Obecné poznatky o vývoji naší přírody v kvartéru a nové fosilní doklady z donedávna málo známých oblastí dovolily přehodnotit naše představy o poměrech během glaciálů a pochopit význam biokoridorů a refugií pro zachování a znovurozšíření některých prvků fauny a flóry. Např. význam sprašové stepi, jež spojovala vnitroasijské stepi se střední Evropou, nebo na lokální úrovni význam Třebovské brány, kterou se do Čech šířily xerotermní a stepní druhy na počátku holocénu, a citlivé lesní druhy během holocenního klimatického optima, případně vltavského říčního koridoru, jenž umožňoval migraci prvků alpského původu.
K dispozici je PDF verze tohoto článku
Tento článek získal ocenění: Purkyňova cena
str. 194
Kodská stěna v Českém krasu, k jihu obrácené chráněné stanoviště kriticky ohroženého včelníku rakouského (Dracocephalum austriacum) a dalších xerotermů, je význačnou ukázkou refugia teplomilné flóry a fauny (zrnovka žebernatá – Pupilla sterrii a z. třízubá – P. triplicata a donedávna i suchomilka rýhovaná – Helicopsis striata). Ve stěně se nachází jeskyně s nálezy z mladší doby kamenné a bronzové i fosilní ulity zmíněné malakofauny dokládající její přežití od počátku poledové doby. Snímky V. Ložka, Jr.