Přednášky pro středoškolské studenty

se konají každé druhé úterý v měsíci a začínají ve 14 hod v místnostech 205 a 206

v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.

  

 

9. března 2010    Význam mineralogie z hlediska ochrany životního prostředí       Mgr. Michal Filippi, Ph.D. Geologický ústav AV ČR, v. v. i.   Jedním ze směrů současné mineralogie je výzkum vlastností minerálů, které se díky lidské činnosti dostaly z hlubin země na povrch – například při těžbě rud. Na haldách vytěžené horniny se některé minerály vlivem působení klimatických faktorů rozkládají a dochází ke vzniku nových minerálů a často i k uvolňování prvků do životního prostředí. Výzkum přeměn primárních rud a vzniku druhotně vzniklých minerálů má velký význam pro posuzování nebezpečnosti lokalit z hlediska možných kontaminací spodních vod a okolních půd. Přednáška ukáže příklady takových lokalit, přiblíží způsoby studia minerálů a některé možnosti zabezpečení proti hrozícím kontaminacím.

Doporučujeme si místa na přednášky předem rezervovat

Kontakt:
Mgr. Michaela Žaludová 

Tel.: 221 146 386, e-mail: zaludova@ssc.cas.cz
 

Předchozí přednášky: 

  

 

9. února 2010   Jak se „čte“ DNA       Mgr. Jan Pačes, Ph.D. Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.   Genomika je vědní obor, který se zabývá analýzou genetické informace. Jeho velmi důležitou součástí je bioinformatika, což by se ve zkratce dalo přeložit jako „biologie in silicio“, nebo-li biologie v počítači. Bioinformatik se snaží o totéž, co dělá každá živá buňka dnes a denně – tedy přečíst genetickou informaci, porozumět jí a použít ji. Tomuto zdánlivě přímočarému a jednoduchému procesu zatím nerozumíme natolik, abychom ho dokázali v počítači rutinně používat, ale o to zajímavější je sledovat, kam až současná věda postoupila. Přednáška o tom, jak se získává a následně zpracovává genetická informace a co se z přečtených genomů můžeme dozvědět o různých organismech, zejména pak o člověku.

  

 

12. ledna 2010   Co může prozradit Titan o Zemi    Mgr. Ján Žabka, CSc. Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.   Protože atmosféra Titanu je velmi podobná atmosféře Země před vznikem života, chemické procesy na Titanu nám mohou poskytnout informace o vývoji vzniku života na Zemi. Náš experimentální výzkum se koncentruje na sledování kinetiky a dynamiky elementárních reakcí iontů s molekulami, kdy produkty těchto reakcí byly identifikovány sondami především v ionosféře Titánu. Cílem je poskytnout potřebná data (identifikace procesů, jejich reakční průřezy a mechanismy) planetologům, kteří se zabývají modelováním ionosféry tohoto zajímavého objektu sluneční soustavy. Přednáška bude zaměřena na výsledky experimentálního výzkumu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

 

8. prosince 2009  Když se řekne: buněčná terapie    Prof. MVDr. Jan Motlík, DrSc. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i., Liběchov Celosvětové úsilí soustředěné na výzkum kmenových buněk přineslo nejen zásadní poznatky o jejich vlastnostech, ale přiblížilo jejich možné využití v buněčné terapii.   Orgánově specifické kmenové buňky jsou izolovány ze specifických míst ve tkáních (např. vlasový folikul, kostní dřeň), v podmínkách in vitro jsou pomnoženy a pomocí specifických kultivačních protokolů jsou nasměrovány do diferenciačních drah, aby mohly tvořit buňky jednotlivých tkání (např. kožní keratinocyty, chondrocyty růstových a kloubních chrupavek, osteocyty kostních tkání). Tyto buňky jsou umístěny do vhodných syntetických nosičů a s těmito nosiči jsou buňky přenášeny na místo ve tkáni, které vyžaduje opravu. Nosiče, nejčastěji biopolyméry, zajistí správné umístění transplantovaných buněk ve tkáni, ale jsou zároveň činností buněk degradovány a nahrazeny mezibuněčnou hmotou. Přestože výzkum kmenových embryonálních buněk přinesl zcela zásadní poznatky v oblasti biologie buněk, jejich použití v humánní medicíně má stále své odpůrce. Proto je současný výzkum orientován na možnost získání indikovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC), které by do budoucna mohly být optimálním zdrojem pro diferencované buňky jednotlivých tkání a mohli být připravovány pacientům "na míru".

 

13. října 2009  Zajímavosti z chemie léčiv a farmakologie Mgr. Martin Hrubý, Ph.D. Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i. Chemická léčiva patří k základům moderní medicíny. Při jejich vývoji je třeba brát v potaz celou řadu faktorů, jako jsou především interakce léčivo-receptor, fyzikálně-chemické vlastnosti léčiva, jeho vstřebatelnost, biodistribuci, metabolizaci, vazbu na krevní a tkáňové bílkoviny a vylučování.    V přednášce bude každý z těchto faktorů demonstrován na vybraných zajímavých příkladech: Vstřebávání bude demonstrováno na proteinových léčivech, protrahovaných a časovaných lékových formách a transdermálních přípravcích.

 

8. září 2009   Jak se měří informace a co znamenají zprávy, které nic neznamenají Prof. RNDr. Milan Mareš, DrSc. Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i.   Přednáška je úvodem do teorie informace jako jednoho ze základu kybernetiky, vysvětlení pojmu informační entropie  a ukázky situací, kdy pouhá analýza entropie, bez znalosti faktického obsahu sděleni, přináší zajímavou informaci.