Publikace AAV – Mimo řady
Korespondencja Tadeusza Kowalskiego z Janem Rypką a Bedřichem Hroznym. K vydání připravili Ewa Dziurzyńska, Marek Ďurčanský, Pavel Kodera. Kraków, Polska Akademia Umiejętności, Archiwum nauki PAU i PAN, Archiv Akademie věd ČR 2007
Autoři práce připravili kritickou edici celkem dvou set dopisů, které si Jan Rypka a Bedřich Hrozný vyměnili v letech 1914–1948 a které jsou uloženy jak v Archivu AV ČR, tak v Archiwum nauki PAU i PAN, tak konečně v Knihovně Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur NM v Praze. Dopisy byly psány v polštině, češtině a němčině, vkládány do nich byly i úryvky v osmanské turečtině, perštině a arabštině.
Ač je převažujícím jazykem knihy polština, úvodní portréty všech tří orientalistů jsou otištěny nejen polsky, ale i česky, stejně jako ediční poznámka. Publikace je doplněna několika dokumenty, které se spolupráce všech tří týkají, výběrovým přehled bibliografie, přehledem zařazené korespondence a rejstříkem osob; připojena je také řada ilustrací – dopisy, fotografie, kresby, obrazy.
Pevná vazba, 310 s., 245 Kč. ISBN 978-83-60183-51-9
Jaroslav Krejčí: Mezi demokracií a diktaturou. Domov a exil. Praha, Masarykův ústav – Archiv AV ČR 2006, Druhé, doplněné a přepracované vydání.
Profesor Jaroslav Krejčí patří šíří svých badatelských zájmů k výjimečným osobnostem české i evropské vědy. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze, věnoval se však spíše ekonomii a po válce vypracoval pro tehdejší Československou sociální demokracii alternativní návrh pětiletého plánu. V 50. letech byl vězněn, v srpnu roku 1968 odešel do Velké Británie, kde se aktivně zapojil do činnosti československého exilu.
Po roce 1989 navázal četné kontakty s českou vědeckou obcí a s českými vědci úzce spolupracuje: je vedoucím Střediska pro výzkum sociálně-kulturní plurality při Filozofickém ústavu AV ČR, čestným předsedou Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky a čestným členem Učené společnosti ČR.
Ve svém studijním záběru přešel postupně od ekonomie k širším společenským problémům: zabýval se sociologií, politologií a sociální antropologií a pokusil se postihnout společnost v jejích dějinných i zeměpisných dimenzích. Je autorem dvacítky knižních monografií, desítky analytických studií v řadě jazyků od češtiny, přes dominující angličtinu k francouzštině, němčině, holandštině a polštině. Jeho stěžejní dílo nese název Postižitelné proudy dějin (2002).
Krejčího čtivě napsané paměti dobře odrážejí pohnuté osudy svého autora. Jsou podány bez stesku či sebelítosti, zato s dostatečným odstupem a často s humorným nadhledem.
Brož., 299 s., 150 Kč. ISBN 80-86404-19-6
Magdaléna Pokorná: Milován a sledován. Český spisovatel Prokop Chocholoušek 1819–1864. Praha, Archiv AV ČR v nakladatelství Práh, 2001, 157 s., ISBN 80-7252-041-5
Původně kandidátská práce autorky je věnována dnes pozapomenutém osudu kdysi oblíbeného spisovatele a novináře, a mj. i proto, že čerpá hojně z materiálů policejních úřadů, poskytuje zasvěcený pohled nejen na jeho osobu, ale i na atmosféru, kolegy, přátele i nepřátele Chocholouška v polovině 19. století. Přispívá k poznání českého literárního života i k politickým poměrům doby, je doplněna kvalitními ilustracemi a pěkně se čte.
ROZEBRÁNO
Milan Hauner – Marek Ďurčanský – Václav Podaný – Michal Šulc: Formování československého zahraničního odboje v letech 1938–1939 ve světle svědectví Jana Opočenského. Praha, Archiv AV ČR v nakladatelství Arenga 2000, 372 s.
Do té doby nepublikovaná práce historika a diplomata Jana Opočenského „Presidentův pobyt ve Spojených státech amerických“ je vydána především z rukopisu uloženého v Archivu AV ČR a doplněna 62 dobovými dokumenty, přehledem o další dokumentaci Opočenského v Archivu a zásadní studií Milana Haunera, věnovanou osobnosti Opočenského a rozboru politické situace, jíž se práce zabývá, okolnostem jejího vzniku a tedy hlavně tématu, jež je ústředním bodem rukopisu, tedy Edvardu Benešovi. K orientaci pro čtenáře slouží i další doprovodné texty.
ROZEBRÁNO
Profesionalizace akademických povolání v českých zemích v 19. a první polovině 20. století. Ústav dějin – Archiv UK a Archiv AV ČR. Praha 1996
Soubor šesti příspěvků: dvou amerických historiček – C. Albrecht a C. M. Giustino – a pěti českých autorů – S. Balíka, J. Peška, P. Svobodného, Jaroslava Koti a J. Pokorného – s úvodem J. Havránka a předmluvou Ch. McClellanda předkládá výsledek společného zájmu o vývoj postavení profesních skupin (konkrétně národohospodářů, architektů, advokátů, učitelů, inženýrů a lékařů) v jedné ze zemí střední Evropy, kde v uvedeném období představitelé vysokoškolsky vzdělaných povolání prokázali životnost, sebevědomí a značný vliv ve společnosti.
Brož., 146 s., 50 Kč
ROZEBRÁNO
Zdeněk Šolle: Vojta Náprstek a jeho doba. Vydalo nakladatelství FELIS ve spolupráci s Archivem AV ČR. Praha 1994
První rozsáhlejší monografie, věnovaná významné postavě českých dějin 19. století, mecenášovi a politikovi, vycházející z důkladné znalosti pramenného materiálu. Zároveň dobře zachycena doba předbřeznová, r. 1848, první čeští vystěhovalci do Spojených států amerických, děje 2. poloviny 19. století; v devíti přílohách edice korespondence V. Náprstka.Pevná vazba, 256 s., 32 s. vyobrazení v textu, 70 Kč, ISBN 80-901766-0-7
Druhý sjezd československých historiků (5.–11. října 1947) a jeho místo ve vývoji českého dějepisectví v letech 1935–1948. Antonín Kostlán (ed.). Práce z dějin Akademie věd. Studia historiae academiae scientiarum. Praha 1993, 313 s.
Úvodní studie od editora svazku je podstatným příspěvkem k edici dokumentů sjezdu, jak se zachovaly v Archivu Akademie věd, zabírá také polovinu publikace (s. 7–162). Poslední předúnorové setkání československých historiků dokumentuje situaci v obci dějepisectví. Zveřejněny mj. příspěvky Karla Stloukala, Otakara Odložilíka, Jana Slavíka, Františka Kutnara a Zdeňka Kalisty. Doplněny jsou i základní informace o postavách vystupujících na sjezdu a jmenný rejstřík.
ROZEBRÁNO
Jiří Beran: Inventář archivního fondu Královské české společnosti nauk. Praha, Ústřední archiv ČSAV 1981, 98 s.
Inventář zásadní neuniverzitní vědecké instituce, jedné z prvních nejen pro oblast českých zemí, ale i pro celé rakouské soustátí, jejíž počátky jsou datovány do poloviny 70. let 18. století a činnost ukončena rokem 1952. Uveden je jejími stručnými dějinami (včetně výběru z literatury o KČSN tehdy k dispozici), charakteristikou dochovaných písemností, informací o postupu jejich zpracování a rozčlenění a rozborem obsahu fondu. K orientaci napomáhá jak rejstřík osob, tak rejstřík věcný, do něhož jsou zahrnuty i názvy institucí či periodik apod.
ROZEBRÁNO
Alena Šlechtová: Státní hvězdárna. Inventář archivního fondu. Praha, Ústřední archiv ČSAV 1981, 202 s.
V úvodu k inventáři jsou vedle historie hvězdárny od jejích počátků v první polovině 18. století do roku 1950 (s. I–XV) k dispozici informace o vývoji a dějinách fondu, možnostech jeho využití a o příslušné literatuře. Vlastní inventář (174 s.) zpracovává 190 kartonů a 330 knih a je opatřen jmenným, věcným (zahrnuje i názvy institucí) a zeměpisným rejstříkem.
ROZEBRÁNO
Ústřední archiv Československé akademie věd. Průvodce po archivních fondech. Doplněk I. Uspořádal Jiří Beran. Praha, Ústřední archiv ČSAV 1973, 173 s.
O 9 let mladší průvodce se soustředil jen na popis nově získaných fondů, obdobně uspořádaných do oddílů starších institucí, archivních fondů z provenience ČSAV, soubory osobních písemností, dokumentačního materiálu (fotografií, portrétů a bust, medailí apod., a sbírek mikrofilmů a fotokopií).
ROZEBRÁNO
Dopisy Ignáce Borna D. G. a J. CH. Schreberům. Jiří Beran (ed.). Praha, Ústřední archiv ČSAV 1971, 114 s.
Úvodní stať informuje především o adresátech dopisů I. Borna, jednoho ze zakladatelů Královské učené společnosti nauk, připojena jsou resumé v ruštině a němčině). Následuje edice 52 dopisů, datovaných od 2. ledna 1767 (Praha) do 6. 12. 1780 (Vídeň) a uložených v rukopisném oddělení Universitní knihovny Erlangen–Norimberk jako součást pozůstalosti J. Ch. D. Schrebera. Edice je opatřena kritickým aparátem, soupisem dopisů a rejstříkem osob.
ROZEBRÁNO
Archiv Československé akademie věd. Průvodce po archivních fondech. Sestavili Jiří Beran a kol. Praha, Nakladatelství ČSAV 1962, 125 s.
První vydaný průvodce po fondech a sbírkách archivu Akademie věd je rozdělen do 5 oddílů, do nichž jsou zařazeny relativně podrobné popisy fondů starších vědeckých (a jiných) institucí, osobních pozůstalostí, fondů ústavů ČSAV (jichž tenkrát ještě nebylo mnoho); zvlášť byly popsány fotografie (a z nich vytvářené sbírky), medaile, portréty a knihovna. Pro orientaci byly připojeny rejstříky – osob a věcný; uvozen byl průvodce shrnutím dosavadních dějin archivu.
ROZEBRÁNO