Metodologie

Konference

Vědecká tematika

Z historie

Granty

Výsledky

Postavení

Postavení v rámci vědeckého profilu ústavu, mezi vědeckými pracovišti a v mezinárodních vědeckých stycích

Studium života a díla Jana Amose Komenského, přední postavy v dějinách české vědy a kultury, má své významné postavení v oblasti badatelských aktivit zaměřených k ranému novověku. V rámci ústavu souvisí činnost oddělení s badatelskými projekty věnovanými dějinám českého myšlení, svým zaměřením na období raného novověku navazuje zejména na práci oddělení pro dějiny starší české filosofie. Projekt souborného vydání díla J.A. Komenského pak spadá do ústavní i celoakademické koncepce edic pramenů k dějinám českého myšlení.
V současné době je komeniologické oddělení Filosofického ústavu AV ČR jediným pracovištěm v  České republice, jež se odkazu Komenského věnuje systematicky jak v oblasti ediční, tak interpretační. Především dlouhodobý projekt kritického vydání celého díla J.A. Komenského patří k těm úkolům české vědy i kultury, jež je možno úspěšně řešit právě ve specializovaném týmu badatelů zejména příslušných filologických, ale také dalších (převážně humanitních) oborů. Ve stávající struktuře české vědy poskytuje pro práci takového týmu výhodnější podmínky pracoviště AV.
Komeniologickým bádáním se zabývají také zástupci dalších vědeckých institucí na našich universitách a v  několika museích; vlastní komeniologické oddělení má Museum J.A. Komenského v  Uherském Brodě. Komeniologické pracoviště AV ČR má však mezi nimi své specifické a nezastupitelné postavení, zejména vzhledem k jeho soustavné badatelské a ediční činnosti.
Oddělení udržuje styky se zahraničními vědeckými institucemi, zabývajícími se dílem Komenského a dějinami (zejména oblast dějin kultury) raného novověku. K těm patří především Comeniusforschungsstelle v  Německu (původně Universität Bochum, ved. prof. Klaus Schaller, v současné době Universität Düsseldorf, ved. prof. Gerhard Michel), dále University of Sheffield a další specialisté (Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Rusko, Španělsko, Švédsko), kteří tvoří také stálý okruh přispěvatelů do revue Acta Comeniana.
 

Z historie oddělení

Současné oddělení pro studium a vydávání díla J.A. Komenského Filozofického ústavu AV ČR vychází ve své činnosti především z výsledků několika etap působení původně pouze ediční oddělení na různých akademických pracovištích, navazuje však také na práci komeniologického oddělení, jež tvořilo kdysi základ Kabinetu pedagogických věd a posléze Pedagogického ústavu J.A. Komenského ČSAV.
Záměr zřídit v Akademii věd tým pro vydávání díla J.A. Komenského vznikl v souvislosti s blížícím se 300. výročím vydání souboru Opera didactica omnia (Veškeré didaktické spisy - vydány 1657 v Amsterodamu). Původní návrh předpokládal, že nově vzniklý tým naváže na přerušené vydávání Veškerých spisů J.A. Komenského  (8 svazků, Brno 1910-1929, r. 1938 vyšla upravená reedice sv. 4). Tehdejší vláda ČSR však nakonec r. 1956 rozhodla vydat celé dílo Komenského v původních jazycích s českým překladem. K  zajištění tohoto záměru byla nejprve zřízena vládní komise v čele s akad. Z. Nejedlým.
Prezídium tehdejší ČSAV pak ustavilo v r. 1958 redakční radu v  čele s předsedou prof. Jaromírem Běličem a vědeckým tajemníkem prof. Antonínem Škarkou, složenou z čelných československých komeniologů a představitelů oborů, do nichž dílo J.A. Komenského zasahuje. Na návrh této redakční rady zřídila Akademie věd Sekretariát redakční rady pro vydání Díla J.A. Komenského, přičleněný hospodářsko-administrativně k Ústavu pro jazyk český ČSAV. Toto malé pracoviště se v součinnosti s redakční radou zasloužilo o úspěšné zvládnutí přípravných prací, jež bylo nezbytné provést před zahájením vlastního vydávání, a stalo se základem Kabinetu pro vydání Díla J.A. Komenského ČSAV, ustaveného k 1.1.1969 (byl rovněž volně přičleněn k Ústavu pro jazyk český). Tou dobou už byly připraveny k vydání první svazky kritické edice J.A. Comenii Opera omnia - Dílo J.A. Komenského. Zkušenosti získané při jejich přípravě vedly k úpravám původního záměru: především bylo upuštěno od překladů jinojazyčných spisů do češtiny; kromě úspor v rozsahu edice vedlo k tomuto kroku patrně i rozhodnutí vydat v českém jazyce poměrně rozsáhlé Vybrané spisy J.A. Komenského, jejichž vydání se připravovalo v komeniologickém oddělení Pedagogického ústavu J.A. Komenského ČSAV (8 svazků se samostatným rejstříkem, Praha SPN 1958-1978).
V Kabinetu pro vydání Díla J.A. Komenského se soustředily všechny práce redakční a do značné míry i celá vědecká příprava edice, když sem začali být vedle zakladatelských osobností J.Běliče, A.Škarky, dalšího bohemisty (a germanisty) Stanislava Králíka a klasické filoložky Julie Novákové přijímáni a zaškolováni i mladší pracovníci. Nadějně se rozvíjejícímu pracovišti však nebylo dopřáno dlouhého trvání. v důsledku personálních změn, v  něž vyústily „normalizační" politické prověrky roku 1970, byla ukončena samostatná existence Kabinetu a jeho pracovníci (s výjimkou svého externího vedoucího prof. J.Běliče) byli převedeni do Pedagogického ústavu J.A. Komenského ČSAV, kde byli začleněni do oddělení pro komeniologii a dějiny školy a pedagogiky. Zde sice vyvolávalo jisté rozpaky přísně filologické zaměření ediční (a v určité míře i interpretační) práce, nicméně se i přesto podařilo udržet v  další práci trend nastoupený v době působení při Ústavu pro jazyk český a postupně pro něj získat v novém prostředí i určitý respekt.
V Pedagogickém ústavu J.A. Komenského prošlo oddělení řadou personálních změn, jež znamenaly střídavě přínos i ztráty, byla tu připravena a vydána řada dalších svazků edice, dařilo se v rámci možností i účelně budovat příruční knihovnu a tuzemské i zahraniční styky s institucemi, jež se ve své činnosti zabývají i některými oblastmi komeniologických studií. Zde se také v průběhu 80. let rozhodovalo o aktivitách, jimiž se Akademie věd hodlala zapojit do oslav 400. výročí narození J.A. Komenského v r. 1992. V této souvislosti se zrodil záměr přeložit do češtiny kompletní Obecnou poradu o nápravě věcí lidských (De rerum humanarum emendatione consultatio catholica); ke vzniku tohoto vůbec prvního kompletního překladu Obecné porady do národního jazyka významnou měrou přispěli i členové současné komeniologické oddělení, neboť vedle podílu na překládání zajistili především redakci celého překladu i komentářů.
Ke dni 1.V.1990 byla větší část komeniologického oddělení delimitována z Pedagogického ústavu J.A. Komenského ČSAV do Filozofického ústavu ČSAV v Praze (od 31.XII.1992 AV ČR), kde dnes tvoří skupinu pro studium a edici díla J.A. Komenského; jádro převedeného kolektivu pocházelo z ediční oddělení. Celé toto oddělení pak bylo součástí kolektivu, jemuž byla v r. 1991 udělena cena ČSAV za výsledky komeniologického bádání.
Hlavním úkolem zůstala i v rámci nového pracoviště příprava kritického vydání Dílo J.A. Komenského, vedle toho převzalo oddělení též podíl na vydávání mezinárodní komeniologické revue Acta Comeniana (po zrušení Pedagogického ústavu J.A. Komenského zůstala celá příprava vydání i redakce revue plně na komeniologické skupině Filosofického ústavu AV ČR). S plnou podporou nového mateřského pracoviště i vedení Akademie prošlo oddělení úspěšně jubilejním rokem 1992, kdy se její členové zúčastnili řady domácích i zahraničních konferencí, konaných k 400. výročí narození J.A. Komenského, spolupracovali na přípravě stálých expozic i výstav v muzeích a knihovnách a vykonali mnoho další odborné i organizační práce. Jako všichni ostatní členové kolektivu překladatelů Obecné porady do češtiny byli i členové oddělení oceněni vládní jubilejní medailí Komenského, tento překlad  však získal kromě toho také výroční prémii Obce překladatelů.
Přestože v následujících letech se oddělení nevyhnulo dalším personálním změnám, způsobeným hlavně odchodem některých členů na jiná pracoviště, a přestože ne všechny tyto odchody bylo možno vzhledem k úsporným opatřením v celé Akademii kompenzovat přijetím nových pracovníků, lze o období po jubilejním roce 1992 hovořit jako o době určité stabilizace v  nových vnějších i vnitřních podmínkách, ale také o rozšíření její výzkumné i ediční tematiky dále za hranice dané dílem Jana Amose Komenského. V tomto období také prošlo oddělení se ctí hodnocením ústavu, organizovaným Akademií věd.
Oddělení je v současné době v ČR jediným pracovištěm, jež se věnuje systematicky jak studiu, tak vydávání díla J.A. Komenského. Při zajišťování svých aktivit spolupracuje s oběma našimi předními muzei J.A. Komenského (Muzeum J.A. Komenského v Uherském Brodě a Okresní vlastivědné muzeum J.A. Komenského v  Přerově) a s jednotlivými badateli z dalších ústavů AV ČR a z univerzit (UK Praha, MU Brno, UP Olomouc). Oddělení udržuje pracovní kontakty i se zahraničními partnery, v poslední době zejména se skupinou, jež na University of Sheffield pracovala na The Hartlib Papers Project, a se skupinou expertů, jež v rámci Deutsche Comeniusgesellschaft připravuje dvanáctisvazkové vydání vybraných spisů J.A. Komenského v německém překladu.
Edice DJAK patří k dlouhodobým projektům AV ČR, ke stěžejním úkolům v rámci humanitních disciplin vedle dalších edic (zejména spisy M.Jana Husa), velkých slovníků a podobných publikací. (Ve světovém měřítku je srovnatelná např. se souborným vydáváním spisů Erasma Rotterdamského.)

 

Vědecká tematika

Stěžejním úkolem oddělení je příprava souborné kritické edice J.A. Comenii Opera omnia - Dílo J.A. Komenského (v jazycích originálu) - dále DJAK. Vedle jiných obdobných edičních projektů v AV ČR (např. edice spisů M. Jana Husa) zprostředkovává pro další badatelské využití významnou část pramenů k dějinám českého myšlení a kultury. Svým vybavením (rozsáhlý vědecký aparát, textový i výkladový) se důstojně řadí k srovnatelným projektům v  evropském měřítku (např. souborné vydání spisů Erasma Rotterdamského).
Vedle ediční práce se členové oddělení podle svého odborného zaměření věnují také studiu a interpretaci díla J.A. Komenského, a to zejména v oblasti filosofie, filologie a historie. K tomu přistupuje také soustavný výzkum pramenné základny pro kritické vydávání Komenského spisů, včetně kompletace údajů o současném uložení a stavu příslušných pramenných materiálů v evropských knižních a archivních fondech.
Do této oblasti spadá projekt Korespondence J.A. Komenského a její význam pro dějiny kultury a vědy 17. století, přijatý GA ČR na léta 1995-1997, jehož nositelem byl PhDr Jiří Beneš. Cílem projektu bylo vytvořit počítačovou databázi korespondence J.A. Komenského a v knižní podobě publikovat její soupis spolu s doprovodnými studiemi o problematice intelektuální komunikace v 17. století. Součástí tohoto projektu byl i britsko-český seminář, který se konal v září 1995 v Praze.
Oddělení vydává (v současné době ve dvouleté periodicitě) mezinárodní revui Acta Comeniana (šéfredaktorka PhDr. M. Bečková, CSc., výkonný redaktor PhDr. V. Urbánek, PhD.).

Pokud jde o ediční aktivity, lze o postavení pracoviště hovořit takřka jako o výlučném, a to i v mezinárodním měřítku, poněvadž ostatní komeniologická pracoviště, či jednotliví badatelé, vydávají-li Komenského texty, pak obvykle v  edicích zaměřených spíše populárně (někdy i s výkladovým aparátem, zřídkakdy však s aparátem textovým) nebo ve faksimiliích (na základě starších vydání). Studiu a interpretaci díla J.A. Komenského se z různých hledisek věnují badatelé i některá pracoviště (příp. společnosti) v řadě zemí světa; v této oblasti usiluje oddělení jednak o navazování spolupráce na konkrétních tématech, jako např. s pracovníky sheffieldské univerzity na projektu věnovaném Komenského korespondenci, jednak o aktivní účast na mezinárodních vědeckých setkáních, včetně jejich pořádání na půdě AV ČR. V posledním období se rozbíhá také spolupráce členů oddělení na projektu několikasvazkového výboru ze spisů J.A. Komenského v německém překladu, který připravuje Deutsche Comeniusgesellschaft v  Berlíně.

 

Metodologická orientace oddělení

V ediční práci vychází oddělení z postupů vypracovaných zakladateli edice, kteří navázali na dlouholeté tradice vydávání antických latinských textů a památek starší české literatury. Tyto ediční postupy se v práci oddělení přizpůsobují konkrétním podmínkám a charakteru vydávaných spisů. Interpretační studie předpokládají především širokou heuristickou přípravu a v návaznosti na ni kritickou analýzu historických a literárních pramenů; uplatňují se tu tedy metody zejména historické a filologické analýzy a komparace.

 

Nejdůležitější výsledky práce oddělení

Nejvýznamnější publikované výsledky práce oddělení za poslední období souvisejí s Komenského jubilejním rokem 1992: tehdy vyšly dva svazky edice DJAK, a to sv. 15/III se spisy ze 40. let a z 1. poloviny 50. let 17. století, zařazených do souboru Opera didactica omnia, a sv. 23 s první kompletní kritickou edicí významné části rukopisné pozůstalosti Komenského, nedokončeného projektu všenápravného díla dochovaného pod titulem Clamores Eliae.
Členové oddělení významně přispěli ke vzniku prvního kompletního překladu rozsáhlého sedmidílného traktátu Komenského De rerum humanarum emendatione consultatio catholica do národního jazyka. Český překlad tohoto pro studium Komenského myšlení klíčového díla vyšel rovněž v jubilejním roce 400 let od narození Komenského. Členové oddělení se na něm podíleli jak autorsky (překlady, komentáře), tak redaktorsky (veškeré redakční práce na překladech i komentářích). Vynaložili také nemalé úsilí organizační, bez nějž nebyl zdar celého projektu myslitelný. Překlad Obecné porady znamená zpřístupnění myšlenkového odkazu Komenského i širší veřejnosti, a to v dosud nebývalém rozsahu. V neposlední řadě lze výsledky práce na překladu považovat za přípravu na kritické vydání Obecné porady v rámci DJAK. Význam a kvalitu tohoto překladu ocenila prémií za r. 1992 Obec překladatelů.
V oblasti interpretace patří k významným pracím soubor tří studií V. Soudilové, zaměřených ke komeniologickému odkazu J. Patočky a k filosofickým otázkám Komenského irénismu a pedagogiky. Jde o úspěšně obhájenou kandidátskou disertaci, která vyšla r. 1991 s úvodní studií R. Palouše. (Práci byla r. 1993 udělena cena Josefa Hlávky.)
Členové současné komeniologické oddělení FLÚ AV ČR tvořili významnou součást širších seskupení komeniologických badatelů, jež byla za svou práci odměněna v r. 1991 cenou ČSAV za výsledky komeniologického bádání.

Členové oddělení se podílejí i na nekomeniologických edičních projektech.
Tak M. Klosová a J. Bartoň připravili k vydání kritickou edici spisu Valeriana Magni De Luce mentium et eius imagine; edice vyšla ve Varšavě r. 1994 spolu s polským překladem, pořízeným polskými badateli.
Pro souborné vydání díla Johanna Valentina Andreae (vyd. Frommann-Holzboog Verlag, Bad Canstatt, Stuttgart 1998) připravili J. Beneš a J. Matlová edici spisu Theophilus, pro niž zpracoval J. Beneš také úvod.

Pro Sebrané spisy Jana Patočky připravila Věra Schifferová k vydání jeho Komeniologické studie (díl I–III, Praha 1997, 1998, 2003).

Komeniologické oddělení tedy přispívá české vědě a kultuře především zpřístupňováním literárního a myslitelského odkazu J.A. Komenského odborné veřejnosti ve formě kritického vydání jeho spisů. Edice DJAK, která nachází své uplatnění v širokém mezinárodním měřítku, již přinesla řadu vůbec prvních kritických vydání Komenského prací. Editoři kladou při své práci důraz na využití co největšího množství pramenů, což jim umožňuje průzkum příslušných knihovních a archivních fondů. Díky tomu poskytuje edice svým uživatelům - kromě spolehlivého znění textů, což je u kritické edice samozřejmost - i informace o případném vývoji vydávaných prací a o autorových postupech při práci s vlastními texty. Kromě textu a textového aparátu v užším slova smyslu usilují editoři o zprostředkování podstatných údajů k věcnému výkladu a ke snazšímu pochopení textů, a to zejména z oblasti dějin, dějin filosofie, dějin literatury, ale i o stylu a literární výstavbě vydávaných textů.
Odborné studie členů oddělení vycházejí v zahraničí zejména ve sbornících z konferencí; mezinárodní dosah mají však i domácí periodika Acta Comeniana (vyd. FLÚ AV ČR) a Studia Comeniana et historica (vyd. Muzeum J.A. Komenského v Uherském Brodě), v nichž obou někteří členové oddělení působí v redakčních radách a všichni v nich publikují své práce.

 

Podíl na vědeckých konferencích

Pracovníci oddělení se aktivně účastnili mezinárodních vědeckých konferencí spojených s výročím J.A. Komenského v letech 1991-1993 i některých konferencí věnovaných obecnější problematice kulturních dějin raného novověku. Organizačně se podíleli především na mezinárodní konferenci "Odkaz J.A. Komenského a výchova člověka pro 21. století", 1992, Praha (dr. Steiner - organizační tajemník jedné ze sekcí), na přípravě tematického zaměření uherskobrodských komeniologických kolokvií (1991, 1993, 1995) a organizovali též česko-polský seminář "Myšlenkové proudy doby Komenského v polsko-českém kontextu", 1992, Praha. V září r. 1995 uspořádalo oddělení v Praze britsko-český seminář "Korespondence J.A. Komenského a Hartlibův archiv jako prameny k dějinám intelektuální komunikace v 17. století". Na r. 1999 chystá ve spolupráci s Ústavem pro klasická studia AV ČR seminář o ediční problematice.

Účast na hlavních mezinárodních konferencích (v závorce počet pracovníků):
Moskva, 1990 (3)
Bremen, 1991 (1)
Bayreuth, 1991 (1)
Praha, 1992 (5)
Bratislava, 1992 (3)
Uppsala, 1992 (1)
Berlin, 1992 (2)
Amsterdam, 1992 (3)
Klaipeda, 1992 (5)
Palma, 1992 (3)
Madrid, 1992 (1)
Macerata, 1992 (1)
Roma, 1993 (1)

V současné době pracuje oddělení především na edici spisů zařazených do souboru Opera didactica omnia a paralelně se připravují k vydání spisy s tematikou historickou a homiletika. Tak jako v řadě dosud vyšlých svazků DJAK přinesou i právě připravované svazky několik vůbec prvních kritických vydání významných Komenského spisů; to se týká např. velkých jazykových učebnic (Vestibulum a Atrium), jimž dosavadní editoři nevěnovali pozornost, přestože představují základní kameny Komenského koncepcí jazykového, ale i věcného vzdělávání.
Vedle edice DJAK se kontinuálně připravuje také další číslo mezinárodní revue Acta Comeniana, jež by – bude-li možno pro to vytvořit podmínky – měla nadále vycházet s jednoroční periodicitou místo dosavadní dvouleté.

 

Získané granty

Na své projekty získalo oddělení jako celek i jednotliví členové 4 granty v GA AV ČR (3x Kritická edice Dílo J.A. Komenského - dr. M. Steiner a Komeniologický odkaz Jana Patočky - dr. V. Schifferová-Soudilová) a dva granty GA ČR (Korespondence J.A. Komenského - dr. J. Beneš, Digitalizace Díla Jana Amose Komenského – J. A. Comenii Opera omnia, T. Havelka ).