PRACOVNÍ SKUPINA POLYMERNÍCH MEMBRÁN A BIOANALOGICKÝCH
ROZHRANÍ
Vedoucí: RNDr. Zbyněk Pientka, CSc.
telefon: +420-296 809 247, e-mail: pientka
Výzkum
Výzkum je zaměřen na využití nových materiálů a
technologií pro přípravu polymerních membrán a na metody
charakterizace struktur membrán a jejich vlastností. Vyvíjeny
jsou nanotechnologie umožňující řízenou přípravu souborů
biologických a syntetických makromolekul tvořících funkční
nanostruktury.
- Byly připraveny nové proton-výměnné membrány pro
vodíkokyslíkové a přímé methanolové palivové
články. Homogenní membrány ze sulfonovaného
polyfenylenoxidu mají vhodné vlastnosti pro vodíkové
palivové články. Mají vysokou vodivost pro protony a
dobrou tepelnou a oxidační stabilitu, avšak jsou
vysoce propustné pro methanol a v důsledku toho je
jejich využití v přímých methanolových palivových
článcích obtížné. V tomto směru mají podobné
vlastnosti jako komerční, velmi drahé perfluorované
membrány Nafion. Heterogenní membrány na bázi malých
částic sulfonovaného polyfenylenoxidu nebo
sulfonovaného polyfenylensulfidu, dispergované v
matrici lineárního polyolefinu mají také vysokou
protonovou vodivost, ale současně vykazují
mimořádně malou propustnost pro methanol. Tyto
vlastnosti je řadí mezi kandidáty pro použití v
přímých methanolových palivových článcích.
- Byly navrženy a realizovány membránové procesy pro
separaci biohydrogenu (směs plynů vznikající
fermentací některými mikroorganizmy).
- Byla měřena difuzivita, propustnost a rozpustnost
plynů a par v nových polymerních materiálech.
Stanovené transportní vlastnosti umožňují
předvídat separační účinnost odpovídajících
membrán. Byla vypracována nová metoda měření
transportu plynů ve zbotnalém materiálu. Tato metoda
je užitečná pro charakterizaci různých materiálů v
reálných podmínkách, např. stanovení propustnosti
pro kyslík u hydrogelových kontaktních čoček,
měření bariérových vlastností obalových
materiálů a stanovení propustnosti par
pervaporačními membránami. Nedávno byly vyvinuty
vysoce účinné membrány pro separaci CO2/CH4,
které nalezly použití při zpracování odpadních
plynů ze skládek. Membránový výzkum rovněž
zahrnuje přípravu ultratenkých vrstev, charakterizaci
a morfologická studia heterogenních struktur.
- V rámci programu nanobiotechnologií jsou zkoumány
základní faktory řídící vznik a stabilitu
multivrstev biologických a syntetických makromolekul
připravovaných technikou postupného vrstvení (tzv.
“layer-by-layer technique”). Získané znalosti byly
využity pro přípravu organizovaných souborů ve
třech hlavních oblastech praktického využití: (a)
imunosenzory nebo magnetické částice pro imunoanalýzu
a separaci byly připraveny pokrytím povrchu senzorů
pro optickou detekci metodou SPR nebo pokrytím
magnetických polymerních částic soubory
obsahujícími monoklonální nebo polyklonální
protilátky proti různým analytům, které jsou
významné z lékařského hlediska, nebo proti
patogenům v potravinách; (b) materiály snášenlivé s
krví byly připraveny pokrytím povrchů polymerů pro
lékařské použití multivrstevnatými soubory albuminu
a albuminu a heparinu a byl sledován vliv struktury
multivrstev na biologickou odezvu v plazmě a krvi; (c)
nosné struktury určené ke kultivaci buněk pro
tkáňové inženýrství byly připraveny pokrytím
povrchů polymerů soubory biomolekul adhezívních pro
buňky, jako želatina, kolagen IV, laminin, fibronektin
a poly(L-lyzin).
- Následnou depozicí a aktivací fibrinogenu a řízenou
tvorbou fibrinu byly připraveny dvourozměrné
nanostruktury tvořené fibrinovými vlákny a
trojrozměrné fibrinové sítě s morfologií řízenou
v nanometrových rozměrech, určené pro buněčnou
terapii.
- Tvorba souborů na rozhrání roztok-povrch a jejich
vlastnosti ve vodném prostředí jsou studovány in
situ spektrálními metodami FTIR MIRS a SPR.
Morfologie nanostruktur je studována ve vodném
prostředí mikroskopií AFM.
Kalendář
práce na AFM
Dotazy a připomínky lze zaslat na adresu: pientka
|