V průběhu poslední doby ledové a na začátku doby poledové se odehrávaly dramatické změny v globálním klimatu. Mezi důležité a zajímavé otázky současné paleoekologie patří nejen rekonstrukce a interpretace různých fází glaciální a raně postglaciální vegetace a klimaticky podmíněný vývoj společenstev, ale i vývoj vlivu člověka, který nakonec vedl ke vzniku kulturní krajiny.
Harrison S.P. & Prentice A.I. (2003): Climate and CO2 controls on global vegetation distribution at the last glacial maximum: Analysis based on palaeovegetation data, biome modelling and palaeoclimate simulations. Global Change Biology, 9: 983-1004.
Ložek V. (2004): Středoevropské bezlesí v čase a prostoru. Ochrana přírody, 59: 1-9, 38-43, 71-78, 99-106, 169-175, 202-207.
Pelánková B. a kol. (2008 in press): The relationship of modern pollen spectra, vegetation and climate along a steppe-forest-tundra transition in the Western Sayan mts., southern siberia, explored by decision trees. The Holocene, 18.
Sádlo J. a kol. (2005): Krajina a revoluce. Malá Skála, Praha
Vera F.W.M. (2000): Grazing ecology and forest history. CABI Publishing, Wallingford
Walker, D.A. a kol. (2001) Calcium-rich tundra, wildlife, and the "Mammoth steppe". Quaternary Science Reviews, 20: 149-163.
K dispozici je PDF verze tohoto článku
Tento článek získal ocenění: Purkyňova cena
str. 146
Rozvolněný modřínový (Larix sibirica) les s podrostem keřové břízy okrouhlolisté (Betula rotundifolia – B. nana agg.) na horní hranici lesa na Ulaganské plošině v centrálním Altaji. Je to pravděpodobná analogie středoevropské pleistocenní lesotundry. Foto M. Chytrý