O vegetační proměnlivosti a původu současných lužních lesů

Douda J.

Lužní lesy jsou v České republice rozšířeny v nivách vodních toků od nížin do hor; s výškovým limitem okolo 1 000 m n.m. Patří mezi ně rozmanité vegetační typy zahrnující tvrdé luhy s mohutnými duby, potoční luhy a prameništní olšiny, pobřežní vrbiny, ale také mokřadní olšiny, vázané vedle slepých ramen řek také na břehy a bezprostřední okolí rybníků. Proměnlivost a druhové složení lužních lesů v nivě určuje zejména záplavový režim, hladina podzemní vody a historický způsob obhospodařování.

Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha.
Douda J. (2008): Formalized classification of the vegetation of alder carr and floodplain forests in the Czech Republic. Preslia 80: 199–224.
Jeník J. (1980): Struktura slatinné olšiny (Carici elongatae-Alnetum) v regresivní fázi, In: Zbornik referatu z 3. zjazdu Slovenské Botanické Společnosti při SAV, Zvolen. SAV, Bratislava, pp. 53–57.
Pokorný P., Klimešová J., Klimeš L. (2000): Late Holocene history and vegetation dynamics of a floodplain alder carr: a case study from eastern Bohemia, Czech Republic. Folia Geobotanica 35: 43–58.
Sádlo J. (2000): Původ travinné vegetace slatin v Čechách: sukcese kontra cenogeneze. Preslia 72: 495–506.
Slavíková J. (1976): Rekonstrukce lužního lesa u Libice nad Cidlinou. Preslia 48: 42–46.
Vodka S., Konvička M., Čížek L. (2009): Habitat preferences of oak-feeding xylophagous beetles in a temperate woodland: implications for forest history and management. Journal of Insect Conservation 13, in press.
Vrška T., Hort L., Adam D., Odehnalová P., Král K., Horal D. (2006): Dynamika vývoje pralesovitých rezervací v ČR II – Lužní lesy (Cahnov-Soutok, Ranšpurk, Jiřina). Academia, Praha

str. 56