str. 69-72
Nejúspěšnějšími autotrofními makroorganismy nezaledněných území Antarktidy jsou nepochybně lišejníky. Jejich husté a druhově bohaté porosty nacházíme nejen na klimaticky relativně příznivých lokalitách západního okraje kontinentu, ale i v oblastech mnohem drsnějších. Několik druhů přežívá dokonce hluboko ve vnitrozemí za 86° jižní šířky, kde panují po celý rok velmi tuhé mrazy. Najdeme je i na větrem bičovaných skalách v nadmořské výšce nad 2 400 metrů. Rostou sice pomalu, zato doba jejich života se neměří na roky, ale na století. Přežívání lišejníků i v těch nejextrémnějších podmínkách je podmíněno celou řadou zvláštností jejich vnitřní stavby i fyziologických funkcí.
Sinicové druhy keříkových lišej¬níků (na obr. paličkovec Sphaerophorus globosus) mají větší nároky na vlhkost, proto je najde¬me velmi často růst v porostech mechů (ostrov Galindez). Foto J. Gloser