Výsledky studií z území s různými přírodními podmínkami, různou skladbou flóry a různou historií vlivu člověka na přírodu dávají tušit, že invazibilita rostlinných společenstev není jevem náhodným, ale je do značné míry řízena obecnými zákonitostmi. Obecná teorie invazibility však může mít velký význam jak pro ekologickou teorii, tak pro praxi. Taková teorie umožní předvídat, kde a za jakých okolností vznikne největší riziko invazí, což by ve spojení s efektivním ochranářským managementem mohlo vést k jejich účinnému předcházení nebo omezování.
Burke M. J. W. & Grime J. P. (1996): An experimental study of plant community invasibility. Ecology 77: 776–790.
Davis M. A., Grime J. P. & Thompson K. (2000): Fluctuating resources in plant communities: a general theory of invasibility. J. Ecol. 88: 528–534.
Elton C. S. (1958): The ecology of invasions by animals and plants. Methuen, London.
Fridley J. D., Brown R. L. & Bruno J. E. (2004): Null models of exotic invasion and scale-dependent patterns of native and exotic species richness. Ecology 85: 3215–3222.
Herben T., Mandák B., Bímová K. & Münzbergová Z. (2004): Invasibility and species richness of a community: a neutral model and a survey of published data. Ecology 85: 3223–3233.
Levine J. M. (2000): Species diversity and biological invasions: relating local process to community pattern. Science 288: 852–854.
Shea K. & Chesson P. (2002): Community ecology theory as a framework for biological invasions. rends Ecol. Evol. 17: 170–176.
Stohlgren T. J., Jarnevich C., Chong G. W. & Evangelista P. H. (2006b):
Scale and plant invasions: A theory of biotic acceptance. Preslia 78:
405–426.
str. 110
Nivy, břehy a čerstvé náplavy řek jsou zpravidla více postiženy rostlinnými invazemi než okolní krajina. Jednou příčinou je šíření semen a plodů nepůvodních druhů vodou. Druhou pak periodické zvětšování dostupnosti volných zdrojů, v tomto případě zejména živin. Záplavy přinášejí živinami bohaté sedimenty a současně narušují vegetaci, která má poté určitou dobu menší spotřebu živin. Tím vzniká prostředí příhodné pro uchycení nových druhů rostlin. Foto M. Chytrý