Evoluce člověka vzpřímeného probíhala v několika souběžných vývojových liniích. V Asii se vyvíjel klasický Homo erectus, jehož linie se rozdělila na kontinentální severoasijskou větev (H. e. lantianensis, resp. H. e. officinalis, a H. e. pekinensis) a ostrovní jihoasijskou větev (H. e. modjokertensis a H. e. erectus), které však končily jako slepé linie a vyhynuly. V Africe se z linie Homo ergaster postupně vyvinul H. sapiens, mezi rané formy osídlující i Evropu patřili H. heidelbergensis a H. antecessor. Pro evoluční úspěšnost měla význam složitější sociální organizace, lov, ovládnutí ohně a pokročilejší nástroje kultury acheuleanu.
Tento článek získal ocenění: Zvláštní ocenění časopisu Živa, Cena Antonína Friče
str. 181