Dnes je

Sobota 1. 5. 2010
English version
 

 

 

    
 
 
 
Akademická Praha 2009
 
Cyklus popularizačních přednášek pořádaný Akademií věd byl ukončen.
 
 
 
 
 
Realizované přednášky v rámci Akademické Prahy na podzim 2009:
 
 

           

                             

9. prosince 2009
 
Moderní folklor
Doc. PhDr. Bohuslav Šalanda, CSc. 
Ústav etnologie FF UK
 
Folkloristika jako exponovaná humanitní disciplína značně rozšiřuje znalosti verbality v lidské kultuře a pomáhá identifikovat texty různého typu, předávané především ústně. Folklorní podání poskytuje důležité podklady pro studium mentalit a imaginace, mluvené historie (oral history) a kulturní paměti vůbec. Tradiční folklor se uplatňuje rovněž při studiu historického a politického vědomí. Veřejná přednáška nejprve přinese základní definici folkloru, především narativního. Bude se týkat především lidových vyprávění: pohádek, pověstí, legend a vzpomínek. Pozornost bude věnována rovněž vztahu ústní a psané kultury. Hlavní část přednášky se bude zabývat především moderními folklorními projevy: městskými legendami a fámami, dále podobami současného humoru (např. anekdotami), v neposlední řadě i moderními pověstmi. Stranou nezůstanou ani vzpomínková vyprávění ze života, která reprezentují důležitý pramen pro poznání mluvené historie nebo jinak „dějin zdola“.
 
              
4. listopadu 2009
 
Epidemie obezity a regulace příjmu potravy
RNDr. Lenka Maletinská
 
V posledních desetiletích, kdy se obezita stává celosvětovou epidemií, se ukázalo, že představuje především závažný zdravotní problém, který podstatně snižuje kvalitu života a jeho délku. V důsledku složitosti a vzájemné zastupitelnosti mechanismů regulujících příjem potravy je velmi nesnadné nalézt látku, která by způsobila cílené omezení příjmu potravy a navození sytosti nebo zvýšení výdeje energie bez vedlejších účinků.
   
 
                         
14. října 2009
 
TŘI PLAGIÁTY ČESKÝCH VERZÍ DONA QUIJOTA
Doc. PhDr. Miloslav Uličný,
Ústavu translatologie, Filozofické fakulty, Univerzity Karlovy v Praze.
 
Od osmdesátých let 19. století do začátku 1. světové války byly vytištěny tři plagiáty českých verzí Dona Quijota. Každý z plagiátorů si bral v různé míře hotová řešení či celé odstavce nebo kapitoly od svých předchůdců. Dvě z těchto nápodob vůbec nefigurovaly - až do jejich nálezu autorem přednášky - v soupisech českých verzí Cervantesova románu. Třetí text byl považován za překlad, aniž si odborníci všimli, že jde o pouhý první, nedovydaný díl románu, navíc s mnoha rysy plagiátu.
      
 
 
                    
9. září 2009
 
Tenkrát na východě - první československo-mongolská expedice
Lucie Šmahelová
 
První československo-mongolská expedice byla zcela průkopnickým a na dlouhou dobu také ojedinelým zahraničním projektem české archeologie. Jejím cílem bylo navázat vědeckou spolupráci na mezinárodní úrovni a zároveň přenést tehdy nové systematické metody výzkumu do prostředí Střední Asie. Výzkum se soustředil na památník prince Kultegina (732 n.l.), jedné z nejvýznamnějších osobností v historii turkického kaganátu. Údolí řeky Orchonu, kde se pohřebiště turkických chánů nachází, leží téměř v geografickém středu Mongolska a zároveň také v samém středu veškerého historického dění. Tato oblast byla vždy ohniskem konsolidace nomádských kmenů a vzniku raně středověkých státních útvarů - turkického kaganátu, ujgurského kaganátu a v neposlední řadě i Džingischánovy říše. Proto má každý zde prováděný výzkum mimořádnou důležitost vzhledem k mongolské historii. Výsledky naší expedice z roku 1958 byly na svou dobu velice úspěšné, avšak dr. Jisl svou práci vzhledem k předčasnému úmrtí nebyl s to dokončit. Tento dnes již padesát let otevřený výzkum proto stále čeká na své zpracování a spolu s ním čeká i mongolská archeologie.
 
 
 
RSS feed: Odbor mediální komunikace AV ČRRSSwebmaster © 2007