Česká verze English version

Časopis pro popularizaci biologie, založil roku 1853 J.E. Purkyně

O vegetační proměnlivosti a původu současných lužních lesů

Douda J.

Lužní lesy jsou v České republice rozšířeny v nivách vodních toků od nížin do hor; s výškovým limitem okolo 1 000 m n.m. Patří mezi ně rozmanité vegetační typy zahrnující tvrdé luhy s mohutnými duby, potoční luhy a prameništní olšiny, pobřežní vrbiny, ale také mokřadní olšiny, vázané vedle slepých ramen řek také na břehy a bezprostřední okolí rybníků. Proměnlivost a druhové složení lužních lesů v nivě určuje zejména záplavový režim, hladina podzemní vody a historický způsob obhospodařování.

Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha.
Douda J. (2008): Formalized classification of the vegetation of alder carr and floodplain forests in the Czech Republic. Preslia 80: 199–224.
Jeník J. (1980): Struktura slatinné olšiny (Carici elongatae-Alnetum) v regresivní fázi, In: Zbornik referatu z 3. zjazdu Slovenské Botanické Společnosti při SAV, Zvolen. SAV, Bratislava, pp. 53–57.
Pokorný P., Klimešová J., Klimeš L. (2000): Late Holocene history and vegetation dynamics of a floodplain alder carr: a case study from eastern Bohemia, Czech Republic. Folia Geobotanica 35: 43–58.
Sádlo J. (2000): Původ travinné vegetace slatin v Čechách: sukcese kontra cenogeneze. Preslia 72: 495–506.
Slavíková J. (1976): Rekonstrukce lužního lesa u Libice nad Cidlinou. Preslia 48: 42–46.
Vodka S., Konvička M., Čížek L. (2009): Habitat preferences of oak-feeding xylophagous beetles in a temperate woodland: implications for forest history and management. Journal of Insect Conservation 13, in press.
Vrška T., Hort L., Adam D., Odehnalová P., Král K., Horal D. (2006): Dynamika vývoje pralesovitých rezervací v ČR II – Lužní lesy (Cahnov-Soutok, Ranšpurk, Jiřina). Academia, Praha


str. 56

Potoční olšiny s dominantním zastoupením olše lepkavé (Alnus glutinosa) lze přirozeně očekávat podél „živějších“ vodních toků tvořících písčité nebo štěrkovité náplavy, jež olše jako pionýrská dřevina úspěšně kolonizuje (potoční olšina na břehu Vltavy poblíž Čertovy stěny na Šumavě). Foto J. Douda

Potoční olšiny s dominantním zastoupením olše lepkavé (Alnus glutinosa) lze přirozeně očekávat podél „živějších“ vodních toků tvořících písčité nebo štěrkovité náplavy, jež olše jako pionýrská dřevina úspěšně kolonizuje (potoční olšina na břehu Vltavy poblíž Čertovy stěny na Šumavě). Foto J. Douda