventáře. (Řazeno od nejnovějších k nejstarším).
JAROSLAVA HOFFMANNOVÁ: Institucionální zázemí humanitních a sociálních věd v českých zemích v letech 1848–1952. [The Institutional Framework for the Humanities and Social Sciences in the Czech Lands 1848–1952.]
Praha, Archiv AV ČR 2009. Práce z Archivu Akademie věd, B 18.
Knižní monografie postihuje v širokém záběru vývoj institucionálního ukotvování humanitních a sociálních věd v českých zemích od revoluční poloviny 19. století do vzniku Československé akademie věd. V každé z pěti chronologicky řazených kapitol je výklad členěn obdobně: 1. Univerzity a další vysoké, příp. vyšší školy, 2. Další subjekty vědy jako celku - vědecké společnosti a spolky, 3. Subjekty jednotlivých vědních oborů celozemského dosahu - zemští historiografové, historická komise zemská, spolky jednotlivých vědních oborů, vědecké a odborné časopisy, dále kongresy, sjezdy a konference, 4. Samostatná výzkumná zařízení, 5. Subjekty pěstující vědu vedle dalších úkolů - muzea, knihovny, archivy, galerie, nakladatelství a vydavatelství, kinematografie, 6. Další spolky a neformální uskupení se vztahem k vědě - matice, studentské a jiné spolky, salony a další společnosti, 7. Regionální instituce věnující se vědě - kláštery, gymnázia, regionální spolky a jiná zařízení. V závěrech jednotlivých kapitol jsou vedle shrnutí připomenuty širší společenské souvislosti a dění, ovlivňující vývoj vědeckých institucí a postavení vědců.
Základní příručka pro spolehlivou orientaci v zasazení společenských věd do dobové institucionální sítě je doplněna rejstříkem osob a anglickým resumé.
Brož., 368 s., 250 Kč. ISBN 978-80-86404-25-7
LUDMILA SULITKOVÁ: Vývoj městských knih v Brně ve středověku (v kontextu vývoje městských knih v českých zemích).
Práce z Archivu Akademie věd. Řada B, svazek 17. Praha, Archiv AV ČR 2004. Vydáno ve spolupráci s Archivem města Brna.
Soubor 50 městských středověkých knih z Brna, který je po knihách dochovaných z Chebu nejbohatším souborem městských knih v českých zemích, byl podroben komplexnímu diplomatickému a paleografickému rozboru na základě obecně uznávané kategorizace. Výsledky rozboru byly konfrontovány s poznatky o městských knihách jiných našich královských i poddanských měst ve snaze definovat nejen obecné vývojové tendence, ale především místní zvláštnosti. Zahrnuty jsou, což není v naší historiografické produkci běžné, též knihy právní. Výklad o městských knihách je zasazen do širšího rámce historicko-správního vývoje města a jeho kanceláře.
Brož., 259 s., 165 Kč. ISBN 80-86404-13-7
BOHUMIL NĚMEC: Vzpomínky.
Práce z Archivu Akademie věd, řada B, svazek 16. Praha, Archiv AV ČR 2002, 644 s. ISBN 80-86404-04-8
Svazek je uveden třemi průvodními studiemi: Václav Podaný: Život, písemná pozůstalost a vzpomínky Bohumila Němce; Stanley B. Winters: Vzpomínky Bohumila Němce na českou vědu a kulturu; Jan Janko: Vědecké dílo Bohumila Němce. Následuje výběr ze 30 Němcových sešitů vzpomínek, úvah, esejů a medailonů, psaných převážně v letech 1950 a 1951, je členěn do pěti tematicky vyhraněných celků: (1) Vzpomínky na rodinu, školní léta a dobu osobního dozrávání; (2) Studium, vědecký vývoj, odborné aktivity; (3) Mezinárodní vědecká spolupráce a poznatky z cest; (4) V zamyšlení nad vědou a jejími tvůrci; (5) Politická a veřejná činnost. Připojeny jsou odkazy k archivním pramenům, rejstřík a obrazová příloha.
Své zápisky, kde se o něm a o jeho práci lze dočíst mnohé, byť ovšem ne vše, B. Němec koncipoval v době, která precizním pamětem nepřála. Komunistický tlak, v 50. létech nejdůraznější, způsobil, že ožehavá politická místa posouval do pozadí a věnoval se spíše svým cestám, setkáním se zahraničními kolegy a komentářům o vývoji věd. Přesto jeho vzpomínání je barvitým záznamem dlouhého a přes všechny peripetie úspěšného života vědce.
ROZEBRÁNO
HANA BARVÍKOVÁ – VÁCLAV PODANÝ: Emigrace z Ruska v meziválečném Československu. Prameny v českých, moravských a slezských archivech.
Práce z dějin Akademie věd, řada B, svazek 15. Praha 2000, 492 s. ISBN 80-86404-01-3
Přehled dokumentů vážících se k uvedenému tématu, byl soustředěn díky spolupráci všech archivů Česka. Upozorňuje na dobové informace o osobách a jejich aktivitách (tedy i jejich organizacích, časopisech apod.), jak jsou podchyceny v materiálech ve fondech a sbírkách z provenience českých institucí (např. materiály o emigraci v záznamech orgánů státní správy či samosprávy) a v dokladech fondů osobností (např. korespondence a jiné dokumenty v písemných pozůstalostech českých politiků, vědců, umělců apod.). Členěno dle archivů, uvnitř dle fondů, každé heslo vždy informuje o množství dokumentů, jejich časovém rozsahu, stručně je charakterizuje a odkazuje na signatury a inventární čísla. Pro další orientaci je svazek doplněn osobním rejstříkem, rejstříkem názvů institucí a periodik a rejstříkem zeměpisným. Vyšlo jako výsledek grantu GA ČR č. 409/97/0818.
ROZEBRÁNO
HANA BARVÍKOVÁ – HELENA JANDEROVÁ – VÁCLAV PODANÝ: Fondy a sbírky Archivu Akademie věd České republiky.
Práce z dějin Akademie věd, řada B, svazek 13. Praha 1999
Stručný průvodce je členěn na oddíly věnované fondům institucí (tzv. předchůdci ČSAV – zejména Královská česká společnost nauk, Česká akademie věd a umění, Masarykova akademie práce a dalších 34 institucí; fondům z působnosti ČSAV, přes 200 fondů), písemným pozůstalostem vědeckých osobností (necelých 250, jedna z nejbohatších sbírek tohoto druhu v republice), sbírkám a knihovně Archivu. U každého hesla, popisujícího fondu či sbírku jsou zachyceny podstatné informace o časovém rozsahu fondu a životě člověka či existenci instituce, stručná charakteristika dochovaného materiálu, jeho využitelnosti a přístupu k němu. Orientaci napomáhají rejstříky – osobní, institucí a periodik, věcný a zeměpisný. Svazek je uveden informací o minulosti a přítomnosti Archivu AV ČR.
Brož., 361 s., 80 Kč. ISBN 80-902464-3-5
JAN JANKO: Vědy o životě v českých zemích 1750–1950.
Práce z dějin Akademie věd, řada B, svazek 12. Praha 1997, 612 s. ISBN 80-902464-0-0
Rozsáhlé monografické dílo zaplnilo v roce vydání mezeru v dějinách oboru a je takovou prací dodnes. Vychází z dlouholetého studia a bezpečné znalosti látky. Autor je rozčlenil chronologicky do pěti oddílů; podává v nich vždy přehled o vývoji jednotlivých disciplín věd o životě podle předem daného klíče, zařazen je také vždy výklad o institucích v oboru. Úvodní a závěrečná kapitola sumarizují jak postavení pojednávaných disciplin v české společnosti a v práci položené otázky, tak odpovědi na ně. Významným doplňkem je nejenom literatura, ale i výběrový odborný rejstřík osobností, který heslovitě podchycuje životní dráhu a dílo zahrnutých postav.
ROZEBRÁNO
ANTONÍN KOSTLÁN: Societas incognitorum. První učená společnost v českých zemích.
Práce z dějin Akademie věd, řada B, svazek 11. Praha 1996, 74 s.
Svazek věnovaný olomoucké vědecké společnosti vzniklé v polovině 18. století je rozšířenou verzí příspěvku předneseného na jednání konference Historická Olomouc XI, shrnující tematiku 2. sekce „Vývoj vědeckých společností mimouniverzitního charakteru v evropském kontextu“. Zasazuje vznik a existenci první takové instituce v rakouském soustátí, působící mimo vzdělávací okruh, do širších okolností společensko-geografických i chronologických. Doplněn je ediční ukázkou z jejího časopis Monatliche Auszüge, ilustracemi a výběrem literatury.
ROZEBRÁNO
HERBERT STEINER: První rakouský vyslanec v Praze. / Der erste österreichische Gesandte in Prag.
Práce z dějin Akademie věd, řada B, svazek 10. Praha 1995
Publikace vydaná souběžně v české a německé verzi je věnována Ferdinandu Markovi, který působil jako diplomat v Československu v letech 1918–1938. Krátkými slovy doplnili W. Schallenberg, J. Opat a B. Coudenhove. Svazek je příspěvkem k dějinám česko-rakouských vztahů ve složitém období, do něhož zasahovaly dva totalitní režimy, s nimiž se musel F. Marek potýkat. Brož., 120 s., 50 Kč
HANA BARVÍKOVÁ – VÁCLAV PODANÝ A KOL.: Ruská a ukrajinská emigrace v Československé republice 1918–1938. Přehled archivních fondů a sbírek uložených v České republice.
Práce z dějin České akademie věd, řada B, svazek 9. 1. vydání Praha 1995, 2. vydání Praha 1996; ruská verze vydaná ve spolupráci se Slovanského ústavu AV ČR Praha 1995, česky 108 s.; rusky: 132 s. ISBN 80-85494-20-5
Přehled fondů a sbírek, vzniknuvších z činnosti a života představitelů této emigrace a jejich institucí u nás, obsahuje stručný popis instituce či životopis osobnosti, množství dochované dokumentace, informaci o jejím uložení.
ROZEBRÁNO
ZDENĚK ŠOLLE (ed.): Karel Kautsky a Československo.
Práce z dějin České akademie věd, řada B, svazek 8. Praha 1995, 372 s. Vydáno spolu s Masarykovou dělnickou akademií v Praze a podporou firmy Mitsubishi Denzel.
Výbor z edice Karl und Luise Kautsky. Briefwechsel mit der Tschechoslowakei 1879–1939, kterou Z. Šolle připravil spolu s Janem Gielkensem, zpřístupňuje českému zájemci podstatnou část korespondence předního představitele německé sociální demokracie a jeho ženy s představiteli českého politického a kulturního života. Pro informaci je doplněn i soupis všech dopisů originální edice, v přílohách především několika Kautského statěmi a soupisem překlaů jeho prací do češtiny, resp. slovenštiny, a jmenným resjtříkem.
ROZEBRÁNO
ALENA MÍŠKOVÁ – MICHAEL NEUMÜLLER (ed.): Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách / Die Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen. 1891–1945. Materiály k dějinám a inventář archivního fondu.
Práce z dějin České akademie věd, řada B, svazek 7. Praha 1994, 444 s.
Inventář archivního fondu, doplněný dějinami instituce a fondu, je publikován v češtině i v němčině a doplněn přehledem členů a seznamem použité literatury. Uvedená Společnost byla přední institucí českých Němců v uvedených letech a vznikla jako protějšek České akademie věd a umění; fond obsahuje především korespondenci členů, žadatelů o podporu a dalších představitelů dané komunity.
ROZEBRÁNO
ZDENĚK ŠOLLE (ed.): Masaryk a Beneš ve svých dopisech z doby pařížských mírových jednání v roce 1919. Díl 1, 2.
Práce z dějin České akademie věd, řada B, svazek 5+6. Praha 1993, 1994, 426 s.
V prvním, útlejším svazku (III + 106 s.) je edice uvozena jednak vysvětlením jejího vzniku, jednak důkladnou studií Z. Šolleho o pařížské konferenci a o počátcích samostatného státu. Druhý svazek (320 s.) obsahuje 97 dopisů (první je datován 7. X. 1918, poslední 14. XII. 1919), psaných oběma prominenty; jsou opatřeny vysvětlujícími poznámkami, případně překladem. Tento svazek je doplněn rejstříkem osob s životními daty a stručnou charakteristikou. Originály dopisů jsou majetkem Archivu Ústavu T. G. Masaryka, o.p.s., uloženy v Archivu Masarykova ústavu AV ČR (nyní Gabčíkova 10, 182 00 Praha 8).
ROZEBRÁNO
Osobní fond Jaroslava Heyrovského. Inventář.
Práce z dějin ČSAV, řada B, sv. 4. Praha, Ústřední archiv ČSAV 1989, XXXIII + 365 s.
Písemná pozůstalost dosud jediného českého nositele Nobelovy ceny za vědu (1959) bohatě dokládá celý jeho profesionální a částečně i soukromý život. Dochované dokumenty jsou uspořádány v zásadě podle schématu používaného v A AV pro tento typ archiválií (životopisný materiál, korespondence, výsledky vědecké práce, dokumenty o organizačních aktivitách, ilustrační materiály o původci fondu, písemnosti rodinné a cizí provenience); doplněno soupisem dochovaných publikovaných prací. Vlastní inventář je uveden životopisem, dějinami fondu, jeho charakteristikou a možným využitím, komplementárními prameny a literaturou (vše i v anglickém souhrnu). V závěru je osobní rejstřík a rejstřík institucí.
ROZEBRÁNO
ALENA ŠLECHTOVÁ – JOSEF LEVORA: Členové České akademie věd a umění. 1890–1952.
Práce z dějin ČSAV, řada B, sv. 3. Praha, Ústřední archiv ČSAV 1989, 622 s.
Přehled všech členů Akademie v oddílech podle typu členství (členové domácí, zahraniční, čestní; domácí, kteří nepřijali volbu; zahraniční, kteří nebyli potvrzeni). Úvod členství charakterizuje, doplněn je o použitou literaturu a přehled hlavních funkcionářů za celou existenci ČAVU. Každé heslo vedle úplného jména informuje o životních datech, profesionálním působení, členství a funkcích v ČAVU, případně v Královské české společnosti nauk a Československé akademii věd, o bibliografii o členu (biografie či nekrology) a konečně o bibliografii jeho prací.
ROZEBRÁNO
JIŘÍ BERAN: Vznik České akademie věd a umění v dokumentech.
Práce z dějin ČSAV, řada B, sv. 2. Praha, Ústřední archiv ČSAV 1989, VII + 446 s.
Soubor 55 dokumentů je uveden detailní studií o peripetiích vzniku Akademie, v níž je vysvětlen také výběr dokladů; připojeny jsou seznam zkratek a přílohy (přehled verzí stanov; složení ČAVU na konci roku 1891), chronologický přehled hlavních událostí a rejstřík osob se stručnými charakteristikami, přehled použitých pramenů a literatury a německé resumé.
ROZEBRÁNO
ALENA ŠLECHTOVÁ – JOSEF LEVORA – JIŘÍ BERAN: Česká akademie věd a umění. 1890–1952. Inventář archivního fondu.
Práce z dějin ČSAV, řada B, sv. 1. Praha, Ústřední archiv ČSAV 1989, 226 s.
Základní informace o obsahu archivního fondu přední české vědecké instituce; úvod fond charakterizuje a stručně podává dějiny instituce. Nechybí rejstříky – osobní, zeměpisný a věcný.
ROZEBRÁNO