O titulu
Kontakt
Redakční rada
Texty
Prodej, distribuce, objednávka
 
 
2009:6 Aplikace principů partnerství a participace v prostředí malých měst České republiky
Daniel Čermák (ed.)
V předkládaných Sociologických studiích budou čtenáři seznámeni s výsledky výzkumů, které se soustředily na problematiku participace občanů na rozhodování na lokální úrovni a dále na partnerství mezi veřejnou správou a neziskovými organizacemi, případně podnikatelskými subjekty. Cílem autorů jednotlivých kapitol bylo přispět k poznání, jak jsou uplatňovány principy demokratického spravování společnosti v České republice.
Většina příspěvků se soustředí na tři města: Blatnou, Český Krumlov a Velké Meziříčí, v nichž autorský kolektiv provedl celou řadu výzkumů. Čtenáři budou nejprve seznámeni s rozvojovým potenciálem lidského „kapitálu“ ve zkoumaných městech. Dále se autoři zaměřili na pohled občanů těchto měst na spolupráci s veřejnou správou a na participační aktivitu občanů. A konečně poslední část příspěvků seznámí čtenáře se zkušenostmi aktérů, kteří se účastnili na projektech, při jejichž tvorbě se uplatňovaly principy participace a partnerství. Jednalo se zejména o tvorbu a fungování mikroregionů a místních akčních skupin a v neposlední řadě také o komunitní plánování sociálních služeb.


Klíčová slova

spolupráce, partnerství, participace, veřejná správa, komunitní plánování sociálních služeb, Blatná, Český Krumlov, Velké Meziříčí


Shrnutí

Předložené studie textů si kladou za cíl seznámit čtenáře s praktickými zkušenostmi aktérů lokálního rozvoje s různými formami participace občanů na věcech veřejných a uplatňování principů partnerství při spolupráci veřejné správy s dalšími subjekty.
Čtyři z pěti předložených textů se soustředí na tři města: Blatnou, Český Krumlov a Velké Meziříčí, v nichž autorský kolektiv provedl celou řadu výzkumů. Tato města jsou již po dlouhou dobu objektem studia týmu badatelů z oblasti společenských a přírodních věd, sociologů, kulturologů, politologů, ekonomů, sociálních geografů a demografů, a díky tomu jsou k dispozici poměrně bohaté datové zdroje. Jedná se zejména o unikátní řadu dotazníkových šetření, která jsou prováděna ve dvouletých intervalech ve zmíněných městech již od roku 1992. Krom toho měl autorský kolektiv těchto studií k dispozici data z mnoha rozhovorů, jež v uplynulých třech letech, nejen ve zmíněných městech, prováděl.
Z pohledu na počátku vytyčeného cíle se poněkud vymyká první příspěvek Jany Vobecké, která seznamuje čtenáře s rozvojovým potenciálem lidského „kapitálu“ ve zkoumaných městech. Ukazuje, že všechny tři sledovaná města jsou relativně přitažlivým místem pracovní dojížďky a že mají okolo sebe pás suburbánních obcí, z nichž velká část ekonomicky aktivních obyvatel dojíždí za prací do těchto center. Na druhou stranu, v současnosti všechna tři města migračně ztrácejí obyvatelstvo v mladém produktivním věku, což jen potvrzuje obecnou tendenci zvýšené migrace lidí tohoto věku do oblastí se širší nabídkou pracovních příležitostí i služeb. Všechny tyto informace jsou vhodným rámcem pro následující analýzy, neboť nám doplňují informace o tom, v jakém prostředí se zkoumané procesy odehrávají.
Na příspěvek Jany Vobecké navazuje se svým textem Věra Patočková, která zkoumala vztah mezi informovaností respondentů o veřejném dění ve městech, s důrazem na záležitosti související s vedením města, a jejich spokojeností se správou těchto měst. Ukázalo se, že většina respondentů se o dění ve městech zajímá, značná část z nich však nemá zájem o veřejné záležitosti související s činností vedení města a městského úřadu. S tímto zjištěním koresponduje skutečnost, že okolo 60 % respondentů ve zmíněných městech nepovažuje za důležité mít možnost ovlivňovat veřejné záležitosti.
Stran souvislosti mezi informovaností respondentů o vedení města a jejich spokojenosti s výkonem veřejné správy Věra Patočková uvádí, že zde nepochybně existuje vztah, neboť mezi těmi, kteří jsou s fungováním uvedených institucí spokojeni a považují to za důležité, je nejvíce těch, kteří se zároveň cítí být dostatečně informováni. Naopak mezi těmi, kteří se domnívají, že uvedené instituce nefungují dobře a vadí jim to, je největší podíl těch, kteří se cítí být nedostatečně informováni a vadí jim to.
Daniel Čermák se v dalším příspěvku zaměřil na analýzu zájmu obyvatel Blatné, Českého Krumlova a Velkého Meziříčí o participaci na věcech veřejných a na zjištění, jakými způsoby a s jakou intenzitou obyvatelé reálně participují. Z analýz v tomto příspěvku plyne, že zájem občanů tří sledovaných měst o participaci na veřejném dění není příliš velký. Také pohled na faktické chování respondentů ukázal, že občané omezují aktivity spojené s vystupováním na veřejnosti, zejména s politickým děním v jejich obci. A pokud se ho účastní, tak spíše konvečnějším způsobem – účastí ve volbách. Angažovanost formou účasti na demonstraci či podpisem petice jsou podstatně vzácnějším jevem.
Nízký zájem občanů o participaci na veřejném dění potvrzují také poslední dva příspěvky. V prvním z nich Jana Stachová analyzovala rozhovory s lokálními aktéry v Blatné, Českém Krumlově a Velkém Meziříčí, kteří se účastnili, ať už jako zástupci lokální veřejné správy, či neziskových a podnikatelských subjektů, na vybraných projektech. Konkrétně se jednalo o proces tvorby a fungování mikroregionů a místních akčních skupin a také o komunitní plánování sociálních služeb. Z analýzy rozhovorů vyplynulo, že zájem jednotlivých aktérů, ať již individuálních nebo institucionálních, je klíčovým aspektem participačních a kooperativních procesů v lokalitě. Předpokladem zájmu je znalost, tedy dostatek informací o veřejném dění. Při získávání této znalosti je důležitá v prvé řadě osobní motivace aktéra být informován, druhým aspektem je pak samotná informační strategie dané instituce. Pokud se instituci daří oslovovat veřejnost, lidé považují daný problém za svůj a jsou ochotni se podílet na veřejných aktivitách.
Z předešlého vyplývá, že základní zábranou občanské participace je kromě nezájmu také nedostatek informací. Ten může vést jednak k tomu, že se lidé o možnosti zapojit se do veřejného dění vůbec nedozvědí, ale také může výrazně ztížit proces samotných participačních aktivit. Nedostatečně informovaní lidé mohou svoji aktivitou tento proces protahovat a dělat složitým. K tomu přispívá i fakt, že motivace k participaci je často dána negativním postojem, lidé přicházejí s kritikou častěji než s konstruktivními návrhy. Nálepka „kverulantů“ znevýhodňuje jejich postavení vůči ostatním aktérům, zejména vůči veřejné správě. To, že nejsou ze strany veřejné správy vnímáni jako rovnocenní partneři, že jejich připomínky nejsou brány dostatečně v potaz, vede ke zklamání, které je odrazuje od dalších pokusů do veřejných věcí zasahovat. Z toho vyplývající neefektivnost a nereprezentativnost projektů je pak zdrojem nedůvěry v ně. Další překážkou průběhu některých sledovaných projektů je nezájem politické reprezentace, nedostatek informací na její straně a nedostatečná vůle projekty v samosprávě prosazovat.
Pokud jde o důsledky probíhajících projektů, jako je Komunitní plánování sociálních služeb nebo Místní akční skupina, můžeme hovořit o tom, že zvyšují hladinu sociálního kapitálu v dané komunitě. V rámci projektů vznikají nejen formální sítě související přímo s náplní těchto projektů, ale navazují se další kontakty, vznikají neformální sítě a kooperativní vztahy. Lidé prostřednictvím komunikačních kanálů získávají informace z jiných oblastí, a právě takové diverzifikované informace jsou jedním z klíčových předpokladů lokálního rozvoje. Navíc umožňují vznik dalších platforem pro komunikaci a spolupráci a rozvíjí se participační a kooperativní prostředí ve městě a okolí. Zkoumané projekty z těchto důvodů přispívají k lokálnímu rozvoji sledovaných měst.
Josef Bernard předchozí zjištění ještě rozšiřuje a doplňuje. Výhodou jeho příspěvku je, že se zajímal o podobná témata jako Jana Stachová, avšak na rozdíl ode všech předchozích příspěvků se zaměřil na jiné lokality, konkrétně na tři malá města v Pardubickém kraji.
Analýza, již provedl, ukázala, že komunitní plánování sociálních služeb v malých obcích neznamená v první řadě posun od direktivního plánování k plánování participativnímu, ale spíše zrod prostoru pro plánování rozvoje sociálních služeb, který do té doby plánován nebyl. Samozřejmě obsahuje řadu participativních prvků, nicméně procesy partnerství s veřejnou správou a plnohodnotné zapojení uživatelů služeb nejsou vždy rozvinuty dostatečně.
Dominantními aktéry plánování jsou především poskytovatelé služeb a vedoucí úředníci sociálních odborů městských úřadů. Participace uživatelů je slabší a jejich vliv na výstupy procesu plánování je nevelký. Tento nedostatek v komunitním charakteru plánování je spíše způsoben externími faktory, k nimž patří mizivá možnost najít reprezentativní zástupce uživatelů a obtíže vyplývající z nepoměru mezi množstvím témat, jimž se aktéři plánování musí věnovat, a jejich personálními možnostmi.
Zhodnotíme-li závěry, jež vyplývají z prací autorů tohoto sborníku, tak si nelze nevšimnout, že celým sborníkem se vine jako ústřední motiv fakt nedostatečné participace občanů na rozhodování o veřejných záležitostech. Tato nízká míra participace může mít několik příčin, jednou z nich je nepochybně dědictví komunistické minulosti, kdy se každý „staral především o sebe“. Další příčinou je nízká motivace občanů k účasti na rozhodovacích procesech. Důvodem pro nízkou motivaci může být jak nezájem o konkrétní projednávaný problém, tak pocit, že jejich schopnost ovlivnit rozhodnutí veřejné správy je mizivá. Přesto lze najít občany ochotné participovat, i když se obvykle jedná jen o velmi úzkou skupinu lidí v každé obci.

 
2009:6 Aplikace principů partnerství a participace v prostředí malých měst České republiky
2009:5 Sociální kapitál v České republice a v mezinárodním srovnání
2009:4 Genderová segregace českého trhu práce. Kvantitativní a kvalitativní obraz
2009:3 Problémové čtvrti ve městě a politiky k jejich regeneraci – případová studie Prahy
2009:2 Česká religiozita na počátku 3. tisíciletí. Výsledky Mezinárodního programu sociálního výzkumu ISSP 2008 - Náboženství
2009:1 První volby do Senátu. Analýza voleb do Senátu Parlamentu České republiky v roce 1996
2008:5 Vnímání a utváření sociálních distancí a třídních nerovností v české společnosti
2008:4 Sociální distance a stratifikace: sociální prostor v České republice
2008:3 Vývoj a determinace vzdělanostních nerovností v České republice v letech 1955 až 2002 v evropském kontextu
2008:2 Aktéři rozvoje regionu - Orlicko
2008:1 Politická informovanost občanů: teorie, měření a role při zkoumání politických postojů
2007:11 Trvalá nebo dočasná změna? Uspořádání genderových rolí v rodinách s pečujícími otci
2007:10 Participace a partnerství v místní veřejné správě
2007:9 Podmínky rodičovství v podnikovém prostředí v mezinárodním srovnání
2007:8 Politické důsledky suburbanizace
2007:7 Otcové, matky a porozvodová péče o děti
2007:6 Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění
2007:5 Reprezentace různých forem rodinného a pracovního života v ženských a mužských časopisech
2007:4 Český trh práce: proměna struktur a pracovních orientací
2007:3 Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života
2007:2 Institucionální zázemí české sociologie před nástupem marxismu
2007:1 Vzdělanostní aspirace ve srovnávací perspektivě. Role individuálních, kontextových a strukturních faktorů při formování vzdělanostních aspirací v zemích OECD
2006:14 Pracovní a rodinné role a jejich kombinace v životě českých rodičů: plány versus realita
2006:13 Rodičovství a bezdětnost ve vybraných časopisech pro ženy a pro muže
2006:12 Soudržnost společnosti z pohledu české veřejnosti
2006:11 Věda jako věc veřejná: vědní politiky a média
2006:10 Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů (Slováci, Ukrajinci, Vietnamci a Romové)
2006:9 Sociální postavení a životní styl v české společnosti
2006:8 Obraz vědy v českém veřejném mínění
2006:7 Sociální kapitál. Koncepty, teorie a metody měření
2006:6 Základní charakteristiky členské základny KDU-ČSL
2006:5 Mimomanželská plodnost v České republice po roce 1989: sociální a ekonomické souvislosti
2006:4 Fenomén bezdětnosti v sociologické a demografické perspektivě
2006:3 Participace, demokracie a občanství v evropském kontextu
2006:2 Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990
2006:1 Socioekonomické hodnoty, politiky a instituce v období vstupu České republiky do Evropské unie
2005:06 Občanská společnost v regionech České republiky
2005:05 Občanská společnost a občanská participace v České republice
2005:04 Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie
2005:03 Regionální elity 2004
2005:02 Politické chování v metropolitních oblastech České republiky v letech 1990 až 2002 – vzorce, trendy a vztahy k suburbanizaci
2005:01 Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S.H. Schwartze
2004:11 Zdroje utváření skupinových mentalit v České republice po roce 1989
2004:10 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí. Dědictví komunistické vlády IV: sborník příspěvků ze semináře konaného 11. a 12. září 2003 v Praze
2004:9 Česká národní identita po zániku Československa a před vstupem do Evropské unie
2004:8 Životní strategie podnikatelek a podnikatelů na přelomu tisíciletí
2004:7 Postoje k manželství, rodičovství a k rolím v rodině v České republice a v Evropě
2004:6 Životní spokojenost: rodina, práce a další faktory
2004:5 Jaká víra? Současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství
2004:4 Strukturní napětí na pomezí trhu práce a sociální politiky v České republice
2004:3 Metropolitní oblasti v České republice - definice, základní charakteristiky, suburbanizace a její vliv na politické chování
2004:2 Mezinárodní výzkum násilí na ženách – ČR/2003: příspěvek k sociologickému zkoumání násilí v rodině
2004:1 Volby do Evropského parlamentu 2004 – analýza volební účasti a stranické podpory v České republice
2003:12 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí
2003:11 Pohled české veřejnosti na elity působící v politice a ekonomice
2003:10 Rekonstrukce komunistického vládnutí na konci osmdesátých let
2003:9 Občanská a politická participace žen v České republice a role evropské politiky genderové rovnosti a politik vstupu ČR do EU
2003:8 Předvolební výzkumy, volební výsledky a validita měření před parlamentními volbami v roce 2002
2003:7 Výzkumy stranických preferencí, jejich uplatnění ve společnosti a jejich kvalita
2003:6 Proměny českých socioekonomických hodnot na přelomu století
2003:5 Objektivní a subjektivní hodnocení finanční dostupnosti bydlení v ČR v průběhu 90. let
2003:4 Vstup do manželství a nesezdaného soužití v České republice po roce 1989 v souvislosti se vzděláním
2003:3 Hodnoty práce a zaměstnání ve středoevropských a západoevropských zemích
2003:2 Mezigenerační biografická konfigurace obyvatel české části Euroregionu Nisa
2003:1 Strukturální zdroje růstu nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání
2002:13 Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace
2002:12 Skupinové mentality
2002:11 Svět hierarchií a reálný socialismus. Dědictví komunistické vlády II: sborník příspěvků ke zkoumání sociálních hierarchií
2002:10 Sociální kontext života žen pracujících v řídících pozicích
2002:09 Parties in the Parliament. Why, When and How do Parties act in Unity?
2002:08 Životní strategie manažerek: případová studie
2002:07 Region a politika
2002:06 Svět hierarchií a reálný socialismus
2002:05 Dráhy bydlení v ČR 1960-2001
2002:04 Reemigranti a sociálně sdílené hodnoty
2002:03 Spokojenost českých občanů s bydlením
2002:02 The Influence of Family Origin on the Evolution of Educational Inequalities in the Czech Republic after 1989
2002:01 Zrod a další vývoj nových elit v České republice (od konce osmdesátých let 20. století do jara 2002)
2001:12 Kdo se bojí hierarchií? Dědictví komunistické vlády
2001:11 11th September. Mezinárodní internetový komunikační výzkum
2001:10 Diferenciace reprodukčního a rodinného chování v evropských populacích
2001:09 Vzestup nebo pád politického regionalismu? Změny na politické mapě v letech 1992 až 1998 - srovnání České a Slovenské republiky
2001:08 Linie štěpení v České republice. Komparace národní úrovně s příkladem konkrétní lokality
2001:07 Romská otázka - překážka vstupu České republiky do Evropské unie?
2001:06 ISSP - Životní prostředí
2001:05 Mzdová a příjmová diferenciace v České republice v transformačním období
2001:04 Nositelé vytváření přeshraničního společenství na česko-německé hranici
2001:03 Adresný příspěvek na nájemné v prostředí České republiky: komparace vybraných modelů
2001:02 Role politického, kulturního a sociálního kapitálu při výběru střední školy v socialistickém Československu, 1948-1989
2001:01 Vliv podpor v nezaměstnanosti, sociálních podpor a dávek sociální pomoci na pracovní motivaci nezaměstnaných v České republice
2000:07 Pracovní a rodinná praxe mladých lékařek
2000:06 Vývoj sociální struktury v české společnosti 1988-1999
2000:05 Stranická identifikace v České republice
2000:04 What makes inequalities legitimate? An International Comparison
2000:03 Náboženství a nadpřirozeno ve společnosti
2000:02 Transformace a modernizace společnosti na příkladech vybraných institucí
2000:01 The Housing Policy Changes and Housing Expenditures in the Czech Republic
1999:11 Geografická analýza pohraničí České republiky
1999:10 Rise and Decline of Right-Wing Extremism in the Czech Republic in the 1990s.
1999:09 Vnímané a spravedlivé nerovnosti: vývoj v devadesátých letech a další souvislosti
1999:08 Postoje československých občanů k demokracii v roce 1968
1999:07 Utváření postojů obyvatel českého města I.
1999:06 Muž v rodině - demokratizace sféry soukromé
1999:05 Vývoj politiky rovných příležitostí mužů a žen v České republice v kontextu evropské integrace
1999:04Nositelé přeshraniční spolupráce na česko-německé hranici
1999:03 Známosti osobností lokální politiky
1999:02 Trh bydlení, jeho regionální diferenciace a sociální souvislosti
1999:01 Odraz společenských změn ve veřejném mínění 1990-1998
1998:06 Modernizační kontext transformace, strukturní a institucionální aspekty
1998:05 Poslanci prvního českého parlamentu (1992-1996)
1998:04 Konzervatismus a liberalismus na pozadí percepce sociálního státu
1998:03 Česká rodina v transformaci – Stratifikace, dělba rolí a hodnotové orientace
1998:02 Results of a Czech-Slovak Comparison: Actors of Social Transformation and Modernisation. Attitudes of Individuals an Institutions to Social Transformation
1998:01 Trh s bydlením a jeho sociální souvislosti - situace v Praze a Brně
1997:08 Rodina a měnící se gender role – sociální analýza české rodiny
1997:07 The territorial dimension of public administration reforms in East Central Europe
1997:06 Czech Women in the Labor Market Work and Family in a Transition Economy
1997:05 Vývoj vybraných oborů vzdělání z hlediska genderu
1997:04 Mass Privatization, Distributive Politics, and Popular Support for Reform in the Czech Republic
1997:03 Politická kultura lokálních politických elit: srovnání českého a východoněmeckého města
1997:02 Průmyslové podniky se zahraničním kapitálem v česko-německém pohraničí
1997:01 Political, Organizational and Policy Transformation at the Municipal Level: The Case of Liberec
1996:12 Osidlování českého pohraničí od května 1945
1996:11 Individuální kontakty obyvatel na česko-německé hranici
1996:10 Socio-Economic Changes in the Czech Republic with an Appendix concerning the 1996 Elections´ Results
1996:09 Národní identita
1996:08 Politics, Skills and Industrial Restructuring. Introductory Findings on Local Institutions of Human Resources Development in Czech Machinery Indrustry
1996:07 Subjective Mobility and Perception of Life Chances in Eastern Europe. Empirical evidence against a Marxist view of relationships between subjective and objective mobility
1996:06 Zpráva o vývoji sociální struktury české a slovenské společnosti 1945-1993
1996:05 Tripartita jako model prostředkování zájmů v politickém systému České republiky
1996:04 Národnostní a etnické vztahy v českém pohraničí - obraz Čecha, Němce, Rakušana a Roma ve vědomí obyvatel
1996:03 The Making of Post-Communist Elites in Eastern Europe. A comparison of political and economic elites in the Czech Republic, Hungary and Poland
1996:02 Sudetoněmecká otázka v názorech a postojích obyvatel českého pohraničí
1996:01 Demografické chování obyvatelstva České republiky během přeměny společnosti po roce 1989
1995:08 Česká republika v roce 1994. Politická ročenka
1995:07 Problém normativity a policejní represe v předlistopadovém Československu
1995:06 Industriální vztahy a sociálně politické orientace českých dělníků a manažerů
1995:05 Rozdíly v chování regionálních populací a jejich příčiny
1995:04 Women, Work and Society
1995:03 Trh práce a jeho potenciál
1995:02 Etnické a národnostní vztahy v pánevní oblasti severních Čech (s důrazem na romskou problematiku)
1995:01 In Search of Explanations for Recent Left-Turns in Post-Communist Coutries
1994:09 Česká republika v roce 1993. Politická ročenka
1994:08 Large-Scale Privatization: Social Conflict and Consensus
1994:07 Economic Inequalities Old and New: The Czech Case
1994:06 Prostředky kauzálního modelování v sociologii. Shrnující pojednání o postupech a přehled základních pojmů
1994:05 Regionální diferenciace sociálních problémů v České republice
1994:04 A Historical Comparison of Social Structures in the Czech Republic in 1984 and 1993
1994:03 Přeshraniční souvislosti sociálních změn v oblasti české části euroregionu Chebsko
1994:02 Social and Political Transformation in the Czech Republic
1994:01 Lotus Organizátor. Uživatelská příručka
1993:09 Sociální a mzdové problémy zaměstnanců malých a středních soukromých podniků
1993:08 Sociální postavení rodiny jako základního činitele a adresáta sociální pomoci
1993:07 Changing Conditions - Changing Values? Changes in the position and perception of education during the post-communist transformation: the case of the Czech Republic
1993:06 Perceptions of Justice. Principles of Distributive Justice in Comparative Perspective
1993:05 Determinants of Economic Success in the First Stage of the Post-Communist Transformation. The Czech Republic 1989-1992
1993:04 Revolution for Whom? Analysis of selected patterns of intragenerational mobility in the Czech Republic
1993:03 RODINA ´89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi postkomunistické transformace. Česká republika 1989-1992
1993:02 RODINA '89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi post-komunistické transformace. Česká republika 1989-1992
1993:01 Microsoft Word verze 5.5. Uživatelská příručka
1992:09 Historical Comparison of Social Stratification Types in Czechoslovakia 1967-1991
1992:08 Rodina '89. Úloha mentálních schopností a sociálního původu ve formování vzdělanostních aspirací
1992:07 The Zero Generation of Small Business Owners in Czechoslovakia
1992:06 Time Use of Small Business Owners. Results and Methodological Comments
1992:05 Perception of Changing Inequality in Czechoslovakia
1992:04 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0
1992:03 Politické strany a hnutí v Československu
1992:02 Politische Partien und Bewegungen in der Tschechoslowakei
1992:01 Prague in the New Central Europe. International conference 2-4 June 1990
1991:09 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0
1991:08 Nultá podnikatelská generace
1991:07 Rodina '89. Zdroje vzdělanostních nerovností
1991:06 Hodnotové orientace československé mužské mládeže a jejich vztah k obraně vlasti
1991:05 Gender and the Employment of Higher Education Graduates in Czechoslovakia
1991:04 Územní vztahy, územní a státoprávní uspořádání České republiky v názorech obyvatel
1991:03 Social Problems of Participation in the Changing Czechoslovak Economy
1991:02 K postavení žen v československé společnosti
1991:01 Socialist Czechoslovakia - System Error and Premises for Change
1990:06 Názory na rozvoj soukromého podnikání
1990:05 Growing interest in informal work - consequences for time use research. XIIth World Congress of Sociology, Madrid 1990, Thematic Group 1, Time Use Research
1990:04 Value-satisfaction Model and the Value of Innovation
1990:03 Who Gains and Who Loses in a Socialist Redistribution
1990:02 Ženy a volby '90
1990:01 Beyond Educational Inequality in Czechoslovakia
1989:02 Československá varianta Mezinárodní standardní klasifikace zaměstnání (ISCO)
1989:01 Family Effect on Educational Attainment in Czechoslovakia, Hungary and the Netherlands
 
 
Právní ujednání  Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Copyright © 2002 Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, 110 00 Praha 1, e-mail: socmail@soc.cas.cz